Jsem v 17ti těhotná

Napsat příspěvek
Velikost písma:
eva valoi
14809
2.8.17 09:40

Mně připadá, že @Šmoulice má trauma z prodělaného umělého potratu, jinak si nedovedu moc vysvětlit, tu její zlobu vůči jakémukoli plodu, který přišel možná trochu nečekaně.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Šmoulice
15586
2.8.17 09:43
@eva valoi píše:
Mně připadá, že @Šmoulice má trauma z prodělaného umělého potratu, jinak si nedovedu moc vysvětlit, tu její zlobu vůči jakémukoli plodu, který přišel možná trochu nečekaně.

Zlato já jsem na potratu nikdy nebyla :-) Smůla co?
Víš co znamená myslet ;)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
terinka4444
69235
2.8.17 09:43

No, koukám na diskuzi, tak asi takhle, já jsem celkem proti potratům a to dost, ovšem v demnácti letech, stěží se základkou, bez peněz, bez vážného vztahu, s otcem, který je starý, zadlužený, nestará se ani o další dvě malé děti, v tvé situaci bych pravděpodobně šla na potrat. Obavy o neplodnost kvůli potratu, to by byla ta poslední věc, co by mě trápila. Když ti pomůžou vaši, dítě asi zvládneš, ujasni si pouze to, co chceš ty, na nikom a ničem jiném nezáleží, rozhodni se, jestli dítě ne, tak potrat bez obav o další těhotenství, jestli dítě ano, začni řešit jak nejlépe. Ale nejdřív se ty sama bez ohledu na ostatní rozhodni, jestli dítě ano nebo ne.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
neila
16186
2.8.17 09:44
@Šmoulice píše:
Nebuď radikální :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen:Přece je tolik jiných možností :roll:

klidně ať mě někdo za radikála vyhlásí… pokud se tak nazývá střízlivá úvaha (ještě jednou opakuji z toho, co bylo napsáno), pak jsem s tím nemám problém 8)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Šmoulice
15586
2.8.17 09:47
@neila píše:
klidně ať mě někdo za radikála vyhlásí… pokud se tak nazývá střízlivá úvaha (ještě jednou opakuji z toho, co bylo napsáno), pak jsem s tím nemám problém 8)

Se podívej jakej hon tady probíhá :roll:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
drewlet
12805
2.8.17 09:53

Kdyby se to stalo mojí dceři, vychovávala bych vnouče do doby, než se dcera sama postará. Podmínka by byla, že bude řádně studovat.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
vonajebohyne
7939
2.8.17 09:56

V teto situaci mi prijde UPT asi jako nejrozumnejsi reseni. Devce je mlade, ma pouze zakladni vzdelani, bez penez, otec jiz dve deti ma (takze financni podpora asi nic moc), jeho reakce je vlazna a moc se do toho nehrne..
Podpora maminky je moc hezka, je fajn, ze v ni ma zakladatelka podporu, ale take asi nebude nekonecna, musi chodit do prace a jiste ma svuj zivot. A pokud uvazujeme do budoucna, i kdyby dostudovala (coz predpokladam), o maminku maleho ditete bez praxe se zamestnavatele neperou. Bohuzel je to realitou.
Dceru bych samozrejme nevyhodila, postarala bych se, ale stestim bych nejasala.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Reklama
Anonymní
2.8.17 10:15

Pokud bych měla podporu a pomoc rodičů, miminko bych si nechala. Byla jsem v podobné situaci, akorát mi bylo o trochu více, ikdyž taktéž bez jakéhokoliv příjmu, vlastního bydlení, partnera,…mamka mi nakoupila vše pro malého a moc mi pomohla. V pár měsících syna jsem si našla přítele, který přijal syna za svého, sestěhovali jsme se, ukončil školu a našel si práci, aby nás uživil. Nakonec jsme se vzali, máme spolu další miminko a prvního syna manžel osvojil a po svatbě mají i stejné příjmení. Na začátku jsem také neměla nic a teď mám všechno :srdce: Budeš muset zabojovat pokud si miminko necháš, není to jednoduché být na všechno sama, ale věřím, že i tebe pak čeká šťastný konec :hug:

