Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Kazimira Olejovka potrefenej ve smyslu, ze je hodne ve strehu a nesnasi lzi..
Já si teda nemyslím, že by byla se špatným chlapem. Já sama jsem cholerik, nálady mi občas lítají nahoru a dolů šílenou rychlostí, ale vůči okolí se projevu max tak, že někomu odseknu protivněji, než bylo potřeba. Cholerik automaticky neznamená tyran.
Zakladatelka musí zapracovat na sobě. Já mám miliónového manžela a taky se občas bojím mu něco říct, protož nevím jak, nechci, aby to vnímal špatně, abych nepokazila doma pohodu, bla, bla, bla. Nakonec mu to vždycky řeknu a vždycky jsem ráda, že jsem to udělala a kolikrát si nadávám, že jsem to neudělala dřív. Nevím, kde se ve mě tenhle blok bere, občas to tak prostě je, tak na tom pracuju.
Zakladatelce bych rozhodně doporučila to, co už tu několikrát padlo - psycholog, psychoterapie, knížky, meditace, cokoli, co bude fungovat, každý to máme jinak. Hlavní je to nevzdát, může chvilku trvat, než si najdeš to správné, co ti bude vyhovovat a bude ti pomáhat. Ale určitě je z toho cesta ven. Držím palce! ![]()
@Anonymní píše:
@Ou dekuju. My o tom zrovna vcera mluvili totiz. Dneska mi psal tohle:
Uz si sakra uvedom, ze jses dobra ve vsem co delas a ze mas pravo delat veci po svem a rikat co chces a kdy chces.
Na nejakej komfort okoli neber ohled, oni se s tim srovnaj a kdo ne, ma problem sam. Nejsi zla ani spatna, a rikat co si myslis neznamena, ze budes nekdo jinej. Jen se ti dost ulevi, nebudes delat veci co nechces a okoli je casto mebude ani chtit, kdyz to bude vedet. A nakonec budes ve vysledku spokojenejsi a min napruzena… A mne zalezi na tom, aby ti bylo dobre.
Taky bych Ti doporučil nenásilku. Existuje super kniha od Marshalla Rosenberga a trenéry už najdeš i po ČR. Mně tohle po DN pomohlo postavit se na nohy. Dokonale.
Akorát počítej s tím, že kompletní dokonalý výsledek nebudeš mít na 100 % hned zítra. Dá to prostě trochu práce. I když rychlej progress můžeš sledovat prakticky každý den…
Otáčíš totiž celej koncept. Dva protichůdný koncepty: A) systém hodnocení, souzení, obviňování, strachu… chceš přetočit na B) systém respektu, úcty a sebeúcty, soucítění, lásky.
To je asi tak milion věcí, co je potřeba otočit, není to za 1 hodinu a hned.
Ale ta NVC Ti může být „příručkou pro každý den“, polopatickou kuchařkou, díky které se přesně a konkrétně vyznáš v tom, kudy ano a kudy ne. Jak pokrm vařit a jak ho nevařit. Ale ta práce - podle té kuchařky vařit - to už je Tvoje vaření. Tvůj mozek za Tebe nikdo jinej používat nebude. Ale připadá mi, že tohle Tvůj manžel chápe a podpoří Tě a podpoří Tě i trenéři, ono to půjde. A třeba i poměrně rychle. Držím pěsti!
@Kazimíra Olejovka píše:
Když se rozčílí, tak to moc vědomé nebudeJako beru v potaz tvé zkušenosti, ale na druhou stranu, můj skvělý chlap je co se týče komunikace jak slon v porcelánu. A nějaké chápání pocitů druhého…to fakt je pro něj velká věda. Říká, jak mě miluje, dává mi prostor, pomáhá mi…ale nějaké…vypadáš smutně, co se děje…promiň, asi jsem to řekl jinak, než jsem myslel…tak o tom si mohu nechat zdát…jemu musím vpálit přímo do očí a přesně pojmenovat co cítím a co se ve mě odehrává, protože on to číst neumí a do souvislostí si to taky nedá.
Aneb chlapovi nenaznačuj, chlapa nakopni ![]()
@Montauk_INTJ dekuju za tip. Polopaticka kucharka by se hodila, jsem obcas autista co chce navod ![]()
@Anonymní píše:
@Ou dekuju. My o tom zrovna vcera mluvili totiz. Dneska mi psal tohle:
Uz si sakra uvedom, ze jses dobra ve vsem co delas a ze mas pravo delat veci po svem a rikat co chces a kdy chces.
