Poradna pro neplodnost, reprodukční medicínu a genetiku
MUDr. Kateřina Veselá Ph.D.
Ahoj holky…Začínáme v CAR, miminko se nám nepodařilo 15 cyklů. Zatím za sebou máme teprve spermiogram, krev, ultrazvuk. Zatím je vše v pořádku až na podezření na endometriózu + mám jen jeden vaječník. Za 6 týdnů mě čeká vstupní pohovor s lékařkou, ultrazvuk, sdělení výsledků HP atd. A já se s tím nějak peru, po návštěvách v CARu si připadám jak tělo bez duše, místo, abych se radovala, že se to konečně pohne a máme i tak šanci na to mít miminko, jsem zklamaná sama ze sebe, že toto „mojí vinou“ musíme podstupovat
. Nemám si o tom pořádně s kým popovídat… Manžel je úžasný, podporuje mě, chce do toho jít, jsme v tom za jedno, ale je to chlap, nechci ho tím úplně zahlcovat… Navíc je to celé úplně proti mému životnímu přesvědčení nezasahovat do přirozených dějů a jít tak nějak vždy v souladu s přírodou, netlačit na pilu a nechat věci plynout tak, aby vše bylo tak nějak, jak má být. Jenže už máme nějaký věk a na druhou stranu nechceme zbytečně ztrácet drahocenné měsíce nebo roky.. Asi ani radu nepotřebuji, jen se „vypovídat“ a třeba jste na tom některá stejně… ![]()
Měla jsem to stejně akorát teda do caru jsme šli až po 3 letech snažení a byla jsem zásadně proti IVF ale IUI jsem jsem zvládla a pak jsem stejně otěhotněla přirozeně ![]()
@Šílená Bafunka píše:
Měla jsem to stejně akorát teda do caru jsme šli až po 3 letech snažení a byla jsem zásadně proti IVF ale IUI jsem jsem zvládla a pak jsem stejně otěhotněla přirozeně
Tak to je super, jak je to možné, že jsi najednou otěhotněla přirozeně? Že jsi to „vypustila“ a spolehla se na CAR?
Připadám si nevděčně, měla bych být ráda, že jsou tu tyto možnosti, ale nějak mi to nejde…
@Lavender1 píše:
Tak to je super, jak je to možné, že jsi najednou otěhotněla přirozeně? Že jsi to „vypustila“ a spolehla se na CAR?
Připadám si nevděčně, měla bych být ráda, že jsou tu tyto možnosti, ale nějak mi to nejde…
Ano tak nějak:D ale na 100% mohu říct že u mně to bylo hlavou. Ten měsíc co jsem otěhotněla jsem byla 3× v caru a byl mi potvrzen anovulační cyklus
Podle TP mi vychází že jsem otěhotněla 3dny před očekávanou MS ![]()
@Šílená Bafunka píše:
Ano tak nějak:D ale na 100% mohu říct že u mně to bylo hlavou. Ten měsíc co jsem otěhotněla jsem byla 3× v caru a byl mi potvrzen anovulační cyklusPodle TP mi vychází že jsem otěhotněla 3dny před očekávanou MS
Tak to je neuvěřitelné
. Jako takových případů člověk slyší…No kéž by se u nás taky stal nějaký zázrak
… Každopádně moc gratuluji ![]()
Tak ještě počkej a zkus nějakou přírodní cestu. Nevím kolik ti je, ale jestli ne přes 35, tak bych ještě počkala. Já mám s CAR bohaté zkušenosti, a vím že to není žádná sranda, natož když to člověk vlastně nechce.
Nejdřív jsem měla podobné pocity, bylo mi to líto, říkala jsem si, že zkusíme tedy v nejhorším IUI. Do IVF se mi nechtělo, protože první syn se povedl bez problémů přirozeně..pak jsem si to přepla v hlavě, že holt tedy ted je ta cesta za miminkem jiná, ale cesta to je. Měnili jsme CAR, až v tom druhém jsem se začala cítit vlastně dobře. Jo nakonec i k tomu IVF došlo, ale měli jsme to postavené, že to zkusíme jen jednou.
Ahoj, myslím, že tvoje pocity zažívá většina ženských, kterým se nedaří otěhotnět.
