Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Jdeme dál
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
21.3.22 12:22
Nezlobte se, ale z vasi zpravy na me uplne cisi deprese a negativni energie…Nejdrive bych se dal psychicky dohromady ( psycholog, psychiatr) a pak bych delala velka rozhodnuti. Nemyslim to zle, ale takovahle rozhodnuti by jste meli delat s cistou hlavou…Vzdyt rozhodujete o dalsim osudu i vasich deti…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.3.22 12:26
@Anonymní píše:
Ahoj.
Nevíme co máme dělat.Špatná doba, lidi jsou zlý, nenechají Vás napokoji dokud neutečete.
A proto jsem zde. Nemám s kým jiným tyhle věci řešit. Stále jsem pracoval a kamarády jsem nikdy neměl a ty co se tak tvářili tak opak byl pravdou. Jsme nyní oba v místě kde žijí i ti o kterých jsme si mysleli, že s nimi můžeme probírat cokoliv. Bohužel, horší lidi snad ani neznáme. Pomlouvají, prostě Vám přejí jen to nejhorší. Je nám z toho zle! Nesnášíme pomluvy za zády a lež!Na druhou stranu víme, že všude je něco, nikdeto není růžové. Vždy s enajde někdo kdo Vám přát štěsti nebude.
Žijeme v podnájmu, máme 2 potomky, já nyní na neschopence, práce se jinak nebojím a chtěl bych zkusit něco nové. Dočasná práce je náročná, špinavá a člověk si vydělá spíš hodinami. Takže rodina šla stranou. Teď když jsem na neschopence mě to zpětně dochází, jaká chyba to byla jen pracovat, pracovat, pracovat. Proto jsem skončil na neschopence.
Nyní přemýšlíme, jestli nemáme zvednou kotvy a jít někam jinam. Hledat nové přátelé, novou práci, bydlení.
Nevíme co to obnáší jestli je to vůbec možné když je člověk na neschopence. Co vše je potřeba a v jakém pořadí zařizovat(zaměstnání, škola, bydlení, doktory).
Má někdo takovou zkušenost v posledních měsících?
Vůbec nechápu, o co jde? Všude je chleba o dvou kůrkách a na blbečky narazíš stejně v Praze, na Moravě, v Horních Dolánkách i v Německu. Pokud tě tak deptá, že jsou lidé nepřející a „nenechají vás na pokoji“, tak bych hledala chybu u sebe. Takoví lidé budou všude a vy se musíte naučit žít svůj život tak abyste s ním byli spokojení nehledě na hodnocení okolí.
Začala bych psychologem a hledáním časově flexibilnější práce. Nevím, co děláš, ale pokud je to nějaká manuální práce, co pracovat na IČO?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
21.3.22 12:34
Dávej pozor kam se přestěhuješ, příklad města o 20 000 obyvatel momentálně dětský mudr nebere žádný, zubař nebližší co bere 60km ale soukromý, mudr pro dospělý bere jedna kde si posedíš čtyři hodiny. Zaměstnavatelé pro chlapa manuálně pracujícího mzda průměrná až podprůměrná se dá sehnat, ženská téměř bez šance, bydlení šance 0 veškeré byty prodané nejlacinější 3 plus 1 se pohybuje kolem 4 mega, pronájem tu není jen garsonky za desítku vše prostě pronajmuto
takže pokud jsi někde kde máš bydlení mudr a práci tak bych se pryč nehrnula
prosím anonym jinak smazat
- Citovat
- Upravit
21.3.22 12:37
@Petája píše:
Nezlobte se, ale z vasi zpravy na me uplne cisi deprese a negativni energie…Nejdrive bych se dal psychicky dohromady ( psycholog, psychiatr) a pak bych delala velka rozhodnuti. Nemyslim to zle, ale takovahle rozhodnuti by jste meli delat s cistou hlavou…Vzdyt rozhodujete o dalsim osudu i vasich deti…
Asi máte pravdu. Nemám sebevědomí, nejsem se sebou spokojený, nevím jestli to patří k psychologovi jestli by mě pomohl. A už vůbec nevím jestli na to mám tam jít a popisovat přesně to co mě trápí.
Dnes jdu do práce na skok po 7 měsících a je mi divně…no masakr
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.3.22 12:47
Souhlasím se zbytkem. Abyste si to moc nemalovali, nevkládali nadeje do toho, že jak se nekam prestehujete, bude to tam lepší. A ono to bude stejný nebo třeba i horší… A to by tě mohlo dost semlít. Taky bych zkusila zapracovat nejdřív tam, kde jste. Začít od vás, vašeho vnímání života…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.3.22 13:18
Problémy se musí řešit/vyřešit. Před těmi člověk nikdy neutece, nikam. Těžko říct, jaký je problém u vás, pravděpodobně spouta věci, takže už těžko říct konkrétně. Osobně bych zvolila cestu dobrého psychologa… Prostě tam přijít a říct, jak se cítíš… Pomůže ti to a pak můžete řešit co dál, ale útěk to maximálně odsune.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.3.22 13:50
@Anonymní píše:
Ahoj.
Nevíme co máme dělat.
