Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Dobrý den,
Mám problém s partnerkou. Máme ročního syna. Při odpoledním spánku, kdy neusnul na procházce v kočárku, jsem ho vzal do ložnice a snažil jsem se ho uspat. Samozřejmě že začal plakat, po 3 minutách vběhla do pokoje partnerka a začala na mě křičet, že ho nemám nechávat vybrečet. Ležel jsem vedle něj a snažil jsem se ho utěšit. Prosím o radu jak uspávat malýho bez toho aby brečel když není zvyklý?
@Tomasmarny202 píše: Více
Dam ti radu. Partnerku vyexpeduj z bytu, at jsi jde odpocinout a neni tak na nervy. Pak si muzes uspavat, jak chces. Bude to ku prospechu vsech. Ty si budes budovat vztah se synem. Partnerka si odpocine a bude delat neco jineho nez se starat o dite. Byt v jine mistnosti nestaci.
@Tomasmarny202 píše: Více
Ikdyz koukam, ze to mas stejne marny
.
Tak ho asi musis uspávat jak je zvykly, nebo si o tom s ní promluvit. Já bych taky nedávala kdyby děti dyl brečely
Detsky plac je jeden z nejhorsich zvuku, takze se tve partnerce nedivim, ze byla hystericka. Nicmene, v klidu bych to s ni na tvem miste probrala, at ti poradi jak maleho utisuje ona. Krom kojeni muzes delat cokoli. A priste az si ho treba vezmes na uspani, tak at neni doma aspon na pul hodiny.
A kdyz neni zvykly ( jakoze na vlastniho tatu si za rok nezvyknul?), tak bych zacala tim, ze si ho budes brat, kdyz je v dobre nalade, az ho neco drobne rozrusi ( nedostane do ruky hned to co chce treba) tak ho utesis a postupne budes resit i horsi situace ( velky hlad, unavu a pretazeni, bolest)
Tak záleží, na co je zvyklý? To se musíte domluvit spolu…naše druhá dcera taky usíná jen u prsa nebo v kočárku/autě/nosítku…a v posteli by neusnula jen tak ani náhodou…
Tři minuty pláče - je pláč a pláč mi nepřijde nijak hrozný
mě malý ve velké posteli neusne, ale s tatínkem na pohodu, chvíli blbnou, chvíli malý kňourá a natahuje a pak usne.. já si většinou napustim vanu a relaxuju, takže za nima nejdu a nechávám to na nich..však se o něj taky zvládne postarat a kdyby to bylo moc, tak s malým vstane a jde si s ním hrát nebo prebalit..já bych jí řekla, že mi měla dát trochu víc času, že nejsem neschopný otec a že bych to zvládl..
Našemu je 14 měsíců..
@KáťaKašpi píše: Více
Máme to stejně, i když teda je to už lepší. Většinu večeru chodí spát syn s tátou, se mnou přes den usne jen venku v kočáru. Na posteli dělá přes den blbosti, večer max chvíli. S tátou lehne a za chvíli spí ![]()
@Tomasmarny202 píše: Více
Pokud ji chce opravdu pomoc a skutecne si budovat vztah se synem a ne jen dokazovat, ze mas pravo a taky to zvladnes. Tak ji projevis trochu pochoeni, ucty… zeptas se ji na radu … jak to dela ona, abys vedel na co je syn zvykly, co ma rad, co mu vyhovuje… budes s nim jak je i vyse, kdyz ma dobrou naladu, aby si zvykal on i ty. Ne za kazdou cenu prosazovat svoje nazory a postupy… aby bylo po tvem. Kdyz zena uvidi, ze ti opravdu zalezi na jejim nazoru a na tom, abys mohl pomoci, urcite ti rada da jak duveru, tak same rekne malickosti, ktere mohou pomoci vse zvladnout. Jsou prirozene flegmatictejsi nebo sobectejsi maminky, ktere radi strci kam bud, aby mely chvili klid a potreby ditete nijak moc neresi. A stejne tak jsou maminly starostlivejsi, ltere stresuje, ze dite place a vic se o nej boji. Ani jedno neni spatne nebo dobre, proste to tak je. Pokud sve zene za jeji pocity budes rikat, ze je spatna a osocovat ji z neduvery k tobe atd … jen to bude nicit vztah mezi vami. Ona si nemysli, ze jsi spatnx nebo neschopny, jen je to pro no tezke, kdyz se vzdy stara ona najednou nevhat jine a ma o dite urcity druh strachu. Jako ona se musi naucit tenhle pocit prekonat, ty se musis naucit jak na maleho, abys poznal jeho potreby a fingovalo to. To je jedina cesta. Presny navod neni, vy s poli o tom otevrene a spochopenim toho druheho musite mluvit, protoze kazdy clovek- rodice i dite jsou jine.