Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
Dobrý den jdu si k vam pro radu už si přijdu jako blázen v lednu jsem byla na laparoskopii a odebrali mi vajecnik levý operace proběhla v pořádku ale ještě před operací jsem se dozvěděla že moje maminka má rakovinu prsa ještě jsme nevěděli jestli zhoubnou nebo ne po operaci jsem dozvěděla že zhoubnou zacala ji chemoterapie v únoru poté jsem přijela domů a začalo to bolesti v podbřišku byla jsem na všech možných vyšetření sono RTG krev CT vyšetření a bolesti nastupují ještě jsem zapomněla dodat od 17 let trpím úzkosti a baru léky můžou ty bokesti způsobovat stresy už se s tim někdo setkal? Předem děkuji za každou radu
Jo, to bude psychosomaticke. Pro svuj klid bych si vyzadala sono, prip. nejake odbery.
K prychiatrovi i psychologivi chodím sono bricha mi dělali a odběry také
@Anonym 456 no tak to mas cetny na bilym, ze ti nic neni
, tak se hod do klidu a venuj sve usili psychoterapii.
Jen už si přijdu jak blázen ty bolesti si způsobují tady sama nebo si to myslím hlava mi je tam cpe a nikde nic zkusím nějak vypnout sice nevím jak ale zkusím to děkuji ![]()
Nejsi blázen, jen budeš zaplavená velkou uzkostí a tvoje tělo a psychika si s ní neumí moc pomoci, to se běžně stává, že se to nějak projevuje i po těle.
Je cekem jasné že kombinace vlastních zdravotních obtíží, nemoc matky a do toho ještě světová pandemie je něco, co fakt muže na tebe být hodně, zejmena když máš křehčí psychiku.
A je mnohem lepší, jestli je to somatizace, než aby si měla nějake závažně zdravotná problemy.
Jak z toho ven?
Vstup do psychoterapie. Léky uleví, ale nevyřeší.
A najdi si nějaký kurz hormonální jogy, nauč se to od certifikovatne lektory a pravidelně, ideálně každý den cvič. Jednak to srovná pánev a záda, takže to zjednoduší tvemu tělo, aby fungovalo tak jak má a zároveň to pomáhá i s psychickou stránkou věci.
@Anonym 456 píše:
Jen už si přijdu jak blázen ty bolesti si způsobují tady sama nebo si to myslím hlava mi je tam cpe a nikde nic zkusím nějak vypnout sice nevím jak ale zkusím to děkuji
nezpusobuješ si to sama, není to tvoje rozhodnutí.
Když jsi zaplavená uzkostí (což taky není něco, co si děláš schválně), tak to v těle znamená že se v krvi a v nerovvem systemu objevují látky, neurochemie, která je s tím spojená (ono je to tak u každe emoce).
Tato neurochemie ovlivňuje celé tělo. A když jí je tam moc a dlouho, tak to začíná škodit.
Nemůžeš se sama jen tak rozhodnout, že to nebudeš dělat, bohužel takovou vládu nad svou psychikou fakt nemáme, ale mužeš se naučit zacházet s uzkostí tak, aby co nejméně škodila (k otmu patří i braní leku, když je to potřeba) a zároveň jak zacházet s tím, když to jede, jak pomoci tělu se srovnat zase do normálu. Tzv., kompenzační mechanismy stresu/úzkosti.
Jestli se na to chceš podívat víc, tak třeba tahle kniha je fajn
https://www.kosmas.cz/…uty-i-laiky/
(pozor, ohledně psychosomatiky je k dispozcii taky plno blábolu, které počítají s tím, že stačí si uvědomit „příčínu“ a celé se to zázrančě vyřeší. No tak to fakt takhle nefunguje)