Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Pamět jako taková začíná fungovat trochu později. „Zapamatuje si věci“ jen opakováním. Tak jestli 100× vyleze na gauč a 100× ji za to zbiješ, pak si to časem určitě zapamatuje, bude starší a je to opakování. Ale myslím, že to jde i jinak, to si musí každý udělat, jak to cítí.
Syn se staví a začíná chodit, taky tolikrát spadl a bouchnul se do hlavy, na zadek jsem mu za to nedala „aby si to pro příště zapamatoval“. Teď už padá na hlavu méně a méně ![]()
@monca34 Tak jí nech párkrát z gauče sletět.
Ona to časem sama pochopí, bude opatrnější a ty se nebudeš rozčilovat.
@Marbella Děti, které lžou, jsou prý moc chytré. ![]()
Aspoň malá útěcha. ![]()
JJ, třeba ta moje se jen jednou spálila o krb a od té doby jí vůbec nezajímá, chodí kolem a říká pali pali ![]()
@Marbella píše:
Ahoj, tyhle diskuze čtu uz víc jak půl roku už jen proto, že mě uklidňoval pocit, že nejsme jediný vzteklounibohužel jsem zjistila, že to byl jen začátek
Naše malá úderem druhého roku začala navíc dělat vysloveně naschvály a dokonce si už vymýšlí a lže
tenkrát sebou teda venku třískala, hřiště byl úplně teror, tam všechno brala, u ničeho nevydržela, kdyz už jí někdo něco půjčil a jen koukat na ty vyjevený obličeje rodičů, jak jí radši čapnu pod paží a mizime s omluvným pohledem. Venku jsem ji držela za zápěstí, aby se nevyškubla a nevlitla pod auto. Jednou mi utekla v obchodě a naháněly ji tři prodavačky
Doma po pátým ne plácám přes ruku, do toho se musí hlídat, aby si sama nerozbila hlavu, kdyz sebou vztekle třískne a posílám do pokoje už i při prvním dupnutí, když na mě zařve na oplátku taky ne, neci, tak jí tam prostě dovláčim a odejdu. Takhle to je tak petkrát za sebou a pak je zas na čtvrt hodiny jakžtakž
Nejvíc asi nedávám, když už jen co rozlepí oči, začne se vztekat a ječet, to pak vím, že bude dopoledne peklo
Hold neustupovat, mít přesná pravidla a hranice. A nesmí to porušovat ani tatinek a příbuzní, protože pak se zas začíná od nejhoršíhoU nás to bohužel nemám šanci zavést…
Ale prý z nich budou chytré děti se silnou osobností![]()
tak já budu mít z mladšího génia ![]()
Já se tomu vždycky směju, oblíbená hláška příbuzenstva
Já zas říkám, že je vychc… jak díra do sněhu
A že se v dnešní době aspoň neztratí.
Já má takovou zkušenost se starším..do roka hodně brečel, vztekal se, po roce se dost zklidnil..a dneska je fakt chytrej, hodnej, šikovnej, jsou mu tři a půl..
mladší je zas vzteklej po roce..takže tam to bude asi váznout
a nebo bude ještě hodnější a ještě chytřejší ![]()
Já čekala, že si přečtu něco, co mi pomůže a ono nic
ale je fakt, že to vztekání je vždy z nudy…naše začne něco lumpačit a samo následuje zákaz a pak vztek. Ale nejsem ten typ, co nechá lézt si malou po hlavě. Tak občas plácnu. No pak si sedne na zem a dá hlavu mezi nohy…už si kolikrát dala takovou ránu…no ale čekám, že to přejde. Cpu se čokoládou na nervy a kynu a kynu…
Toho, že spadne z gauče se taky hrozím, máme dlažbu…tak doufám, že až spadne, tak to nebude tak strašný. Protože se fakt uhlídat nedá.
Jojo, zabavovat a vymýšlet… Já už jí dneska ze zoufalství vytáhla svoje klávesy, malinký pianko ji baví tak 5 minut… A zázrak, dokonce jsem byla po dlouhý době sama na WC
jen musím stražit uši, aby mi nemazala písničky ![]()
Mám 17 měsíčního syna od narození živějšího, chodil v 11 měsících, ve 13 měl už 16 zubů, takže náročný.
