Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Jít bydlet sama nebo ne?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
9.4.24 19:44
Sla bych do spolubydleni, ale jedine do samostatneho pokoje, protoze bych brala jako vyhodu, ze usetrim penize.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.4.24 19:50
Šla bych do spolubydlení, ale samostatný pokoj a šetřila peníze pro budoucnost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.4.24 20:18
Sla bych se sestrou. Pokud ovšem sestra neni typ,.ktery ti bude do bytu vecne tahat hlucne navstevy do noci, coz jako introvert nechces.
Ale bydlet pohromade je pro mlade holky proste bezpecnejsi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.4.24 20:47
Jaký je finanční rozdíl? Já když jsem to řešila před mnoha lety, tak v Praze spolubydlení v samostatném pokoji šlo sehnat pod 5tis., garsonky s energiemi okolo 12tis. Šla jsem do spolubydlení, ten rozdíl jsem šetřila, za 3 roky dobrých čtvrt milionu rozdíl.
Začít žít dospělý život není o tom uživit jen sebe, ale ideálně se před dětmi připravit na to, že budeš muset živit i je, takže za mě makat co nejvíc, klidně přibrat nějakou práci, domů se chodit vyspat, a pak je jedno, s kým vlastně bydlis (pokud respektujete soukromí a základní pravidla). Jedni z mých spolubydlících byli vědci, chemik dodelavajici PhD a bioložka končící studium, prohodili jsme tak deset vět za měsíc, za mě ideální stav 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Janli
9.4.24 21:12
V 26 letech bych fakt nešla bydlet s dalším člověkem. Jsi dospělá, ne děcko na intru a pokud svoje bydlení utáhneš, tak bydli sama. Spolubydlení jsem si zkusila jednou a i když jsem extrovert, tak domov chci mít sama pro sebe.
- Citovat
- Upravit
9.4.24 21:23
No, všude jinde než ve velkých městech bych ti řekla, že radši menší, ale SAMA, ovšem při drahotě v Praze + přítel ještě nejméně rok v zahraničí, bych rok klidně šla do spolubydlení, ale Už JEN se sestrou a jednoznačně každá svůj pokoj..
a řekla bych jí na rovinu, že je to pro tebe dočasné řešení, než přítel dostuduje.. aby to pak nebrala jako zradu… v Praze mít ovšem problém sehnat holku do pokoje mít opravdu nebude..
tak hodně štěstí, mládeži 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.4.24 21:25
Bydlení samostatně je to nejlepší, co člověka potká, nicméně má to jedno úskalí: jakmile si na to zvyknete, těžko se do bytu pouší někdo jiný, byť i přítel. Já žiji sama od nějakých 20 let a jediný, koho doma dlouhodobě snesu je můj syn, ale až povyroste, pošupajdí pěkně do svého 
Pokud na to máte a cítíte to tak, běžte do toho. Sestra ať si najde spolubydlení a chodí k vám na návštěvy - pomůže jí, že budete po ruce, ale i ona se pomalu postaví na vlastní nohy, to k období studia patří. Myslím, že všichni studenti by po maturitě měli jít aspoň na kolej, aby ucítili tu změnu, protože pokud jsou stále doma, či u příbuzných, vlastně se nic nezmění a oni jsou děti až do konce doktorátu!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.4.24 21:32
Se segrou nebo s obema a setrila bych penize. Pozdeji s pritelem, to je jasne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Jakou podlahu se psy?
- 22.09.23
- Terezzkaa
Podlaha a děti
- 18.09.23
- Mandarinkaaaa
Podlahy do teplých klimatických podmínek
- 18.09.23
- Anonymní
Eko bydlení
- 31.08.23
- Juniper7
Jdu s takovým dotazem - majitelka nám vypověděla nájemní smlouvu v mem spolubydlení, kde jsem bydlela se třemi dalšími holkami. Byt chce pro své děti. Což není vůbec problém, jednou to přijít muselo.
Každopádně po tom jsem začala nějak řešit co a jak a aktuálně hledám nové bydlení. Jenže této příležitosti využila mladší sestra, která aktuálně v Praze bydlí na koleji, ale radši by měla nějaké spolubydlení. Takže jsme si řekly, že si najdeme nějaký 2+1 v Praze. Pak se ještě pridala jedna spolubydlící, zda bych nechtěla bydlet s ní, tak jsme začaly hledat 3+1 nebo 4+kk. Jenže čím více nad tím přemýšlím a hledám, tak přemýšlím, zda nejit bydlet sama. Je mi 26 roků, dokončila jsem školu minulý rok, mám teď celkem slušně placenou práci a myslím, že vycházím celkem dobře s penězi. Přítele mám, ale v Rakousku a ještě tak 1-1,5 roku budeme takto na dálku, dodělává si tam doktorát na univerzitě ve Vídni. A pak se uvidí, zda za ním půjdu já nebo půjde on sem nebo skončíme někde úplně jinde
Jako spolubydlení myslím, že jsem si užila až až za svá studentská léta a když jsem teď doma sama, tak si to úplně užívám. Jsem introvert, takže mi to vyhovuje. Navíc sestra je teprve na počátku studentských let (21 roků) a spolubydlící je sice 27 let, ale připadá mi, že jsme celkem odlišné a sice si v něčem rozumíme, ale jinak zájmy a povahy máme úplně jiné. Už teď nám to někdy neklape.
Mám výčitky vůči mladší sestře, že se nějak těší a počítá s tím, že budeme bydlet spolu a to samé s tou další spolubydlící. Jenže čím více nad tím přemýšlím, tak se mi zamlouvá myšlenka jít bydlet sama někam do 1+1 nebo i 1+kk. Koukala jsem a cenově bych to i zvládla.
Co myslíte? Je to sobecké ode mě nebo naopak byste do toho šly bydlet samy?