Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
To se stává, dát na zadek je trochu moc, ale tak ujeli ti nervy.Zus v takové situaci vystrčit hlavu z okna a na pořádně se nadechnou vzduchu, nebo jdi do vedlejšího pokoje a tak si bouchni do zdi…Prostě si to jdi vybít někam mimo dítě..
@Anonymní píše:
Název tématu už vše napovídá. Nechápu co se mnou je, mám 10 měsíčního chlapečka a jsem v 11tt, od té doby co jsem zjistila těhotenství tak jsem protivná, náladová, lenošná, jen řvu a bulim. Mám všude nepořádek nemůžu se dokopat k ničemu, ani na procházku s malym. Co to sakra se mnou je? Dneska to už vybuchlo v to když žmalej nechtěl spát a brečel tak sem ho utéšovat zvladla tak 2 minuty a pak sem mu dala přes plínu a řvala na něj. V zájpětí jsem si to uvědomila a začala se mu omlouvat a utěšovat ho. Teď už spinká a já tady bulím. Nejradši bych se zavřela do blazince. Co mám dělat? Už sem zoufala ale pořád mám v sobě ten blok lenosti a nervů. Prosím za každou radu. Přítel už taky neví co se mnou a sex? Ten uplně nenávidím. Co to se mnou je?
Co s tebou je? Seš těhotná a pracujou hormony
Bylo druhé těhotenství chtěné? Jestli nemáš třeba depku z toho ![]()
@Anonymní píše:
Název tématu už vše napovídá. Nechápu co se mnou je, mám 10 měsíčního chlapečka a jsem v 11tt, od té doby co jsem zjistila těhotenství tak jsem protivná, náladová, lenošná, jen řvu a bulim. Mám všude nepořádek nemůžu se dokopat k ničemu, ani na procházku s malym. Co to sakra se mnou je? Dneska to už vybuchlo v to když žmalej nechtěl spát a brečel tak sem ho utéšovat zvladla tak 2 minuty a pak sem mu dala přes plínu a řvala na něj. V zájpětí jsem si to uvědomila a začala se mu omlouvat a utěšovat ho. Teď už spinká a já tady bulím. Nejradši bych se zavřela do blazince. Co mám dělat? Už sem zoufala ale pořád mám v sobě ten blok lenosti a nervů. Prosím za každou radu. Přítel už taky neví co se mnou a sex? Ten uplně nenávidím. Co to se mnou je?
Tak náladová jsem často taky a pak si to vyčítám, to je asi normální, ale tím, že jsi ještě těhotná, není toho na tebe moc? co třeba si zařídit hlídání a udělat si den pro sebe, nějaký relax? Nic moc mě jinak nenapadá, taky kolikrát nevím co se sebou ![]()
A pomáhá ti přítel s něčím? Nebo jsi na všechno jen sama? Ono těhotná s takovým prťouskem, to není vůbec sranda. Druhé asi nebylo plánované, co. Potřebuješ hodně podpory a pomoci ![]()
@Reinka chtěné nebylo a strašně jsem to obrečela, ale musela jsem to příjmout ale teď už se na to maly těším.
První trimestr je děs
Tak se na uklízení vykašli, jenom po ránu tak decentně olízni záchod a koupelnu, partnerovi v slzách vysvětli, že by ti hrozně pomohlo, kdyby zametl a vytřel, a pak se na něj za to usměj ![]()
Když malý přes den spí, tak si zdřímni taky. A na tu procházku se prostě dokopej a pak se poplácej po rameni, jaká jsi šikulka. On ten vzduch ti taky udělá dobře, i když je venku dost hnusně…No a doufej, že zanedlouho se to zlomí a zas se ti energie vrátí ![]()
A co proti tomu dělat? Přítel pomáhá, ale malej má teď obdobi, že bezemě ani ránu, občas bezemě ani neusne. Takže hlídání by asi nezvládnul. Mám strach zajít k psychyatrovi, ale dost se za toto stydím.
@Anonymní píše:
A co proti tomu dělat? Přítel pomáhá, ale malej má teď obdobi, že bezemě ani ránu, občas bezemě ani neusne. Takže hlídání by asi nezvládnul. Mám strach zajít k psychyatrovi, ale dost se za toto stydím.
Malej taky nemuže být beze mě, prostě separační uzkost, snaž se udělat chvilku pro sebe když třeba spí, dej si vanu nebo dej si nohy na stul něco dobrýho k jídlu a podívej se na nějakou komedii ![]()
Hele, udělej si řád dne. Fakt, to hodně pomůže.
Jakože teď se nasnídáme a půjdeme ven. Pak udělám oběd, pak si jdu lehnout, pak tohle.. Denně si dej malý úkol, který chceš splnit, jen malinkej.
Ale udělej si režim dne.
Ten prcek, co tam je vedle Tebe, je na Tebe odkázanej. Nepotřebuje ani uklizeno, ani kdo ví co. Jen Tvoji lásku. Na ostatní prď! I kdyby byl bordel.
A uklidit, předvařit si atd - jde to dělat, když je chlap doma? Nebo kdyby ho chlap vzal na vycházku, tak si uvař.
A jinak choď spát brzy, opravdu. A když malý spí, spi taky!
Fakt, zabere jen dost spánku a režim. Bude líp!
Znám to taky…
Jo a někdy pomůže jen „utýct“ do koupelny a dát si večer delší sprchu. To pomáhalo mě, když toho bylo moc. I když malej za dveřma řval, věděla jsem, že tam má tatínka, svéprávného schopného milujícího.
Abys mohla fungovat, musíš si dobíjet baterky. Dítku to neublíží, neboj se.
@sunnyho.motylek to jsem dělala cely Vánoce, akurát se to zhoršilo tím, že jsem začala byj strašně lenošná. Mám pocit že musim jít uklizet ale jako kdyby mě někdo tlačil a nepustil mě, je to hrozný. Když odpočívám tak je to ještě horší. A teď taková deprese, už nevím jak dál.
A ještě k tomu spaní - já mám osvědčeno, že nejvíc mi dá spánek do půlnoci.
Klidně jít brzy do postele. Až bude líp, zas si najedeš na jinej režim…
@Anonymní píše:
@sunnyho.motylek to jsem dělala cely Vánoce, akurát se to zhoršilo tím, že jsem začala byj strašně lenošná. Mám pocit že musim jít uklizet ale jako kdyby mě někdo tlačil a nepustil mě, je to hrozný. Když odpočívám tak je to ještě horší. A teď taková deprese, už nevím jak dál.
Pokud je to tak špatný zkus to říct na gyndě, nejsi první ani poslední tohle záživá skoro každá maminka, nemusíš se stydět ![]()
Název tématu už vše napovídá. Nechápu co se mnou je, mám 10 měsíčního chlapečka a jsem v 11tt, od té doby co jsem zjistila těhotenství tak jsem protivná, náladová, lenošná, jen řvu a bulim. Mám všude nepořádek nemůžu se dokopat k ničemu, ani na procházku s malym. Co to sakra se mnou je? Dneska to už vybuchlo v to když žmalej nechtěl spát a brečel tak sem ho utéšovat zvladla tak 2 minuty a pak sem mu dala přes plínu a řvala na něj. V zájpětí jsem si to uvědomila a začala se mu omlouvat a utěšovat ho. Teď už spinká a já tady bulím. Nejradši bych se zavřela do blazince. Co mám dělat? Už sem zoufala ale pořád mám v sobě ten blok lenosti a nervů. Prosím za každou radu. Přítel už taky neví co se mnou a sex? Ten uplně nenávidím. Co to se mnou je?