Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Hoj holky, ženy…
mám pocit, že své dítě (8m) možná nenaučim mluvit…jsem taková sama doma nemluvná a ani nemám na to asi tu správnou náladu.
Vadí to, že se nepitvořim? Takový to „paci, paci“ mi prostě nic neříká, sice občas mě to chytne, ale to je výjimka. Přijde mi to jinak takový strojený; možná, až začne malá na to víc reagovat, vyžadovat to, nebo já nevim, tak budu mít větší motivaci, zatím ale se bez toho obejde.
No a pak to mluvení…moc na ni nemluvim, si myslim. Asi jiný mámy mluví na děti víc. Ale já nějak nevim, co a kdy jí povídat…když mi nerozumí…
A mám z toho výčitky žejo, to mi taky nepřidá…
taky jsem nemluva, spíš sem tam něco okomentuju, ukazování v knížkách Matesa těžce nebaví, tak zbývá komentování nějakých situací, jako Hele, kočička a Podívej, jede vláček.
Mates nemluví, asi zatím nemá tu potřebu, nicméně rozumí, třeba když se chystá vrhnout z gauče po hlavě, tak mu řeknu, že má jít po zadečku a fakt se otočí a jde zadkem napřed, takže funkčně se dorozumíme a zatím nám to stačí
A když řeknu kočička, tak se rozhlíží, kde je a třeba ji i hledá pod gaučem, ví kde má pupík, očičko…
Já myslím, že když se s dětmi víc mluví, tak těm slovům víc rozumí. Taky nejsem mamina, co by na děti šišlala, ale říkala jsem co dělám, že ho přebalím, protože se nám počurala, hodně se mi osvědčili knížky, i když to naši Terku začalo bavit až tak v roce a půl. Milovala zpívání, a super je televize. Terka milovala kreslené pohádky a reklamy. Když už seděla, tak milovala když jsem se jí schovávala a dělala na ní kuk
já jsem dřív taky na ní moc nemluvila, a někdy to nedělám ani do ted, třeba když je u mě, tak se mazlínkujeme ona si brumlá něco, ale poslední dobou mě baví, že když mluvím tak na ní vidím jak jí to zajímá, a na všechno reaguje, tak se snažím, všechno komentovat co dělám, v reálu to vypadá docela vtipně, ale snažím se nechci aby se třeba pozdě rozpovídala nebo tak když přebalujeme tak se snažím s úsměvěm všechno okomnetovat jak jí utírám zadeček, oblékám bodíčko, ted ručičku, ted to zapneme a ted punčošky, jedna nožička druhá nožička…
Jo, jedna ručička, druhá ručička, to říkám snad od začátku a už je krásně sám nastavuje a provléká rukávem též sám.
Já myslím, že když se s dítětem komunikuje normálně, jako by se komunikovalo s tím, které už rozumí, tak za čas zkrátka porozumí a pak už jen záleží na tom, kdy bude mít potřebu něco sdělit.
Zatím u nás jede čínština, ale je to tak roztomilý, že klidně ještě nějakou dobu může čínsky
![]()
Ahoj, nebála bych se toho že svoje dítko nenaučíš mluvit
Určitě jednou začne. Můj syn bude mít v listopadu 2 roky a moc toho nenamluví. Umí akorát „tata, máma, dede(děda), brmmm(auto a všechno co jezdí), hop, ham“ To je asi všechno…
Ale rozumí všemu, co mu řeknu a když něco chce, tak tak mi vždycky nějak naznačí, nebo mě k tomu co chce odvede… Taky doufám že už začne mluvit trošku víc.
Ahoj, myslím si,že když se nebudeš pitvořit, tak tím rozhodně nic nezkazíš. Naopak.
A pokud jsi nemluva (já taky byla), tak doporučuji nějaké mateřské centrum a dělat tam pod vedením instruktorky s dítětem blbiny (cvičení, říkanky, písničky a podobně). Myslím si, že i díky tomu, že naše 2a3/4-letá naprosto v pohodě, s dětmi je kámoš a od 2,5 roku nemá problém být sama několik hodin v kolektivu. A ukecaná je tak, až si někdy říkám, že bych potřebovala špunty do uší ![]()
Tak ja toho taky moc nenamluvim, ale snazim se jak psaly holky komentovat co delam apod. Hodne rozumi, bavi ho kdyz mu manzel pousti pisnicky, rekne se hroch nebo ze se pusti vecernicek a uz je u zidle a chce usadit. Basnicky obcas, umi delat paci a pak kovej kovaricku ale musi se mu chtit. Obcas si prinese knizku a chce abych mu zpivala bezi liska k Taboru. Parkrat jsem mu ji pri zpivani ukazala a clovek se divi jak jsou chytry
jak si pamatuje. Jinak mame pujcene DVD znakovani tak umime asi 5 znaku
ale nejsem v tom asi moc dusledna nebo co tak toho vic neumi
.
