Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Anonymní píše:
Tedy, tolik rychlých reakcí jsem tu nečekal…Sečteno a podtrženo, knížka, jejíž autor je američan, rodinný poradce a kterou jsem četl a která mi snad na poslední chvíli otevřela oči je opravdu pravdivá. Soudím tak na základě Vašich reakcí zde.
Děkuji všem diskutérkám za tipy a rady.
Je to na mě a tak s tím jdu něco dělat.
Můžu poprosit o titul knihy? ![]()
janina.sun píše:Anonymní píše:Můžu poprosit o titul knihy?
Tedy, tolik rychlých reakcí jsem tu nečekal…Sečteno a podtrženo, knížka, jejíž autor je američan, rodinný poradce a kterou jsem četl a která mi snad na poslední chvíli otevřela oči je opravdu pravdivá. Soudím tak na základě Vašich reakcí zde.
Děkuji všem diskutérkám za tipy a rady.
Je to na mě a tak s tím jdu něco dělat.
Anonymní píše:janina.sun píše:http://www.navrat.cz/…ley/d-70308/Anonymní píše:Můžu poprosit o titul knihy?
Tedy, tolik rychlých reakcí jsem tu nečekal…Sečteno a podtrženo, knížka, jejíž autor je američan, rodinný poradce a kterou jsem četl a která mi snad na poslední chvíli otevřela oči je opravdu pravdivá. Soudím tak na základě Vašich reakcí zde.
Děkuji všem diskutérkám za tipy a rady.
Je to na mě a tak s tím jdu něco dělat.
děkuji
![]()
Teda po přečtení žasnu,že existuje takovej chlap
,který se odhodlal vlézt mezi nás ženský
.Ale je vidět,že stojí o záchranu vztahu.Takže držím palečky at vše dobře dopadne.
Mám skvělého manžela, který je zcela přirozeně galantní…pomůže mi do kabátu, chodí se mnou na nákupy potravin a nikdy nedovolí abych nesla těžkou tašku a on jde ověšený jako vánoční stromeček, zatímco já o víkendu vařím, on umyje okna, povysává, utře prach, umyje boty, vytře chodbu, pověsí prádlo z pračky, přepere mi ponožky v ruce, umyje nádobí po obědě… A je rád, když nejsem unavená a na oplátku s ním jdu na kolo, dáme si odpoledních 50 kiláčků, pak nachystám dobrou večeři, nechám ho, aby si vybral na co má chuť… Přes týden večer jsme oba unaveni, přesto si vzájemně namasírujeme chodidla, vždy se ho zeptám na co má chuť zítra do práce na svačinu a podle toho mu ji nachystám, stejně tak občas on mi. Občas mi přinese čokoládku, jen tak, protože ví, že ráda mlsám. Stejně tak já jemu přinesu nějaký pamlsek. Občas mi jen tak pošle sms, že se na mě těší, až přijde domů a sevře mě v náruči. …prostě, dělá všechno toto nenásilně a já mu oplácím úplně stejně. S ním mám pocit naplněného života ![]()
dudlyk píše:
Mám skvělého manžela, který je zcela přirozeně galantní…pomůže mi do kabátu, chodí se mnou na nákupy potravin a nikdy nedovolí abych nesla těžkou tašku a on jde ověšený jako vánoční stromeček, zatímco já o víkendu vařím, on umyje okna, povysává, utře prach, umyje boty, vytře chodbu, pověsí prádlo z pračky, přepere mi ponožky v ruce, umyje nádobí po obědě… A je rád, když nejsem unavená a na oplátku s ním jdu na kolo, dáme si odpoledních 50 kiláčků, pak nachystám dobrou večeři, nechám ho, aby si vybral na co má chuť… Přes týden večer jsme oba unaveni, přesto si vzájemně namasírujeme chodidla, vždy se ho zeptám na co má chuť zítra do práce na svačinu a podle toho mu ji nachystám, stejně tak občas on mi. Občas mi přinese čokoládku, jen tak, protože ví, že ráda mlsám. Stejně tak já jemu přinesu nějaký pamlsek. Občas mi jen tak pošle sms, že se na mě těší, až přijde domů a sevře mě v náruči. …prostě, dělá všechno toto nenásilně a já mu oplácím úplně stejně. S ním mám pocit naplněného života
asi tak nějak to máme doma,když chceme večer někam jít,pomůže mi se vším,abych to neměla hodně a pak se mohla v klidu naložit třeba do vany a dát si relax
oplácím mu stejnou měrou a vše nám funguje.čekáme miminko a je to chlap k nezaplacení!!!! ![]()
tikule píše:dudlyk píše:asi tak nějak to máme doma,když chceme večer někam jít,pomůže mi se vším,abych to neměla hodně a pak se mohla v klidu naložit třeba do vany a dát si relax
Mám skvělého manžela, který je zcela přirozeně galantní…pomůže mi do kabátu, chodí se mnou na nákupy potravin a nikdy nedovolí abych nesla těžkou tašku a on jde ověšený jako vánoční stromeček, zatímco já o víkendu vařím, on umyje okna, povysává, utře prach, umyje boty, vytře chodbu, pověsí prádlo z pračky, přepere mi ponožky v ruce, umyje nádobí po obědě… A je rád, když nejsem unavená a na oplátku s ním jdu na kolo, dáme si odpoledních 50 kiláčků, pak nachystám dobrou večeři, nechám ho, aby si vybral na co má chuť… Přes týden večer jsme oba unaveni, přesto si vzájemně namasírujeme chodidla, vždy se ho zeptám na co má chuť zítra do práce na svačinu a podle toho mu ji nachystám, stejně tak občas on mi. Občas mi přinese čokoládku, jen tak, protože ví, že ráda mlsám. Stejně tak já jemu přinesu nějaký pamlsek. Občas mi jen tak pošle sms, že se na mě těší, až přijde domů a sevře mě v náruči. …prostě, dělá všechno toto nenásilně a já mu oplácím úplně stejně. S ním mám pocit naplněného životaoplácím mu stejnou měrou a vše nám funguje.čekáme miminko a je to chlap k nezaplacení!!!!
