Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Jsem na konci svych psychickych sil. Uz nevim kudy kam. Udelala sem nejvetsi chybu v zivote a to nechtene otehotnela s chlapem co si me nevazi a v nadeji ze se zmeni sme to vsude rozhlasili a ja nesla na potrat. Ted sem ve 4 mesici a uz nemuzu. Na dite se vubec netesim, spis naopak, nechci kupovat ani oblecky a dal se premahat. Jeho chci opustit a dite nechci. Je to hrozny a budu tu vsem pro zlost ale tak jak se citim ted, nejradeji bych si hodil masli. Chci dat dite k adokci a pohledy vsech pratel a rodiny nejak prekonat. Chci ho dat nekomu kdo ho bude milovat. Ja ho pri svem psych. stavu asi nikdy milovat nebudu.
Vis ted se treba netesis, ale az porodis a uvidis ten uzlik budes ho milovat. Je to cast tebe a na chlapa srace zapomenes.
@Anonymní píše:
Jsem na konci svych psychickych sil. Uz nevim kudy kam. Udelala sem nejvetsi chybu v zivote a to nechtene otehotnela s chlapem co si me nevazi a v nadeji ze se zmeni sme to vsude rozhlasili a ja nesla na potrat. Ted sem ve 4 mesici a uz nemuzu. Na dite se vubec netesim, spis naopak, nechci kupovat ani oblecky a dal se premahat. Jeho chci opustit a dite nechci. Je to hrozny a budu tu vsem pro zlost ale tak jak se citim ted, nejradeji bych si hodil masli. Chci dat dite k adokci a pohledy vsech pratel a rodiny nejak prekonat. Chci ho dat nekomu kdo ho bude milovat. Ja ho pri svem psych. stavu asi nikdy milovat nebudu.
Treba jsou to jen hormony, pac nesnasis jeho otce, nakonec ho budes milovat, materske pudy jsou silne.. Pkud to tak nebude tak se vyprdni na ostatni a dej ho k te adopci, vzdycky se najdou lidi, co to miminko budou milovat. Hlavu vzhuru, nikdy neni tak hrozne, aby nemohlo byt hur ![]()
@Lasicka znam pary co spolu byly deset let, poridily si miminko a bylo po vsem. Ja si dite s partnerem poridila po 14 dnech. Nehoda a dneska oba vime, ze to bylo nejlepsi rozhodnuti naseho zivota
Tohle nějak nechápu, v té době, co jste to s přítelem rozhlásili, že jsi těhotná, jsi se na miminko asi těšila ne? A doufala jsi, že se přítel změní. No jo, jak naivní ![]()
Holka to miminko přece nemůže za to, že ti nevyšel vztah s chlapem. myslím si, že na něj zbytečně přenášíš vztek a zlobu kvůli příteli.
Hlavně neudělej nějakou hloupost, pokud ho chceš dát k adopci a uděláš to, je to tvé rozhodnutí a je pravda, že třeba jiní lidé, kteří si miminko přejí a nemohou ho mít, tak díky tomu budou šťastní.
Ale máš ještě čas, třeba si to během těch několika měsíců rozmyslíš. ![]()
Hlavně buď prosím rozumná, to malé miminko opravdu za nic nemůže ![]()
Hlavně tomu dítěti, až se narodí neubližuj a rozhodně, ať tě ani nenapadne ho někam pohodit.
Jak je dnes moderní.
Vzchop se!
Dobře si rozmysli, jestli to že nechceš dítě nepramení z nenávisti osoby se kterou dítě čekáš. To malé za nic nemůže a pokud máš rodinu, můžeš to zvládnout sama. Seš ve 4 měsíci, máš spoustu času vše si pořádně promyslet a za psychologem si zajít. Já jen, aby jsi pak nelitovala, že jsi nepoznala vlastní dítě, že jsi mu sebrala možnost, žít se svou mámou, jen protože jsi otěhotněla s debi.. Tohle je krok, který nikdy nejde vrátit a za to žádný chlap nestojí. Nedovol, aby sis nechala vzít možnost, poznat jak krásné je být MÁMA
. Dostaň sebe do pohody, chlapa vykopni, udělej si zázemí a pak přemýšlej jestli je opravdu správné miminko, které roste v tobě, dát cizím
@Anonymní píše:
Jsem na konci svych psychickych sil. Uz nevim kudy kam. Udelala sem nejvetsi chybu v zivote a to nechtene otehotnela s chlapem co si me nevazi a v nadeji ze se zmeni sme to vsude rozhlasili a ja nesla na potrat. Ted sem ve 4 mesici a uz nemuzu. Na dite se vubec netesim, spis naopak, nechci kupovat ani oblecky a dal se premahat. Jeho chci opustit a dite nechci. Je to hrozny a budu tu vsem pro zlost ale tak jak se citim ted, nejradeji bych si hodil masli. Chci dat dite k adokci a pohledy vsech pratel a rodiny nejak prekonat. Chci ho dat nekomu kdo ho bude milovat. Ja ho pri svem psych. stavu asi nikdy milovat nebudu.