  • Citovat
  • Upravit
drewlet
12805
2.8.17 10:43

Holka, pokud ti pomůže máma, tak bych na potrat nešla. Co tvůj tatínek?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
kamikaa
5453
2.8.17 10:43

Jednoznačně bych šla na potrat…bez přemýšlení…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
2.8.17 10:54

@lopatka321 Co máš dělat nenapíšu, ale napíšu ti náš příběh:) Já byla neplánovaně těhotná v 17ti, v druháku. Nakonec jsme se rozhodli miminko si nechat :srdce: Neměli jsme vůbec ale vůbec nic (manžel tenkrát končil školu) Všechny logické důvody mluvily pro potrat, bydlení, finance atd( i jsem to vždycky říkala, že bych na potrat šla a „nekazila“ si život, teď už věřím, že dítě život nekazí a nezkazí, za mě je to jednoduše sobectví co se mi teď hodí a co ne) ale najednou to rozhodnutí nebylo tak snadné, nešlo už jen o mě…a všechny argumenty se oproti smrti človíčka na druhé straně zdály jaksi malicherné (viz nemůžu mu dopřát tábor, dovolené věci, tak mu raději nedopřeju ani život? :( a na tábor taky nepojede dřív jak za 7-10 let že ;) ono člověk může mít i zázemí a najednou se ocitne na mizině, vypukne válka a co já vím :), tak taky nepůjdu děti, které máme odpravit do lesa aby nestrádaly )…Chtělo by se napsat, že první roky byly těžké, ale s tím kopcem štěstí nějak nebyly :lol: Museli jsme vybojovat spoustu věcí, vlastní bydlení, práci, počítali jsme každou kačku…Ale všechno to bylo k dobrému, naučilo nás to dospělosti, samostatnosti, zodpovědnosti, fin. gramotnosti a i umění si něco odříct, což se dnes moc nenosí :) Ono život se nemá žít tak aby to bylo snadné, ale tak aby to bylo správné…Dnes je Dceři 18 let :srdce: Je krásná, úžasná, skvělá, pokorná, chodí na průmyslovku a je to pýcha našeho srdce a náš život obohatila tak, jak by to nedovedla 8× objetá zeměkoule :lol: :lol: za tři roky jsme k ní ještě pořídili už plánovaně bráchu :srdce: školu jsme dodělala a na dovolené jsme jezdili už s dětmi:) když byly starší, klidně jsme mohli cestovat už sami, zatímco by byli u babiček, ale nám se už bez nich jaksi nechtělo :lol: za pár let jsme s k nim plánovaně pořídili ještě dva kousky, takže máme doma čtyři nejstarší je 18 nejmladší 2 :)
jen Edit : Nežijeme nijak asoc. máme dvě auta, nový dům, dětem můžeme dopřát…přesto že na začátku jsme měli velké „H“ dnes by mohla dcera na jakoukoliv školu kterou by chtěla nebo výlet…jak si teď poradí se svým životem začíná být víc na ní než na nás, ale já jsem ráda, že jsme jí tu šanci dali :srdce: ;)

  • Citovat
  • Upravit
Manhattan
3736
2.8.17 10:55
@Anonymní píše:
Pokud bych měla podporu a pomoc rodičů, miminko bych si nechala. Byla jsem v podobné situaci, akorát mi bylo o trochu více, ikdyž taktéž bez jakéhokoliv příjmu, vlastního bydlení, partnera,…mamka mi nakoupila vše pro malého a moc mi pomohla. V pár měsících syna jsem si našla přítele, který přijal syna za svého, sestěhovali jsme se, ukončil školu a našel si práci, aby nás uživil. Nakonec jsme se vzali, máme spolu další miminko a prvního syna manžel osvojil a po svatbě mají i stejné příjmení. Na začátku jsem také neměla nic a teď mám všechno :srdce: Budeš muset zabojovat pokud si miminko necháš, není to jednoduché být na všechno sama, ale věřím, že i tebe pak čeká šťastný konec :hug:

