Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Hrajete si s dětmi ???
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Ploxi
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
6.8.10 20:23
ahoj, ked som bola v skotsku ako au pair, tak to fungovalo tak, ze Sabella (20 mesiacov) mala povolenu cez den telku, pripadne sa hrala s inymi detmi, alebo bola so mnou, ale kazdy vecer v podstate bez vynimky sa jej venovala jej mama aspon hodinu- proste intenzivne sa s nou hrala, pozerala knizky, ucila farby a zvieratka.
mozno ked si tiez stanovis nejaku takuto rutinu, tak nebudes mat ten zly pocit 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.8.10 20:31
hlavne si myslim, ze bys mela nastavit hranici, kdyz mama rekne, ze je tv dost, tak zkratka je a ne jednou jo a jednou ne, dite je pak zmatene.
My si hrajem, takove ty hry, kdy je potreba dva, ted zacal chodit, tak na sebe bafame, pak rozprahnu ruce a on bezi ke me za mohutneho pisteni a tak.
27m uz je trochu jinde, ale hrala bych si, od ceho jinyho je clovek na matersky, nez aby se venoval diteti 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.8.10 20:38
Samík si hodně hraje sám, když potřebuju něco udělat nebo si chci dáchnout (teda taky ne vždycky, že 
), ale hrajeme si s ním i tak, že si třeba posíláme auto, házíme balon, prohlížíme knížky, občas stavíme z kostek. Když to vyžaduje, tak se mu věnujem - ale často to jsou takové „hry“, že on stojí na točícím křesle u PC, odstrkuje mě, abych tam neprudila a já omdlévám hrůzou, že sletí Nebo si plácám na písku bábovky a on mi je boří, případně mě ignoruje, houpu ho na houpačce, pomáhám na klouzačku, vysazuju na odrážedlo, pomáhám přenést přes práh chodítko…
I když máme puštěnou telku (teď u nás frčí Bebe TV ), tak se mu snažím povídat, kdo tam je a co zrovna dělá.
Většinou si spíš hrajeme v mnoha krátkých časových úsecích během dne - tak nějak průběžně, jak přijde nebo mám čas (někdy je to jenom hra, že něco dělám a on mi nosí věci a já děkuju ), než že bysme si hráli hodinu denně a zbytek času se musel zabavit sám.
Hlavně každé dítě je jiné, tak pokud si radši hraje sám, asi bych se mu moc nevnucovala. Někdo naopak potřebuje „bavit“, tam je to pak na místě…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.8.10 20:38
Já si hraji se synem v podstatě po troškách celý den, ale myslím si, že ta varianta ci navrhla Soldi není vůbec od věci 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.8.10 20:41
My si taky hrajeme průběžně celý den - po chvilkách. Často mi u něčeho asistuje, ráda přináší a odnáší věci, uklízí a vrací je na jejich místo.Prohlížíme si knížky, honíme se, bafáme, kostky zatím stavět neumí, ale rozebírá to, co postavím já…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.8.10 20:51
Mi se anglická výchova stylu - matka se jí „intenzivně“ věnovala večer vůbec nelíbí. Já jsem velmi hravý typ a myslím, že dítě prostě hru s rodičem do určitého věku potřebuje.
Ploxi - tvůj malej je už ve věku, kdy by ti mohl asistovat u domácích prací - dávat do pračky, podávat, když věšíš, míchat si ve svém kastrůlku („jako“) když vaříš. A nebavilo by tě sis ním třeba modelovat s plastelínou? Malovat vodovkama? To není jako „hrát si na něco“, i když hrát si na obchod je taky docela prča. Přimlouvala bych se, ať telkou nenahrazuješ „hraní“ a tvůj čas se synem, ono se to lehce vymkne z rukou a prcek pak může opravdu celý den jenom čučet na pohádky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.8.10 20:53
Hrajeme si po chvilkách v průběhu celého dne. Buď všichni dohromady, nebo s každým zvlášť. Pokud se něčím zabaví sami a netouží po pomoci, neruším je.