pro mě je právě příkladem moje švagrová a její 3,5 letý syn, švagrová je máma na baterky, postará se z hlediska potřeb o všechno, ale nemají doma žádné knížky, pastelky nebo prostě nějaké výukové věci, s dítětem si nepovídá, minulou sobotu jsme byly s ním na výletě, on přijel, jak viděl mámu a hned za ní bežel aby jí řekl co všechno viděl, a než dořekl větu, ona vyhrkla nechceš kakat??
myslím že ve třech letech by mohl zvládnout víc než, čáguga-čokoláda; a gogošík-autobus ![]()
přiznám se, že nějak extra s malým taky nemluvím. Pořád ale komentuju, co dělám, případně se ho ptám (a nečekám odpověď), jako třeba: „Tak co, Maťulko, půjdeme na písek? Musíme vzít bábovičky. Snad tam nebude zima/vedro…“ Atp. Ale bohužel prohlížení v knížkách a komentování mne moc nebaví (vím, dělám chybu), tak to moc neděláme … Ale před spaním vždy čtu pohádku…
A Maty sice extra moc nemluví, zná pár slov, ale do vět nespojuje (podle naší MUDr. by v roce a půl už měly děti začínat, ale ještě mají do dvou let čas …). Ale rozhodně rozumí téměř všechno a to ho ani ta slova neučím, prostě je jen používám. To mluvení přijde, neboj…
Moje neter zacala trochu Vic mluvit teprve po druhych narozeninach. Synovec ve stejnem veku mluvil ve vetach. Kazdy dite je jiny. A to jsme si mysleli ze by mohla mluvit driv kdyz ma starsiho brachu. Ale ji stacilo par slov a na zbytek si ukazala. V 8m je casu. Ten nas rika asi mama nabo baba nekdy to zni jako vava. Jo a pak jeste bebe protoze ma rad beranka Timmiho.
Tak to já na Dáňu mluvim opravdu pořád. Jakmile něco dělám, hned to komentuju, co beru do ruky, to pojmenuju, ukážu jí. Je to asi tím, že jsem spíš ukecaná, ne-li „uhučená“. Ale musím říct, že se mi to docela vyplatilo (tedy prozatím), malá (10 měs.) rozumí, když něco po ní chci, tak ví. říká máma, táta, bába, děda, Dáda (to je její kamarád, tetá.
prosím tě neřeš to jak s dítětem mluvit ![]()
Já normálně komunikuji - tak Nikolko jak ses vyspinkala jdeme udělat mlíčko a na vše mně odpovídá kývaním
prostě pak řeknu přebalíme zadeček a tak a nebo jdeme umít nádobí a prostě s ním komunikuji normálně a musím říct všemu rozumí co hledam v bytě řeknu nahlas Nikolce nevidělas baterky nebo mobil?A ona mně to přinesla
a nemluví ani slovo jen mammmmmmmmm a to volá kdyz mně nemůže najít
Takže jestli mluvíš málo nebo hodně prostě mluv co děláte spolu a nebo po cestě s kočárkem ji ukazuju věci pejsek autíčko a ona ukazuje ručičkou ![]()
Jinak já jsem děsně ukecena mluvím nonstop i do manžela
takže já komentuju co děláme normálně a taky nemluví takže tím to není každý má vývoj jiný
Marry11 píše:
prosím tě neřeš to jak s dítětem mluvitJá normálně komunikuji - tak Nikolko jak ses vyspinkala jdeme udělat mlíčko a na vše mně odpovídá kývaním
prostě pak řeknu přebalíme zadeček a tak a nebo jdeme umít nádobí a prostě s ním komunikuji normálně a musím říct všemu rozumí co hledam v bytě řeknu nahlas Nikolce nevidělas baterky nebo mobil?A ona mně to přinesla
a nemluví ani slovo jen mammmmmmmmm a to volá kdyz mně nemůže najít
Takže jestli mluvíš málo nebo hodně prostě mluv co děláte spolu a nebo po cestě s kočárkem ji ukazuju věci pejsek autíčko a ona ukazuje ručičkou
Přesně tak, lépa to ani říct nejde.
Tak já mám taky problém se „samomluvou“, ale snažím se. Na dětské ťuťuňuňu nejsem už vůbec. Mluvím na něj, komentuju co dělám, ale dospěláckou řečí. Takže asi nikdy nebude umět hají, hačí, papá, ham a já nevím co ještě existuje.
Ale sem tam něo řekne o víkendech babička, tak to občas pochytím i já.