Konečně něco pozitivního :) Ať se ti daří i v budoucnu :kytka:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Jedna babička
9504
2.8.17 11:00
@Anonymní píše:
@lopatka321 Co máš dělat nenapíšu, ale napíšu ti náš příběh:) Já byla neplánovaně těhotná v 17ti, v druháku. Nakonec jsme se rozhodli miminko si nechat :srdce: Neměli jsme vůbec ale vůbec nic (manžel tenkrát končil školu) Všechny logické důvody mluvily pro potrat, bydlení, finance atd( i jsem to vždycky říkala, že bych na potrat šla a „nekazila“ si život, teď už věřím, že dítě život nekazí a nezkazí, za mě je to jednoduše sobectví co se mi teď hodí a co ne) ale najednou to rozhodnutí nebylo tak snadné, nešlo už jen o mě…a všechny argumenty se oproti smrti človíčka na druhé straně zdály jaksi malicherné (viz nemůžu mu dopřát tábor, dovolené věci, tak mu raději nedopřeju ani život? :( a na tábor taky nepojede dřív jak za 7-10 let že ;) ono člověk může mít i zázemí a najednou se ocitne na mizině, vypukne válka a co já vím :), tak taky nepůjdu děti, které máme odpravit do lesa aby nestrádaly )…Chtělo by se napsat, že první roky byly těžké, ale s tím kopcem štěstí nějak nebyly :lol: Museli jsme vybojovat spoustu věcí, vlastní bydlení, práci, počítali jsme každou kačku…Ale všechno to bylo k dobrému, naučilo nás to dospělosti, samostatnosti, zodpovědnosti, fin. gramotnosti a i umění si něco odříct, což se dnes moc nenosí :) Ono život se nemá žít tak aby to bylo snadné, ale tak aby to bylo správné…Dnes je Dceři 18 let :srdce: Je krásná, úžasná, skvělá, pokorná, chodí na průmyslovku a je to pýcha našeho srdce a náš život obohatila tak, jak by to nedovedla 8× objetá zeměkoule :lol: :lol: za tři roky jsme k ní ještě pořídili už plánovaně bráchu :srdce: školu jsme dodělala a na dovolené jsme jezdili už s dětmi:) když byly starší, klidně jsme mohli cestovat už sami, zatímco by byli u babiček, ale nám se už bez nich jaksi nechtělo :lol: za pár let jsme s k nim plánovaně pořídili ještě dva kousky, takže máme doma čtyři nejstarší je 18 nejmladší 2 :)
jen Edit : Nežijeme nijak asoc. máme dvě auta, nový dům, dětem můžeme dopřát…přesto že na začátku jsme měli velké „H“ dnes by mohla dcera na jakoukoliv školu kterou by chtěla nebo výlet…jak si teď poradí se svým životem začíná být víc na ní než na nás, ale já jsem ráda, že jsme jí tu šanci dali :srdce: ;)
:potlesk: :potlesk: :potlesk:
  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Prosimklid
2423
2.8.17 11:04
@Anonymní píše:
@lopatka321 Co máš dělat nenapíšu, ale napíšu ti náš příběh:) Já byla neplánovaně těhotná v 17ti, v druháku. Nakonec jsme se rozhodli miminko si nechat :srdce: Neměli jsme vůbec ale vůbec nic (manžel tenkrát končil školu) Všechny logické důvody mluvily pro potrat, bydlení, finance atd( i jsem to vždycky říkala, že bych na potrat šla a „nekazila“ si život, teď už věřím, že dítě život nekazí a nezkazí, za mě je to jednoduše sobectví co se mi teď hodí a co ne) ale najednou to rozhodnutí nebylo tak snadné, nešlo už jen o mě…a všechny argumenty se oproti smrti človíčka na druhé straně zdály jaksi malicherné (viz nemůžu mu dopřát tábor, dovolené věci, tak mu raději nedopřeju ani život? :( a na tábor taky nepojede dřív jak za 7-10 let že ;) ono člověk může mít i zázemí a najednou se ocitne na mizině, vypukne válka a co já vím :), tak taky nepůjdu děti, které máme odpravit do lesa aby nestrádaly )…Chtělo by se napsat, že první roky byly těžké, ale s tím kopcem štěstí nějak nebyly :lol: Museli jsme vybojovat spoustu věcí, vlastní bydlení, práci, počítali jsme každou kačku…Ale všechno to bylo k dobrému, naučilo nás to dospělosti, samostatnosti, zodpovědnosti, fin. gramotnosti a i umění si něco odříct, což se dnes moc nenosí :) Ono život se nemá žít tak aby to bylo snadné, ale tak aby to bylo správné…Dnes je Dceři 18 let :srdce: Je krásná, úžasná, skvělá, pokorná, chodí na průmyslovku a je to pýcha našeho srdce a náš život obohatila tak, jak by to nedovedla 8× objetá zeměkoule :lol: :lol: za tři roky jsme k ní ještě pořídili už plánovaně bráchu :srdce: školu jsme dodělala a na dovolené jsme jezdili už s dětmi:) když byly starší, klidně jsme mohli cestovat už sami, zatímco by byli u babiček, ale nám se už bez nich jaksi nechtělo :lol: za pár let jsme s k nim plánovaně pořídili ještě dva kousky, takže máme doma čtyři nejstarší je 18 nejmladší 2 :)
jen Edit : Nežijeme nijak asoc. máme dvě auta, nový dům, dětem můžeme dopřát…přesto že na začátku jsme měli velké „H“ dnes by mohla dcera na jakoukoliv školu kterou by chtěla nebo výlet…jak si teď poradí se svým životem začíná být víc na ní než na nás, ale já jsem ráda, že jsme jí tu šanci dali :srdce: ;)