holky, nelze než vám to ze srdce přááááát!!!!
a my ostatní počkáme do dalšího vtělení, třeba si to taky pozasloužíme… ![]()
NiKi
dudlyk píše:
Mám skvělého manžela, který je zcela přirozeně galantní…pomůže mi do kabátu, chodí se mnou na nákupy potravin a nikdy nedovolí abych nesla těžkou tašku a on jde ověšený jako vánoční stromeček, zatímco já o víkendu vařím, on umyje okna, povysává, utře prach, umyje boty, vytře chodbu, pověsí prádlo z pračky, přepere mi ponožky v ruce, umyje nádobí po obědě… A je rád, když nejsem unavená a na oplátku s ním jdu na kolo, dáme si odpoledních 50 kiláčků, pak nachystám dobrou večeři, nechám ho, aby si vybral na co má chuť… Přes týden večer jsme oba unaveni, přesto si vzájemně namasírujeme chodidla, vždy se ho zeptám na co má chuť zítra do práce na svačinu a podle toho mu ji nachystám, stejně tak občas on mi. Občas mi přinese čokoládku, jen tak, protože ví, že ráda mlsám. Stejně tak já jemu přinesu nějaký pamlsek. Občas mi jen tak pošle sms, že se na mě těší, až přijde domů a sevře mě v náruči. …prostě, dělá všechno toto nenásilně a já mu oplácím úplně stejně. S ním mám pocit naplněného života
Od zakladatele diskuze: Ano, ten chlap by se měl pozlatit a vystavovat v nějaké národní galerii. Závidím.
Jen mě napadá? Máte děti?
Protože mi nejde uspořádat čas. V momentě, kdy s manželkou přijedeme lehce po páté domů, tak máme cca. 2,5 hodiny na to, abychom si pohráli s dětmi, nachystali jim večeři, sami se navečeřeli.
Mezi tím se stihne občas nacpat pračka nebo sušička prádlem, snad zalít kvítka, vyklidit myčku, vynést smetí, zatopit v krbu, nebo nachystat dřevo. Se vším se snažím pomáhat. V osm večer jsme oba vyšťavení, já občas ještě usedám k pracovním záležitostem k notebooku. Manželka ulehá k televizi. Do 22:00 oba usínáme u televize.
Ano, jsem si vědom toho, že v čase nedávno minulém jsem zanedbával drobné pozornosti pro manželku.
Kytky, dárečky, vzkazy apod. jsem jaksi nechtě vytlačil z palice a na to místo nacpal pracovní záležitosti, případně koníčky nebo kamarády.
Ale když si představím, že bychom oba třeba rádi pravidelně sportovali, zašli s přáteli na pivko, občas se zastavili u obou rodičů… tak mi každý den chybí tak 6–8 hodin.
Je neskutečně těžké v takovém rytmu nacházet čas k nějakým diskuzím nebo společným akcím.
Zapeklitá situace… Proto hledám inspiraci kdekoliv jinde, i mezi maminkami s malými dětmi.
