Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj holky,
kamarádka má 15m syna a jeho biologický otec koktá. Nežijí spolu ani syna navídá. Je to dědičné? Dá se tomu nějákým způsobem předcházet? Díky ![]()
Nevím jak koktání. Ale vím, že u příbuzných se dědilo ráčkování.
@WERISKA píše:
Nevím jak koktání. Ale vím, že u příbuzných se dědilo ráčkování.
Jj ale to není dědičné, ráčkování odposloucháš a nenaučíš se normální výslovnost… ráčkujeme s bráchou oba, máme to po tátovi
a koktání taky dědičné není ![]()
@Ademe není - kámoš neřekne jediné slovo normálně a jeho děti mluví bez problémů..
@geilens aha, tak je to vlastně možný. Mně to vůbec nenapadlo. ![]()
@Ademe koktaní je často zpusobené přeučením levaku. A nemyslim si, že je dědičnné
@Ademe koktání určitě ne… můj bratr koktal a nikdo z rodiny nekoktá.
Ani ráčkování ani koktání nejsou dědičné. Mám to přímo od logopedky. V rodině mého muže jsou všechny logopedický vady co existují
. Je to zanedbaná logopedická péče. Děti napodobují rodiče. V takových rodinách už to ani neslyší. Já chodila se synem na logo a syn krásně vyslovuje.
Taky si myslím, že není dědičné, od manžela bratr koktá, jinak nikdo z rodiny. Jejich maminka si myslí, že je to z velkého leknutí v těhotenství, ale těžko říct. Já bych řekla, že je to spíše psychické, teda u tohoto konkrétního případu, protože koktá hlavně, když se na něco soustředí, chce něco vysvětlit ap. ![]()
Otec i jeho bratr koktá-ten více. ale jejich rodiče (babička s dědou) nekoktají a já také ne ![]()
U nás v rodině se zadrhává, ale je to spíš psychický problém.
Celé svoje dětství jsem zadrhávala a to jednu dobu dost - nikdo s tím nic nedělal…časem se to pomalu zlepšovalo…V podstatě i teď se občas zadrhnu. Myslela jsem taky, že někdo z dětí bude taky zadrhávat - a nikdo to nedělá - jsem ráda. Ale u toho vyloženě koktání netuším - spíš si myslím, že dědičné není…
Tak já nepotěším.. Unás praděda kodně koktal, děda koktá hodně manžel po nich a syn mi taky trochu..
Dědičné to je!! ale zase záleží jestli podědil po nich geny…
Dědičná může být, jsou možné určité předpoklady ke koktavosti, ale jako všechno se to buď může nebo nemusí rozvinout, nebo alespoň ne v plné síle. Já koktám, ale jsem v naší rodině jediná.
Syn začal koktat ve 2 letech, tak jsem to dost řešila. Prý je k tomu dědičný podklad. Nesmí se na to dítě upozorňovat, opravovat. Chce to klidný režim, povídání pohádek, básniček a zpívání. Hodně zdůrazňovat rytmus řeči. Vytleskávat atd… a dítě nepřetěžovat. Překonali jsme to, dvakrát jsme měli návrat do koktání. Teď je to dobré, tak myslím, že se to doufejme dá zvládnout.