Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Jak vychovat kojence
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
30.8.10 17:43
Jak vychovat kojence
Ahoj mám dotas ohledně mého 7 měsíčnícho chlapečka. Od narození je moc plačtivý a nervózní a abych o uklidnila nosím ho na rukách a asi jsem ho rozmazlila. Neumí si sám hrát, stále musí mýt mou přítomnost. Prakticky skáču jak on píská. Stávám k němu v noci co hodinu a už toho mám dost. I když je to můj drobeček nechci z něho vychovat maminčiho mazánka a taky jsem unavená. Nevím zda mám ignorovat jeho pláč ať se zabaví sám, mám strach abych mu tím neublížila, vzdyť chce pouze svou maminku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
30.8.10 17:49
Těžko radit, ono každé dítě je jiné 
Naše děti jsou samostatné odmalička - zabaví se samy hodně dlouho (téměř nás nepotřebují 
), ale spíš to asi bude povahou - žádné z nich nebylo plačtivé. Já se jim ale taky nikdy nevnucovala - když jsem viděla, že si samy hrají (něco pozorují apod.), nechávala jsem je tak - ať svět poznávají samy 
Ale jak říkám, podle mne je to o povaze…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.8.10 17:54
Kojence vychovávej! Ale rozlož si to slovo a sama uvidíš co s ním máš dělat. Jsou prostě děti co se sami zabavit neumí - můj první syn a tak potřebují neustálou pozornost. Vyřváváním a odpíráním pozornosti to rozhodně lepší nebude, prostě chovej, za chvilku bude sedět, lézt, stávat, chodit… Chovej dokud se nechá a neboj čím víc ho budeš nosit a chovat tím bude sebevědomější a odvážnější v poznávání okolního světa, bude mít totiž jistotu, že máma ho nedá když ji potřebuje
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.8.10 17:57
domi píše:
Těžko radit, ono každé dítě je jiné
Ale jak říkám, podle mne je to o povaze…
Taky si myslím, kolikrát se stane, že dítko je úžasné, klidné, vystačí si samo, nepláče a pak se to najednou zlomí…nebo taky ne a hodné zůstane. Vstávání v noci co hodinu- to už je asi opravdu rozmazlené. Pokud to chceš utnout, nezbyde než pevná vůle, důslednost a klapky na uši, protože dobrovolně se takového chování dítko nevzdá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.8.10 17:57
Ahoj,náš malej byl v tomto věku taky ukňouranej,a stále vyžadoval mou přítomnost,sám si hrát neuměl,a prý to děti v tomto věku ani neumí 
já jsem ho tedy chovala,jen když už bylo nejhůř,v noci se budil tak po 3 hodinách.Může jít taky o silnou citovou vazbu.Okolo cca 9-10 měsíce se začal víc pohybovat,a zkoumat,a tak se zabavil víc sám.Ignorování bych asi nedoporučovala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.8.10 17:59
A pokud uvidíš, že se zabaví sám, tak ho v tom podpoř, teda samozřejmě ne Hrej si, tumáš kohouta a zmizíš někam na hodinu 
ale takovou tu zdravou samostatnost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.8.10 17:59
Jo a prý kolem 8 měsíce bývá separační úzkost. Dneska to mám nějak rozkouskovaný 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.8.10 18:08
Ahoj, pokud ma sedm mesicu, a najednou mamankovstvi doslo do extremu, tak se jedna o separacni uzkost. Je to bezny jev, trva dva nebo tri mesice (alespon u nasich dvou cacorek). Obdobi pro matku je to dost narocne, protoze nesmi zmizet z dohledu a i presto ma neustale dite nalepene na sobe. Nemusi jit jen o rozmazlenost. Projde tim vetsina deti. U nas to byla lecba sokem, protoze jinak jsem mela deti velmi samostatne.
