Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj tak jdu zase na radu. Tak jsme Filípka úspěšně odnaučili spát s dudlík
metodou stříhání. Ani to nebylo tak hrozné, jak jsem očekávala. Bohužel se ale „naučil“jiný nešvar. Když musel usínat sám bez dudlíka, tak vyžadoval ať jsem u něj, ať na mě vidí, pak pomalu usnul. Dříve jsem dala dudlíky, vlastně dva, jeden do pusinky, jeden do ručky, odešla jsem a on si v pohodě sám usnul. Ale teď, jakmile mě vidí odcházet, spustí šílený křik a řev, tak jdu zpátky, položím, pohladím, dám medvídka, ale když odcházím, zase řev. Takže mi nakonec nezbude než zůstat. NEvím, zda to lámat přes koleno, ale usínání mu teď trvá skoro půl hodiny, dřív byl do 5-ti minut tuhý. Tak nevím, zda to prostě nechat tak, nebo to nějak prolomit, byť za cenu křiku a opětovného chození malého pokládat. Není to jen v usínání,když si teď zvykl, že jsem u něj, tak stačí, že se jemně vzbudí, před tím, když usínal sám, se jen přetočil a spinkal dál, teď začne křičet, protože zjistí, že tam nejsem, má proto spánek velmi trhaný (hlavně ve dne), spinká sotva 20min. a pak je hrozně nevrlý a unavený, nevyspaný. Hlavně proto bych ho chtěla znovu naučit usínat samotného. Jak na to?
Tak to je téma co mě taky moc zajímá, malému byl rok a neumí usnout sám od malička, usíná mi na klíně. Určitě je to lepší než dřív, to jsem s ním musela chodit
Když ho dám do postýlky, tak okamžitě stojí a řve a ani za nic si nelehne
Myslim si, že by asi řval až do rána ![]()
Radka
Malýmu je rok a usne jedině v náručí. Má 13 kg, tak je to docela fuška, ale zatím mi to nevadí. Rádi bychom další mimčo, ale mám strach jak budu pak uspávat prcka. 1. těhu bylo rizikový a když to tak bude i teď, nebudu ho moci nosit. Takže uvítám každou radu, ale takový to uložit, odejít a on si zvykne u nás nefunguje. Malej nejdřív volá a pak strašně pláče a vydřží to třeba půl hodiny.....
Malýmu je rok a usne jedině v náručí. Má 13 kg, tak je to docela fuška, ale zatím mi to nevadí. Rádi bychom další mimčo, ale mám strach jak budu pak uspávat prcka. 1. těhu bylo rizikový a když to tak bude i teď, nebudu ho moci nosit. Takže uvítám každou radu, ale takový to uložit, odejít a on si zvykne u nás nefunguje. Malej nejdřív volá a pak strašně pláče a vydřží to třeba půl hodiny.....
Malýmu je rok a usne jedině v náručí. Má 13 kg, tak je to docela fuška, ale zatím mi to nevadí. Rádi bychom další mimčo, ale mám strach jak budu pak uspávat prcka. 1. těhu bylo rizikový a když to tak bude i teď, nebudu ho moci nosit. Takže uvítám každou radu, ale takový to uložit, odejít a on si zvykne u nás nefunguje. Malej nejdřív volá a pak strašně pláče a vydřží to třeba půl hodiny.....
Tak to jsem ráda, že v tom nejsem sama:-)) Všude čtu jak mamči dají mimi do postýlky a jdou pryč, malej by asi zbořil panelák:-))
Radka
Ahoj,
my jsme odbourali dudlík chvíli po dvou letech. Od roka usíná sám, naučili jsme ho to vyřvávací metodou za tři dny. Je rpavda, že to bylo díky tomu, že tak dlouho neplakal. Kdyby v té postýlce řval hodinu, taky bych to asi nevydžela a šla za ním.
Když jsme mu vzali dudlík (taky jsem ho ustříhla), bála jsem se, že bude usínání problém, ale nebylo to tak hrozné.
