Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Pripojuju se, ze mame doted nic nerikam. Nikdy jsem ji nic nerikala, vsechno byl problem, ze vseho byl prusvih, doma furt dusno ale hlavne ze jsme meli vysurovano. Jeste neni pozde, jenom ted musis byt o to duslednejsi (na sebe!) a neocekavat rychle vysledky, duvera se buduje velmi, velmi pomalu. Ja vim, ze se to snadno rika, mam krom 6,5 lete jeste batole, praci, domacnost a fakt casto melu z posledniho, ale deti jsou VZDYCKY dulezitejsi nez to vsechno ostatni. Kdyz nebudu mit furt uklizeno, nestane se vubec nic, ale uvedom si, ze ty ji svoji vychovou formujes, ty do velke miry urcujes jak bude ve svym budoucim zivote spokojena a jaky budete mit vztah - je to desiva myslenka a je prirozene ze nikdy nebudeme dokonale, ale urcita mira vedome prace na sobe je v rodicovstvi proste nutna. Taky je potreba mit naplneny svoje potreby, tezko muzes byt chapava zabavna mama kdyz nevis co driv - ubirej ale v uklidu, ne na ukor casu s dcerou ![]()
Asi nějaká prepuberta. S tím úklidem tě chápu, ale na to je dobrý si někoho najít na pomoc.
Já se teda přiznám, že pokud slyším, že spolužáci mají něco, a on by to chtěl, tak mu to opatřím a pokud to jde, tak v lepší verzi. Výsledkem je, že toho zase tolik nechce.
U nás je to ovšem trochu preventivní opatření, syn není moc oblíbený, tak ať nemaj děti nějakou další zámiňku.
A to křičení a agrese je jen známka vyčerpání, takže potřebuješ hlavně nějaký relax.
Já jsem teď občas vyčerpaná odpoledne, když po mě oba chtěj příliš hraní a pozornosti. Ke konci týdne chodím z práce, co nejpozději. ![]()
Ale beru to tak, že mód matka je prodtě velmi náročný, a potřebujeme někde nabrat sílu. ![]()
@Anonymní píše:
Ona když se mi z něčím přizná ač ne příjemným snažím se být v klidu… spíše jak něco zjisitím jinde, nebo to že si mě učitelka volala do školy atd… nebo jak neposlechne… nooo dokážu fakt řvát jak deb.il.
Chyba očekávat, ze te bude vždycky poslouchat. Nechceš mít z dítěte cvičenou opici ne? Ty problémy co popisuješ, nejsou nic závazného. Vyrusovani při hodině, s tím si má umět poradit ucitelka. Ze chce to co mají ostatní ve skole je snad normalni, proč by nemohla něco chtít. Samozřejmě neznamená, ze ji musíš vsechno koupit, ale nemusíš kvůli tomu byt na ni naštvaná. Mas úplně normalni dítě, jen mas nepřiměřené představy. Zřejmě jsi měla taky přísnou výchovu.
@Anonymní píše:
tak toto se mi fakt nečte dobřejsem fakt pitomá. Musím být více s ní, mluvit, povídat si…více ji chápat.. chci at se mi svěřuje… ale moje reakce asi nejsou ty správné…
Ještě problém je, že čím víc je doma problém, projeví se to zlobením nejen doma, ale i ve škole.
@Anonymní píše:
Bacha na přístup jako měla moje máma, že chtěla abych se jí směřovala, vyptavala se, a když jsem udělala tu chybu že jsem na to skočila a byla upřímná, pěkně jsem to schytala. Uz jsem to pak brala jako normalni past abych se nachytala, ten zajem a dotazy
Po přečtení tohohle mi vyskočila zapomenutá vzpomínka na moji matku. Měla jsem problém a byla jsem tak hloupá, že jsem se s ním svěřila. Opravdu šlo o věc, kterou člověk nikde neříká. Při nejbližší příležitosti to nejen použila proti mně, navíc to všem na potkání vykládala. I se přede mnou smála tomu, co tomu říkali lidi u ní v práci. Pak už jsem jí nikdy nic neřekla.