Anonymní píše:dudlyk píše:
Mám skvělého manžela, který je zcela přirozeně galantní…pomůže mi do kabátu, chodí se mnou na nákupy potravin a nikdy nedovolí abych nesla těžkou tašku a on jde ověšený jako vánoční stromeček, zatímco já o víkendu vařím, on umyje okna, povysává, utře prach, umyje boty, vytře chodbu, pověsí prádlo z pračky, přepere mi ponožky v ruce, umyje nádobí po obědě… A je rád, když nejsem unavená a na oplátku s ním jdu na kolo, dáme si odpoledních 50 kiláčků, pak nachystám dobrou večeři, nechám ho, aby si vybral na co má chuť… Přes týden večer jsme oba unaveni, přesto si vzájemně namasírujeme chodidla, vždy se ho zeptám na co má chuť zítra do práce na svačinu a podle toho mu ji nachystám, stejně tak občas on mi. Občas mi přinese čokoládku, jen tak, protože ví, že ráda mlsám. Stejně tak já jemu přinesu nějaký pamlsek. Občas mi jen tak pošle sms, že se na mě těší, až přijde domů a sevře mě v náruči. …prostě, dělá všechno toto nenásilně a já mu oplácím úplně stejně. S ním mám pocit naplněného životaOd zakladatele diskuze: Ano, ten chlap by se měl pozlatit a vystavovat v nějaké národní galerii. Závidím.
Jen mě napadá? Máte děti?
Protože mi nejde uspořádat čas. V momentě, kdy s manželkou přijedeme lehce po páté domů, tak máme cca. 2,5 hodiny na to, abychom si pohráli s dětmi, nachystali jim večeři, sami se navečeřeli.
Mezi tím se stihne občas nacpat pračka nebo sušička prádlem, snad zalít kvítka, vyklidit myčku, vynést smetí, zatopit v krbu, nebo nachystat dřevo. Se vším se snažím pomáhat. V osm večer jsme oba vyšťavení, já občas ještě usedám k pracovním záležitostem k notebooku. Manželka ulehá k televizi. Do 22:00 oba usínáme u televize.Ano, jsem si vědom toho, že v čase nedávno minulém jsem zanedbával drobné pozornosti pro manželku.
Kytky, dárečky, vzkazy apod. jsem jaksi nechtě vytlačil z palice a na to místo nacpal pracovní záležitosti, případně koníčky nebo kamarády.Ale když si představím, že bychom oba třeba rádi pravidelně sportovali, zašli s přáteli na pivko, občas se zastavili u obou rodičů… tak mi každý den chybí tak 6–8 hodin.
Je neskutečně těžké v takovém rytmu nacházet čas k nějakým diskuzím nebo společným akcím.
Zapeklitá situace… Proto hledám inspiraci kdekoliv jinde, i mezi maminkami s malými dětmi.
Bohužel, děti zatím nemáme. Dvakrát bylo na cestě, ale nikdy to nedošlo k úspěšnému konci.
Vím, že když jsou děti, tak je čas našponovaný, ale myslím si, že když např. v mém muži jsou tyto vlastnosti od samého začátku našeho vztahu, tak tam budou i při dětech. Budeme mít určitě méně času na sebe a na podnikání blbin které teď děláme, ale věříme oba (bavili jsme se o tom nesčetněkrát), že když se opravdu chce a jsme spolu proto, že jsme spolu rádi, tak ani děti nemohou nabourat to vzájemno. A zase to bude o tom, že když mi manžel pomůže, budeme moci jít SPOLU s kočárkem na vycházku, SPOLU budeme působit na potomka…nebude to tak že tatínek vydělává a maminka vychovává… Možná jsem naivní
, ale vzhledem ke svému pokročilému věku si to zase až tak nemyslím… Navíc hodně podobně žijí mé kamarádky které děti mají, jedna 2, jedna 3, obě mají prima manžely a obě mi říkaly, že jsou takoví fajn a ohleduplní od samého začátku, a jsou spolu už mnoho let.
