Jak překonat strach ze smrti

Fotoalbum (0)
Sledovat e-mailem
Přidat k oblíbeným
Zapnout podpisy
Hledání v tématu
Sledovat eMimino.cz

Anonymní

30.7.18 20:37

načítám...

Jak prekonat strach ze smrti

Zdravim..v posledni dobe me trapi strach ze smrti a uzkosti, jsem mlada..bojim se ze se nevdam za sveho pritele, ze nebudu mit rodinu, ze se mi neco stane..jsou to takove vtirave myslenky a bojim se, ze si to muzu svymi myslenkami privolat i kdyz to nedelam schvalne mate nejake rady, jak to prekonat?(krome atd), dekjji

Citovat
Upravit

Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:

hanka.br.

30408

16004

30.7.18 20:42

načítám...

Zaměstnat si hlavu něčím jiným. Pracovat. Mít cíl, který tě bude bavit naplňovat. Mít co dělat, abys musela přemýšlet nad prací a večer byla dostatečně příjemně unavená, abys klidně usnula. Kdyby to nepomohlo, promluvit s někým, kdo by ti pomohl najít rovnováhu a zbavil tě strachu. Pokud tě limituje v prožívání každodenních radostí, pak je na místě se z něj léčit.

načítám...
Citovat
Zmínit

Emimin7

9371

30.7.18 20:53

načítám...

Kdyz to na tebe prijde, musis se tomu podvolit, myslet na to, nezahanet to. Jakoby tomu strachu ukazat, ze se ho nebojis. Tim to pomalu ztrati na sile.
Je to o akceptovani bezmoci.

načítám...
Citovat
Zmínit

Lunamama

30.7.18 20:55

načítám...

Uvedomit si ze jsou na světě lidi kteří řeší mnohem závažnější problémy než přítel .. můžeš chodit vidět slyšet ve válce nezijes

načítám...
Citovat
Zmínit

Helileli

3145

30.7.18 21:10

načítám...

Vyrob něco rukama. (ne úklid, aby z toho něco fakt bylo, pecen chleba, krabička z pohlednic, cokoli)
Pomoz někomu, nezištně, bez nároku na odměnu. Pokud nemáš v okolí stařenku, co potřebuje nakoupit či něco obdobného, googli dobrovolnictví.
Měj pevný režim. Nevyspání, dehydratace, alkohol, absence odpočinku, to všechno tyhle pocity prohlubuje. A popřemýšlej, jestli nemáš moc jednostranný jídelníček a nechybí ti v něm třeba vitamin skupiny B.

načítám...
Citovat
Zmínit

Takyjedna

9335

4642

30.7.18 21:14

načítám...

Najdi si nějakého odborníka. Buď jsi něčím šíleným prošla, nebo to můžou být zděděné emoce po předcích…

načítám...
Citovat
Zmínit

Anonymní

30.7.18 22:19

načítám...

Ahoj, momentálně zažívám to samé. Mám téměř dvouleté dítě manžela. A kdykoliv mi něco je, něco co se zdá být podezřelé hned si myslím, bože co. Když je to rakovina.. Jsem. Už asi. Magor a hrabe mi na. Mateřské nevím. Ale myslím na malou, že by bylo hrozný jo nevidět vyrůst a ona by byla bez maminky.. Pořád neco googlim.. Uz abych šla do práce.. Anonym protoze si připadám jako. Blázen a nechci veřejně :mrgreen:

Citovat
Upravit

Pucalkovic Amina

936

31.7.18 00:07

načítám...

Prožívám to samé už několik let. Asi tě neuklidním, ale ani manželstvím a dětmi se to nezlepší. Říkala jsem si: Co když umřu než budu mít děti. Jenže teď, když mám dítě si říkám: Co když umřu, než mé dítě vyroste, Co když umře mé dítě atd. Muže mám, dítě mám, práci mám, zdraví jakž takž (autoimunitní nemoc, ale zatím je pod kontrolou), takže objektivně nemám důvod se bát smrti. Je tedy pravda, že s horšícím se zdravím, se mi ty myšlenky vtírají víc, a samozřejmě také tím, jak člověk stárne. Občas si říkám, že jestli se dožiju třeba 70, tak jestli se ze mě nestane člověk, který bude pak dalších 10, 20 let přemýšlet nad tím, kdy už ta smrt přijde a bude se bát opravdu až panicky. Teď se mi myšlenky na smrt honí hlavou třeba kdykoliv jede muž se synem autem (myšlenka - co když se vybourají a umřou). V noci, když člověk nad ničím nepřemýšlí, se mi zase hlavou honí, co když dostanu rakovinu, co když syn dostane leukémii, co když muže trefí šlak. Co bude se mnou až umřu, co bude s mým já, s tím, kdo jsem. Co když bude má duše někde bloudit. Co když už se nikdy neshledám s tím, koho mám ráda. Co když se znovu narodím do zlé rodiny. Co když už ale třeba nebude vůbec nic, bude prostě jen konec. No kdyby mi někdo viděl do hlavy, podle mě by mě poslal do blázince. Vzhledem k tomu, že mě tyhle stavy provázejí už cca 17 let, naučila jsem se s nimi relativně žít. Pomáhá mi:

něco dělat (např. sportovat, jít vařit, mít hodně práce, prostě nesedět a nepřemýšlet)
mindfullness (přemýšlet nad něčím úplně jiným. Tzn. když to na mě přijde, snažím se odvést pozornost jinam, přemýšlet nad tím, co je teď a co je kolem mě, co je kolem mě pěkného)
vypadnout někam z denního stereotypu s celou rodinou, ideálně na víkend na hory, do přírody, být obklopená těmi, které miluju a být v hezkém čistém prostředí (lesy, louky, voda…).
čínská medicína (byla doba, kdy mi akupunktura a byliny nějak ty myšlenky vymazaly; bohužel ten efekt nebyl dlouhodobý, ale cca na 3, 4 měsíce to vystačilo).