Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahojky maminy, jsem tu úplně nová, tak ještě zatím zkoumám, jak to tu všehno funguje. Potřebovala bych ale poradit. Mám doma 10 měsíční Elišku a máme problém s cucáním palečku. Necucá si ho pořád, jen když je unavená, ale i tak bych ráda od zkušenějších věděla, jak ji toho zlozvyku zbavit? Děkuji za rady ![]()
Ahoj Verrunko
Taky jsem měla za to, že jde o zlozvyk, ale minulý týden jsem byla u švagrové, co má 3m miminko a ta byla moc ráda, že si palec cucá. Našla v jedné knížce, že je to o dost lepší, než dudlík, protože palec dítě samo ovládá a samo si našlo způsob na uklidnění. Odnaučí se to samo, až jej nebude potřebovat. Takže v klidu, není se čeho bát.
Ahoj, tak já bych to zas tak optimisticky neviděla. Starší dcera si taky cucala palec a byl to děs. Vycucala si celkem slušnej ekzém na palci a taky předkus. Odnaučit cucání je taky velký problém, některé děti si cucají palec třeba ještě v šesti letech. U nás teda nakonec pomohlo zavazování palce obvazem. Já si teda osobně myslím, že dudlík je lepší. Mladší dceři se mi ho podařilo vnutit a jsem ráda. Dudlíku se dá na rozdíl od palce zbavit lehce.
Koukám, že se tady člověk dozví i přesný opak tezí, než které předkládají knihy. Podle nich je dudlík vhodnější než palec. Tvar, tvrdost, a podobně… tak nevím, no.
Pavloska
holce je něco málo přes tři roky a cucá si palec, dudlík jsem ji odnaučila bez problémů, s palcem to nejde. Obalovala jsem ho kdečím, do kdečeho i namáčela, vše marný. Jsem z toho zoufalá. Taky už má náběh na předkus, ekzém zatím bohudík ne, jak tady kdosi psal. S prominutím blbější tvrzení, že palec je menší zlo než dudlík, jsem opravdu neslyšela. Takže tak, v 10 měsících máš ještě „čas“, ale já už bych to měla dávno řešit, ovšem jak říkám, těžko to řešení hledám.
Anik
taky myslim, ze dudakje lepsi, je to blbost v ty knizce. jestli nejde jen o spatne pochopeni…
jinak nedavno tady na tohle tema byla diskuse, zkus ji najit, tam jedna mamina mela dobry recept na odnauceni. bylo sice pro starsi holcicku,ale treba by ti pomohlo
Taktéž se přikláním k tomu že dudlík je lepší. Než paleček můj bratranec tím že si pořád cumlal palec ho měl celý varhánkový a nepěkný a to podle mě není mocdobře a moje teta ho to tedy odnaučila pro mne drastickým způsopbem ona mu ten paleček napepřila a malej jak ho strčil do pusky ho hned vytáhnul protože pepř ho začal štípat a od té doby si ho do pusy nedal.
tak nevím ale já bych asi tak odvážná nebyla malého odnaučuju od dudáka a je to mnohem snažší těším se na doktorku kde ho s Adámkem odevzdáme zatím mi ho dáva at začaruju a už ho jen žádá když jde spinkat přes den nevíme co to je horší je když lezou zoubky nebo jsme nemocní.
Ahoj Verrunko!
Na rodině jsem v poradně četla odpověď od doktorky, že cucání palce nejde odnaučit dřív než v jeden a půl roce - do té doby dítě rostě nepochopí, že to nesmí.
Mám ten samý problém s Natálkou, ale nevidím to tak černě. Dřív si ho cucala častěji, teď většinou jen těsně před usnutím, nebo když má hlad/žízeň. Vůbec jsem nebyla ráda, že si cucá palec a nechce žádný dudlík (vyzkoušelyi jsme 4různé tvary), ale teď když vidím děti v jejím věku, jak mají neustále v puse dudel, tak si říkám, že palec v puse před usnutím je snad i lepší… ![]()
Říkám, dokud to nezachází do extrému - palec v puse pořád, tak jsem v klidu. A samozřejmě že až rozumově „dospěje“ (a bude víc chápat), budu se snažit palec odbourat úplně… Zatím je ale na to pořád brzy…
Já si cucala palec až do první třídy. Naši taky zkoušeli kdeco - pepř, rukavice apod. Akorát jsme z toho byli všichni vynervovaní a k ničemu to nebylo.
Zuby mám ukázkové a palce oba stejné ![]()
No a naše malá si cucá palec taky, vždycky před spaním, nebo když je už hodně unavená. Dudlík nechtěla nikdy.
No mým známým si cucá pálec 5ti letá dcerka a je to děs. . má zničené zuby i ten palec. Byl to pro mě odstrašující případ, obě holky mají dudu od porodnice, velké jsme ho v 17m (měla ho jen na spaní) pomalu ustříháváli a bez breku byl za 3 týdny pryč. . . takže já bych tedy bojovala, zjišťovala, prostě aby mě tohle nepotkalo. Přeji hodně štěstí. Snad jsem slyšela, že i prodávají něco v lékárně, nějakou vodičku na to, že prý dětem nechutná. .
