Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Jsem zlá matka
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
17.6.21 10:24
@jednoslunicko Přesně tak, druhé jednou bude, ale s věkovým rozdílem cca 6 let. Vidím mámy s více dětmi, jak si to „užívají“.
V situaci zakladatelky bych byla vyhořelá dávno. Potěšení bych necítila, jen neustálý stres ze všeho.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.6.21 10:25
A kolik je dětem, ten starší první třída a mladší, píšeš, batole, mimino.. je škoda, že ten prostřední nechodí aspon do školky, to by dopoledne bylo jednom o jednom to už se dá zvládnout..
Ještrě a tenmanžel by nemohl vozit autem kluka do školy?? NO ted se už moc nenachodí, to by nemohl??? BUd do ranní družiny a nebo přímo do školy..Nejezdí okolo??
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.6.21 10:42
Nejsi zlá, ani špatná máma 
Jen mas dost. Mate tři děti, evidentně hodně blízko u sebe a jsi na ne v podstatě sama 
Obavám se, ze to tempo jaký mas ted se nedá dlouho udržet. Zvolni! K manželovi se moc nechci vyjadřovat, ale předpokládám, ze děti jsou i jeho, takže ten přístup bych videla jako problém…
Ty proste potřebuješ pomoc a to co nejdřív.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.6.21 10:51
@Anonymní píše:
Ahoj, přičítám tuto diskuzi, jelikož jsem také zlá matka. Vždycky se zapřisáhnu, že se příště ovládnu, ale nedaří se mi to.
Mám 3 děti, první 2 jsem odchovala jako relativně zdravá a spokojená máma. Zlom nastal po narození nejmladší dcery a následně po přestěhování na starší barák, k čemuž mě přemluvil manžel s tím, že se tím splní jeho životní sen. Výsledek je takový, že vůbec nic nestíháme, musíme šetřit každou korunu, u mě se rozjely chronické nemoci, které nemám čas řešit a hádáme se kvůli tomu každý den. A vše se přenáší na děti. Já se od 5 ráno do 23-24 nezastavím. Běhám kolem mimina a batolete, denně musím vařit kvůli jejich extra potravinovým nesnášenlivostem. Mimino kojím, v noci tak co hodinu. Teď rostou zuby, takže je u prsa pořád.
Jsem vyčerpaná, unavená, všechno mě bolí, často brečím, nezajímá mě nic, jen přežívám.
No a já vždycky tak 3× řeknu mile, co po něm chci, po 4. už zařvu a po 5. už ječím jak saň a občas dostane i na zadek
Batole má období vzdoru a to hodně výživné. Navíc s ním chodím na fyzio a doma musíme cvičit, což je opět řev a stres. No a prvňák dělá naschvály, neuklízí po sobě, schválně rozsypává věci, bouchá sourozence, neobleče se sám, u všeho musí mít asistenta (mě), který ho kope, aby něco dělal, jinak nedělá prostě nic. Do školy chodíme pozdě, protože si mladý pán sám ani neobuje boty. Prostě stojí v předsíni a kouká, jestli mu třeba na nohy neskočí samyÚkoly jsou kapitola sama pro sebe (To je nuda, to nebudu dělat. No a co, že mám 5, mě to nezajímá. No a co, že mám zakázaný tablet, klidně budu koukat do stropu.) Nemám na něj žádné páky. Když ho prosím po dobrém, že potřebuji, aby se o sebe trochu staral sám, protože jinak nic nestíháme, nezabírá to. Tresty nezabírají. Přirozené dopady jeho chování jsou mu fuk…
Pak mě to vždycky mrzí, protože brečí.Vždycky si pak slíbíme, že se k sobě už budeme chovat hezky, ale netrvá to ani den a situace se opakuje - zlobení, neplnění povinností, odmlouvání, naschvály a můj výbuch.
Máte to někdo podobně? Hrozně bych chtěla být lepší mámou. Nechci dětem kazit dětství.
Doporučuji knížku,, maminko nekric,, a taky alespoň 14 dni v lázních 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.6.21 10:51
Přidávám se, nejsi zlá máma, ale tvůj manžel je velmi velmi zlý partner - on si sobecky plní svůj sen bydlením ve starém baráku, on potřebuje čas a klid na práci, on si nasekal tři děti hned po sobě, on nedokáže vydělat dost peněz, aby jste nemuseli šetřit jako blázni, on si chodí sportovat, on si chodí za svými koníčky, on si chodí za svými kamarády - stačí?
kde jsi ty, někde v řadě za hadrou na podlahu? když ani nesmíš k lékaři? 
