Jak přijme sourozence?

  • Fotoalbum (0)
  • Sledovat e-mailem
  • Přidat k oblíbeným
  • Zapnout podpisy
  • Hledání v tématu
11502
28.8.10 18:00

Jak přijme sourozence?

Ahoj maminy, měla bych takový dotaz, sice to bude až za dýl (o druhé mimi se chceme snažit až koncem příštího roku, ale nějak mě to napadlo teď). Jak Vaše první dítko sneslo příchod sourozence? Žárlilo? Jak jste jim vysvětlily jak se k němu mají chovat atp.? Chtěla bych znát názory především maminek co měly dítko staré cca 2,5 roku a narodilo se jim další mimi. Předem děkuji odpovídajícím.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
15674
28.8.10 18:06

Naše holky mají věkový rozdíl větší, ale mám dost kamarádek s dětmi od sebe 2-3 roky a všechny se víceméně shodly na tom, že nejdřív dobrý, ale jak začal menší brácha/ségra být nebezpečný v tom smyslu, že bořili stavby, brali hračky atp, tak začaly boje. Já na tohle období s jistými obavami čekám.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5552
28.8.10 18:12

Ahoj,

nám se má narodit holčička v listopadu a s bráchou budou od sebe taky o 2,5 roku. Docela ráda bych se i já dočetla zkušenosti maminek, co mají takhle děti od sebe. :-)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
11502
28.8.10 18:14

Já tu teď našla podobnou diskuzi a docela se toho obávám. Hlavně toho, že tohle dítko jsem nekojila - nechtěl, ale to druhé i kdyby nechtělo, tak bych ho chtěla donutit, protože za UM jsem dala takových peněz až to není hezký, tak se právě bojim, aby nežárlil, že se budu věnovat víc mimču než jemu a pak aby mu třeba nějak neublížil. Teď je celkem zbrklý.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1901
28.8.10 18:37

Naše holky jsou přesně o tři roky a zatím je to super.Starší jsme na miminko připravovali hned od začátku,chodila se mnou na UZ, pak kupovala oblečky, prala, proste se mnou dělala všechno a na miminko se těšila.Přijde mi, že se strašně moc osamostatnila a maminku nepotřebuje a taky si připadá důležitá, že musí dávat pozor na mladší sestřičku.Když jsem Adélku kojila, tak jsem pustila Karolínce pohádku a dívala se s ní.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1371
28.8.10 18:40

1. a 2. dítko mám od sebe o 2 roky a 5 měsíců, co se týká věkového rozdílu mezi sourozenci, mohl být menší. Pro mě, jako matku, bych brala spíše 3 roky a více. Už jen z toho důvodu, že mi nebylo v těhotenství nejlíp, ale člověk se prostě postarat musí.
Když se nám narodila 2. dcera, tak starší kluk už hezky mluvil a malou měl moc rád, ale on je takový vcelku pohodář. Jen jednou, když měla malá 6 týdnů jsem zahlédla, když v postýlce řvala, jak na ni kluk křičí, aby už přestala.
Asi je to o povaze dítka, jak se srovná s příchodem dalšího člena a taky o tom, že se nebude vše točit, kolem něj, což našemu klukovi docela vyhovovalo, protože si mohl dělat vcelku všechno to, co ho bavilo a nikdo ho nerušil. Tehdy ho zrovna bavila abeceda, vlajky, značky aut… Jen občas se stalo, když jsem uspávala malou, že nás přišel rušit, což už ve 3 letech nedělal.
PRo dítě, čím menší věkový rozestup, tím lepší. Pro matku je to záhul vždycky. Teď čekáme 4. a věkový rozdíl bude mezi 3. a 4. dítkem 2 roky a měsíc.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
58832
28.8.10 18:55

Jak píšou holky je to hodně v povaze dítěte a ne ve věku.
Starší dcera žárlila a žárlí na oba své sourozence :nevim: . Mladší si s bráškou hraje a je v pohodě.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
15674
28.8.10 20:05

