Jak naučit dítě být bez plen?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Nechte mu cas. Je to malé dítě. Navíc píšete, že máte miminko, tak že by blok?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
U nas to taky bylo nahoru a dolu. V 1,5 roce si dcera nadsene odnasela z obchodu nocnik a chtela na nej curat, pak zlom a vsechno do kalhot, nesla posadit ani nasilim. Pak zase lepsi, dal dovolena, kdy jsme to neresili a zase zlom. Nakonec, kdyz se ji narodila segra, byla zase par dni uplne na plenach… a co? Ted ma skoro 3 a kdyz je treba hodne unavena, tak obcas zapomene, ale ze bych po ni za to rvala, to ne. Jo a zkus treba detsky pisoar, kamaradky s klukama si to moc pochvalovaly.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Rada není, protože dokud malej nechce, tak ho nedonutíš. Mám 4 děti a mimina. Nejstarší Timea byla bez plen v 11 měsících. Nejmladší Terezie to taky stihla před prvníma narozeninama a prostední dvojcata a plíny maji pořád. U všech dětí stejný metody, ale prostě máji svoji hlavu a nechtej. Nahý jsou pořád, ale když to pustí, tak jen řeknou jeje a tím to končí. Hold musí k tomu dozrát. hele k maturitě v plíně snad nepůjde. Teď ho nech bejt ať zapomene na ten strach ze záchodu nebo nočníku a zkus to zase třeba za 2 měsíce.
Příspěvek upraven 11.04.19 v 14:29
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Souhlasím s paandatko do posledního písmene. Jeceni na roční dítě kvůli pocurani snad ani komentovat nebudu. A být naštvaná, že ani ne dvouletý dítě nechce na nocnik, obzvlášť po narození sourozence..tvrdit že je to ostuda a hnát ho ke specialistovi, protože v období vzdoru vzdoruje… promiň zakladatelko, ale je dost možný, že jsi ten odpor k nocnik v něm vypěstovala nebo minimálně podpořila ty. Nech ho být, on k tomu dospěje. Řekni mu, kde a na co má nocnik a hotovo. Když se povede, pochval, když ne, uklidte to spolu a znovu vysvětlí, kam se cura.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Syn se to naučil až teď, když mu je 3,5 roku. Začala jsem tím, že jsem ho nechala běhat nahatého (v létě to ještě nedával) a když se vyčůral, tak se mohutně chválilo. Pak jsem to posunula na slipy. Pak na slipy a kraťasy a pak tepláky.
Čas od času je nehoda a když chce na velkou, donese si plenku. Na noc plenku má. Neřeším to. Když jsem ho na nočník nutila, šprajcnul se a trvalo dlouho, než nočník přijal.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
ja jsem syna pravidelne posazovala. po spani-to se vycural vzdy, tak jsem tleskala chvalila. pak si zrusil spani po obede tak jsem posazovala pravidelne co cca 3 hodky-nehody skoro nemel a vydrzel. asi za 6 mesicu pak zacal chodit sam. obcas nehoda, ze nedobehl curani. to vzdy plakal tak jsem uklidnivala, ze se nic nestalo, ze nevadi. v 2,5 jsem vzala plinu na noc. syn ma tezkou vyvojovou dysfazii, takze jsem predpokladala, ze to pujde pomaleji, nez se mu to v hlave spoji. jednou jsem videla dokument cernobily,jak to za nas bylo v jeslich-deti tam posazovaly nad hrnec na takove trubky-jednu mely pod kolenema a jednu zazadu a tak tam vedle sebe vsechny sedely, vstat nemohly, protoze nedosahly na zem. byl to dokument stary, ale upozornoval uz tehdy na nevhodnost detskych domovu a brzkou separaci od matky, ktera musi do prace…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ahoj,
půlroční dítě si nespojí, že má chodit na nočník vykonávat spotřebu - resp ještě dostatečně nemá vyvinuté svěrače. Spíše dával signál, kteý jsi rozpoznala, že se mu chce čůrat apod.
Já jsem učila na nočník tak, že jsem nechala běhat nahaté, druhý den už chodily na nočník. Vždy uderem druhého roku. Samy tak dozrály, začaly to chápat, už ovládaly svěrače a šlo to. Vždy jsme čůrání oslavili - taneček, písnička, pochvaly - jooo jooo, šikovná, nejlepší, užasný … Je pravda, že pak jsem absolvovala pár kurzů co se týká dětské psychologie, R+R apod a tam se takové caviky a pochvaly nedoporučují z toho důvodu, že pak dítě celý život jeden systém odměna / trest . Což ve výsledku tvoří „tupé“ poslušné ovečky, které bez rozkazu a příkazu nic nevykonají. Ale to je asi spíše věc názorů. Jasně, že dítě chválím …
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Nejde mi zmiňovat, ale abych řvala na roční nebo rok a půl steré dítě že nečůrá do nočníku mi přijde fakt ujeté. To nemá žádnou přidanou hodnotu, jestli jako bude mít plínu do roka a půl nebo do 2 let. Každé dítě do toho dozraje jindy, obvykle když se tomu nechá volný průběh, tak děti s tím přijdou samy, kde je záchod a nočník ví a blbé nejsou. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Netlačte na pilu, chvalte ale nepřehánějte to s učením. Já to hrotila 2 měsíce, když mu byly necelé 2 roky a byli jsme z toho nešťastní všichni. Pak jsem se na to vykašlala a v 27 měsících sám přišel, sundal si plenu. Řekl, už nepotřebuju a od té doby jí neměl ani na noc.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Univerzální rada neexistuje, protože každý prcek je jiný, na každého platí něco jiného a hlavně každý má své tempo. 
