Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Syn mi říká, že jsem hnusná - je lepší ignorace?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
19.1.13 15:56
Je lepší ignorace?
Můj 4letý syn mi v poslední době docela často říká, že jsem hnusná, pokud není po jeho. Už od 1,5r. vzdoruje, byl agresivní atd.po 1/2roce jedno odezní 
ale objeví se něco jiného. Školka od září mu hodně pomohla, ale stále bojujeme s jeho náladami. Po reakci „jsi hnusná, hnusná, hnusná“ bych mu nejradši jednu střelila, ale udržím se tak týden a pak mě to dostane a já brečím. Ví, že mamince to ubližuje, říkám že jsem z toho smutná atd. Mám další 2 dítka, každému se věnuji, aby ani jeden neměl pocit opominutí. PO školce, ale chodí znuděně po baráku a nemá zájem dělat nic, jen koukat na bednu, kterou zapínáme jen večer. Začíná mi docházet motivace, celej den vymýšlím aktivity pro všechny. Ale u něj už nemám ani náladu, je možné, že to i cítí a já mu to pak i řeknu. Snažím se vše vysvětlovat a odúvodňovat, ale jen odmlouvá, a mluví se mnou jak s onucí. Je to normální u tak malého dítěte? Je lepší ignorovat tato slova a chování, přejde to jako vždy?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
19.1.13 16:17
Já bych asi zasáhla 
Můj mladší je podobné kvítko, svéhlavý až hrůza, paličák jeden. Taky to občas zkouší, nadávat mi, když není po jeho, ale důrazně ho tedy vždy zarazím. Je vidět, že mu to ovládání sice dá hodně námahy, ale nedovolí si pak už to říkat. Většinou pomůže mu pohrozit a dát mu najevo, že takhle tedy ne, pěkně zostra. Občas mu jí i lísknu. Vidím na něm pak, že je nafouklý, ale ví, že přestřelil, že takhle se s maminkou nemluví. Když se pak uklidní, tak si spolu sedneme a povídáme si o tom, v klidu a nakonec dá mamince pusu a domluvíme se, že bude hodný kluk. Nedělala bych, jako že nic.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.1.13 16:34
Samozřejmě jsem mu dala jasně najevo, že takhle s náma mluvit nebude, ale stejně…v zlosti se nedokáže ovládnout. Ani se nestačím nadechnout jakou smrští ty slova přiletí! Taky hrozím, zakazuju, na zadek jen zřidkakdy..pokaždé to má stejnou odezvu: „stejně mě to nebolí, hehe…“ a nejoblíbenější je:" mě to nevadí, hehe.." v ten moment to musím rozdýchaávat v jiné místnosti, neboť bych mu urazila palici…jak na chytrého vyčůránka?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.1.13 16:38
Já nechápu, jak to můžeš dovolit. Moje mladší dítko to taky občas zkouší - odsekává, říkalo že jsem hrozná, zakládá si vzpurně ruce, zvyšuje hlas - já okamžitě ostřejším tónem odpovídám, že ať okamžitě přestane se mnou takhle mluvit, že nejsem její kamarádka, ale její máma. A pokud pokračuje, odvelím ji rázně do pokojíčku s tím, že ať se zamyslí a teprve pak přijde znovu, že tohle chování trpět nebudu. Občas dám kázání na téma úcta a chování k dospělým… Zabralo to u staršího, takže doufám, že stejný efekt to bude mít i u toho mladšího.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.1.13 16:40
Neříká si tím jen o tvou pozornost? Nežárlí na sourozence? Vím, že jsi psala, že se snažíš všem 3 věnovat, to ale nevylučuje, že by to mohl dělat proto, aby tě měl pro sebe. Co třeba si zajistit hlídání pro zbylé dvě děti a jít někam jen s ním? Na hřiště, do cukrárny, nebo si něco zahrát spolu - ale jen sami dva.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.1.13 16:41
Taky bych vykazala… zavrela v pokoji a tlevizi nepustila ani nahodou… i kdyz se asi lehce mluvi a tezce kona 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.1.13 17:16
Myslím, že tato mírná poloha ignorace a promlouvání a „hodné maminky“ se pro povahu syna moc nehodí a měla by ses možná před ním jednou pořádně naštvat, nejsem pro bití, male jsi maminka, musí se k tobě chovat hezky, stejně jako ty se chováš hezky ke své mámě nebo k němu a když on na tebe takhle, pak bych mu dala na holou, něco zakázala a nemluvilas ním, nevšímala si ho, dokud se sám nepříjde přituliot…množná je to výchovně blbě, ale jeho chování je dost alarmující, to tě c 15ti pošle kam slunce nesvítí 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.1.13 17:51
U nás zabralo toto: „Nelíbím se ti? Jsem hnusná? Tak se seber a běž, najdi si lepší maminku, no tak běž, mám tě ráda a pokud si myslíš, že se jinde budeš mít líp, tak běž.“ A otevřu dveře do chodby… Byl z toho hodně v šoku, ale zabralo to. Zkusil to pak ještě jednou, možná dvakrát, ale když viděl, že to myslím vážně, že mu dovolím odejít, tak přestal.