Sice byl dřív hned tuhej a teď mu to pořád trvá dlouho, ale aspoň neřve. Hrozně moc mu pomáhá, že má dudlíky pořád u sebe. Dřív jich měl taky víc, jedne v puse a jeden dva v ručičce. Teď mu právě v usínání pomáhá, že drží v jedné či obou ručičkách ten ustřihnutej dudlík a žmoulá si s ním po nose a po rtech. Takže pořád má pocit, že usíná s dudlíkem, ale do pusy už ho nechce kvůli té dírce. Metoda taky kupodivu zafungovala hned.
Po obědě ale spí tak o půl hodinky míň a večer nezabere dřív než v devět, zatímco s dudlíkem usínal už v osm. Takže sice nemáme dudlík, usínáme jakž takž, ale celkově spí míň.
Já myslím, že to usínání bez dudlíku zvládl líp tím, že je straší, v roce by to určitě bez dudlíku nezvládl a řval by tutově taky. Byl na něj dost fixovaný, ale po těch dvou letech už to byl jen zlozvyk.
M.
Ahoj, my jsme meli problem s usinanim asi kolem roku a pak kdyz jsme odstranili dudlik, takze asi pred par mesici… Mala taky nechtela usinat sama. Resila jsem to tak, ze jsem ji rekla at zavre ocicka a ja se postavila u postylky a pomalu se od ni oddalovala. Kdyz mala otevrela oci tak jsem na ni promluvila at zase ocicka zavre.. Tak jsem pokracovala az ke dverim. Pak jsem jeste nechala pootevrene trosicku dvere, at slysi, ze jsem vedle, a az usnula tak jsem dvere zavrela uplne…Po par tydnech stacilo rict dobrou, zavrit ocicka a nechat pootevrene dvere… Pred nedavnem si vymyslela, ze chce at ji zazpivam pisnicku z knizecky.. Tak ted pred kazdym spanim ji zazpivam a muzu jit, a klidne uz zavrit dvere…
My jsme s odnaucenim od dudliku nemeli problem, ale kamaradka si uz nevi rady… Zaujala mne ta metoda s ustrihnutim dudliku.. Mohla byste nektera mi tu metodu popsat podrobneji?Budu moc rada..
Diky a mejte se hezky…
Dík za rady, já bych to až tak neřešila, nevadí mi u něj posedět půl hodiny, přečíst knížku a tak, ale jde spíš o to, že když tam jsem, tak on nechce ležet, dělá hlouposti, vstává, snaží se na mě dosáhnout, ale spát ani náhodou, pak po velkém boji a věčném pokládání a křiku třeba po hodině vytuhne, ale spí sotva 15minut a budí se a je vážně hrozně protivný a evidentně nevyspaný. Půl dne ho mrčícího pronosím a to není zrovna pírko, je mrzutý, nechce jíst..Byl zvyklý spát ještě 2× denně po cca hodině, někdy i hodině a půl, a teĎ, co nemá dudlíka spí po velkém boji a křiku sotva čtvrt hodiny. Takového ho vůbec neznám, vždycky to byl veselý klučík, co skoro nezamrčel. Tak nevím, zda to vážně není reakce na to, že jsem mu vzala dudlíka a nemám mu jej raději dát zpátky. Radši ať se vyspí s dudlíkem, než nevyspané a uplakané a nespokojené dítko. Co myslíte, je to dudlíkem mám mu ho dát zpátky?
Možná ještě není připravený na to být bez dudlíka. Ale já o tom v podstatě nic nevím. Můj syn dudlíka nikdy neměl. Ani palec si necucá.
Jenže taky musím být při usínání u něj. Nejdřív spát nechce a okamžitě se staví. Zkoušela jsem mu asi hodinu zabraňovat ve vstávání, to celou dobu řval a nakonec se pláčem unavil a usnul (pak mi to vynahradil ve 2 hodiny v noci, kdy jsem ho musela asi 30× pokládat).
Pak jsem zavedla metodu, že jakmile se postaví, okamžitě odcházím z místnosti. Hned následuje řev. Poprvé jsem takto musela odcházet 3×, další den 2×, teď to zůstalo asi tak 1-2×. Někdy se staví i uprostřed noci, ale pokud neřve, tak ho nechám být (pokud jsem vedle v obýváku, tak k němu do ložnice nejdu), on časem spadne a usne sám.
Nevím, jak to zařídit, aby usínal sám. Usíná docela dlouho, i když u něj jsem . někdy hodinu, někdy jen 15 minut.
