Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Mě to jako puberťačce taky vadilo. Hlavně furt každý víkend řešit, jak se dostanu domů z blízkého města nebo u koho přespim. V 19 jsem se osamostatnila a pronajala si byt ve městě. Myslela jsem, že na vesnici už se nevrátím. Teď bydlím v malé vesnici jako kdysi v pubertě a jsem tu šťastná. Děti mám zatím celkem malé, tak jsou tu spokojené…
Na vesnici jsem žila do 21 let. Žádná extra zábava. Žádné kroužky, dětské hřiště, na fotbal jsem nechodila. Denně jsme obcházeli s holkama vesnici, vlastně skoro dvě a povídala si. Jezdily na kole, bruslích, lyžích. Každý víkend jsem někde byla. Vedle ve vesnici na diskotéce, ve městě (dojezd 8kilometru) do školy jsem jezdila do města. Dostala jsem práci ve vedlejší vesnici (3 kilometrů). Já si to tam užila.
Taky to bylo jiné člověk musel pomáhat na baráku uhlí, dřevo, seno, zvířata, malování, vaření, opravy, rekonstrukce, zatopit, přiložit. V paneláku uhlí nesložiš a na zimu nepřipraviš. Byla to určitá zotpovednost.
Já na vesnici vyrastala. Nevzpomínám na to moc ráda. Záleží taky, jestli se dají najít kamarádi. U nás to byla hodně malá vesnice, nebylo snadný najít někoho „normálního“. Ale ve 13 jsem odešla na intr na gympl, tam už byli spolužáci pro mě „normální“. Pak jsem se na vesnici zase vrátila - jinou, a bylo to moc fajn. Teď zase ve městě. Nejhorší je, když se puberťák na vesnici musí odstěhovat. Známý má z toho do teď trauma a do teď o tom i v dospělosti mluví.
A ješté se zeptám. Pokud chodí děti na ZŠ do jiné obce, jestli nebývají vyřazené z kolektivu?
My bydlime na vesnici kousek za Prahou, hřiště tu jsou, skolka tu je, skola tu není do devítky, ale je, kamarády tak holky mají, je nas max 1500 obyvatel, takže fakt malý. Straší je zatím spokojena, je introvert jako prase. Mladší je v první třídě a zatím je spokojena taky, má spoustu kamarádů, ta je extrovert, tam uvidíme.
@mamadvou píše:
Jak tráví čas na vesnici vaše větší děti/puberťáci? Zabaví se ve vsi, kde není škola, jen sokolovna a nějaké kroužky?
Nebo jakou máte osobní zkušenost s dospíváním na vesnici?
Já jsem na vesnici vyrostla a spokojená jsem byla, taktéž sourozenci.
Jediné mínus a to až teď, když z té vesnice jezdím do práce, že z práce domů jezdí blbě autobusy.
Oproti jiným vesnici jezdí sice dobře a často, ale já blbě končím v práci, takže musím čekat na další bus.
A štve mě hláška od zaměstnavatelů (na pohovorech) a od kolegu. „To se vyplatí jezdit tak daleko“
Ne asi, odstěhujeme se všichni do měst a kdo v těch vesnicích bude žít. A to jezdím do jednoho z největších měst a z naše vesnice je to 30 min. Což je stejné jak mají lidé z jednoho konce města do centra města ![]()
Mne to jako puebrtacce nikdy nevadilo, domu jsem se tesila, bydlim tu porad, dokonce se sem pristehoval manzel. Z mesta me vzdycky tresti hlava a tesims e tu na ten nas klid. Nemenila bych. VS mam a neznamena to pro me, ze je pro me vesnice neco min, pro burany. Prijde mi kratkozrake, ze spousta lidi z mesta to tak vidi. V teto vesnici vznikla i nova odnoz, takovy „satelit“, kam se stahlo hodne lidi z mest, maji tu svuj novy domecek, je tu spousta mladych a inteligentnich lidi.
@mamadvou píše:
A ješté se zeptám. Pokud chodí děti na ZŠ do jiné obce, jestli nebývají vyřazené z kolektivu?
Ne, ale musis byt ochotna taxikarit. A v 15 uvazuju o ridicaku na malou motorku.
Příspěvek upraven 17.09.23 v 10:10
Já z města, kamarádka z vesnice patřící městu.
Puberta byla rozdílná v tom, že na vesnici mezi teenagery probíhal nevázaný sex, prakticky mezi všemi postupně. Prostě všichni postupně chodili se všema, střídání partnerů a jednorázovky (ve tmě na schodech, za hospodou, na hřišti, u rybníka…) na vesnických zábavách, plesech to byla běžná věc, která nikoho nepřekvapovala.
Neříkám, že to ve městě nebylo, ale na té vesnici byli jako jedna parta, která spolu podniká akce a taky střídá partnerství v rámci svého okruhu. Asi kouzlo menšího kolektivů
nevím, ale ve městě jsem tohle nikdy nezažila.
A mě se to fakt nelíbilo a kamarádství na nějaké roky utichlo, nechtěla jsem jí navštěvovat.
A co se týče menších dětí, tak mě udivuje, jak lidé prefurují domky na vesnici, zahradu pro děti (nic lepšího pro děti snad není
) a pak si stěžují, že nemají na vesnici dětská hřiště, co tam jako maj dělat atd
![]()
Já na vesnici vyrostla a město je dodneška moje noční můra. Děti bych tam vychovávat nechtěla ani omylem. I jako puberťák jsem tam byla spokojená. Velká parta kamarádů, bližší vztahy než ve městě. Byla jsem ovšem dost akční, rodiče mě nikdy nikam nevozili, nějaký taxikaření se nekonalo. Kam nejel vlak a bus, tam jsem se dostala pěšky nebo na kole.