Hodně štěstí
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.1.13 17:59
@March7 tak tohle bych neudělala protože zásadně nevyhrožuju něčím, co nejsem ochotná splnit… co kdyby ve vzteku fakt šel? třeba jen kousek…
jinak malá mi párkrát říkala, že mě nemá ráda, když jsem něco zakázala… tak jsem jí říkala, že se to nedělá, že já ji ráda mám, i když mě zlobí a že takové věci se neříkají… nebo když se na mě vzteká, tak jí vynadám a musí se mi omluvit a přitulit se…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.1.13 18:01
@ztracenaexistence dcera to v tom věku taky dělala. taky jsem vysvětlovala a furt jsem se ptala sama sebe kde dělám chybu, vždyť se jí tak věnuju! pak jsme jednou jeli autem ještě s dalším dítětem a dcera zase začala, to druhé dítě jen zíralo, co si moje dcera může dovolit, a mně to došlo, že je to fakt moc. Tak jsem zastavila, dceru vytáhla z auta a naholou jí naplácala. jestli jsem hnusná, tak naplácáním už se to nezhorší.
čekala jsem že to zhorší naše vztahy, opak byl pravdou. dcera zřejmě potřebovala hranice, tak jsem jí je vytýčila. neříkám že je to výchovné, ale nevěděla jsem co jiného. předtím jsem ji nebila vůbec nikdy.
od té doby když je někdy drzá, tak jí to připomenu-zeptám se, jestli by se mohla chovat slušně sama od sebe, nebo jestli to potřebuje připomenout.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.1.13 19:15
Mé okolí mě zná a ví, že jsem na něj tvrdá, někdy až neústupná, hodně důsledná a nenechám si ledacos líbit..často mě za to kritizují…a pak se to ve mně bije..nejsem na něj až příliš tvrdá? a pak těch zbytečných výstupů lituju, možná právě toto zneužívá. Nevím. Hlavně ví kde zasáhnout. Každopádně, vyzkoušela jsem asi vše co doporučujete…ano, něco zabíralo déle, ale pak to opět začlo. Jakmile vidí, že mě nijak nedostane a s ledovým klidem odpovídám nebo odejdu, přitlačí víc…a jak se to nakupí tak to obrečím. částečně to může být i žárlivost na sourozence(jsou teď oba marodi s horečkou a já lítám jak hadr a jsem nevyspalá),ale ten čas na něj mám.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.1.13 19:21
V tom případě zkuste navštívit dobrého psychologa. Nic za to nedáš a možná se dozvíš, jestli ho něco trápí a proč to vlastně dělá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.1.13 19:22
@ztracena existence píše:
Můj 4letý syn mi v poslední době docela často říká, že jsem hnusná, pokud není po jeho. Už od 1,5r. vzdoruje, byl agresivní atd.po 1/2roce jedno odezní
Je to normální - opravdu, úplně normální. Ale neignoruj to!
Řekni mu, že Ti to vadí - že takhle se s mámou nemluví. „Vadí mi, když mi tohle říkáš, já Ti taky neříkám, že jsi zlý a hnusný… tak to prosím neříkej ani Ty mně“.
A nevymýšlej mu neustále aktivity… musí se zabavit sám.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.1.13 19:44
To Zakladatelka:
Přečetla jsem si Váš úvodní příspěvek. Z toho, co píšete, se mi zdá, že syn nevhodným chováním na sebe poutá Vaši pozornost. Naučil se, že používáním určitých nepěkných slov vyvolá u Vás reakci, po které touží, a to že se mu v daný moment plně věnujete (to, zda jde o pozitivní/negativní pozornost pro něj v daný moment není rozhodující).
Je dobré vytrvat v tom, pro co jste se rozhodla (např. nedat sladkost, jít z hřiště domů, jít se koupat..). Tím pro něj budete čitelná, bude vědět, že co řeknete, platí. Je také dobré hlídat si formu komunikace s ním, neutíkat se k vulgaritám, ponižování, to znamená zůstat pro něj čitelná, důsledná, ale přitom klidná, citlivá k jeho potřebám. Ve chvíli, kdy se vzteká, nehodnoťte jeho osobu, jen s klidem proneste, že víte, že by chtěl dělat to a to, ale teď to nejde, protože… Pokud se nechá, jemně ho obejměte, chytněte za ručičky, čupněte si k němu, ať ví, že jste s ním, i když se nechová tak, jak si představujete. Pokud Vám začne nadávat, řekněte např. Já nejsem hnusná. Já jsem rozzlobená, protože se mnou mluvíš ošklivě. (lépe než „protože jsi ošklivý, zlobivý…“) Dále pokračujte v činnosti, pro kterou jste se rozhodla. Až se zklidní, můžete mu říci, jak by bylo vhodnější právě proběhlou situaci řešit.
Snažila bych se také v přítomnosti syna chválit dobré chování, ať už jeho vlastní, anebo jeho sourozenců, jiných dětí, dospělých, se kterými je v kontaktu, postav v pohádkách. Můžete také komentovat v tomto smyslu chování postav v příbězích, které si čtete, na které koukáte.
Držím Vám pěsti!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Mišanila
19.1.13 20:04
Třeba je problém v žárlivosti a i v té tvrdosti a neústupnosti. Když tě chce nějak „dostat“, tak možná potřebuje pocit vítězství, třeba s tebou bojuje, protože jsi právě moc tvrdá a důsledná. Mně někdy přijde, že takové to „nikdy neustoupím“ a budu důsledná za kažodu cenu má za následek podobnou neústupnost u dětí. Já razím všeho s mírou a pokud ustoupím někdy já, odkoukají to i děti.
Já bych nedělala mrtvýho brouka, když mi tohle řekne, ale projevila bych emoce, jak mi to vadí a že mě to mrzí a tohle furt opakovat, že ty mu to taky neříkáš atd. A taky myslím, že je to vcelku normální, i děti mohou někdy vyjdřovat emoce, některé zas pořád slyší jsi „zlobivý, zlý a takový a makový“, takže se vyjadřují podobně směrem k rodičům. Třeba mu tohle neříkáte, ale dala bych si na takové nálepkování pozor.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
