Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
To je normalni ze se budi deti do 5 let se v noci 1-2× vzbudi.to ze si mela miminko co ti spalo celou noc to je zazrak😂 jinak bud v pokoji s ni treba drz za rukunez usne.a kdyby si ji prenesla vzbudi se?
Jinak male jsou 4 spi sama ale uspabam ji kazdy vecer chce pohadku a mazlit se nekdy tam.usnem taky a nejdy zase ona v noci prijde k nam.jsou to male deti.minimum lidi co ma deti ti rekne dam dite spat a rano se vzbudi ![]()
Nase mala spala krasne do nejakych necelych osmi mesicu - v sedm zalehla,pak se jeste vzbudila tak v pul devate,kdy jsem ji nakojila a pak spala minimalne do peti,kdy probehlo kojeni a finalni vstavani bylo klidne az v osm
pak presne jako u Tebe prisel zlom a jednu chvili jsem si taky musela chodit lehat s ni,ted sice stale spim s ni,ale je to spis abych nebudila manzela,kdyz ma mala spatnou noc,to je vzhuru porad a krici ze spani,ale takovych noci je uz nastesti minimum
ted si malou dobrovolne vezmu k sobe,kdyz jdu spat a spi zase az do tech peti a finalne vstavame mezi pul osmou a pul devatou ![]()
@kklara99 no je to zlozvyk. a sama se to neodnaučí. Asi te to bude stat pár probdělých nocí kdy bud ona plakat a vztekat se a vynucovat si na co byla zvyklá
já si takhle naučila obě děti že jsem je v noci kojila - byli u mě a prso furt k dispozici.. taky jsem pak musela udělat drsne rozhodnutí a konec .
Tak já ti to shrnu, abysis ušetřila čtení xstránkový diskuze, která se zřejmě rozjede, pokud už nebudou všichni otrávený z toho, že je to tady furt dokola. Půlka lidí ti napíše, že je úplně normální, že dítě usíná a spí s rodiči, druhá půlka ti napíše, je je to úplně nenormální, z čehož jedna polovina (tedy čtvrtina celku) má děti, které vyloženě ze spánku přítomnost někoho jiného ruší a druhá půlka si pořídila děti, od kterých se nechce nechat omezovat, a tak je společné spaní na sílu odnaučí. A je jen na tobě, kam se přikloníš a jak se spánkem svého dítěte naložíš. Nikdy na tohle nehledej jednotný názor a univerzální radu.
@misuled výstižné a pobavilo
ak tematu, patrim k prvni pulce, prvni prospanou noc jsem zazila az nekdy po 2. roce starsi, ted s miminem tak 3-4× za noc vstavame. A obe jsou tulive a chteji spat s maminkou.
Teď už ti spát ve své postýlce bez pláče nebude. Naučila sis jí spát u sebe a bude to vyžadovat. Já jsem si poprvé syna vzala k sobě asi v 1,5 roce. Do té doby jsem se bála, aby nespadl z postele. Už byl celkem velký a chápal, že má svou postýlku, ve které má spát. Takže v ní sice usne, ale každou noc přecestuje k nám a naučil to i mladšího, kterého jsem si do postele nevzala nikdy.
Klukům je 3,5 a 2,5 a občas se stane, že spí do rána u sebe, ale co jsme se přestěhovali (3/4 roku), tak jsou u nás téměř denně. Neuděláš s tím nic.
A je to tak se vším. Uspávání, sladké pití, pohádka u jídla, nošení…Stáčí jednou a už se toho nezbavíš. Máš ještě malé dítě, tak si dobře rozmysli, co chceš a nechceš dělat. Já bych teď chtěla leccos změnit, ale už to jde těžko a děti vyžadují to, co jsem si je naučila. Viz. to spaní v naší posteli.
@phoma má hodně slabý spánek . Probudí ji cokoliv. Ale myslím ze je to zubem. Má dost manželkou dáseň . Tak uvidíme až vyleze třeba vezme zase postýlku na milost
@Sue2008 píše:
@misuled výstižné a pobaviloak tematu, patrim k prvni pulce, prvni prospanou noc jsem zazila az nekdy po 2. roce starsi, ted s miminem tak 3-4× za noc vstavame. A obe jsou tulive a chteji spat s maminkou.
Ono, kdyby sis je k sobě nikdy nevzala, tak by to nevyžadovali. Já jsem si do své postele děti vzala až později a do té doby mi přijde, že ani nevěděli, že by to šlo, spát s námi.
Prostě usínali ve svých postýlkách a neměli nějak potřebu jít k nám. A potom stačilo jedno usínání v objetí a od té doby mám u sebe každou noc nasáčkované obě děti
To samé uspávání. Prvního jsem si naučila na držení za ruku. U druhého jsem se zařekla, že uspávat prostě nebudu. Druhý syn usínal od narození sám. Stačilo ho položit a víc nepotřeboval. Naopak ho později otravovala přítomnost kohokoliv v místnosti, kde usínal. Ve 2 letech jsem mladšímu vzala dudlík. Večer ho poprvé držela za ruku, hladila ho po hlavě, protože plakal, byl nesvůj. A od té doby uspávám držením za ruku oba
![]()