Jak se dívají na sestry s VŠ?
- Fotoalbum (1)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
- Citovat
- Upravit
@Anonymní píše:
Btw dělají se rozdíly mezi sestrami s Bc. a Mgr? Je tam rozdíl třeba v platovém ohodnocení? Btw dělají se rozdíly mezi sestrami s Bc. a Mgr? Je tam rozdíl třeba v platovém ohodnocení?
Ano.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
To myslím, že není o tom VŠ/ne VŠ, ale spíš fakt frustrace z toho, když ty holky s VŠ tu krev fakt nabrat neumí nebo jsou celkově levé na práci s pacienty, přitom dřív to dávaly holky ve třeťáku na SŠ (naštěstí to neplatí pro všechny
.
Přecejen člověk tak nějak čeká, že delší průprava vyrobí šikovnější sestru. Samozřejmě není to plošně, hodně holek je šikovných a VŠ jim nijak neublíží, spíš tak celkově, ten systém má tendence produkovat nešikovné lidi s minimem praxe… Dřív chodily na sestřičku celkem chytré a šikovné holky s všeobecným přehledem a nadáním na přírodní i společenské vědy, takže to učení jim šlo líp a bylo víc času na praxi, dneska úplně nevím, kolikrát potkávám sestry, co v podstatě měly trojky už na ZŠ, matematika taky problém, a ta práce a komunikace s pacientem vázne, kolikrát ani sestra neví, co komu píchá, nezná kontraindikace, nezná dávkování. Jestli jsou horší nebo lepší, tak to je dáno tou absencí praxe (a upřímně, taky by mě prudilo školit holku po VŠ, co ve 23-25 neumí ani to, co před X-lety dávala holka v 17, to je prostě trochu absurdní), závist v tom nevidím, spíš fakt, že to je smutné, že ta kvalita absolventů jde dolů. Zas ale když někdo umí, a že takových je dost (přecejen, dobrá sestra to musí mít v sobě tak nějak od narození a ta VŠ jí fakt rozšíří schopnosti i přehled), tak jsou z nich všichni nadšení a rádi jim pomůžou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Tomie píše:
To myslím, že není o tom VŠ/ne VŠ, ale spíš fakt frustrace z toho, když ty holky s VŠ tu krev fakt nabrat neumí nebo jsou celkově levé na práci s pacienty, přitom dřív to dávaly holky ve třeťáku na SŠ (naštěstí to neplatí pro všechny.
Přecejen člověk tak nějak čeká, že delší průprava vyrobí šikovnější sestru. Samozřejmě není to plošně, hodně holek je šikovných a VŠ jim nijak neublíží, spíš tak celkově, ten systém má tendence produkovat nešikovné lidi s minimem praxe… Dřív chodily na sestřičku celkem chytré a šikovné holky s všeobecným přehledem a nadáním na přírodní i společenské vědy, takže to učení jim šlo líp a bylo víc času na praxi, dneska úplně nevím, kolikrát potkávám sestry, co v podstatě měly trojky už na ZŠ, matematika taky problém, a ta práce a komunikace s pacientem vázne, kolikrát ani sestra neví, co komu píchá, nezná kontraindikace, nezná dávkování. Jestli jsou horší nebo lepší, tak to je dáno tou absencí praxe (a upřímně, taky by mě prudilo školit holku po VŠ, co ve 23-25 neumí ani to, co před X-lety dávala holka v 17, to je prostě trochu absurdní), závist v tom nevidím, spíš fakt, že to je smutné, že ta kvalita absolventů jde dolů. Zas ale když někdo umí, a že takových je dost (přecejen, dobrá sestra to musí mít v sobě tak nějak od narození a ta VŠ jí fakt rozšíří schopnosti i přehled), tak jsou z nich všichni nadšení a rádi jim pomůžou.
V tom mi přijde chybný systém vzdělávání, kde se na VŠ klade důraz na teorii, ale tak nějak se spoléhá, že se holky naučí vše na praxi. A tam zase čekají, že to mají umět už ze školy..A to je vlastně začarovaný kruh. Taky jsem slyšela názor, že větší praxi mají holky s VOŠ, ale nevím, neumím posoudit..
- Citovat
- Upravit
Když se nad tím zamyslím, tak je to asi plošný problém. Sama jsem zažila na praxi ve škole (mám ped. vzdělání), kdy se učitelky mentorky divily, že nás to ve škole neučí. No, neučili. Museli jsme umět zpaměti nejrůznější druhy výchov, historii toho či onoho pedagogického směru, ale jak usměrnit třídu nebo připravit hodinu nás nikdo neučil. Kdo měl opravdu zájem, učil se pozorováním od starších učitelek na praxi, ve škole to byla převážně jen teorie…O nějaké administrativě ani neumím. Ono je to problém nejen ve zdravotnictví..
