Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jak se vyrovnat s dětstvím v děcáku
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Jolka86
Anonymní
4.12.20 18:03
@hihi22 píše:
Ahoj. Ja byla v DD 13let. Klidne napis.
Já jen do 3 let. Nepamatuji si to.. Ale trápení mě to, že jsem neměla lásku a byla někde odložena takhle malinká.. Jak se vede život tobě? Jsi v pohodě?
- Citovat
- Upravit
4.12.20 18:39
@Anonymní píše:
Já jen do 3 let. Nepamatuji si to.. Ale trápení mě to, že jsem neměla lásku a byla někde odložena takhle malinká.. Jak se vede život tobě? Jsi v pohodě?
nejsi Češka? píšeš hodně divně - jako robotický překladač 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
4.12.20 18:48
@stinga píše:
nejsi Češka? píšeš hodně divně - jako robotický překladač
Hele jsou to auto korekce na telefonu. Rychleji píšu a jsem líná po sobě cist 
promin 
- Citovat
- Upravit
4.12.20 18:58
@Anonymní píše:
Já jen do 3 let. Nepamatuji si to.. Ale trápení mě to, že jsem neměla lásku a byla někde odložena takhle malinká.. Jak se vede život tobě? Jsi v pohodě?
Takže jsi sla do adopce? To je ta uprimne lepsi varianta…
Ja byla doma a sla do DD v 8letech, coz je podle me horsi… sice to nebylo nejhorsi, ale porad to je ve me… Ale uz ma svou rodinu a mam se dobre.:)) nepremyslej nad tim a bud rada, ze jsi nasla rodinu, ktera te ma rada:)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Jolka86
4.12.20 18:59
Ono, hodně záleží, proč tě rodiče dali pryč. Ty si to nepamatuješ, ale cítíš tam nelásku. Třeba to bylo jinak, z velké lásky tě tam museli dát, nemohli ti dát potřebnou péči. Pak jsi šla zpět k rodičům? Někdy bereme určité věci jako křivdy, ale v určité době, to bylo jediné řešení. Zkus se na to podívat z jejich strany, když se musíš vzdát dítěte.
- Citovat
- Upravit
4.12.20 19:13
@Anonymní píše:
Jako malé dítě odložena do kójenaku a do 3 let v děcáku. Jak se s tím mám vyrovnat? Zažil někdo? Tahle ne láska a odmítnutí hned takto v začátku na mě zanechalo následky a nevím, jak s tím pracovat.. Když už doporučíte psychologa, tak prosím ověřeného a když terapii, tak typ terapieDekuji
Mám za sebou pár peripetíí podobného charakteru, a nemyslím, že bych s tím měl nějak pracovat. Stačí si uvědomit svoje prožitky a nepaušalizovat. Čas nevrátíš. Je lepší byt v děcáku, než mít mizernou matku, a tomu věř. zrovna tak je lepší nemít otce, než mít nějakého mizeru, třeba zpitého denně pod obraz. Doporučuji nečíst odbornou psychologickou literaturu. Byl jsem v 19letech v léčebně (dneska mi je 62, jsem skoro 40 let ženatý s jednou ženou), v léčebně skoro každý četl Freuda, Junga a další, ale pomoci si nedokázali. Co Tě psychoterapeut naučí je to, jak znovu analyzovat svoje prožitky, ale budeš to muset vnitřně udělat sama. Musíš se naučit fungovat jak Ty chceš, to je celé. a ne podle šablony byla jsem odložené dítě… A převzít za sebe odpovědnost, už jen to, že „doporučte“ házíš odpovědnost na cizí lidi pro výběr terapeuta. Zkrátka se asi neumíš rozhodovat a nevěříš si, protože…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
4.12.20 19:34
@Ram16G píše:
Mám za sebou pár peripetíí podobného charakteru, a nemyslím, že bych s tím měl nějak pracovat. Stačí si uvědomit svoje prožitky a nepaušalizovat. Čas nevrátíš. Je lepší byt v děcáku, než mít mizernou matku, a tomu věř. zrovna tak je lepší nemít otce, než mít nějakého mizeru, třeba zpitého denně pod obraz. Doporučuji nečíst odbornou psychologickou literaturu. Byl jsem v 19letech v léčebně (dneska mi je 62, jsem skoro 40 let ženatý s jednou ženou), v léčebně skoro každý četl Freuda, Junga a další, ale pomoci si nedokázali. Co Tě psychoterapeut naučí je to, jak znovu analyzovat svoje prožitky, ale budeš to muset vnitřně udělat sama. Musíš se naučit fungovat jak Ty chceš, to je celé. a ne podle šablony byla jsem odložené dítě… A převzít za sebe odpovědnost, už jen to, že „doporučte“ házíš odpovědnost na cizí lidi pro výběr terapeuta. Zkrátka se asi neumíš rozhodovat a nevěříš si, protože…
Ja se nechci litovat, chci z toho kruhu ven a táhne se to roky už s tím chci pomoct.. Nebaví me se pořád litovat. Navíc vím, že mi to kazí nynější život, nikomu nevěřím, snažím se až moc všem zalíbit a pak přichází zklamání, nevážím si sama sebe atd atd a tím i jak mám vlastní dite, vím, jak moc je toto období pro mě důležité. Věřím, že projit to s dobrým terapeutem, by pomohlo. Chci přestat řešit minulost, ale ten mozek..