Po 4 letech jsme taky skončili v CARu. Nám teda IVF ani KET nevyšel, ale aspoň nám udělali všemožná vyšetření…aby zjistili, že jsme v pořádku a netuší proč to nejde. Půl roku po posledním KET jsem otěhotněla, ani jsem to nevěděla ![]()
Psychika dělá strašně moc. Byla jsem strašně unavená za ty roky zkoušení, psychicky vyčerpaná, tělo po hormonech taky dostalo své. Řekla jsem si, že si dám rok pauzu, bude se pěkně sobě věnovat a opečovávat, že si to po tom všem zasloužím. A asi jak se uvolnilo to naskládané vnitřní napětí, tak se podařilo, skoro ani nevím jak ![]()
@Lavender1 píše:
Ahoj holky…Začínáme v CAR, miminko se nám nepodařilo 15 cyklů. Zatím za sebou máme teprve spermiogram, krev, ultrazvuk. Zatím je vše v pořádku až na podezření na endometriózu + mám jen jeden vaječník. Za 6 týdnů mě čeká vstupní pohovor s lékařkou, ultrazvuk, sdělení výsledků HP atd. A já se s tím nějak peru, po návštěvách v CARu si připadám jak tělo bez duše, místo, abych se radovala, že se to konečně pohne a máme i tak šanci na to mít miminko, jsem zklamaná sama ze sebe, že toto „mojí vinou“ musíme podstupovat. Nemám si o tom pořádně s kým popovídat… Manžel je úžasný, podporuje mě, chce do toho jít, jsme v tom za jedno, ale je to chlap, nechci ho tím úplně zahlcovat… Navíc je to celé úplně proti mému životnímu přesvědčení nezasahovat do přirozených dějů a jít tak nějak vždy v souladu s přírodou, netlačit na pilu a nechat věci plynout tak, aby vše bylo tak nějak, jak má být. Jenže už máme nějaký věk a na druhou stranu nechceme zbytečně ztrácet drahocenné měsíce nebo roky.. Asi ani radu nepotřebuji, jen se „vypovídat“ a třeba jste na tom některá stejně…
Taky jsem mela kdysi v tomto smeru prirodni pocity. Ze nemame jit proti prirode bleble..podotykam sama jsem mela dite prirozene a jedna osvicena eminacka tu reagovala..co je prirozene? To bys musela odmitnout umelou chlopen, endoprotezu to je vse neprirodni..a mela pravdu..takze prirodu bych neresila. Neprirodni jsou i abtibiotika
@Lavender1 píše:
Ahoj holky…Začínáme v CAR, miminko se nám nepodařilo 15 cyklů. Zatím za sebou máme teprve spermiogram, krev, ultrazvuk. Zatím je vše v pořádku až na podezření na endometriózu + mám jen jeden vaječník. Za 6 týdnů mě čeká vstupní pohovor s lékařkou, ultrazvuk, sdělení výsledků HP atd. A já se s tím nějak peru, po návštěvách v CARu si připadám jak tělo bez duše, místo, abych se radovala, že se to konečně pohne a máme i tak šanci na to mít miminko, jsem zklamaná sama ze sebe, že toto „mojí vinou“ musíme podstupovat. Nemám si o tom pořádně s kým popovídat… Manžel je úžasný, podporuje mě, chce do toho jít, jsme v tom za jedno, ale je to chlap, nechci ho tím úplně zahlcovat… Navíc je to celé úplně proti mému životnímu přesvědčení nezasahovat do přirozených dějů a jít tak nějak vždy v souladu s přírodou, netlačit na pilu a nechat věci plynout tak, aby vše bylo tak nějak, jak má být. Jenže už máme nějaký věk a na druhou stranu nechceme zbytečně ztrácet drahocenné měsíce nebo roky.. Asi ani radu nepotřebuji, jen se „vypovídat“ a třeba jste na tom některá stejně…
Kamarádka to chtěla vše přirozeně, má jedno dítě. My jsme se nebránili si nechat pomoct a máme děti dvě. Další kamarádka první dítě po ivf, druhé přirozeně. Neboj se a nic si nevycitej.
@veria píše:
Tak ještě počkej a zkus nějakou přírodní cestu. Nevím kolik ti je, ale jestli ne přes 35, tak bych ještě počkala. Já mám s CAR bohaté zkušenosti, a vím že to není žádná sranda, natož když to člověk vlastně nechce.