Na nejakej komfort okoli neber ohled, oni se s tim srovnaj a kdo ne, ma problem sam. Nejsi zla ani spatna, a rikat co si myslis neznamena, ze budes nekdo jinej. Jen se ti dost ulevi, nebudes delat veci co nechces a okoli je casto mebude ani chtit, kdyz to bude vedet. A nakonec budes ve vysledku spokojenejsi a min napruzena… A mne zalezi na tom, aby ti bylo dobre.
Hele máš fajn chlapa.
jen se ještě musí smířit, že jsi fakt jinak postavená než on ![]()
Zároveň to znamená, že fakt na něm můžeš zkoušet nové způsoby chování a že to ocení.
Jo, neumí hladké řečičky a jemný přístup, ale tak jako na to jsou terapeutky, podpora v drsnějším balení mi od partnera přijde fajn.
@Anonymní píše:
@Montauk_INTJ dekuju za tip. Polopaticka kucharka by se hodila, jsem obcas autista co chce navod
Polopatická kuchařka je ta nenásilná komunikace.
je to celkem tupý, leč funkční nástroj.
1. popiš situaci bez hodnocení.
2. popiš svoje pocity co v tobě ta situace vyvolává.
3. popiš svoje potřeby v dané situaci. (zde se pro úzkostné a zaviněné skrývá past, protože se musí taky učit vnímat svoje potřeby)
4. popros toho druhého o změnu chování.
případně se dá přidat bod 0. dej najevo že rozumíš a respektuješ potřeby toho druhého.
Pro choleriky a lidi spíš zaměřené na akci, než na porozumění se skrývá past v bodě 0. tedy že se musí naučit vnímat a respekovat to, že všichni okolo mají jiné potřeby než oni a že je to tak v pořádku ![]()
Příspěvek upraven 29.07.21 v 09:59
@Anonymní píše:
@Kazimíra Olejovka No jasne, ze vi..on je teda sam taky potrefenej, je ze sileny rodiny. Doma se rvalo, pilo, ublizovalo. Rodice uz ma stary ale porad dost sileny. Jako dite zrejme zaujimal otcovo misto, ptz ten nefungoval, nedaval matce penize, doma neudelal nic. Akorat se flakal po hospodach se svou dcerou. Btw ta se nedavno upila k smrti. Matka je dodnes uzlicek nervu.
Jste spolu 7 let, kdyby se ztotožnil s otcem, věřím, že už by se to projevilo. Samozřejmě se může stát, že jednou nastane vypjatá situace…třeba existenční problémy, ztráta zaměstnání - a jeho agresivita se ukáže. To riziko tam vždycky bude. Ale je tolik rizikových faktorů, že by jsi musela zůstat sama, kdyby jsi se tomu chtěla preventivně vyvarovat.
@Anonymní píše:
@Montauk_INTJ dekuju za tip. Polopaticka kucharka by se hodila, jsem obcas autista co chce navod
S radostí. Klidně se na mě obrať v soukromé zprávě, NVC trénuji po telefonu každý den…
@Montauk_INTJ píše:
@OuTaky bych Ti doporučil nenásilku. Existuje super kniha od Marshalla Rosenberga a trenéry už najdeš i po ČR. Mně tohle po DN pomohlo postavit se na nohy. Dokonale.
Akorát počítej s tím, že kompletní dokonalý výsledek nebudeš mít na 100 % hned zítra. Dá to prostě trochu práce. I když rychlej progress můžeš sledovat prakticky každý den…
Otáčíš totiž celej koncept. Dva protichůdný koncepty: A) systém hodnocení, souzení, obviňování, strachu… chceš přetočit na B) systém respektu, úcty a sebeúcty, soucítění, lásky.
Ale ta NVC Ti může být „příručkou pro každý den“, polopatickou kuchařkou, díky které se přesně a konkrétně vyznáš v tom, kudy ano a kudy ne. Jak pokrm vařit a jak ho nevařit. Ale ta práce - podle té kuchařky vařit - to už je Tvoje vaření. Tvůj mozek za Tebe nikdo jinej používat nebude. Ale připadá mi, že tohle Tvůj manžel chápe a podpoří Tě a podpoří Tě i trenéři, ono to půjde. A třeba i poměrně rychle. Držím pěsti!
To je asi tak milion věcí, co je potřeba otočit, není to za 1 hodinu a hned.
Zaujal mě Tvůj příspěvek. Asi bych tuhle terapii teď taky dost potřebovala. Zase jsem dostala na budku (ne fyzicky, ale mentálně) a cítím, že bych se sebou měla začít něco dělat.
Nemáš tip na někoho v Praze? Brno je pro mě z ruky, i když ráda cestuji.
