Poradna porodní asistence
Bc. Vladimíra Toplaková
Tak já nemám hlášku žádnou ale dodnes si pamatuju jak partner po překotném porodu, malý dávno odnešen na JIP, já zašitá, klepající se jak ratlík na lehátku a on se najednou probral a vzpomněl si na kurz předporodní přípravy (mohu všem doporučit - je vidět že se vyplatil) vytáhl jelení lůj, Colu a mokrý hadr a jal se mě otírat a mazat lojem… V tu chvíli jsem nevěděla zda ho mám zabít nebo se začít smát
![]()
Nejvíc mě ale odrovnal taťka, který nejen že mi zavolal přímo na sál (nějak nevěděl že dnes můžu už poslat sms přímo ze sálu, nás viděl kdys jen z balkonu porodnice) ale krom kratulace se zeptal zda má malý vlasy. A já si už pár minut po porodu prvního a jediného dítěte připadla jako ta nejhorší matka na světě, protože jsem si prostě nemohla vzpomenout
Btw - první vlas mu vyrostl asi v 9měsících ![]()
Mně sestřička na sále řekla, ať si pospíším, že jim v 5 končí směna a nechtějí mě předávat „rozdělanou“ (bylo asi čtvrt na 5).
@LucieLho píše:
@Šarlota4 ja si myslim ze ty sestricky jsou na to zvyklesegra - taky sestricka - obcas vytahne nejake perlicky a byt vami jsem v klidu
Joo oni sestry byly vyborny! Jeste me uklidnovaly jak jsem bajecne statecna ( byla jsem otresna )
@Vichrice píše:
To me hodne rozesmala
No jo a chudak muj partner rikal, ze se v tu chvili chtel propadnout o 2 patra niz ![]()
Po porodu (akutní sekcí pro nepostupující porod) a po přinesení malé mi sestřička řekla, že manžel pobavil všechny na novoších, šestinedělí i porodním sále, když při chování malé řekl, že tohle se mamince nedělá a že má zaracha
potom se zarazil a řekl, že má hlavu jak Tutanchámon
když mi to říkali, tak jsem strašně trpěla, protože jsem se nemohla smát, jak mě bolelo břicho
ale teda směju se tomu Tutanchámonovi do dneška ![]()
A me manzel řekl při vyvolavanem porodu, když už jsem mela fakt brutální kontrakce a nemohla jsem ani mluvit a funela jsem ve sprše: lásko, stanul jsem film, nejdes se koukat?
![]()
Mně praskla voda ve 4,15 ráno doma. Zavolala jsem si sanitku, protože v „mojí“ porodnici měli tou dobou zavřené sály a já nechtěla riskovat, že mě rozklepanej manžel bude vozit po celé Praze ![]()
Saniťáci přišli nahoru a manžel jim začal vysvětlovat, že je to průšvih, protože jsme nebyli na předporodním kurzu a navíc nemá nabitej foťák, protože mám termín až za 19 dní. Opakoval to pořád dokola. V porodnici, cestou na příjem jsem ho upozornila, že na sále bude zticha a dělat jen, co se mu řekne a mluvit jen, když bude tázán. To už saniťáci vybouchli smíchy. Ale evidentně to nepochopil, protože na sále se neustále nakláněl asi 10cm od mého obličeje a tlumočil mi pokyny PA stylem: Miláčku, víš, že teď musíš tlačit a teď nesmíš tlačit atd. Dvakrát jsem mu řekla, ať drží hubu, napotřetí už dostal pár facek…to se smála i doktorka, co se zrovna ukázala, i PA ![]()
Já si pamatuju scénu z čekárny v porodnici, kdy jsme s mužem seděli, než mě zavolají na vyvolání. Naproti nám pololežela na židli paní, která už měla velké bolesti, a toho jejího nenapadlo nic lepšího než vzít mobil a vyfotit si ji. A ona na to takovým slabým hlasem: já nevím, jestli to (= focení) chci. Jsme s mužem vyprskli smíchy, no za dveřmi mě pak sranda přešla ![]()
Moje máti vypráví, že v těhotenství se mnou chodila k takovému mladému doktorovi-vtipálkovi.
Protože jednou potratila a ani další těhotenství nebylo bez problémů, chodila na kontroly celkem často. A tak se jako doktorovi omlouvala, že ho zase otravuje… a on jí říká: „Víteco, mně to ani nevadí. Máme tu docela zimu, tak já si aspoň ohřeju ruce.“
A potom u porodu, když ji šil, tak tak jako vzal dva tři prsty, strčil je tam do toho svého vyšívání, a pak říká: „Dáme ještě jeden steh, ať má manžel radost…“
A pak ještě hláška poporodní, když se narodil můj bratr. Otec byl na návštěvě a sestřičky bráchu „chválily“: „No, a jakýho má velkýho pindíka…“ A moje máma automaticky vyhrkla: „No, to bude po dědečkovi.“ (Její otec byl dost na ženský.) A můj otec: „No dovol?!“
Holky normalne se tu tlemim az mi tecou slzy
a @Polokolecko zarach me dostal ![]()
Tak to ja extra hlášku nemam, akorat teda veta ihned po vyprdnuti maleho, kdyz ho sli umejt byla na meho pritele: „fuj, koukej na to bricho“..
@dendulina to mě pobavilo
já akorát urazila doktora (takový fouňa), když ze mě tahal placentu a ruce od krve, že vypadá jak řezník a začala jsem se tomu, ještě pod vlivem epiduralu, hrozně smát…
Po 23 hodinách kontrakcích a při posledních 11 hodinách šílených bolestí sestra říkala manželovi (a asi i mě), že až budu rodit, že to se pozná. No a pak přišla naprosto šílená kontrakce a já seč sprostě nemluvím jsem zařvala bolestí na celý sál: „Kur*váááááá!“ a sestra na to s úsměvem „ÁÁÁ, tak už rodíme! Ale že má paní vybraný slovník!“