Je mi právě už těch 35 a manželovi 40
…Jsem trochu nalomená tomu dát ještě půl roku a začít s tím na podzim, teď si jen ujasnit, jaký máme problém..
@lilith1 píše:
Taky jsem mela kdysi v tomto smeru prirodni pocity. Ze nemame jit proti prirode bleble..podotykam sama jsem mela dite prirozene a jedna osvicena eminacka tu reagovala..co je prirozene? To bys musela odmitnout umelou chlopen, endoprotezu to je vse neprirodni..a mela pravdu..takze prirodu bych neresila. Neprirodni jsou i abtibiotika
Mně tu zase bylo řečeno, že příroda ví komu nadělit a komu ne. No pracuji jako sestra v dětském domově a vždy, když jsem si na tohle vzpomněla, užirala jsem se tím, v čem jsem horší, než matky „našich“ děti, které sice rodí ostošest, ale mají pak děti v ústavní péči. Tenkrát mě to zabolelo, i když vím, že to je hloupost. Ale těsně před začátkem IVF se mi to mlelo v hlavě.
@Mainada píše:
Ahoj, myslím, že tvoje pocity zažívá většina ženských, kterým se nedaří otěhotnět.
Po 4 letech jsme taky skončili v CARu. Nám teda IVF ani KET nevyšel, ale aspoň nám udělali všemožná vyšetření…aby zjistili, že jsme v pořádku a netuší proč to nejde. Půl roku po posledním KET jsem otěhotněla, ani jsem to nevěděla
Psychika dělá strašně moc. Byla jsem strašně unavená za ty roky zkoušení, psychicky vyčerpaná, tělo po hormonech taky dostalo své. Řekla jsem si, že si dám rok pauzu, bude se pěkně sobě věnovat a opečovávat, že si to po tom všem zasloužím. A asi jak se uvolnilo to naskládané vnitřní napětí, tak se podařilo, skoro ani nevím jak
Další případ, gratuluji moooc
. To by mě zajímalo, jak tohle funguje, jak to ta psychika tam „dole“ dokáže ovlivnit…
@Lavender1 píše:
Ahoj holky…Začínáme v CAR, miminko se nám nepodařilo 15 cyklů. Zatím za sebou máme teprve spermiogram, krev, ultrazvuk. Zatím je vše v pořádku až na podezření na endometriózu + mám jen jeden vaječník. Za 6 týdnů mě čeká vstupní pohovor s lékařkou, ultrazvuk, sdělení výsledků HP atd. A já se s tím nějak peru, po návštěvách v CARu si připadám jak tělo bez duše, místo, abych se radovala, že se to konečně pohne a máme i tak šanci na to mít miminko, jsem zklamaná sama ze sebe, že toto „mojí vinou“ musíme podstupovat. Nemám si o tom pořádně s kým popovídat… Manžel je úžasný, podporuje mě, chce do toho jít, jsme v tom za jedno, ale je to chlap, nechci ho tím úplně zahlcovat… Navíc je to celé úplně proti mému životnímu přesvědčení nezasahovat do přirozených dějů a jít tak nějak vždy v souladu s přírodou, netlačit na pilu a nechat věci plynout tak, aby vše bylo tak nějak, jak má být. Jenže už máme nějaký věk a na druhou stranu nechceme zbytečně ztrácet drahocenné měsíce nebo roky.. Asi ani radu nepotřebuji, jen se „vypovídat“ a třeba jste na tom některá stejně…
Držím palce, ať to vyjde. A zázraky se dějí, podle doktorů by byl zázrak, kdybych otěhotněla přirozeně. IVF nám nevyšlo a před dalším pokusem jsem otěhotněla přirozeně a za rok znovu ![]()
Měla jsem to stejně. Jak s tím životním postojem, tak pak s tím pocitem z CAR. Když nám řekli, že manzelovi spermie jsou na tom tak špatně, že děti budeme mit leda díky IVF, tak ve mě něco bouchlo. Na další návštěvu už jsme nešli, vykaslala jsem se na všechny vitamíny a caje. Tak po dalším půl roce jsme plánovali zahraniční dovolenou a 4 dny před odletem jsem zjistila, že jsem těhotná. Po víc jak dvou letech snažení. Druhé dítě šlo hned. Teď plánujeme třetí..
Tak uvidíš, jak to bude u Vas 🍀