Mám teď docela špatné období a čtením knih si moc nepomůžu. Osobní rozvoj mi není cizí, ale pořád ležím v knihách a asi je na čase zase promluvit zase s někým živým
.
@Ou nooo jemny pristup je mu dalek, zato rozhodne vim, ze je primej. Ale ja mam rada drsnejsi chlapy…je to paradox, jemny intoussky typy me nepritahujou, mam fakt radsi ty chlapstejsi..a pak se takhle blbe bojim.
Diky za strucny navod ![]()
@Kazimíra Olejovka hele on tatu nemusi, za to jak se choval a obcas jeste chova. Stara se o rodice, jedna z veci, za ktery si ho vazim, i kdyz oni si toho bohuzel fakt nevazej. Nastesti ma oproti nim jednu velkou vyhodu a tou je mozek a logicky uvazovani. Je chytrej, jako dost, vypracoval se karierne hodne. Taky sikovnej manualne, starou chalupu dal do kupy, vyrabel treba schody sam, to byl mazec. Ve fure veci je lepsi nez ja a pritom porad slysim, jak jsem chytra a sikovna. A podpori me, at si vymyslim jakoukoliv koninu
..teda kdyz se mu to nezda, tak mi to rekne, ale nikdy si nedovolil mi cokoliv zakazat.
@Anonymní píše:
Mam uz par let partnera. Je moc fajn, vzdycky za mnou stoji, ma rad moje sileny deti, je na nej spoleh. A ja s nim nedokazu mluvit na rovinu. Mrzi me to, je to jedina vec, co nam ten vztah krapet nahlodava. Bojim se rikat veci naplacato jak jsou, mam pocit, ze ja mam bejt ta hodna, ze tohle nemuzu rict, aby se nenastval, tamhleto radsi taky ne..
On po mne temer vzdycky nekdo sel. Mama byla hodne prisna, pak jsem zahucela do vztahu, kde me tehdejsi partner tri roky tyral…nasledne jsem se vdala za chlapa, kteryho jsem se nebala a jen to temer stacilo. Jenze jsme meli hodnoty jinde a zacali si casem lizt na nervy.
Soucasnej partner je cholerik ale s mozkem. Taky je dost dominantni ale prostoru mi dava mraky. Ale ja jako bych se bala ten prostor vyuzit? Jak se sakra mam prestat bat??? Diky za rady. Prosla jsem dlouhou cestu pro ziskavani jakyhos takyhos sebevedomi ale tohle porad neumim. Neumim rict ted me stves, ted se nudim, ted se mi neco nelibi. Neco jako syndrom hodny holky? Predem dekuju za tipy, co s tim…
Souhlasim se vsim, co tu bylo receno, holky jsou chytre.
Za sebe bych doplnila, ze z hodne holky ‚potvoru‘ za jeden cely zivot neudelas, takze bych si kladla realne cile.
Rozhodne bych teda vsechno tohle dopodrobna nerozebirala s partnerem, on neni psychoterapeut, on by mel mit taky jakz takz moznost chovat se autenticky, jakmile by se k tobe zacal chovat jako k pacientce, tak by to byl sice balzam na dusi, ale obavala bych se oslabeni chemie. Navic ty tu asertivni komunikaci (jsem v pohode, jaka jsem) potrebujes pouzivat ve vsech interakcich a potrebujes se nerozklepat, aby se nekdo nenastval a nezavrhnul te, to zdaleka neni partnersky problem.
Zkus nejaka neskodna cviceni - treba - domlouvate sraz s kamoskama a ty mas za ukol rict, ze se ti domluveny termin nehodi a presvedcit je k jinemu ![]()
@Anonymní píše:
@Kazimíra Olejovka nenadava, neponizuje, neuhodil. Jsme spolu 7 let. Vzdycky, kdyz jsem provedla nakej pruser, hned se mi snazil pomoct. Treba jsem znicila dvere od auta. Prvni reakce: nestalo se ti nic, zavolej pojistovnu, jsou to jen plechy, to se spravi.
A ano, deti jsem taky „chranila“ pred nim.
tak to zase tak velký cholerik nebude ![]()
@Kazimíra Olejovka No jasne, ze vi..on je teda sam taky potrefenej, je ze sileny rodiny. Doma se rvalo, pilo, ublizovalo. Rodice uz ma stary ale porad dost sileny. Jako dite zrejme zaujimal otcovo misto, ptz ten nefungoval, nedaval matce penize, doma neudelal nic. Akorat se flakal po hospodach se svou dcerou. Btw ta se nedavno upila k smrti. Matka je dodnes uzlicek nervu.