A ještě jestli můžu něco doporučit, ať už bude věkový rozdíl jakýkoliv, tak až se vrátíš s miminkem z porodnice, přines staršímu sourozenci nějaký dáreček, že je od brášky (sestřičky). Já takhle dala Anežce mašinku (co jezdí sama) k vláčkodráze s tím, že je to od malé sestřičky pro velkou ségru, protože je to hračka pro velký holky a Maruška ví, že Anežka už je velká a může hračky pro velké holky. Myslím, že to dost pomohlo. Dodnes si Anežka zakládá na tom, že je velká ségra.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
672
28.8.10 20:07

Mám kamarádku, tý se narodil druhý syn, když bylo malýmu 2,5roku.Toho kojila celý těhotenství a když pak s ním přišel tatínek do porodnice a malý viděl, že kojí jiný mimčo, tak hrozně vyváděl a od tý doby s ní nemluvil strašně dlouho, doma to potom bylo ještě horší.Teď jsou z těch dvou samozřejmě nejlepší kamarádi, ale jak píšou holky, je to hodně o povaze dítěte, můžeš ho na to připravovat celý těhotenství a všechno mu vysvětlovat, nechat si od něj hladit a pusinkovat bříško, to by mohlo trošku pomoci.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
44181
28.8.10 20:40

Mám děti od sebe 2 roky a 5 měsíců. Neznám žádné problémy, žárlivé scény, které hodně maminek popisuje. Starší nedělal naschvály, neubližoval miminku, nezačal protestovat, stagnovat. U nás ale byla situace trochu jiná, já jsem malého v té době ještě kojila - během těhotenství a asi 3 měsíce s miminkem. Myslím, že to tomu hodně pomohlo. Rozumné batole si dalo říct, přednost mělo vždy miminko.Nikdy u nás neproběhla žádná rvačka o prso, ani nic podobného. Spíš jsem musela hlídat, aby starší miminko samou láskou neumačkal. Chtěl být u všeho, chtěl si mimi brát do rukou, přebalovat, chovat, vozit v koši. Vše jsem mu aspoň v rámci možností dovolila.

Myslím, že spolu mají hezký vztah. Samozdřejmě, že dnes už se perou o hračky, starší už např. umí stavět s kostek, mladší má období boření, tak jsou někdy spory, ale v rámci možností.
Starší se umí o mladší hezky postarat, vše jí vysvětluje, když se zrovna nezasekne, tak jí např. ukazuje obrázky v knížce, na dřevěném pexesu, prostě udělá to, o co je požádán.
Mladší staršího miluje. Když je ve školce nebo byl na prázdninách, byla celá nervozní, kde je, pořád chtěla za ním.

Je to všechno hodně individální.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5328
28.8.10 20:54

ahoj,

my máme rozdíl mezi Nikčou a DAvidem 2 roky a 10 měsíců.
Malou jsem hned od začátku těhotenství připravovala na miminko, strašně ráda mě mazala břicho :lol: , hitem bylo prohlížení knížky o mateřství a nej obrázky byly, jak vypadá miminko v břichu měsíc po měsíci. Noční můrou pro ni bylo, že si z porodnice přinesu „klapečka“ a ne holčičku, po které tak toužila :mrgreen: . Nevěděli jsme, co to bude. Až při odjezdu do porodnice mě pošeptala, že to klidně může být ten „klapeček se šulínkem“, všechno měla dokonale naštudovaný z knížek :mrgreen: .
Jen teda onehdá zase vyrukovala s tím, že chce konečně tu holčičku :lol: :think:
Ze začátku byla zlatá, „pomáhala“ mě u všeho, cítila se strašně důležitě, jak malej začal víc vnímat, dokázala ho zabavit, dělala u něho blbiny a on se řehtal na celý kolo a jí to bavilo, ukazovala mu hračky…
Teď už je to horší, malej jí pořád něco boří a ona po něm ječí, ale zatím mu neublížila úmyslně, jen mu jako nadává.
Když byl ještě miminko, tak jsme si při kojení s Nikis vždycky četli.
Jo a dárek od Davídka dostala taky, hned v porodnici, když se na něho přišla poprvé podívat.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2073
28.8.10 21:04