Asistují mi u běžných denních činností a „pomáhají mi“.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.8.10 20:55
Já si s malým hraju dost, donedávna to byla přímo nutnost, ptž se prostě beze mě nezabavil. Teď už si chvílema celkem vyhraje i sám, to ho nechám, ale jinak hodně věcí děláme spolu - malujeme, modelujeme, stavíme, čteme, hrajeme si s autíčkama, říkáme říkanky… Mě to baví, baví mě sledovat, jak reaguje, jak věci kolem vnímá..Souhlasím s čičinkou, od čeho jsme na mateřský. Co se týká televize, kouká se pravidelně hodinku ráno na krtečka a já připravuju snídani, dělám běžný úklid. Jakmile řeknu, teď bude poslední pohádka a pak telku vypneš a půjdeme si hrát, poslechne. Prostě ho od tý televize musíš odlákat na něco lepšího 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.8.10 21:10
Klasickýmu hraní taky moc nedám. Jsem holka, je to znát, vláčkodráhu ještě postavím, ale abych vláček pouštěla sem a tam do zblbnutí, to už mě baví maximálně tak destkrát a šlus. Moje pojetí herních pravidel ho moc nebere a já ty jeho nějak nechápu … 
Čteme si, ale taky tu knížku jen jednou, Jára by nejradši furt dokola. Atd. Spíš se ale snažím, abychom „pracovali hrou“. Mám pocit, že ho to zabaví a já něco udělám. Takže spolu vaříme, uklízíme, venku zahradničíme atd. a přitom blbneme. Nebo s ejen tak svalíme na postel všichni tři a válíme se amazlíme a lechtáme … …a pochopitelně občas (když visím na emiminu 
) se ho snažím směrovat, aby si našel taky svojí zájmovou činnost. Televize - tak zapne si jí, ale spíš z technickcýh důvodů, je to chlap - přepíná a vyměňuje baterky v dálkovém ovládání
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
L-enny
6.8.10 21:11
Já si se synem hraju. Má dětskou pokladnu, ak nakupuju a on je pokladní. Je mu 28 měsíců a moc ho to baví. Dávat mi penízky (napodobeniny, samozřejmě) a pípat zboží a tak. Pak stavíme kostky, hrajeme na schovávanou,ale jeho nejvíc baví pomáhat mi vysávat, a vařit.....předevčírem úplně sám umíchal, okořenil drůbeží sekanou a já jen udělala šišky (to se mu nelíbilo) a šoupla to do trouby. Byla vynikající. On má prostě rád doopravdickou zábavu. To co dělá běžně táta a máma. A taky si prohlížíme knížky,ale nejvíc ho bere časopis Miminko. A v telce u nás běží JimJam a naše svatba. JimJam průběžně celý den,ale máma to spíš jako kulisu, protože u toho děláme jiné věci. Bohužel, když televizi vypnu, okamžitě běží a zapíná ji. Nebo se učíme písmenka a kreslíme si, malujeme vodovkama. A když vidím, že si hraje sám, nechávám ho. Jinak si hrajeme tak nějak pořád průběžne celý den, pokud nedělám yloženě něco, co se mnou nesmí a nebo nejsme venku či někde pryč.
- Citovat
- Upravit
6.8.10 21:43
Také si hraju. Víceméně průběžně celý den. Prohlížíme knížky, pak koukáme z okna a komentuju, co vidíme, posíláme si autíčkem, hrajeme na dětské piánko, kopeme do míče, zkoušíme kreslit, stavím kostky a on je bourá, prostrkujeme tvary, sedí mi na zádech a lezu po čtyřech (to je u něj hodně oblíbené, kdežto u mě strašně neoblíbené), nebo prostě utíkáme před kočičkami (i když se kocouři válí, tak mi děláme, že nás honí). Pomáhá mi s prádlem, podává věci nebo je naopak dává tam, kam patří, pomáhá mýt nádobí, zapíná pračku a dává do ní prádlo, podává mi prádlo a já ho věším…prostě ho mám pořád za zadkem. Nedokáže být snad ani vteřinu sám. Na druhou stranu, musím se pochválit , ale řekla bych, že díky tomu už moc dobře chápe strašnou spoustu věcí. Je mu teprv 14 měsíců a doufám, že přijde čas, kdy se naučí hrát si sám. Myslím si, že dítě i chytře přednesené povinnosti může dost dobře chápat jako hru 
, jen doufám, že mi tehle optimismus vydrží ještě hodně dlouho 
(nebo už se za dva měsíce budu tlouct hlavou o zeď, že jsem kdy mohla napsat takovou blbost )
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.8.10 21:51
Já si s dcerou taky moc nehraju, protože buďto něco dělám a ona si hraje sama anebo mám touhu cosi stavět a ona všechno destruuje a háže apod…s manželem si staví. Ale obecně jí hraní s hračkama nebaví, jenom nám to tu překáží. Baví jí knížky a kreslení, to jo.