- Citovat
- Upravit
@VitaminC píše:
Stare sestry maji vetsinou jen maturitu a nelibe nesou, ze jim „sefuji“ mlade se vzdelanim, ktere se snazi i o empatictejsi pristup k pacientum.
Proste stara skola, co lekarum vari kaficko, ale oni s nema uz nechtej kukat. Zavist, komplexy.
Nároky na vzdělání sester postupem let stoupaly. Dříve maturita na zdrávce znamenala lepší sestru, vedel toho bylo i kratší studium bez maturity. I tehdy platilo, že sestra z dvouleté ošetřovatelské školy s lety praxe uměla více než čerstvá absolventka. Přitom ty zdrávky byly fakticky učiliště, tzn. hodně hodin povinné praxe, ta nebyla někde mimo „ostrý provoz“, ale přímo u pacientů. Asi jako rozdíl mezi praxí studentů průmyslovek v dílnách vs praxí učňů, kteří týden chodili do fabriky a týden do školy. Tím netvrdím, že to studium nebylo náročné. Jako učiliště fungují i některé vš, dříve zubaři měli hodně teorie, dnes vrtají zuby skutečným pacientům už od prváku. Za 5 let mají té praxe docela dost, logicky se muselo ubrat teorie. Ono i v IT, někde studují vyloženě teoretickou informatiku, matematické důkazy, proč je nějaký algoritmus nejrychlejší. Jinde to berou prakticky, naučí je současné technologie. Námitka vůči těm školám je, že takové znalosti rychle zestárnou a teoreticky vzdělaný člověk se nové věci naučí. Kdežto opačně to nefunguje, ty teoretické věci praxí člověk nikdy nezíská. Obojí studium je náročné, náročnost je daná spíše nastavením laťky, než jestli někde to je víc o teorii nebo naopak do praxe.
Je to dosti sprosté, když někdo z praxe pak se povyšuje nad čerstvé absolventy. Oni pochopitelně ze školy, i z té typu učiliště, nikdy nemůžou mít zběhlost, jako sestra, co denně nabírá krev u desítek lidí a toto dělá dlouhá leta, nebo i jen pár let. Jenže zdravotnictví je právě o tom, že nejen umím (ustlat, umýt pacienta, obvázat ránu atd.), ale že znám i „zbytečnou“ teorii. Že vím dost věcí kolem, kvůli tomu pak jsem ostražitý a např. něco neudělám, protože vím, že to je nebezpečné.
Asi jako v lékárně, vydávají léky nejčastěji magistry farmacie, najít lék ve skladovacích prostorách dle počítače by zvládl po zaučení i běžný prodavač. Taktéž přijmout hotovost nebo dát terminál na kartu ap. I přepsat na balení, kolikrát denně se lék bere. Před mnoha lety pamatuji, jak paní v lékárně, snad magistra, nevím, mi málem nedala nějaký lék. Připadalo jí, že to je pro starší pacienty a já jako mladý nemůžu mít takové potíže (léka na snižování krevního tlaku). I míchání léků, jejich příprava, kde se to musí připravit v lékárně, protože to má krátkou skladovací dobu. Vše by zvládla laborantka, zaučená nebo s maturitou. Postupy jsou přesně dané, jenže se chce, aby za to ručila osoba s vš vzděláním, má to své důvody. Jde o zdraví lidí. Nakonec u lékaře, vypasat neschopenku zvládne i sestra s maturitou, diagnostikovat řadu běžných nemocí by zvládla taky. Pamatuji i dobu, kdy zubaři měli jen nástavbu po maturitě, byli to páni dentisté. Pak si museli doplnit vzdělání při zaměstnání a dnes zubař musí mít magisterské vzdělání s titulem doktora. Většinu vrtání zubů a dávání výplně by zvládla zdravotní sestra nebo zubní laborantka, nakonec kdysi zuby trhával kovář.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše:
Když se nad tím zamyslím, tak je to asi plošný problém. Sama jsem zažila na praxi ve škole (mám ped. vzdělání), kdy se učitelky mentorky divily, že nás to ve škole neučí. No, neučili. Museli jsme umět zpaměti nejrůznější druhy výchov, historii toho či onoho pedagogického směru, ale jak usměrnit třídu nebo připravit hodinu nás nikdo neučil. Kdo měl opravdu zájem, učil se pozorováním od starších učitelek na praxi, ve škole to byla převážně jen teorie…O nějaké administrativě ani neumím. Ono je to problém nejen ve zdravotnictví..