Ahoj.
Ja jeste driv zkousela taky, ze jsem si lehla do postele a strcila male ruku do postylky aby citila ze jsem u ni.. To ji uklidnilo.. Nekdy i ted kdyz se probudi v noci, rekne „ruku“ a ja ji za ni chytim… Kdyz citim ze uz spi tak si ruku stahnu zpatky…
Nekdy to melo nevyhodu v tom, ze jsem usnula driv nez ona…
Ale mala taky vzdycky zabrala…
Tuto metodu jsem zacala praktikovat, kdyz jsme prestali kojit a potrebovala jsem aby mala usinala v postylce a ne na rukach..
Hodne stesti…
tak my sice nemáme problém s usínáním večer, ale budí se v nopci a vyžaduje prso. už jsem jí to jednou odnaučila kolem šestého měsíce, ale u rodičů se nám to rozhodilo a učíme se znova. akorát teď je větší a je to větší fuška. použila jsem metodu z knížky „dětská nespavost“ - autora si bohužel nepamatuju a knížku jsem měla půjčenou ![]()
princip spočívá v tzv. kontrolovaném pláči. dítě se uloží do postýlky, pohladí, řekne se mu, že se musí naučit spinkat samo a že ho rodiče neopustili a jde se pryč. když brečí, tak se k němu chodí v pravidelných intervalech uklidňovat - opět stejný postup a průpovídka - dokud samo neusne. důležité je nevyndavat z postýlky, nepřistoupit na hru, že má hlad, žízeň apod. ty intervaly jsou první den: 1 minuta, 3 minuty a dále 5 minut dokud neusne (po celou noc), druhý den je to 2 minuty, 5 a 8. (vždy čas toho dne a další intervaly pořadí dne+1).
většinou to zabere za 3-4 dny. ale je nutné být opravdu důsledný a vydržet. Klárka vydrží se vztekat i 1,5 hodiny
je to kdo z koho. taky je důležité být vnitřně přesvědčená, že to opravdu chci a že je ta metoda správná. jakékoliv pochyby dítě vycítí ![]()
tak se omlouvám za ten dlouhatánský elaborát. snad někomu pomůže…
Tak musím ještě přidat svůj postřeh a vlastně i radu. NEBERTE dudlíka dětem na spaní příliš brzo. Já to udělala, ať mi po venku v kočárku nenosí dudlíka v 15.m. a úplně jsem ho tím rozhodila.Stříháním jsme se dudlíka odnaučili krásně bez křiku během tří dnů. Ale co bylo pak to byly nervy. Větší závislost, běda, když jsem nebyla u postýlky, a mnohem horší a kratší spaní přes den, po 10min. byl vzhůru a celý den protivný až hrůza, ráno budíček kolem 5. h. a zase protivný až hrůza, po třech dnech jsem koupila dudlíka a v hrůze jsem zjistila, že ho nechce. Každý den jsem mu ho nabízela a teprve po pár dnech si ho vzal a pomalu se vracel co se spaní týká do normálu. Teď mi s dudlíkem konečně spinká zase ráno do 6.30 po obědě spinká hodinu a půl až dvě a budí se s úsměvem, celý den je veselý a hravý, je to konečně zase náš rarášek Filípek. Toť můj závěr, všechny problémy, které mě vedly k této diskusi byly v sebrání dudlíku moc brzo. Teď ho máme jen na spinkání, přes den si a něj vůbec nevzpomene, ale je spokojený.
Taky se přidám, protože Liborek stále neusíná sám. Vyžaduje moji přítomnost. Nejdřív chce pohádku, a pak ho držím za ruku. Usíná asi do 30min. Je jedno jestli je poledne nebo večer. Taky bych ho ráda naučila usínat samotného, ale na vyřvávací metodu nemám nervy. Navíc je nám ho hned líto.
S dudlíkem jsme neměli problém. Ve dvouch letech jsem s ním byla u zubařky. Tak řekla, že už by ho mít nemusel. Tak jsem mu namluvila, že si ho zubařka nechala. Kňoural o něj asi hodinku, pak už všem říkal, že ho má zubařka. Nechtěl ho ani na spaní.