Sama si tancuje a zpívá, hraje na trubku a na klavír staví puzzle…ale dělá všechno sama. Dřív jí bavilo dívat se, jak vařím a pomáhala, teď jí to nebere.
Ale je moc šikovná, takže to že se jí moc s hraním nevěnuju asi nebude takový problém.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.8.10 22:01
Ahoj,
mam mladsi dceru, ktera primo vyzaduje, abych se ji nemichala do jejich her. Dela mi to tak asi od roku.
Myslim si, ze je fajn, jak se samostatna, ale kazdy den si spolu chvili hrajeme, nebo mame spolecne aktivity (odrazedlo,kolobezka, plavani, cviceni, atd.). Od tri let, kdy vice komunikuje si spolu hlavne dost povidame, vlastne kdykoliv jsme venku, protoze doma na to neni cas. Povidanim se uci i nove veci a uci se mi duverovat. Cili neni mi lhostejne, co si mysli a ona to diky nasim rozhovorum vi.
Televizi pres leto temer nepoustime. V momente, kdy se zlobila, ze TV po hodine vypinam, jsem si to zacala hlidat. Trvalo to asi mesic nez to prestala na me zkouset. Od te doby v pohode.
Tv poustime jen pokud je skarede nebo v zime. Pokud chci neco udelat doma, tak se umi sama zabavit v pokojicku. Ted ma sice 4 roky, ale vydrzela si sama skladat kostky treba i hodinu uz od roku.
Nechci se chlubit, ze mam samostatne dite, jen narazim na fakt, ze te tvoje dite u svych her nepotrebuje a to neni duvod proc bys mela byt spatna. Proste si vystaci sam, tak bud rada. Jen zkus nastavit to povidani a kazdy den ho ucit chvili neco noveho, aby se rozvijel a nestagnoval. Sam neobjevi tolik veci, kolik mu muzes nabidnout ty.
S.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.8.10 22:26
Tak ja si s malou moc nehraji,protoze ona vylozene nechce,abych si s ni hrala.Nekdy o ni vubec nevim,samozrejme,ze si denne sedneme a stavime spolu kostky nebo puzzle,ale jinak to vsechno dela sama.
Ploxi mas dite ktere je ve veku,ze uz ti muze pohamat,mala je treba nadsena,kdyz muze pomahat pri prani a veseni,pri myti mycky,pri vareni…takhle se taky muze zabavit.
S Tv to znam,poustim rano male krtka,teletubbies a skolku,abych si vypila kafe a uz jsem ji naucila,ze po urcite pohadce se to vypina a dost.Delala ze zacatku kraval,ale proste maminka to tak rekla,tak to tak bude.
Hlavne ale z toho,ze si s nim nehrajes nemej spatny pocit.Nekdo to ma proste tak a jiny zase jinak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
Ahoj holky, jak jste na tom s hraním s dětmi??? Já si s malým ( 27 měs.) moc nehraju, mám z toho špatnej pocit… Buď si hraje sám, to si myslím, že bych ho neměla rušit, že se tak učí samostatnosti. Ale musím být blízko něho. Nebo kouká na pohádku, to má moc rád, já si stihnu něco udělat, jsme spokojení oba. Ale poslední dobou se mi zdá, že chce pohádky pouštět moc často. Když už si myslím, že toho bylo dost, chci vypnout TV, spustí řev, vztekání. Někdy na to nervy mám, nechám ho se vyvztekat a začne si hezky sám hrát. Ale přiznám se, někdy jsem tak utahaná, že mu tu TV radši nechám, ale mám z toho špatnej pocit…Takže podtrženo sečteno si s ním moc nehraju, ale on je spokojenej. Tak a teď, co je správné ?
Jak to je u vás doma?