- Citovat
- Upravit
Anonymní
4.12.20 19:36
@Jolka86 píše:
Ono, hodně záleží, proč tě rodiče dali pryč. Ty si to nepamatuješ, ale cítíš tam nelásku. Třeba to bylo jinak, z velké lásky tě tam museli dát, nemohli ti dát potřebnou péči. Pak jsi šla zpět k rodičům? Někdy bereme určité věci jako křivdy, ale v určité době, to bylo jediné řešení. Zkus se na to podívat z jejich strany, když se musíš vzdát dítěte.
Dekuji za milý názor. Já je chápu. Jsou moc fajn a udělali nejlíp, jak mohli. Jen já mám paseku sama se sebou a nevím, jak s tím pracovat.
- Citovat
- Upravit
Jolka86
4.12.20 19:51
@Anonymní píše:
Dekuji za milý názor. Já je chápu. Jsou moc fajn a udělali nejlíp, jak mohli. Jen já mám paseku sama se sebou a nevím, jak s tím pracovat.
Najít odborníka nebo třeba začít psát deník, vše co tě trápí napsat. Minulost nelze změnit a sama píšeš, že vlastně udělali to nejlepší. Moc bych se v tom nehrabala, sama máš dítě, tak se dívej dopředu. Chtěli, aby ses měla lépe, než oni ti mohli dát, to vidím jako plus.
- Citovat
- Upravit
4.12.20 20:09
@Ram16G píše:
Mám za sebou pár peripetíí podobného charakteru, a nemyslím, že bych s tím měl nějak pracovat. Stačí si uvědomit svoje prožitky a nepaušalizovat. Čas nevrátíš. Je lepší byt v děcáku, než mít mizernou matku, a tomu věř. zrovna tak je lepší nemít otce, než mít nějakého mizeru, třeba zpitého denně pod obraz. Doporučuji nečíst odbornou psychologickou literaturu. Byl jsem v 19letech v léčebně (dneska mi je 62, jsem skoro 40 let ženatý s jednou ženou), v léčebně skoro každý četl Freuda, Junga a další, ale pomoci si nedokázali. Co Tě psychoterapeut naučí je to, jak znovu analyzovat svoje prožitky, ale budeš to muset vnitřně udělat sama. Musíš se naučit fungovat jak Ty chceš, to je celé. a ne podle šablony byla jsem odložené dítě… A převzít za sebe odpovědnost, už jen to, že „doporučte“ házíš odpovědnost na cizí lidi pro výběr terapeuta. Zkrátka se asi neumíš rozhodovat a nevěříš si, protože…
me hodne pomaha vytlacovat. Vim, ze se to delat nema, ale ja kdyz se nimram v minulosti, tak me to jenom rozrusi a pak treba reaguju agresivne na moji matku, protoze podvedome ji vinim z toho, co u nas bylo i kdyz hlavni agresor byl otec. Ale ona to nejenom dopustila, ona ho dokonce na nas hecovala.
Jinak, mne by to asi neprislo jinak traumatizujici, ze me rodice dali do decaku v miminkovskem obdobi, na ktere si ani nepamatuju. Ja musim zpracovavat cele moje uzasne detstvi, na ktere si pamatuju az mooooooooc dobre.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.12.20 20:18
Ahoj, nejsem psycholog ani jsem neprozila traumatizujici detstvi, jen se trochu zajimam o psychologii. O cem pises, se mi spojilo s tim, co povidal jeden odbornik, ktereho jsem nedavno poslouchala - jde o preverbalni trauma, se kterym se pravdepodobne nepopasujes klasickou psychoterapii, kde se povida - jednoduse proto, ze trauma vzniklo v dobe, kdy clovek jeste neukladal do pameti ve slovech. Pomoci by mohla terapie s telem - napr. biodynamicke masaze. Sama jsem jednou prodelala neco podobneho, a jedna kombinace tlaku a polohy tela me najednou rozbrecela (aniz by to bolelo nebo by mi to na vedome urovni neco pripomnelo). Timto zpusobem se uvolnuje svalove napeti a emoce
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.12.20 20:19
@Anonymní píše:
Ja se nechci litovat, chci z toho kruhu ven a táhne se to roky už s tím chci pomoct.. Nebaví me se pořád litovat. Navíc vím, že mi to kazí nynější život, nikomu nevěřím, snažím se až moc všem zalíbit a pak přichází zklamání, nevážím si sama sebe atd atd a tím i jak mám vlastní dite, vím, jak moc je toto období pro mě důležité. Věřím, že projit to s dobrým terapeutem, by pomohlo. Chci přestat řešit minulost, ale ten mozek..
Tak minulost neřeš, a bylo by dobré myslet na sebe a ne na to co Ti kdo udělal. V zásadě každý dělá to co chce. A Ty ses rozhodla řešit minulost kterou nezměnis. Kouzelný proutek v ruce terapeuta neexistuje. Pokud jsi z Prahy máš to blízko. V Praze je denní sanatorium Horní Palata, můžeš tam přijít, a domluvit se. Nevím jak je to teď ale byly tam skupinové terapie, jak je to teď nevím. PS. Zalíbit se všem je obvyklý problém při nedostatku sebevědomí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Jako malé dítě odložena do kójenaku a do 3 let v děcáku. Jak se s tím mám vyrovnat? Zažil někdo? Tahle ne láska a odmítnutí hned takto v začátku na mě zanechalo následky a nevím, jak s tím pracovat.. Když už doporučíte psychologa, tak prosím ověřeného a když terapii, tak typ terapie
Dekuji