vychovala sis extrémního sobce, který za vrchol pomoci bere, že jednou za uherák pohlídá jedno svoje dítě, když druhé musí k lékaři
toto dobré nebude, dokud chlap nehejbne prdelí, tak ty padneš na hubu, a on nikdy ani nepochopí, co bylo špatně
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.6.21 10:57
A ten 7 letý je pořád s tebou zavřený doma a nebo aspon ho si bere ven, na dvoře, zahradě u domu, klidně může být chvilku s tátou.. To by mě hodně zajímalo.. jeslti ne, tak se nedivím, že zlobí, prostě na něho neni čas
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
17.6.21 11:35
Ahojky ani nevíš jak moc ti rozumím a jak tě chápu. Já jsem si strašně moc přála miminko a všechno si malovala na růžovo. Synovi jsou nyní dva roky a Občas jsem z toho úplně zoufalá. Vím že to zní hrozně blbě a asi se tu na mě všichni sesypou ale prostě jsem si asi nedokázala představit co to obnáší a tu zodpovědnost. Navíc tady ve městě kam jsem se přestěhovala za manželem nemám žádné kamarádky ani okruh známých No prostě nic takže v podstatě jsem pořád nonstop v takovém tom režimu matka a nic víc. víceméně každý můj den je stejný jako přes kopírák. Malého si občas na hlídání vezme babička tak trochu poklidím navařím upeču, pustím si třeba nějaký hezký film něco pěkného si koupím ale prostě strašně mě to občas vyčerpává. Myslím si, že u mě je kámen úrazu to, že nemáme žádný okruh známých ani žádné kamarádky protože se prostě občas připadám jako v bublině nebo ve skleníku. Nevím moc jak to mám popsat. malý se vůbec neumí sám zabavit neustále lítá ječí u ničeho dlouho nevydrží a teď navíc poslední dobou začíná pěkně trápit i s jídlem jako že mi mlátí do lžíce vzteká se u toho a tak. Prostě už začíná taková ta dětská vybíravost No a možná taky období vzdoru Kdo ví 
A to přiznávám že občas jsem na něj dost protivná a křik u a potom se za to nenávidím co jsem to za matku krávu začnu z toho depkařit a jsem jak v začarovaném kruhu. Už jenom to že anonymně si o tom můžu tady popovídat a svěřit se mi trochu psychicky pomáhá. Omlouvám se že píšu takové romány a prosím o anonym.
- Citovat
- Upravit
17.6.21 13:25
Mladý pán at jde do školy nahej a bosky. Ono ho pak přejde stát a čekat, až na něj oblečení a boty skočí samy… ani kvůli alergii není potřeba speciálně a dlouho vyvarovat. Co nejvic si to usnadni. Dělej jídla, která můžou všichni. Dělej je na víc dní nebo na vic způsobu. Řev u cvičení se musí ignorovat, to znám velmi dobře, prostě to udělat, pomazlit a hotovo, jede se dal. S miminem nenadelas asi nic, strcit do nosítka, na noc gel na zuby, v nejhorším případě vyjimecne nurofen. A hlavně se uklidnit. Veškeré tvé nálady děti vycítí a pak je zrcadlí. Čím nastvanejsi máma, tím nastvanejsi děti. Prostě ten blázinec kolem sebe ignoruj, budeš se velmi divit, jak ten klidný a monotónní hlas bude na děti fungovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Vesmírná drůbež
17.6.21 13:31
Já tě chápu, prostě jsi vyhořelá. Děti mám čtyři, jedno z nich má poruchu pozornosti, jedno vvv močových cest, z toho rozbouranou imunitu. Zrovna teď v těch vedrech má evidentně bakteriální rýmu a zvýšenou teplotu. Od listopadu do května skutečně nevydrží vyloženě zdravý déle než pět dní. Všechno mě to už normálně s*re. Z potravinových alergií máme oba veškeré mléčné produkty a sóju. Což není zase tak složité, ale odděleně tedy opravdu nevařím. Udělám jedno jídlo, kdo se nají, ten se nají, zbytek ať si poradí. Chlap si často pro sebe uvaří sám. Musíš změnit nastavení chodu rodiny a vypustit věci zbytné.
- Citovat
- Upravit
17.6.21 14:06
Vypadá to, že se všechny děti vezou na vlně tvé nálady z vyčerpání, které je důsledek, že jsi na vše sama. Třeba toho prvnáka bych řešila nejvíc, jak to píše @Janasas chválit, přitáhnout si ho laskavostí, dát mu pocítit tvé uznání. Na druhou stranu je ted z toho vašeho domácího stresu asi slušně vycukaný, všechno se pochvalou nevyřeší, takže já podobné záseky (jako neobouvání) řešila podle rad dr. Mertina (měl tu poradnu) - chodí se za každou cenu do škol/ek včas, takže ne na zadek a řvaní, ale nacpat ho do bot, nasadit mu čepku, vystrčit ze dveří, bez psychického vypětí, hezky se s ním rozloučit před školou…u nás to fungovalo. Mě netekly nervy, jemu jsem nezkazila start ve škole, za pár dní fungoval. Prvnák je pořád mrnous, má to ted těžký. Jinak s tvými pocity dost souzním, mám tři kluky, rozestavěný barák. Já už ted vím, že nesmím dělat dusno, jinak se mi děcka rozjedou. Je to děsný, potřebuješ, aby se muž zapojil.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.6.21 17:51
@Anonymní píše:
@Le_lenaz Manžel má kombinovaný home office. Když pracuje z domu, vyžaduje klid. Po práci zase dělá na baráku, ale má i své koníčky, sport, setkání s kamarády, což chápu, že potřebuje pro odreagování, ale já nic takového nemám, ba dokonce nemám čas ani na základní péči o sebe, takže mě to také trochu prudí a někdy se kvůli jeho koníčkům chytneme. Naposledy v pondělí, kdy jsem si už asi po 4. zrušila doktora kvůli jeho zábavě. Zase na druhou stranu mi kolikrát pohlídá miminko, abych ho nemusela brát na fyzio s batoletem. Takže ne, že by vůbec nepomohl
Tak to ale není pomoc ale snad povinnost ne, jsou to taky jeho děti…to tedy opravdu nechápu, že jemu samotnému se nepříčí, že ty nejdeš k doktorovi kvůli jeho zábavě, to bych nikdy nepřipustila. Když je toho hodně, tak toho snad mají hodně obě, zvládnou spolu, co se dá, a pak třeba zbyde nějaký čas na zábavu, nebo ne. Ale oba stejně. Práce je jasná, ale po ní musíte přece o povinnosti rozdělit, ty taky nemáš přes den nohy nahoře
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