Prostě dávají najevo svou nadřazenost. Přece od toho máte tu praxi, abyste se něco naučily tam. Já bych si docela uměl představit i systém, kdy by absolventky a absolventi uměli ze školy jen tu teorii a praxi jen v rámci školy. A profesní způsobilost by sestra získala po určité praxi ve zdravotnickém zařízení, rok, dva by měla mentora, na její práci by někdo dohlížel, pak nějaké zkoušky, ale hlavně zadokumentovat provedené výkony, i když asi ne jednotlivě. Podobně jako u lékařů. Lékař po vš neumí nic, první rok, dva dělá kolečko, dívá se na druhé, samostatně nesmí dělat nic. Nejdříve střídá oddělení, aby získal přehled. Bere relativně slušný plat. Sestra naopak to má v rámci studia, za praxi nebere žádné peníze, naopak v soukromé škole ještě platí. Takže bych studium asi zkrátil, nebo rozdělil na teoretický díl a potom to praktické studium, kde by se chodilo na plný pracovní úvazek do zaměstnání.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
A co když se povyšují sestry čerstvě po škole na staré sběhlé? To je taky špatně. Teď máme 2 nové laborantky(po škole), které jsou skvělé, šikovné, ochotné a obecně milé. Holky jim vždy poradí, v podstatě bez problému. Předtím to u nás zkoušela jiná, ze stejné školy. Namyšlená, protivná, ostatním dávala najevo, že ona má VŠ. Drzá i na vrchní a primářku. Tak tu v tom nechaly vykoupat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Takhle to funguje na spoustě míst. Třeba u nás na úřadě to je klasika. Ženský, co tam sedí už od revoluce, si mezi sebe velmi nerady pouští mladé, kteří mají navíc vzdělání v oboru. Prostě to vnímají jako hrozbu pro svoje místečko a nebezpečí, že jim někdo bude chtít měnit to, na co jsou zvyklé a budou se muset učit něco nového. ![]()
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Sestry s VŠ nemohou za to, že je špatně nastavený vzdělávací systém. Mám dceru na zdrávce a po rozhovoru s učiteli toto: ze SŠ odchází plnohodnotná sestra s dvouletou praxí u lůžka v nemocnici (ve 2. a 3. ročníku tráví polovinu vyučování v nemocnici). VŠ jí už nic moc nepřidá. Oproti tomu třeba holka s jinou SŠ, která nastoupí na VŠ ze startu těžko, co se týká praxe, dohoní praktickou sestru. Praxí si dodělává až po škole a bohužel prý fakt jde vidět jejich nezkušenost u lůžka. Zároveň tyto sestry jsou kvalifikačně i platově výš než praktická sestra. Takže odtud asi pramení nevraživost. I tyto absolventky nakonec zkušený personál doženou, ale chvíli to trvá. Určitě chci, ať moje dcera pokračuje na VŠ, když už je to tak blbě nastavené. Ale jsem zvědavá, co navíc se tam naučí
Hlavně ať je šikovná, baví ji to a nenechá se odradit sedmiletým odborným studiem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Veveří píše:
Sestry s VŠ nemohou za to, že je špatně nastavený vzdělávací systém. Mám dceru na zdrávce a po rozhovoru s učiteli toto: ze SŠ odchází plnohodnotná sestra s dvouletou praxí u lůžka v nemocnici (ve 2. a 3. ročníku tráví polovinu vyučování v nemocnici). VŠ jí už nic moc nepřidá. Oproti tomu třeba holka s jinou SŠ, která nastoupí na VŠ ze startu těžko, co se týká praxe, dohoní praktickou sestru. Praxí si dodělává až po škole a bohužel prý fakt jde vidět jejich nezkušenost u lůžka. Zároveň tyto sestry jsou kvalifikačně i platově výš než praktická sestra. Takže odtud asi pramení nevraživost. I tyto absolventky nakonec zkušený personál doženou, ale chvíli to trvá. Určitě chci, ať moje dcera pokračuje na VŠ, když už je to tak blbě nastavené. Ale jsem zvědavá, co navíc se tam naučíHlavně ať je šikovná, baví ji to a nenechá se odradit sedmiletým odborným studiem.
Hlavně ať ji to baví, je milá, šikovná a zároveň sebou nenechá vláčet. A má ráda pacienty. Pak bude dobrá sestra. A oproti holkám z jiných sš si může dohodnout brigádu jako praktická sestra a bude umět i spoustu věcí do budoucna.