V mimiklubu za exoty, že jedinej otevírá skříňky v kuchyňce a krade všem pití. Ani jsem nevěděla, že jsem z toho tak špatná. Některý maminky se po mě tak divně dívají, že neumí poslouchat (mají už starší děti a možná i klidnější). Už nevím jak ho naučit poslouchat. Domlouvání ani mírný plácnutí nepomáhá. Např. co mám dělat když krade cizí pití a odložený svačinky, přitom mu furt nabízím naše. Když ho neplácnu, tak se po mě lidi blbě dívají, jak je nevychovanej, že si ho neumím srovnat, když ho plácnu, tak se zase blbě dívají, „že ho mlátím“.
Doma máme zabezpečeno, aby se nedostal k nebezpečným věcem (přasky na skříňkách atd.). Na vycházky chodíme s kšírama (tip od kamarádky s dvojčaty). V obchodě jsem ho ještě z kočáru nevyndala, zkoušeli jsme posadit do vozíku, ale taky to bylo o nervy. Když se veze v kočáře, ani se nehne, jen kouká a vypadá jak andílek. Pak si ale najednou stoupne i v kšírách a musí ihned ven. Otevírá branky, sedá si do kamínku v záhoncích. Prostrkuje ruce dírama v plotech, krade z kočárků kamarádek nákupy a hračky.
To je těžké něco radit. Mám 18-ti měsíční dcerku a je to také divoška a vzteklinka.Co ale slýchávám, tak je to normální období vzdoru a vzteku, které musejí překonat oni a my přežít
Každé dítko je vážně jiné, co platí na jedno, to s druhým ani nehne.Ale zkus třeba, že tu jeho svačinku sníš sama nebo rozdáš ostatním, třeba dá pokoj a bude chtít to svoje.Na malou to někdy zabírá, ale taky chce to, co mají jiní
A vzteká se, kouše, hrozí na mě prstem a mnoho jiného. Snažím se vysvětlovat, ale někdy to prostě nepomáhá, takže ručně, stručně a je na chvíli pokoj.Taky vím, že se děti nemají strašit, ale malá se bojí vysavače, takže pokud je to neúnosné, stačí pohrozit, že vyndám „vrčáka“ a je klid. Musí věřit, že je toto období brzy přejde a my ho zvládneme ve zdraví ![]()
@sranda neřeším období vzdoru, s tím vím že se nedá moc dělat. Problém je že syn nezvládá ani základní poslouchání - např. nelez na okno, nepouštěj pračku/troubu/myčku, nehaž minivysavač do vany atd.
@Dalunka naší malé je 14 měsíců a je to to samé. Nelez na okno…ještě se na mě usměje a už je tam. Neházej tou panenkou, úsměv a šleh. Vyžadují si tím pozornost. S tím kočárkem to máme podobný. Když jedu, je zlatá, kouká se na okolí, ale nedej bože se dýl jak dvě vteřiny zastavit u regálu a něco prohlížet. To je hned zle. Jídlo je to samý. Chce to co má ten druhý. Naštěstí, když jí to vezmu a nahradím jejím je „zatím“ spokojená. No ale divím se, že ostatní maminky na tebe koukaj divně. Myslím, že to zažila (nebo zažije) každá. Je to na palici, ale drž se! Sice radím, ale vím, že jsem taky občas zoufalá. Víc než občas
Jsou dny, kdy to beru s nadhledem a dny, kdy jsem vyčerpaná a brečela bych…
@Dalunka Toto chování mi přijde naprosto normální. Neboj, on poslouchat začne. Důležitá je vytrvalost.
Mé dceři je 16M je úplně to samé. ![]()
@Elilen píše:
@Dalunka Toto chování mi přijde naprosto normální. Neboj, on poslouchat začne. Důležitá je vytrvalost.Mé dceři je 16M je úplně to samé.
Jojo je to náročný, ale pozoruju, že občas začíná trochu chápat, ale musí se tomu člověk fakt hodně věnovat a zakazovat. Včera u babičky chtěl vypínat počítač a řekli jsme ne a třel si ruce o tričko, jak ho „svrběly“, že chce vypnout.