Tak my jsme puvodne take meli mit rozdil 2,5 roku, ale nejak se nedarilo a tak mame 3 roky a 2 mesice.
Ono asi dost zalezi na povaze ditete. Musim rici, ze jsem se toho bala a nakonec jsem byla mile prekvapena (tedy nechci to zakriknout) zatim je to fakt v pohode.
Bala jsem se toho, nebot malemu jsem venovali docela dost casu a tak jsem se bala, aby na mimi nezarilil. Hned jak jsme vedeli, ze cekame mimi - tak jsme se ho zacali ptat jeslti by nechtel mit doma sourozence a nastesti rekl, ze ano - takze to bylo jednodusi. No chtel tedy puvodne holcicku, ale pak rikal, ze i kluk bude dobry (no ted by zase chtel jeste dalsiho brasku :-)
No a porad jsem si o nem s nim povidala. Jelikoz jeste spal v male postylce, tak jsme ho hned premluvili, ze bude spat ve velke, aby nemel pocit, ze ho mensi braska z te postylky „vyhodil“. Radili jsme se s nim o tom jak se bude miminko jmenovat a vse jsme spolu pripravovali. No i kdyz to vypadal dobre stejne jsem se bala, ze az prijde realita tak ruzove to nebude, ale bylo to v pohode.
V porodnici jsme mu dali od miminka darek a on zase prinesl darek miminku. Kdyz jsem prisla domu, tak se na nej chodil porad divat a prvni dny se ho bal i dotknout. Pokud mimi lezi tak je to da se rici uplne v pohode - jednak nikam neleze takze s tim nejsou problemy, take tolik pece nevyzaduje. Takze jsem se hodne synovi mohla venovat, navic mi pomahal pri prebalovani (zkousel to i sam).
Doma jsem mela pripravene pro nej drobne hracky - kdyby nekdo prisel na navstevu a prinesl neco jen miminku, tak abych mu neco mohla dat, aby take nezarlil, ale nastesti vsechny navstevy byly osvicene a prinesli treba tomikovi alepson bonbony - takze byl spokojeny - navic darky pro mimi take rozbaloval a s hrackami si hral.
Ja jsem se mu hned od zacatku snazila dat najevo, ze mimi pred nim nema prednost. Takze treba rano jsem mu rekla, ze mu udelam snidani driv, ze miminko pocka (miminko spalo takze ani jist nechtelo, ale proc to nerici, aby mel pocit, ze ma v necem prednost). Zase jindy jsem rekla, ze musi pockat, ze prvni dostane miminko. To same kdyz prisle manzel, tak jsem treba rikala, ze Tomik byl hodny, ze mi pomahala, ale ze miminko zlobilo, ze hodne plakalo apod.
Take jsem se bala, co budu delat az miminko nebude chtit byt v postylce. To nastalo velmi brzy asi po 2 mesici - proste na nas nevidel a to se mu nelibilo. Ohradku jsem moc nechtela tak jsem to zkusila a dala jsem ho na zem na hraci deku a vse v pohode - mimi bylo spokojene, ze na nas vidi a Tomik take v pohode daval pozor, aby mu neco neudelal. No a od te doby uz to tak zustalo akorat mimi se naucilo v 6m lezt a v 7,5 stat takze to bylo trochu narocnejsi, ale nastesti Tomik docela dobre nese i to, ze mu boura stavby apod. Dokonce rika, ze to pro nej stavi, aby to mohl zbourat.
Kdyz mladsi spi, tak se snazim venovat starsimu - delame takove veci, ktere proste s tim mladsim delat nemuzeme.
No a Tomik nas ted porad premlouva, ze Filipka nemame davat do samostatneho pokoje, ze ho chce k sobe.
Takze u nas zatim pohoda - i kdyz se stejne porad bojim, aby neco neprislo.
Ale ono to je jak kde znamy maji starsiho chlapecka a necele tri roky od neho holcicku a tam je docela problem. Chlapecek tu holcicku proste nevzal, ale mylsim, ze je trochu problem v rodicich. Oni totiz chteli i prvni holcicku a ted kdyz ji maji jsou z ni nadseni a vsude rikaji, jak je skvela a ze vubec nezlobi a jake je to zlaticko a ze chlapecek hodne zlobi apod a to rikaji i pred tim chlapeckem - coz si mylsim, ze opravdu nedelaji dobre.
No ted koukam jaky jsme napsala dlouhy elaborat - tak se omlouvam :-)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
papu
28.8.10 22:12