Muj dvoulety syn si cumla palec od te doby, kdy mu zacly rust zoubky a mu prestal dudlik stacit. To bylo asi v Theove 7 mesicich. Palecek si cumla docela casto, kdyz ma hlad, kdyz je unaveny, kdyz je ve stresu atd, ale zato vubec neplace, nevzteka se a zvlada veskere stresy mnohem klidneji. Pochopitelne se ho to snazim odnaucit, ale zatim si fandim, ze to samo odezni. Mozna je to i geneticky predurcene, ja si dudlala palec do ctyr a nakonec me mamka tak zbila (kdyz me nasla v postylce spici s palcem opet v puse), ze jsem s tim prestala. Ja se ale divam na vychovu trosinku jinak a takovym stylem to v zadnem pripade nebudu hrotit. Proste doufam, ze jako odplenkovani trva ruzne dlouhou dobu u ruznych deti, tak tomu asi bude i s dudlanim.
ahoj
tak ten starší je taky palečkovej - necucá ho ve dne, jen před spaním a asi i když se přibudí v noci aby zase usnul - co s tím… no našla jsem diskusi kterou mám uloženou, ale nezkoušela jsem to - zatím
omlouvám se, že to zase vytahuju, ale nemáte někdo ještě nějakou fintu? Doktorka nám striktně nakázala cucání palce odnaučit. Bohužel to máme přesně jak tu popsala Korvapuusti - pomáhá si jím, když má nějaké trápení, nebo se uspává. Bohužel největší trápení má vždycky u doktorky
No ale co teď s tím? V lékárně jsem se ptala na ty různé vodičky proti cumlání palců a kousání nehtů…lékárnice mi je striktně nedoporučila, že to obsahuje ftaláty a kdejaký sajrajt, ať to tak malému dítěti nedávám. Zalepení náplastí nebo obalení kapesníkem nevydrželo ani chvilku. Obvázat obvazem jsem se pokusila několikrát za bdělého stavu i ve spánku, ale opět bez úspěchu, obvaz byl hned dole, ale bojím se ho utáhnout. Takže už zbývá jen přivazování ruky, na to nemám srdce, nebo rukavice, které si ale taky obratem sundá. Pomohla by snad jedině sádra, jinak nevím. Jo a ještě ta sůl, nebo pepř, ale to se zas bojím, že si strčí ručku do oka…No popravdě asi nemám to srdce ji trápit. Na druhou stranu zoubky asi bude mít křivé, to nám řekl zubař už na roce bez toho, že by věděl, že si drmlá palec…
Ahoj,
trocha literatury (volná interpretace mé oblíbené Leachové):
Malé děti dumlání potřebují, je to jejich životní psychosomatická potřeba - má to na ně výrazné účinky jako zklidnění, pocit bezpečí. Z tohoto hlediska je jedno, čím se tato potřeba uspokojí - spadá sem dumlání prstů, dudlíka, neustálé vymáhání k prsu, pití několika lahví mléka před spaním, někdy si trochu větší dítě oblíbí nějakou hračku, kterou takto používá (my jsme měli takovou myš s velkýma ušima, které jí starší dostova rozšmelcovala - radši jsem moc nepřemýšlela, co v tom je za sajrajty, prsty jsou z tohoto hlediska bezpečnější). Z výše řečeného nepřímo vyplývá, že více stresu (únava, ospalost, nuda, strach, změna …) rovná se větší potřeba dumlání (závisí i na celkové povaze dítěte) a mělo by se to vzít v úvahu i při případném odnaučování - tzn. minimalizovat stresové situace, nikoliv (jak se často děje) naopak. Myslím, že dobrá, ale náročná cesta je vypozorovat, kdy si palec dumlá a jednak tyto situace minimalizovat , jednak se pokusit v nich od palce odvést pozornost a zabavit jinak nebo nahradit (třeba tou flaškou - ale tím si je také možno velmi snadno zadělat na problémy zase jiného rázu). Sníží se tím četnost dumlání a časem by si mohla odvyknout úplně. Ale stačí někdy změna prostředí, rostoucí zoubky apod, aby se k tomu zase vrátila… Také si myslím, že je ještě poměrně malá, po zvážení pro a proti bych jí ten milovaný paleček ještě nechala…
naše zkušenost:
Potřeba dumlání dle paní Leachové zjevná u obou - Evička si udělala dudlík ze mně
, byla takový ten závislý mlíčňák do pokročilého věku,Péťa si dumlala palec od 6 tt do 10 měsíců. Nebýt toho v literartuře popisovaného negativního vlivu na zuby, byla by to pro mimi i mámu nejskvělejší věc pod sluncem - palec je vždy k dispozici, dítě si ho vždy samo najde a samo instaluje (moje máma dodnes vzpomíná, jak jsem usnula s dudlíkem, dudlík vypadl, já začala řvát, ona vstala, dudu našla a instalovala do zejícího ústního otvoru, já usnula, dudlík vypadl… a tak dále noc co noc až do rána), efekt na psychiku 100%, sama naprosto bezproblémově usínala… V 10 mm jí vyrostly přední zuby, palec si odřela a nemohla ho dumlat, možná jí při tom bolely i ty zuby, a nechala toho. Přešla ovšem na dumlací náhradu svojí starší sestry.
Takže tak, držím palce a nedělej si s tím moc velkou hlavu - spokojenost vás obou je přednější.
P.S. - Péťa má zuby naprosto bezvadné.