Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Mam otazku, ktera ve mne hloda uz par let. Porad kolem sebe vidim vztahy rozpadajici se, povrchni, dlouhe ale spis uz jen pratelske. Mate nekdo dlouhodoby vztah (10 a vic let), kdy se porad milujete, vazite si sebe, mate spolecne zajmy, travite spolu cas, davate si prostor, jste k sobe absolutne uprimni, verite si, sex je porad uzasnejsi a jaksi plnejsi? Existuje to vubec? Pokud ano, jak se to „dela“? Me vztahy se rozpadaji cca po 4 letech..
Jo, u nás to tak po 10ti letech bylo. Rozvedli jsme se po 17ti letech.
Jsme spolu 20 let s různými výkyvy. Vážili jsme si sebe navzájem, čas trávili s dětmi, občas i sami, prostoru dostával partner dost, sex fungoval. Samozřejmě, že to nemělo s počáteční zamilovaností moc společného.
Před rokem vypukla obrovská krize, manžel mě podváděl a nebyl to žádný jednorázový úlet, ale těžce se zamiloval. Ani jeden z nás nebyl schopen manželství ukončit. Vlastně ani nevím, proč on neodešel
.
Po půl roce to ukončil a my se začali pokoušet k sobě zase hledat cestu. Pro mě je to velice těžké, nejhorší je pocit, že vlastně nevím, jestli mu může ještě vůbec věřit.
Momentálně se k sobě chováme daleko lépe a láskyplněji než před nevěrou. Jak se to bude vyvíjet dál samozřejmě nevím, ale oba jsme snad ochotní na tom pracovat.
Mame si myslím hezky vztah i po více jak deseti letech. Ale jsem emočně chladná, tak moc neřeším nějaké milujeme se apod. Proste je nam spolu dobre, respektujeme se, sex funguje, chod rodiny je hladký
Ale jsou, jen ti spokojení nikde nepíšou protože by se dozvěděli že to tak ve skutečnosti stejně není. Myslím že máme spokojené manželství, vše funguje jak má ![]()
Taky jsme spokojení už více než 10 let. A v podstatě je to mezi námi pořád stejné.
My zaciname desaty rok a krom drobnych skobrtnuti je to jen lepsi. Prijde mi ze je to tim, ze mame spolecne plany a stejne priority, takze cele ty roky spolecne na necem „pracujeme“ - skola, prvni bydleni, svatba, vlastni bydleni… A ted prisly na radu deti, tak jsem zvedava jak to vztah ovlivni, na to si holt clovek musi pockat, udelam ale maximum pro to, aby to bylo opet jen lepsi, akorat proste jine. Ale jsem si celkem jista, ze uspech vztahu je hodne ovlivnen uz pocatecnim vyberem partnera, ne z kazdym bych byla schopna takhle fungovat:) a okolo prave vidim hodne vztahu, kde se ta pocatecni nekompatibilita s casem prohlubuje a obzvlast s detmi prichazeji dost velke krize, kdyz si poradne nerozumneli ani bez deti…
@Silver_Lining
Výběr partnera je hezká věc, ale co naděláš, když se mu po více jak 20-ti letech ve vztahu změní charakter. Nic. Držím vám palce.
@Proximus píše:
@Silver_Lining
Výběr partnera je hezká věc, ale co naděláš, když se mu po více jak 20-ti letech ve vztahu změní charakter. Nic. Držím vám palce.
„Druhá míza“ okolo padesátky, s tím bohužel opravdu nic moc nenaděláš.
@Psara píše:
Mam otazku, ktera ve mne hloda uz par let. Porad kolem sebe vidim vztahy rozpadajici se, povrchni, dlouhe ale spis uz jen pratelske. Mate nekdo dlouhodoby vztah (10 a vic let), kdy se porad milujete, vazite si sebe, mate spolecne zajmy, travite spolu cas, davate si prostor, jste k sobe absolutne uprimni, verite si, sex je porad uzasnejsi a jaksi plnejsi? Existuje to vubec? Pokud ano, jak se to „dela“? Me vztahy se rozpadaji cca po 4 letech..
Takový vztah jsem měla celý život na očích - moji rodiče. Vydrželo jim to 40 let až do tátovy náhlé smrti. Máma se s tím 5 let po smrti taťky ještě úplně nesrovnala…
@Tichošlápek Hele, to možná bude i u nás. O čem píšeš…
Plus máme společný smysl pro humor. Můžu si z něj dělat fakt krutou srandu. A on se neurazí… při nejbližší nevhodné příležitosti mi to vrátí ![]()
Takové koření ![]()
Ovšem stále jako tu nutnou podmínku vidím toho vhodného partnera… Určitě se stane, že vztah nevydrží, i když „děláš všechno správně“ ![]()
Jo a společné zájmy rozhodně nemáme.
@Proximus tomu rozumim a myslim ze na to zadna zazracna prevence neni, no:) ale co sleduju prvni adepty na rozvod okolo nas, tak u nich to opravdu skripalo od zacatku… Mne prijde ze ten hluboky vztah nevznikne zadnym zazracnym setkanim dvou spriznenych dusi, ale pocatecnim stestim a pak spoustou driny na kvalite vztahu:) kdyz si nekdo mysli ze nemusi nic specialniho delat a vztah bude sam od sebe fungovat, vetsinou se pak dost divi… Ja si to nemyslim a i tak je to obcas narocne:D
@Proximus píše:
@Silver_Lining
Výběr partnera je hezká věc, ale co naděláš, když se mu po více jak 20-ti letech ve vztahu změní charakter. Nic. Držím vám palce.
Absolutní pravda. Do písmene souhlasím. Zažívám na vlastní kůži - bohužel…u nás víc jak 15 let moc hezkých - jestli to takto vnímala i protistrana - nevím…je možné, že jsem i těch 15 let žila v nějaké iluzi
…zbyly mi jen oči pro pláč a neodrostlé děti, kvůli kterým to musím vydržet. Taky jsem si myslela, jak „hluboký vztah“ mám ![]()
@Silver_Lining
my se extra teda nenadřeli. Ano asi osud že jsme se setkali, názory téměř totžné
o
Já kolem sebe mám spoustu spokojených i nespokojených párů.
Nespokojené mají společné, že jednomu už to přišlo málo. Chce romantiku, zamilovanost… A hodně tedy i peníze, tedy jejich nedostatek
Spokojené jsou spíš dobří přátelé s výhodami
zamilovanost u nich už taky není, ale jsou spokojení s tím co mají ![]()
Ale nespokojení jsou hlučnější, takže ty spokojené dost často prehlídneš