Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Když jsem otěhotněla udělala jsem si řidičák. jenže dcerce uz budou 3 roky a jsem zatu doby jela sai tak 3krat..ted zacala chodit do skolky a musim pro ni jed…ale mam z toho fakt nervi…je nekdo taky s timto problemem???
Nedávno jsem se bavila s paní, která má podobný problém - celkem humorně vyprávěla, jak v půlce lekce autoškoly smykem zastavila a přes pole se vydala pěšky asi 10 km k domovu
Ale je to opravdu problém, řeší to s psychologem, je to nějaký blok… Přímo myslím říkala fobie.
Neměla jsem takový problém, ale přesně vím, čím to je. Že nejezdíš. Já když měla jet poprvé někam sama v těch 18ti, když jsem si dělala papíry, tak jsem se taky hrozně bála. První jízdou se to zlomilo. Ale člověk musí fakt jezdit, jinak ten strach bude větší a větší…
@Marrcela20 jo, jsem z auta podělaná a vyhýbám se
asi to chce prostě řídit a překonat to, nejspíš to přejde praxí, ale té já se vyhýbám, takže u mě nic ![]()
Nevyhybej se tomu a jezdi, jezdi, jezdi
Casem te strach prejde, protoze ti to pujde lepe a tim padem te to treba i zacne bavit ![]()
@Marrcela20 když nejezdíš, tak je jasné, že se bojíš. Protože nemáš praxi. Zkus vzít auto, jezdit po málo frekventovaných cestách, parkovištích atd. Vem chlapa, projeďte a natrénujte trasu, kterou musí zdolat. A hlavně se nenech otrávit, existují pitomci, co budou troubit vždy a všude. Minule na mě troubil jeden Eda, bo jsem pouštěla sanitku
![]()
Já jsem řidičák dělala jako těhotná, musela jsem pro riziko přerušit a dodělávala ho už s malou. Taky mám větší respekt, s dítětem vzadu (popravdě víc než sebe se bojím ostatních, když vidím některé blázny
), řídím docela často, ale manžela mám vedle sebe (psychická podpora, že
). Sama s malou jsem jela párkrát, a to mám řidičák skoro rok.
Nejsi magor, každej má strach, než se rozjezdí, to přejde neboj, jenom prostě musíš jezdit, časem Ti to přijde jako samozřejmost… ![]()
@Marrcela20 jezdi když je na silnicích klid. ideálně v noci. prostě to chce jezdit jezdit jezdit.
@Marrcela20 píše:
Když jsem otěhotněla udělala jsem si řidičák. jenže dcerce uz budou 3 roky a jsem zatu doby jela sai tak 3krat..ted zacala chodit do skolky a musim pro ni jed…ale mam z toho fakt nervi…je nekdo taky s timto problemem???
Já začínala před pár lety - bylo STRAŠNÉ! Nevolnost, nervozita, unava po jízdě… A to jsem zpočátku jezdila jen tři kilmetry na logopedii.
neboj, musíš prostě jen jezdit, naučíš se. Dneska už jezdím každý den do práce, nemám problém s provozem, ani s jízdou po městě. Ale zpočátku jsem si neuměla ani představit, že vyjedu na hlavní cestu…
Dík holky.za chvilku pro ni musim jed.je to asi 3 km tak snad dorazim ok… ![]()
@Lesina Jj přesně to co popisuješ mam taky…takze nezbyde mi nic jineho nez zacit…
Měla jsem stejný problém. Řidičák mám už 14 let, jezdila jsem po zkoušce snad půl roku a pak už ne. Po nějaké době jsem si prostě přestala věřit, tak jsem za volant už nesedla. Před 2 lety jsme se přestěhovali a já každé ráno při cestě do práce lítala pěšky jak trouba na zastávku (cca 2km). Podotýkám, že jsem musela vyrazit cca kolem 4h ráno..v zimě v létě. Manžel mi nabízel auto, ale já hrdě tvrdila, že mi to vůbec nevadí
Nakonec mi koupil auto vlastní a k tomu kondiční jízdy v autoškole. Byla jsem týden uražená a trucovala jsem
Pak jsem se překonala a do autoškoly šla. První jízda byla děsná..třásly se mi ruce, ledový pot, měla jsem chuť utéct
Teď zpětně jsem neskutečně ráda, protože bez auta by byla pro mně spousta situací neřešitelných. Takže vše je jen o praxi..chce to jezdit, jezdit a jezdit a strach přejde ![]()
@Marrcela20 to bude dobrý, hlavně se nenechat vyprovokovat nějakým blbcem a jet tolik, na kolik si věříš
však on ten, co nutně potřebuje jet přes devadesátku, si tě někde předjede ![]()