Tohle ale napíše každá, která si dítě nechá, že to bylo dobře a nedat jí život by bylo špatné atd., ale když to dítě nemáš, tak jaksi nemáš s čím porovnávat, zato ty si nedokážeš po 18 letech představit ji nemít. A být zdravě sobecký je normální a zdravé - naopak obětovat se pro kohokoliv v míře než normální je nezdravé a patologické. Doporučuji ti Učebnici sebelásky, aby si pochopila některé souvislosti. Sobecké je nemít dítě v 25, protože by ti zkazilo postavu a pár let bys nemohla na Seychely, nemít dítě v 17, protože podmínky jsou dost mizerné, není sobectví!

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Mia08
715
2.8.17 11:12

Je tady i možnost dát dítě k adopci!!! Proč hned potrat! Spousta lidí na miminko čeká, prosím aspoň to zvaž!

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

 
 

Zkušenosti a hodnocení

Original

  • (3.9) + 55 recenzí

Prsní vložky

  • (3.5) + 51 recenzí

Babylove Prsní vložky

  • (2.4) + 40 recenzí

PureLan 100

  • (4.9) + 36 recenzí

Chránič prsní bradavky Premium

  • (4.3) + 33 recenzí

Poradna gynekologa

Ikona - Jiří Škultéty

MUDr. Jiří Škultéty

Nadměrná menstruace v 48 letech

Dobrý den, je mi 48 let a poslední dobou mám divnou menstruaci. Cyklus se mi už několik let zkracuje na 22.24.dnu, 2. den bývá výrazně silný,... Odpověď

Menstruace u 14leté dcery

Dobrý den, ráda bych se zeptala, dcera 14let dostala svoji první menstruaci ve 12 letech, neměla ji pravidelnou cca v intervalech 13 měsíce.... Odpověď

Těhotenství i přes krvácení ?

Dobrý den. 29.5 jsem měla slabě pozitivní test. Byl to den očekávané menstruace, ta ale dorazila až 2.6. Z odběru krve vím, že jsem 1.6 měla... Odpověď

Objeví se ještě srdíčko?

Dobrý den, dnes jsem byla na vyšetření a jsem v 7 týdnu a plod má 3mm ale bez srdeční akce.. menstruaci jsem mývala nepravidelnou.. ale je... Odpověď

Farmakologické ukončení těhotenství a menstruace

  • 29.05.26
  • Anonymní

Dobrý den, v lednu jsem byla na farmakologickém ukončení těhotenství. Potě přišla menstruace 1.3 další menstruaci jsem měla po 32 dnech 2.4, další... Odpověď