Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
S prvím jsem spala, kdykoliv jsem nebyla v práci. Ve volných dnech klidně 18 hodin.
S druhým jsem pak spala těžce podprůměrně, jelikož malá měla zrovna období, že mě v noci furt volala.
Nemusíš se bát, zdravé embryo to nezabalí jen proto, že si přes den neducneš ![]()
Já pracovala v supermarketu 12náctky krátký dlouhý týden až do cca 30týdne… a do toho jsme se stěhovali a rekonstruovali nový byt… i stropy jsem škrábala, to bylo nějaký 3 měsíc cca. A vše v pohodě ![]()
Neodpocivala jsem ani u jednoho, normalne jsem pracovala dal. V druhem tehotenstvi jeste stres s prvnim ditetem a hromady nemoci k tomu, to je normalni. Druhe dite ale bylo do 3 let naprosty klidas.
Děkuju za zkušenost, to klobouk dolů
Já jsem asi jen příliš starostlivá, tak potřebuju dodat kuráž, zbytečně moc se někdy bojím, u prvního jsem to taky tak měla.
![]()
Díky moc za zkušenost
Já si taky říkám, že pokud je vše v pohodě, tak se udrží, spousta žen má náročnou práci do toho, víc dětí nebo je i v nějaké složité životní situaci a vše dopadne v pořádku. Potřebuju „se uklidnit“ asi. ![]()
Já si právě taky říkám, že je to normální, pokud má člověk už dítě nebo i víc dětí + třeba práce, tak odpočívat prostě tolik nejde jako u prvního těhotenství. Děkuju za zkušenost. ![]()
U prvniho jsem nemela potrebu a u druheho, jen co mi prvni dovolil. Vubec jsem nejak neresila, ze by to melo vliv na udrzeni mimina, jen jsem se snazila prezit, hlavne to druhe, kdy me chytla brutalni unava.
Mas prehnany strach, jako asi bych nedoporucovala lezt na Mt Everest zrovna, ale kdyby bylo nutne prvni trimestr prospat, lidstvo by uz bylo davno vymrelo, to si nemuze dovolit tak 95% populace ![]()
Cože to? S 14 měsíčním batoletem ( v době otěhotnění s druhým) určitě ne. Nijak jsem to neřešila a fungovala normálně. U dalších dvou jsem normálně pracovala, na směny.
Naučila jsem si starší dceru, že jsme si spolu lehly po obědě. To na odpočinek úplně stačilo. Máme tři děti během 4,5 roku. Stejný postup byl u všech tří. U nás to funguje stále a u celé rodiny
. Přestože ta nejstarší bude mít letos 15 let. O víkendu zalezou do postele, že potřebují polední klid a do takových 15h o všech třech není slyšet. Pak přijdou, že jdou ven za kamarády lítat.
Jen při nástupu do práce to byl zádrhel. I teď se mi někdy stane, že v poledne mi začne padat hlava a zavírají se krovky. Tělu chybí ten polední odpočinek.
Letos tolik ne. To utíkám domů na oběd, mám tam okno. Takže oraz chvilku stihnu. Ale loni jsem měla přímou práci a hned další přímou práci. Nebylo žádné okno a to jsem byla trochu kolem poledne v krizi.
Já to nechala prirozene na tělu, když sem se cítila, tak sem behala klidně túry, když sem potřebovala nabrat energii, tak si telo řeklo samo a proste sem usinala pomalu ve stoje. Doma dvě malé děti a stejně to neslo jinak, nez jim třeba pustit pohádku a lehnout si s nima ![]()
Jo, je to vtipné doporučení, asi jako že nemáš nic těžkého tahat. Ehm rok a půl staré dítě, co má 18 kg.
Přeji hodně zdraví tobě i miminku.
U prvního jsem si dala dvacet když sem přišla z práce. U dalších dvou už to bylo trochu sci-fi.
@Anonymní píše:
Ahoj, jsem podruhé těhotná, v začátku. Všude slyším, jak je teď důležité odpočívat. V prvním těhotenství jsem začátek téměř prospala, jenže s malým, ročním dítkem to teď prostě nejde. Do toho je malý nemocný, takže ani v noci se nevyspím, přes den je odpočinek bez šance též. Upřímně mi to nějak nevadí, prostě to k tomu patří, jen mám strach, aby se udrželo embryo. Asi hloupá otázka, ale vím, že bych si to pak vyčítala, kdyby to nevyšlo. Jak jste to měly vy? Vím, že některé mámy nebo ženy jsou ve shonu jak s dětmi nebo i v práci. Mám možná jen přehnaný strach.![]()
Díky všem za zkušenosti
Taky jsem moc nenaspala. Ještě k tomu chodila na noční
Budeš chátrat ty, embryo bude v pořádku, ženy stejně chodí do práce a u druhého mají dítě k tomu, takže odpočinek nehrozí.
Ahoj, jsem podruhé těhotná, v začátku. Všude slyším, jak je teď důležité odpočívat. V prvním těhotenství jsem začátek téměř prospala, jenže s malým, ročním dítkem to teď prostě nejde. Do toho je malý nemocný, takže ani v noci se nevyspím, přes den je odpočinek bez šance též. Upřímně mi to nějak nevadí, prostě to k tomu patří, jen mám strach, aby se udrželo embryo. Asi hloupá otázka, ale vím, že bych si to pak vyčítala, kdyby to nevyšlo. Jak jste to měly vy? Vím, že některé mámy nebo ženy jsou ve shonu jak s dětmi nebo i v práci. Mám možná jen přehnaný strach.


Díky všem za zkušenosti