S.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.8.10 18:30
Se vstáváním jsem už bojovala ale marně. Je schopen křičet i 2 hodiny vkuse, to se opravdu nedá vydržet. Tak jsem se rozhodla, že raději ho dám k prsu a on za 10 min usne, bez pláče, nervozity a doufám, že z toho prostě vyroste a já raději budu chvíli trpět nespavostí, ale budu mít spokojené miminko.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.8.10 18:48
Taky jsem takové stesky řešila u prsu 
nenechávej ho tak dlouho brečet,ono prý „nechat ho vyřvat“nemá smysl,pač to stejně tak malé dítě nechápe.Vím,co to je,kolikrát jsem ho musela dát do postýlky,a odejít vedle,jak se mnou lomcoval vztek 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.8.10 19:01
janmar, já se od své cácory taky nehnu, sama vydrží pár minut Ale myslím, že co do dítěte vložíš, to se ti za pár let vrátí. Tělesný i jiný kontakt s mámou miminku určitě neuškodí
Jen časté noční kojení bych asi řešila, musí to být vyčerpávající…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.8.10 19:09
Chapu, ze jsi unavena,nastvana a smutna.Ale myslim si, ze takhle male detatko nejde vychovat ,podle me ani nejde rozmazlit.To, ze te potrebuje neni rozmazlenost.
Ja jsem to mela opacne.Jako malicky byl hodny,klidny a nevyzadoval vubec nic,ani pozornost.Ted ho mam porad za zadkem,nemuzu od nej ani na krok a je to den ode dne horsi.No ale mam jistotu,ze k v patnacti uz se mnou chodit na zachod nebude.
Vydrz,bude lip.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
neczuz
30.8.10 20:24
Já musím říct, že v noci jsem pes. Prostě v noci se spí, neběhá se po bytě s kočárkem, nenosí, nehopsá, žádná zábava. kojila jsem v noci max. v intervalu, který vyžadoval přes den. Jestliže vydržel přes den 2,5 hodiny, neviděla jsem v půl roce důvot kojit v noci po hodině. kojení jsem omezovala postupně. Od 6mi měsíců max 2×, od 9ti jednou.
Za to ve dne jsem připravená se dítěti věnovat, nenechávám ho zbytečně plakat. Když to vyžaduje, nosím ho, chovám, jsem s ním. Na druhou stranu využiji každou příležitost, kdy je ochotný si hrát sám. Postýlku ani ohrádku ve dne nezná. Je to takový můj nohsled, chodí se mnou i na záchod. Pokud potřebuji uklidit, uvařit a vyžaduje být u mě, dám ho do šátku na záda.
Dítě přirozeně vyžaduje blízkost, pozornost a snažit se to změnit je proti přirozenému vývoji.
Takže za mě - v tomto věku výchova k samostatnosti ano, ale ne tak, že ty si určíš ty, kdy bude samo a kdy se mu budeš věnovat, ale naopak. Vysleduji vhodný okamžik, kdy si samo hraje a nezasahuji mu do toho, jdu si po svém. časem se ta doba samostatné hry prodlouží.
- Citovat
- Upravit
30.8.10 20:28
Moc dobře vím, co prožíváš.. my měli tohle s malým od narození zhruba do 14 měsíců.. fakt vážně !! Nakonec spal i s námi v posteli, vstávání jsem vzdala a byl opravdu o trochu klidnější. Když se vzbudil, vrzla jsem mu prso a v klídku usnul.. Přes den nosit, nosit, nosit.. ruce jak orangután, unavená,.. Zlomilo se to až začal pomalu sám chodit a přestali jsme kojit.. Najednou mu nevadilo, že „jde“ sám.. ba naopak, užíval si to a změnil se v naprosto pohodové dítě. Taky jsem ho zrpvu nechávala řvát v domění, že ho to přestane bavit.. no jenže nepřestalo a nakonec jsme se nevyspali nikdo z rodiny.. Takže přeji pevné nervy a neboj, ono ho to pustí…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.8.10 21:02
Mám dva kluky a oba jsou naprosto jiní. Ale faktem je, že ani jeden nevyžadoval mámu a ani takové vstávání v noci.
Ale monžá je to taky proto, že u obou dětí jsem prostě chtě nechtě musela zavést režim. A ten mladší má holt tu nevýhodu, že je druhý, tudíž se mu prostě nemůžu tolik věnovat. Jak říkám, řve jeden, občas řvou oba, vždyť jednou řvát přestanou. Zní to šíleně, ale nejsem pavouk.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
