Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Wow jako bych viděla mého bratra, který nakonec v tom ústavu skončil. Teď jezdí k mámě babičce a dědovi na víkendy, a opravdu se zlepšil)
@Attila8 Dcera od známé - 8 let.. Byla jsem u nich na víkend se svým maličkým synem (byly mu v té době asi 2 měsíce), ona z něj byla celá „poprděná“ a když jí máma zakázala jít s námi na procházku, vzala klíče od branky a schovala si je do kapsy a když je známá nemohla najít, aby mě pustila ven, holka tvrdila, že je neviděla.. A potom, když si vynutila být u toho, když jsem malého kojila (to mi nevadilo) mi vyprávěla neuvěřitelné příběhy, co se stalo, když maminka kojila ji a když kojila jejího bratříčka.. Známá ve skutečnosti ani jedno dítě nekojila.. A tak dále a tak dále.. Lže neustále.. Je mi z toho špatně, když tam jsem a vidím to a vím, že lže.. Vím, že jsem moc nepomohla, ale aspoň jsem přihodila k tématu
@Attila8 Když byl u vás na prázdninách a měli jste ho na starost, tak se měl účastnit vašeho programu ne? Aby se 10 letýmu klukovi podřizovala celá rodina…no nevím ![]()
Hlavní a prvotní problém je v jeho rodině. Narodil se stejný jako jiné děti, jenom je prostě pokřivený tím, v čem žije. Upřímně, diagnostický ústav je v 90% jednosměrná jízdenka do výchovného ústavu nebo dětského domova. Opravdu by jsi tohle chtěla, aby kluk, který je v podstatě nešťastný skončil v ústavu, v 18 neměl nic a pravděpodobně pak dopadnul ještě hůř? ![]()
Matka musí najít psychologa/etopeda/psychiatra a situaci řešit. Ne ho rovnou zavřít a úplně ho tím odrovnat. Odborník řekne jaká a jak přesně aplikovat pravidla. A co v rodině se musí změnit. Chce to změnu všech. Rodinnou terapii, jeho vlastní terapii.
Add otrávené xichty, ty jsi je v pubertě nedělala? Neseděla raději na limče než lézt někam s aktivními rodiči? ![]()
Ahojte, mám takovou tchyni, takže radši anonymě. Nevím, jak je tu u vás, ale moje tchyně nelže úmyslně. Žije v takové bublině, skrz kterou vidí svět nějak šejdrem, když líčí události, tak jsou to zčásti smyšlenky (domněnky) a zčásti úplně nejvíc subjektivní vylíčení něčeho převyprávěné tak, aby ona vypadala jako největší hrdinka/chudinka/supermanka, co má strašně moc práce a přesto všecko ví a všecko hrdě zvládá. Pramení to z jejího pocitu méněcennosti. Znám jejich rodinku dost dobře, prarodiče mého muže ještě žijí a celé se to týká toho, že dva super výkonní lidé s nóbl zaměstnáním měli dvě děti - jejího bratra, který se pomamil/potatil a jí, která je normální, průměrná. Navíc byla skoro celý život v domácnosti (když tedy nepočítám sezónní práce), a teď má k důchodu nějaký přivýdělek, který strašně prožívá. Je např. schopná tvrdit, když sedí v kavárně u kafíčka a zvoní jí telefon, že teď nemůže, má důležitou pracovní schůzku
a různé takové koniny. Ve skutečnosti chodí s korespondencí na poštu a je hotová do 10:00. Pak taky vypráví, jak děsně pečuje o vnoučata, rodiče… Ve skutečnosti hlídání vnoučat odmítla ještě předtím, než nějaké měla a péči o rodiče dokáže pěkně rozdělit mezi příbuzenstvo. O sobě jsem se taky dozvěděla od třetích osob věci, co jsou úplně mimo. Takže asi tak. ![]()
@Attila8 Vlezla jsem ti na profil, abych věděla, odkud jsi.
Pracovala jsem posledních několik let v psychiatrické léčebně. Prošlo mi rukama mnoho podobných dětí, v léčebně byly v podstatě pro nastavení režimu, pracovalo se s rodinou. Ten kluk je poznamenaný tím, v čem žije. To lhaní může být upoutávání pozornosti, i když on sám vypadá, že o žádnou nestojí. Neříkám, aby hned absolvoval diagnostický pobyt v léčebně, ale rada od @Aletheia je dobrá - nalézt etopeda či psychologa a dobře se s ním poradit. Pokud by selhával i ve škole a doma to bylo k neudržení, pak doporučuji onen diagnostický pobyt. Ale makat na sobě musí celá rodina, nejen kluk. Jak funguje tvůj brácha coby otec a mužský vzor?