Já měla první dceru v roce a půl komplet bez plen, plácala jsem sama sebe po ramenou, jak jsem dobrá matka, že to je určitě tím, že jsem ji měla v látkovkách. S druhým dítětem (syn - kluci prý jsou v lecčems pomalejší, to už jsi určitě slyšela) přišlo prozření. 
Ve 2 rokách vesele čůral a kadil do trenclí, pleny jsem mu nedávala od nějakých 22 měsíců spíš z principu, vadilo mi, že chodí vycpaný, takže jsem zavedla filozofii, že je vlastně fuk, jestli peru posrajděné plíny nebo trencle. Teprve ve 25 měsících začal hlásit kakání, čůrání pak asi o 2 měsíce později. Přitom jsem postupovala úplně stejně jako u dcery, dokonce jsem byla přesvědčená, že od nějakého roka i chápe, co se po něm chce, při posazování na nočník či záchod se nevztekal, spolupracoval, ale jako by si užíval, že může dělat schválnosti. Taky jsem tehdy měla pocit, že půjde s plenami i do první třídy.
Btw: teď máme to stejné s dudlíkem a s mlíkem na noc. Taky je ve srovnání s dcerou hanebně opožděný. Už to neřeším.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ennyka: jojo, je to tak, nechat děti prostě vyrůst. Jestli ve 24 měsících nebo 27 měsících - co na tom záleží, to je tak pomíjivý časový úsek v životě dítěte, že nechápu ty starosti kolem toho. To mě spíš trápí dcera která se v noci počůrává v 6 letech a není síly jak to prozatím zvrátit, i přes medikamenty. Asi to zkrátka ještě potrvá. Ale zase jako předškolačka už se naučila sama číst, tím jsem chtěla říct, že někde je dítě napřed, někde pozadu, ale časem se to srovná, hlavně, že jsou spokojené a šťastné.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Tak pokud Tě baví a máš čas vytírat a prát a honit dítě s nočníkem,tak si ho bez plenek nech.
Ale ve skutečnosti má čas. Musí dozrát nervová soustava,nestačí konstatování,že by to už umět mohl.Plenky jsou každou chvíli někde v akci za pár korun,dokonce i ty jednorázové ekologické. Nepřijde mi,že by plenky pro batole byla až taková položka do rozpočtu.
Většinou se to láme kolem druhého roku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Jojo, ječet na dítě protože nechápe co po něm chci, to je skvělej výchovnej prostředek! Jen tak dál tyjo. Zakladatelko - nevím, jestlis někdy slyšela něco o vývoji dětí, ale kolem druhýho roku maj obvykle období vzdoru, což znamená, že testujou hranice, co jim dovolíme, třískaj s nima emoce, předváděj hysteráky protože svítí sluníčko a podobně. Je to normální. Stejně tak je normální, že nedělá přesně to co ty chceš, kdy chceš. Taky bych byla radši, kdyby dcera, který je dva a čtvrt, chodila na nočník. Bohužel k tomu prostě ještě nedospěla, přestože od roka průběžně trénujem. Nechápe, co přesně po ní chceme a proč, čurá furt po troškách, neumí to ještě zadržet a pak pustit najednou, takže když je nahatá, tak s každým cvrkem letí na nočník a pak je smutná, že to nestihla (protože tu trošku cvrkne tam kde stojí, na nočník už jí to nevystačí) a naštvaná, že nedělá nic jinýho než furt běhá na nočník a zbytečně. Přijde mi jaksi konstruktivnější a ohleduplnější, s ní o tom mluvit, utěšit ji, že se nic neděje, že je ještě malá a že až trochu povyroste, tak to určitě půjde líp. Domlouvat se, jestli teď dáme plínku nebo jestli to zkusíme znova. Komunikovat.
Je mi vlastně dost smutno z toho přístupu „mám dítě a jsem zpruzelá protože není takový jak si představuju“.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Měla jsem více mladších sourozenců, oficiálně taky mamka tvrdí, že jsme byli bez plenek od roku(roku a půl),ale živě si pamatuji každou chvíli mokré punčocháče u některého ze sourozenců, lítající vzteklá mamka…Mám také víc dětí, odplenkované ze dne na den ve věkovém rozmezí 20 až 25 měsíců, neznám žádné nehody, vytírání. Nesnáším to venku ani doma. Venku je docela hnus, když se na pískovišti nebo klouzačce počurá dítě(naštěstí se to nestává často, matky to vidí vesměs jako já a dávají plenky, aspoň na veřejná místa),kde si hrají i ostatní děti. A doma mám sedačku a jiné čalounění, které bych mohla po pár takových nehodách rovnou vyhodit, nehledě na to, že boty za tisícovku a papučky za několik stovek taky ničit nechci..Dávala jsem jim natahovací plenku do chvíle, než jsem jim opravdu nevěřila. Dál to neřeším a nehrotím.
U miminka je to bezplenková metoda, s uvědoměním si, že potřebuje, to nemá vůbec nic společného, spíš vydává signály, aby to matka poznala.
A brzy odplenkované děti často mívají regres v období vzdoru a některé názory tvrdí, že bezplenkovka naopak brzdí uvědomění si dítěte, že potřebuje.
V noci mám všechny bez plen cca od dvou let, některé lehce dřív.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Moc na něj spěcháš. Dozrání nervové soustavy neurychlíš, ani kdyby ses postavila na hlavu, jediné, co se ti může povést, je, vystresovat syna a udělat z něj neurotika.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