A proto jsem zde. Nemám s kým jiným tyhle věci řešit. Stále jsem pracoval a kamarády jsem nikdy neměl a ty co se tak tvářili tak opak byl pravdou. Jsme nyní oba v místě kde žijí i ti o kterých jsme si mysleli, že s nimi můžeme probírat cokoliv. Bohužel, horší lidi snad ani neznáme. Pomlouvají, prostě Vám přejí jen to nejhorší. Je nám z toho zle! Nesnášíme pomluvy za zády a lež!Žijeme v podnájmu, máme 2 potomky, já nyní na neschopence, práce se jinak nebojím a chtěl bych zkusit něco nové. Dočasná práce je náročná, špinavá a člověk si vydělá spíš hodinami . Takže rodina šla stranou. Teď když jsem na neschopence mě to zpětně dochází, jaká chyba to byla jen pracovat, pracovat, pracovat. Proto jsem skončil na neschopence.
Nyní přemýšlíme, jestli nemáme zvednou kotvy a jít někam jinam. Hledat nové přátelé, novou práci, bydlení.
Nevíme co to obnáší jestli je to vůbec možné když je člověk na neschopence. Co vše je potřeba a v jakém pořadí zařizovat(zaměstnání, škola, bydlení, doktory).
Má někdo takovou zkušenost v posledních měsících?
…nenechají Vás napokoji dokud neutečete.
Co to znamená? O čem to píšeš? Co vám dělají?
…žijí i ti o kterých jsme si mysleli, že s nimi můžeme probírat cokoliv.
Asi nemáte odhad na lidi. Těch, kterým se dá všechno říct je i mezi kamarády minimum. Mezi cizíma nikdo.
…člověk si vydělá spíš hodinami.
Jestli finančně vyjdete s běžnou pracovní dobou, není důvod dělat přesčasy.
Děti už jsou školní, musely by měnit školu?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.3.22 16:03
Pokud máš doma rodinu, tak při hledání práce někde jinde nejdřív sežeň práci, tou prací vydělej na zálohy na bydlení, najděte si bydlení a pak tam přestěhuj rodinu.
Ale teda - ony vztahy jsou vzájemná věc - jestli jste se rozhádali se všema okolo, tak to fakt není jen vina ostatních… Takže pokud někde chcete začínat znovu, chce to minimálně sám sobě přiznat si tu svou část, kde jsi zodpovědný za to, že se to celé pokazilo. Nejen tím, že si pracoval.
@Pajda077 píše:
Asi máte pravdu. Nemám sebevědomí, nejsem se sebou spokojený, nevím jestli to patří k psychologovi jestli by mě pomohl. A už vůbec nevím jestli na to mám tam jít a popisovat přesně to co mě trápí.Dnes jdu do práce na skok po 7 měsících a je mi divně…no masakr
Jo, tak tohle vypadá jako učebnicová úzkostně-depresivní porucha u chlapa co se úplně nevyzná ve vlastních emocích - tím pádem ano, dokud jsi na nemocenské, využij to i k léčení psychiky - začni u psychiatra, jestli už je to rozbité tak, že potřebuješ léky a přitom si hledej psychoterapeuta.
Co bys s ním řešil? Pro začátek třeba to, jak to máš se vztahy s těmi lidmi a jestli je dobrý nápad utíkat pryč. A jak jednou začneš, a zjistíš že to je dobrý a že to pomáhá, tak už to pak půjde samo.
Ona sama dlouhodobá nemoc psychiku rozhodí, zejména pokud je to spojené se ztrátou role, která ti nesla nějakou sebeúctu. I to se hodně hodí probrat - protože když to ze sebe dostaneš, bude pak jednodušší hledat řešení, která budou fungovat.
A teda - pokud se naučíš s někým bavit o sobě, o tom co prožíváš a najdeš jiné cesty, jak zvládat těžké věci, tak se dost zlepší i vztah s dětmi a ženou.
držím palce
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Jakou podlahu se psy?
- 22.09.23
- Terezzkaa
Podlaha a děti
- 18.09.23
- Mandarinkaaaa
Podlahy do teplých klimatických podmínek
- 18.09.23
- Anonymní
Eko bydlení
- 31.08.23
- Juniper7
Ahoj.
Špatná doba, lidi jsou zlý, nenechají Vás napokoji dokud neutečete.
Na druhou stranu víme, že všude je něco, nikdeto není růžové. Vždy s enajde někdo kdo Vám přát štěsti nebude.
Nevíme co máme dělat.
A proto jsem zde. Nemám s kým jiným tyhle věci řešit. Stále jsem pracoval a kamarády jsem nikdy neměl a ty co se tak tvářili tak opak byl pravdou. Jsme nyní oba v místě kde žijí i ti o kterých jsme si mysleli, že s nimi můžeme probírat cokoliv. Bohužel, horší lidi snad ani neznáme. Pomlouvají, prostě Vám přejí jen to nejhorší. Je nám z toho zle! Nesnášíme pomluvy za zády a lež!
Žijeme v podnájmu, máme 2 potomky, já nyní na neschopence, práce se jinak nebojím a chtěl bych zkusit něco nové. Dočasná práce je náročná, špinavá a člověk si vydělá spíš hodinami. Takže rodina šla stranou. Teď když jsem na neschopence mě to zpětně dochází, jaká chyba to byla jen pracovat, pracovat, pracovat. Proto jsem skončil na neschopence.
Nyní přemýšlíme, jestli nemáme zvednou kotvy a jít někam jinam. Hledat nové přátelé, novou práci, bydlení.
Nevíme co to obnáší jestli je to vůbec možné když je člověk na neschopence. Co vše je potřeba a v jakém pořadí zařizovat(zaměstnání, škola, bydlení, doktory).
Má někdo takovou zkušenost v posledních měsících?