@Anonymní píše:
Já z města, kamarádka z vesnice patřící městu.Puberta byla rozdílná v tom, že na vesnici mezi teenagery probíhal nevázaný sex, prakticky mezi všemi postupně. Prostě všichni postupně chodili se všema, střídání partnerů a jednorázovky (ve tmě na schodech, za hospodou, na hřišti, u rybníka…) na vesnických zábavách, plesech to byla běžná věc, která nikoho nepřekvapovala.
Neříkám, že to ve městě nebylo, ale na té vesnici byli jako jedna parta, která spolu podniká akce a taky střídá partnerství v rámci svého okruhu. Asi kouzlo menšího kolektivů
A co se týče menších dětí, tak mě udivuje, jak lidé prefurují domky na vesnici, zahradu pro děti (nic lepšího pro děti snad nenínevím, ale ve městě jsem tohle nikdy nezažila.
A mě se to fakt nelíbilo a kamarádství na nějaké roky utichlo, nechtěla jsem jí navštěvovat.) a pak si stěžují, že nemají na vesnici dětská hřiště, co tam jako maj dělat atd
![]()
Ja tohle videla i ve meste. Proste se sesla soc. bublina kolem jednoho sport. klubu.
@Anonymní píše:
Já z města, kamarádka z vesnice patřící městu.Puberta byla rozdílná v tom, že na vesnici mezi teenagery probíhal nevázaný sex, prakticky mezi všemi postupně. Prostě všichni postupně chodili se všema, střídání partnerů a jednorázovky (ve tmě na schodech, za hospodou, na hřišti, u rybníka…) na vesnických zábavách, plesech to byla běžná věc, která nikoho nepřekvapovala.
Neříkám, že to ve městě nebylo, ale na té vesnici byli jako jedna parta, která spolu podniká akce a taky střídá partnerství v rámci svého okruhu. Asi kouzlo menšího kolektivů
A co se týče menších dětí, tak mě udivuje, jak lidé prefurují domky na vesnici, zahradu pro děti (nic lepšího pro děti snad nenínevím, ale ve městě jsem tohle nikdy nezažila.
A mě se to fakt nelíbilo a kamarádství na nějaké roky utichlo, nechtěla jsem jí navštěvovat.) a pak si stěžují, že nemají na vesnici dětská hřiště, co tam jako maj dělat atd
![]()
Tak před 30 lety měli rodiny ještě hospodářství, zahrady. Nějak se to muselo udržovat. Dělali jsme si bunkry ve strarych stodolách, chlivech… vždycky jsme se u někoho nějak najedli. Žádná šikana, žádný telefony, počítače…
Teď žiju ve městě a nevím kolikrát kam jít, děti na hřišti jsou hnusný jak na sebe tak na dospělý, kradou, kopou ddo všeho, vyskakují si na mladší. Neumí se chovat. Nemají žádnou odpovědnost žádnou práci a tak to taky vypadá. Nudí se a vymyšli co kde zničí.
Naše děcka jsou spokojené. Mají tady vyžití i kroužky. I školu teda. Plno kamarádů.
Včera byla starší dcera s kamarády v jiné vesnici na gulášovém festivalu. Mladší s ní nechtěla. Velká přijela někdy domů kolem 22h.
Do města si taky zajede s kamarády, když mají čas o víkendu. Mladší si šla se sestřenkou na točenou zmrzlinu. Že přišla na návštěvu. Kluk byl skoro celý den pryč na závodech.
Někdy jim stačí, že se jen potulují po okolí. Nebo jedou na kole. Případně autobusem dál. Letos jsem je prvně nechávala i na hody a kolotoče dlouho do večera.
Možná jsou spokojení, že jim nikdo nezakazuje pohyb a různý přesun nebo kamarády si vodit domů. Co chvilku u nás někdo přespává. Měla jsem podobné dospívání. Byla jsem spokojená. Mamka byla nemocná, když jsem byla v největším období dospívání. Otec na nás byl sám. Byl celkem dost benevolentní. My fungujeme stejně.
Ja jsem z maleho mesta. Svoji pubertu bych klidne prezila i na vesnici, ja v podstate nikam nechodila, kamarady jsem mela spis po cele republice nez v okoli, to jsme resili vikendovkami v Praze nebo na nejakem hezkem miste. Ve volnem case jsem studovala encyklopedie, cetla, resila olympiady a hrala na ruzne hudebni nastroje a to se da kdekoliv, no, trosku magor jsem byla. ![]()
Ale chtela jsem do mesta do panelaku, ne kvuli detem, ale kvuli k sobe. Ja proste nejsem k baraku.
Nerada se rypu v zahonech a tak, jenze zas se mi to libi jinak, nez jen soucasny novostavbovy travnik + bazen, takze by se to ve mne tlouklo. Ani jeden s muzem neridime radi. Dalsi neprijemna povinnost na vesnici. Takze jsem klasicky panelakovy kralik ve meste a jsem spokojena.
My jsme si to na vesnici užili i jako pubertaci. Jezdili na kole, na koupaky, v zimě jsme byli u nas nebo u kamosek. Letní chlastacky v létě na hřišti neměly chybu
Na VS jsem odesla do Prahy, tam jsem 17 let zustala a 2 roky jsme zpět na vesnici s 4letymi dětmi, perfektní partou děti a dospelych ve stejném věku a jsme radi, že děti budou mit takové dětství v baraku, se zahradou a vyhodami vesnice, co nabízí. Byla jsem i v Praze s malyma detma a vůbec mě to neoslovilo. Ale každý chce a libi se mu něco jiného.