Vyhledej pomoc psychologa. Pokud dítě nechceš, raději ho dej k adopci. Je spousta párů, kteří budou dobří rodiče.
@Anonymní píše:
Jsem na konci svych psychickych sil. Uz nevim kudy kam. Udelala sem nejvetsi chybu v zivote a to nechtene otehotnela s chlapem co si me nevazi a v nadeji ze se zmeni sme to vsude rozhlasili a ja nesla na potrat. Ted sem ve 4 mesici a uz nemuzu. Na dite se vubec netesim, spis naopak, nechci kupovat ani oblecky a dal se premahat. Jeho chci opustit a dite nechci. Je to hrozny a budu tu vsem pro zlost ale tak jak se citim ted, nejradeji bych si hodil masli. Chci dat dite k adokci a pohledy vsech pratel a rodiny nejak prekonat. Chci ho dat nekomu kdo ho bude milovat. Ja ho pri svem psych. stavu asi nikdy milovat nebudu.
a ten chlap se na dítě těší? když si odmyslíš váš vztah, má on takové zázemí, že by se o to dítě mohl postarat on? jako má kde bydlet, pravidelný příjem, mámu nebo sestru co by mu byla ochotná pomoct s péčí o mimino? jinak samozřejmě fungují anonymní porody, takže budeš mít péči ty i dítě a ono se snad brzo dostane do fungující rodiny, no snad to dobře dopadne vám všem…
@Gosi
nevim jak by mi mohl pomoci anonymni porod. kdyz uz vsichni vi ze sem v tom. Mohla bych treba pak vsem rict ze miminko po narozeni umrela a pritom by bylo na ceste kmilujicim rodicum, co by mu mohli dat vse co ja ne?
@Anonymní píše:
@Gosi
nevim jak by mi mohl pomoci anonymni porod. kdyz uz vsichni vi ze sem v tom. Mohla bych treba pak vsem rict ze miminko po narozeni umrela a pritom by bylo na ceste kmilujicim rodicum, co by mu mohli dat vse co ja ne?
Jako těhotné je mi velmi smutno z Tvého příspěvku.
Vyhledej odbornou pomoc psychologa a potom se rozhodni. Pokud dítě bytostně nechceš, nebudeš dobrou matkou a dítě to odnese. A to si tem malý tvoreček nezaslouží.
Anonymní - nejlépe vyhledej pomoc buď psychologa nebo někde, kde pomáhají těhotným v nesnázích. pomůžou ti najít proč dítě vlastně nechceš a co dál.
![]()
Milá anonymko..jako bych tohle psala já, přítel mě nechal těhotnou a já dítě nechtěla..měla jsem zařízenou adopci a po porodu když jsem to stvoření viděla..zamlovala jsem se do mého dítěte..dnes jsem opět štastná..a jsem ráda že jsem dítě nedala pryč.
@Anonymní píše:
Milá anonymko..jako bych tohle psala já, přítel mě nechal těhotnou a já dítě nechtěla..měla jsem zařízenou adopci a po porodu když jsem to stvoření viděla..zamlovala jsem se do mého dítěte..dnes jsem opět štastná..a jsem ráda že jsem dítě nedala pryč.
@Anonymní píše:
Milá anonymko..jako bych tohle psala já, přítel mě nechal těhotnou a já dítě nechtěla..měla jsem zařízenou adopci a po porodu když jsem to stvoření viděla..zamlovala jsem se do mého dítěte..dnes jsem opět štastná..a jsem ráda že jsem dítě nedala pryč.
Vedeli to i v tvem okoli, ze si byla tehotna? Jak si adokci zarizovala a kde?
Ted nejsme shcopna myslet racionalne, ale vim ze mam jeste cas
Zakladatelko, důležité je, jak se k otcovství staví otec, jestli dítě taky nechce, není důvod, proč ho nedat k adopci a umožnit mu vyrůstat v milující rodině. Jestli ovšem o dítě stojí, k adopci dítě dát nemůžeš, a to ani tak, že budeš předstírat úmrtí dítětě a porodíš anonymně..Třeba o něj bude pečovat sám
Samozřejmě hormony hrajou velkou roli, je docela pravděpodobné, že ač miminko teď není chtěné, všechno se pak změní a budeš ta nejšťastnější a nejpyšnější máma!