Příspěvek upraven 24.07.22 v 12:13
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Havlova píše:
A co když se povyšují sestry čerstvě po škole na staré sběhlé? To je taky špatně. Teď máme 2 nové laborantky(po škole), které jsou skvělé, šikovné, ochotné a obecně milé. Holky jim vždy poradí, v podstatě bez problému. Předtím to u nás zkoušela jiná, ze stejné školy. Namyšlená, protivná, ostatním dávala najevo, že ona má VŠ. Drzá i na vrchní a primářku. Tak tu v tom nechaly vykoupat.
To se mi taky nelíbí. V zaměstnání mám víc lidí starších ročníků, mladší mívají zpravidla vš, ti starší mnohdy jen maturitu. Jenže v 70. i 80. letech byla maturita výběrová záležitost, na sš se nedostal každý, degradace přicházela spíše s vyučenými s maturitou. Zde byl papír, kvalita nikoli, možná trošku lepší vyučený, bohužel ti lidé mají maturitu. Po revoluci přišla inflace maturit i diplomů z vš. Já pamatuji propadlé na zš, třeba i dva ročníky opakoval. Pak nemohl na běžný učební obor, jen ty speciální pro slabší žáky. Dnes, obávám se, by ti lidé měli maturitu. Dřívější průmyslovák byl leckdy na tom odborně lépe než současný inženýr. Dnes jsou sš pro každého, maturovalo svého času přes 90% populace, malý pokles s příchodem státních maturit, kde jich pár vyhodili.Na vš dnes jde většina populace, ne každý dokončí, ale obávám se, že těch vš absolventů je více jak dříve lidí, co dostali maturitu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Veveří píše:
Sestry s VŠ nemohou za to, že je špatně nastavený vzdělávací systém. Mám dceru na zdrávce a po rozhovoru s učiteli toto: ze SŠ odchází plnohodnotná sestra s dvouletou praxí u lůžka v nemocnici (ve 2. a 3. ročníku tráví polovinu vyučování v nemocnici). VŠ jí už nic moc nepřidá. Oproti tomu třeba holka s jinou SŠ, která nastoupí na VŠ ze startu těžko, co se týká praxe, dohoní praktickou sestru. Praxí si dodělává až po škole a bohužel prý fakt jde vidět jejich nezkušenost u lůžka. Zároveň tyto sestry jsou kvalifikačně i platově výš než praktická sestra. Takže odtud asi pramení nevraživost. I tyto absolventky nakonec zkušený personál doženou, ale chvíli to trvá. Určitě chci, ať moje dcera pokračuje na VŠ, když už je to tak blbě nastavené. Ale jsem zvědavá, co navíc se tam naučíHlavně ať je šikovná, baví ji to a nenechá se odradit sedmiletým odborným studiem.
Přijde mi špatně, že staří lidé tj nad 60 let nemají nárok na důchod, musí čekat do 65 let. A mladí leckdy nejsou hotoví ani ve 30 letech. Studuje se moc dlouho, úroveň absolventů bývá nevalná. praxi mnohdy mají, při škole se různě živí, a mj i kvůli tomu pak dlouho studují. Já bych radši, aby ta vš trvala těch 5 let, 6 let u medicíny a praxi začínat až potom.
Nevidím problém v tom, že ze školy absolventi nebudou moc umět, pokud jde o praktické činnosti. To se v praxi naučí, nenaučí se teorii. Injekce, braní krve, stlaní, hygiena pacienta, to se lze naučit praxí. Nějaká praxe ve škole, tak pokud pak třeba neubude pár let dělat v oboru, třeba děti, pobyt v zahraničí (chce se naučit jazyk,), tak to stejně zapomene. Teorie v hlavě zůstane déle. Ano, absolventy bych po nástupu méně platil, ale to se děje stejně. Myslím, že za rok v nemocnici tu praxi dožene, co ze školy neuměla. Teoretické vědomosti ale nedožene, pokud nebude nucena jít na nějaké zkoušky ap.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Livi92 píše:
Takhle to funguje na spoustě míst. Třeba u nás na úřadě to je klasika. Ženský, co tam sedí už od revoluce, si mezi sebe velmi nerady pouští mladé, kteří mají navíc vzdělání v oboru. Prostě to vnímají jako hrozbu pro svoje místečko a nebezpečí, že jim někdo bude chtít měnit to, na co jsou zvyklé a budou se muset učit něco nového.
Tak toho se ve zdravotnictvi opravdu nikdo bat nemusi. O takove mista se nerve dvacet lidi za branou…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ve vzdělávání sester vidím chybu v tom, že dřív je učili odborné předměty lékaři a sestry z praxe. Teď učitelky, často s minimální praxí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Btw dělají se rozdíly mezi sestrami s Bc. a Mgr? Je tam rozdíl třeba v platovém ohodnocení? Btw dělají se rozdíly mezi sestrami s Bc. a Mgr? Je tam rozdíl třeba v platovém ohodnocení?