@Attila8 já bych doporučila rodičům s dítětem navštívit středisko výchovné péče (většinou je v každém větším městě), jsou tam vzdělaní etopedi a psycholog, čím dřív se to začne řešit tím lepší šance na nápravu!!! vím o čem mluvím, je to má práce ![]()
@Attila8 to mi připomíná kdysi manželova syna jak tvrdil, že ho přítel jeho matky bije a fackuje a že bije exku do hlavy atd. Jelikož měl pohnutou minulost tak jsme tomu věřili, takže manžel letěl na sociálku, tedy dát oznámení na ospod. Takže měla exka pak sociálku doma, musela podávat vysvětlení, sociálka byla i ve školce a ptala se u lékaře.. A až pak když viděl co způsobil se přiznal, že si to vymyslel, protože hold prostě potřeboval být opět středem pozornosti.
Zajímavé je, že tyhle hrozné děti jsou vždycky „synovec“, „dcera známé“, „manželův syn“… ![]()
@Bábrdl píše:
Zajímavé je, že tyhle hrozné děti jsou vždycky „synovec“, „dcera známé“, „manželův syn“…
ty jsou nejvíce na očích
@Correy píše:
mi vyprávěla neuvěřitelné příběhy, co se stalo, když maminka kojila ji a když kojila jejího bratříčka.. Známá ve skutečnosti ani jedno dítě nekojila..
Tohle děti normálně dělají. Mají bujnou fantazii. ![]()
@nela812 píše:
ty jsou nejvíce na očích
Spíš jsem chtěla říct, že rodiče těch dětí to obvykle tak dramaticky nevidí. ![]()
Těžko radit, když nejde o Tvé dítě a on ví, že vy s ním nic moc právě proto nezmůžete. Řeknu Ti, co bych udělala já, jít o mě. Pokaždé, kdy by k nám jezdil na prázdniny nebo prostě k nám, to je fuk, by jezdil bez elektroniky. Kdyby si chtěl domů zavolat, volal by ode mě-večer. Viděla jsem x nervních dětí s až agresivním chováním vůči nejvíce rodině, když museli opustit svět her a museli jít žít mezi lidi…když to tak musím říct. Věř mi, že 1-2 dny by byl šíleně zpruzelý co má jako jiného dělat, ale ono by se to podalo. Jak píšou holky…lhaní, je jeho prostředek k jakémusi upoutání pozornosti-to se těžko posuzuje, když vás ani jeho rodinu člověk nezná. Dítě v 10 letech už lecos ví a třeba právě lhaním vás dospěláky utvrzuje v tom…že se s ním nemáte zbytečně bavit, zatěžovat, že nic dobrého neumí, i když vám to stále říká, že dohady o ničem vás akorát s prominutím nasírají a všechno tohle vede k tomu, že mu ve finále dáte pokoj a on se bude moc konečně vrátit k hrám…skoro bych si troufla říct, jestli tam už není závislost-záleží jak často hraje. Zkus si představit situaci, třeba s těmi slepicemi…já stará prudička se vidím, jak odebírám telefon/tablet a schovávám. „vypustil jsi schválně slepice? Je mi jedno, jestli tomu říkáš že ne nebo že omylem. Nikdo jiný tam nebyl, takže jim zase pomoz nazpátek a pak si budem povídat, co budem dělat dál. Nebaví Tě chodit po výletech? No tak fajn, budem na zahradě..Sice jsem se těšila, jak někam společně vyšlápneme, ale když ne, tak ne, alespoń mi pomůžeš sklízet úrodu, postart se o zvířata, ať víš, jak to tady chodí…a máš vlastně pravdu, co by jsme někde funěli do kopce, když můžem doma udělat něco užitečného.“…A pod. Uvědom si, že Ty ho nepřevychováš. Ale na druhou stranu, Ty nebo vy jste doma a on ve svých letech by si měl uvědomit nějaká pravidla, když je na návštěvě.
@Bábrdl píše:
Spíš jsem chtěla říct, že rodiče těch dětí to obvykle tak dramaticky nevidí.
tak každý má na výchovu jiný pohled a upřímně ono i hodně rodičů spousty věcí u svých dětí přehlíží či si je nepřipouští
@Attila8 píše:
@Maddlen můj bratr jako otec nefunguje, dokonce synovec by si přál aby mu tátu dělal můj manžel, což samozřejmě nejde, protože bydlíme jinde než synovec a nešlo by to skrz školu, naši práci atd… Ve škole si učitelé stěžují na domlouváni, i s učitelem se bude do krve hádat a ve finále ještě řekne že učitel je hloupý, on si myslí že je nejlepší mistr světa, když se ho na to člověk zeptá, jestli si myslí že je chytřejší třeba jak někdo dospělý, řekne že ano, i mojim rodičům řekl že jsou hloupý to jsem tenkrát křičela a dost. Pak byl pár hodin hodný a to prej protože mám „hovězí“ hlas a když se vzteknu tak jsou v pozoru všichnikdyž já jsem se mu snažila vysvětlit že na lež se vždy přijde a že je lepší říkat pravdu, ale marně, přijde mi že nemá svědomí, ho to pak ani netrápí, to samé věci, ničeho si neváží.
Myslím, že jsi vůči němu dost tvrdá. Vždyť je to tvoje vlastní krev.