Naše děti jsou přesně po dvou letech. Nejdřív to bylo v poho, malej zaregistroval nějaký mimino, dostal od Anety dárek-mašinku, takže nadšení, líbilo se mu, že má sedačku-vajíčko, vaničku, do všeho musel lézt :mrgreen:
Až když se začala víc pohybovat a brát mu věci, bořit koleje, tak ječel, tak jsem ho naučila, že jí má dát něco jinýho. No teď jim je 3,5 a 1,5 a boje jsou docela velký, malá se nenechá ošidit, pokud si vezme auto, tak Míša řve a strká do ní, ona zase někdy ječí, že jí něco udělal, i když jí nic neudělal, takže je u nás furt řev a maglajz :zed:

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
28.8.10 22:34

Ahoj,
holky jsou od sebe 23 měsíců a i když začala bitva o hračky (mladší je rok), tak pořád dobrý, skoro bych řekla, že stále lepší (doufám, že jsem to nezakřikla ;)).
Obávám se, že to mu trochu napomohl i nás 3-týdenní jarní pobyt s mladší po nemocnicích. Od tý doby se o ni ta starší bojí.
V každém případě jejich vztah je těď úžasný, snažíme se přes to, že ta mladší potřebuje více péče, nedělat mezi nimi rozdíly…

  • Citovat
  • Upravit
4242
29.8.10 00:08

Tak u nas zatim dobry, da se rict skvely, je na malyho hodnej, hladi ho a nosi hracky a podobne, nejak se nezmenil, nevyzaduje vetsi pozornost a nedela naschvaly, ale je proste jeste malej (podle me).
Ani moc nechapal, ze mam v brise miminko, nepremysli, ze ho muze kopnout, kdyz kolem nej leze a tak…
Tak jsem zvedava, jak to bude dal, asi to bude jako pise Papu:

papu píše:
Naše děti jsou přesně po dvou letech. Nejdřív to bylo v poho, malej zaregistroval nějaký mimino, dostal od Anety dárek-mašinku, takže nadšení, líbilo se mu, že má sedačku-vajíčko, vaničku, do všeho musel lézt :mrgreen:
Až když se začala víc pohybovat a brát mu věci, bořit koleje, tak ječel, tak jsem ho naučila, že jí má dát něco jinýho. No teď jim je 3,5 a 1,5 a boje jsou docela velký, malá se nenechá ošidit, pokud si vezme auto, tak Míša řve a strká do ní, ona zase někdy ječí, že jí něco udělal, i když jí nic neudělal, takže je u nás furt řev a maglajz :zed:
  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Aktuálně na Instagramu

Podle rozsáhlé norské studie mají nejstarší děti v rodině v průměru vyšší IQ než jejich mladší sourozenci. Důvod? Najdete na Instagramu.

Poradna dětského psychologa

Ikona - Václav Mertin

PhDr. Václav Mertin