Oceňuji na Vás, že máte snahu, otázkou je, zda budete úspěšný, ale pokud jste sám uvnitř sebe přesvědčen, že chcete udělat změnu (hlavně nesmíte lhát sám sobě), milujete svou ženu, děti, domov, chcete aby zůstala sounáležitost…kašlete na drahé dárky, přesvědčte všechny svými upřímnými činy že to co děláte, děláte pro ně… je jedno, jestli budete pravidelně vynášet koš aniž by přetékal odpadky, všechny překvapíte tím, že zkusíte upéct „blbou bábovku“, v neděli po obědě všechny vezmete na bruslák a hodinu se budete válet po ledě, nebo je na hodinu vezmete na kuželky…
Přeji Vám, ať se to povede a je to napořád ![]()
Oceňuji na Vás, že máte snahu, otázkou je, zda budete úspěšný, ale pokud jste sám uvnitř sebe přesvědčen, že chcete udělat změnu (hlavně nesmíte lhát sám sobě), milujete svou ženu, děti, domov, chcete aby zůstala sounáležitost…kašlete na drahé dárky, přesvědčte všechny svými upřímnými činy že to co děláte, děláte pro ně… je jedno, jestli budete pravidelně vynášet koš aniž by přetékal odpadky, všechny překvapíte tím, že zkusíte upéct „blbou bábovku“, v neděli po obědě všechny vezmete na bruslák a hodinu se budete válet po ledě, nebo je na hodinu vezmete na kuželky…
![]()
A ještě musím dodat, že naprostou nezbytností se pro nás stalo „tulení se“. Ikdyž každý den oba spěcháme do práce, vědomě máme budík nastavený o 10 minut dříve, zazvoní, nastavíme ho ještě o 10 minut později a já si vlezu k manželovi pod peřinu, pevně se k sobě přitiskneme a ještě 10 minut takto pospíme. Každý den takto začíná náš den. A každý den takto končí náš den, ve chvíli kdy ulehneme ke spánku, šup, vlezu k němu pod peřinu, nějakou dobu jsme pevně přituleni a já se po nějaké době odkulím, abychom se oba pohodlně vyspali. Každý den. Je to pro nás stále stejně krásné jako první přitulení, je to činnost, která nikdy nezevšední. Dovedu si představit den bez snídaně či bez večeře, ale nikdy bez přitulení ![]()
Já vám chci zdělit jakou dohodu jsem si udělala s manželem, snad vám také pomůže ![]()
Já miluju když mě manžel masíruje, ale on je na to vždy moc líný. On zase po mě chce vždy abych mu to dělala orálně. Tak jsme se domluvily, že když mi dá 30 minutovou masáž, já mu to oplatím orálním stykem, a obráceně.
Děláme to tak už 2 týdny, a můžu říct že nám to změnilo náš vztah k lepšímu.
dudlyk píše:
A ještě musím dodat, že naprostou nezbytností se pro nás stalo „tulení se“. Ikdyž každý den oba spěcháme do práce, vědomě máme budík nastavený o 10 minut dříve, zazvoní, nastavíme ho ještě o 10 minut později a já si vlezu k manželovi pod peřinu, pevně se k sobě přitiskneme a ještě 10 minut takto pospíme. Každý den takto začíná náš den. A každý den takto končí náš den, ve chvíli kdy ulehneme ke spánku, šup, vlezu k němu pod peřinu, nějakou dobu jsme pevně přituleni a já se po nějaké době odkulím, abychom se oba pohodlně vyspali. Každý den. Je to pro nás stále stejně krásné jako první přitulení, je to činnost, která nikdy nezevšední. Dovedu si představit den bez snídaně či bez večeře, ale nikdy bez přitulení
Dudlyku, nerada bych ti brala iluze… Ale u nás to bylo před dětmi stejné jako u vás (teda ponožky mim fakt nepral, ale jinak vše super!). A když byl malé rok a kousek, měli jsme zažádáno o rozvod. Děti jsou obrovský zásah do života a lidi se změní, ať sebevíc nechtějí.
Tak jen ať vám to klape i při dětech. Přeji ti to ze ![]()
A k tomu přitulení se - ten můj byl mazlící tak moc, že mi to někdy až vadilo, že se nevyspím, když jsem musela ráno do práce. Sex byl minimálně 2× denně. Dokud nepřišly děti… Pak jsem přispívala do diskuzí typu „nespíme spolu půl roku, co mám dělat?“ Po dětech spíme v oddělených místnostech. Ne já, ale on to tak chce. Děti nám absolutně změnily život. Ne k horšímu, ale změnily
Nikdy bych tomu nevěřila, kdyby mi tohle někdo vyprávěl, že se právě nám tohle bude dít.
Taky bych s ním ráda jela na lyže, ale bu´d jsem těhotná, nebo máme prťata, takže z lyžovačky nic není už tři roky. O nějakém víkendovém adrenalinu ani nemluvím… A kino? Divadlo?
vzhledem k tomu, že už třetí rok kojím, tohle nepřipadá v úvahu. Rozhodně ne společně - nemáme hlídání. No, však uvidíš, až se i vám zadaří. Ono milovat někoho a žít s ním bez dětí je úplně něco jiného, než když se 24 hodin denně motáš jen kolem dětí, večer padáš vyřízená na hubu, v noci každou hodinu vstáváš k miminu…pak potřebuješ obejmout, ale zjistíš, že místo toho mezi vás manžel strčí peřinu, protože utahaná s vytahanými prsy už pro něj nejsi tak atraktivní, jako jsi byla před tím. A co si budem vykládat - kojicí noční košile není tak sexy jako to prádlo, co nosíš teď za účelem svádění svého milého ![]()
No…to jsem se nějak zasnila a zavzpomínala na doby, kdy mi bylo tak fantasticky jako tobě… Ale tohle tebe určitě nepotká
DOufám!