Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Za adopci by tě nikdo neodsoudil, dala bys svému dítěti šanci na milující rodinu. Navíc si dopřeješ čas všechno v klidu zvážit. Kdo ví, jak budeš uvažovat, až své dítě uvidíš v náručí. Pokud se tvoje pocity nezmění, je to cesta, jak žít s pocitem, že jsi neudělala nic, co je nezvratné, co by tě mohlo děsit po zbytek života.
@Anonymní píše:
Na potrat je uz pozde, ale znama mi poridila pilulky, ktere ji pomohli i kdyz byla ve vysim tydnu nez ja. Citim se horzne, ale kdyz by me za adokci kazdy odsoudil ale potrat by je asivazne jedina nadeje jinak se radeji zabiju
Jestli můžu o něco poprosit, nedělej to. Ať teď uděláš jakékoli radikální řešení, dřív nebo později bude jeden z vás nešťastný (tedy minimálně jeden). Tvůj stav se dá řešit.
Edit: znám člověka, jehož partnerka se po narození dítěte zabila. On to nemohl nijak ovlivnit - v té chvíli byl v práci a ona svoje pocity tajila… To si vždycky říkám, že takhle by to končit nemělo.
Jinak, když by na to někdo přišel…a gynekolog zjistí zásah, budeš se zodpovídat..protože už i takhle je to trestní čin.
@Jura007 já jí o to prosila…ona né, prostě chce dítě zabít..chápu že máš krizi, ale místo aby jsi to řešila s psychologem a snažila…tak chceš zabíjet.
Anonymni, rekni to gynekologovi. At ti doporuci dobreho psychiatra. Mozna se ti rozjela psychoza a potrebujes lecit. A mluv s otcem ditete. Postarat se muze o dite i on. Ja te neznam, nevim, ale treba jen potrebujes lecit a potrebujes cas. Prala bych ti, abys nasla k diteti cestu a mela ho casem rada.
@Malike
Vzdyt ja to resim s psychologem, vzdyt ja se snazim to resit i jinak. Copak si dobre necetla muj prispevek. Akorad delas dusno. Aspon si to prosimte poradne precti
@Malike neni,kdyz si to zpusobi sama. Ale kamaradka bude trestne zodpovedna, kdyz rekne, ze ma leky od ni. Ale ta muze rict, ze nevi, na co leky chtela. Ja nevim o jake jde, treba by se z toho nevymluvila
@Malike píše:
@Jura007 já jí o to prosila…ona né, prostě chce dítě zabít..chápu že máš krizi, ale místo aby jsi to řešila s psychologem a snažila…tak chceš zabíjet.
Tak pokud ma treba psychozu, tak potrebuje hospitalizaci. A treba nema nahled. Ale my to moc nepozname.
Dusno? snažila jsem se ti pomoci a moc dobře to víš, snažila jsem se ti zajistit někoho, kdo by stebou mluvil o tom co se děje..a nějaké řešení ti najít.
otevřela jsem se ti a jediný co jsi odemně chytla bylo, že když jsem byla zoufalá a krvácela jsem, tak jsem si s úlevou myslela že potrácím a že se to vyřešilo samo.Ale chytla ses toho,,potrácím,,vyptávala ses jak to zařídit..i když jsem tě prosila abys to nedělala že ti pomůžu to nějak vyřešit..
@Malike
Vzdyt si na tom byla podobne a taky sis prala potratit a to ze to ted cejtim taky najendou nemuzes rozdychat
@Anonymní píše:
Pritel by mi s nim moc nepomahal, pres tyden ani nebyva doma. Premylsim o tech pilulich nebo sebevrazde. Mam dojem, ze tohle je jedina nejmene bolestiva cesta. Jen nevim co by treba na ten potrat rekl gynekolog, kdyz vedle ze sme tehotna a prisle by na pilule.
Přestan vymýšlet sebevraždu nebo zabití miminka a zkus se zamyslet nad svým životem proč to vše vzniklo. Založila jsi několik diskuzí některé anonymní některé pod nickem (nebudu uvádět). Otěhotněla jsi, protože Ti končila pracovní smlouva a nechtěla jsi hledat práci z lenosti. Přítel chtěl miminko a které jsi chtěla taky. Otěhotněla jsi velmi rychle. Je to zázrak, který se nepoštěstí každému. Měla by sis toho vážit a milovat nový život, který v Tobě roste každým dnem. Deprese začaly co jsi skončila na PN zavřená doma. Už na začátku jsme Ti tu radily, aby jsi si našla něco na práci, kamarádky nebo nějakou jinou činnost, která by Tě přivedla na jiné myšlenky. Bohužel Tvůj stav a Tvé příspěvky se jen zhoršují. Vzpamatuj se! Nosíš v sobě nový život, nádherné miminko, které si zaslouží jen lásku a péči. Pokud mu jí nedokážeš dát, dej mu alespoň šanci na život. Prosím.
Ano když jsem byla na tom podobně, tak jsem si přála aby jsem potratila sama od sebe, nešla jsem hledat způsob jak dítě zabít, neštastná jsem byla též, ale řešila jsem to jinak a stejně jsem se nakonec rozhodla že si ho nechám a nelituji…
Já bych ale nezabila z důvodu co řeknou ostatní…