Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Jsem zlá matka
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
elibro
17.4.21 23:59
- Citovat
- Upravit
18.4.21 00:03
Tyhle pocity jsem měla, když jsem byla chtonicky nevyspala. Zarid si to. Vim, ze to jde, taky jsem musela. Razem se ti změní svět. Behem tydne jsem byla úplně jinde. Chlap musí pomoct. Jinak to nepůjde. Držím palce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.4.21 01:30
Nekojit bych teda moc neradila…Já kojila tak dlouho jak to jen šlo, nejdřív mlíko nebylo, musela jsem dávat UM a ty noční přípravy byl fakt děs. Nakonec jsem se rozkojila a to tedy bylo mnohem komfortnější. Malá spala se mnou v posteli, takže když začala plakat jen jsem vytáhla kozu a pokračovala dál ve spánku 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.4.21 09:05
Nejsi zlá, ale až ti dítě spadne z postele, pojedete do nemocnice protože nebudeš vědět jestli nemá otřes mozku, bude ti strašně líto že si si na něj stěžovala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
17.6.21 09:22
Ahoj, přičítám tuto diskuzi, jelikož jsem také zlá matka. Vždycky se zapřisáhnu, že se příště ovládnu, ale nedaří se mi to. 
Mám 3 děti, první 2 jsem odchovala jako relativně zdravá a spokojená máma. Zlom nastal po narození nejmladší dcery a následně po přestěhování na starší barák, k čemuž mě přemluvil manžel s tím, že se tím splní jeho životní sen. Výsledek je takový, že vůbec nic nestíháme, musíme šetřit každou korunu, u mě se rozjely chronické nemoci, které nemám čas řešit a hádáme se kvůli tomu každý den. A vše se přenáší na děti. Já se od 5 ráno do 23-24 nezastavím. Běhám kolem mimina a batolete, denně musím vařit kvůli jejich extra potravinovým nesnášenlivostem. Mimino kojím, v noci tak co hodinu. Teď rostou zuby, takže je u prsa pořád.
Jsem vyčerpaná, unavená, všechno mě bolí, často brečím, nezajímá mě nic, jen přežívám.
Batole má období vzdoru a to hodně výživné. Navíc s ním chodím na fyzio a doma musíme cvičit, což je opět řev a stres. No a prvňák dělá naschvály, neuklízí po sobě, schválně rozsypává věci, bouchá sourozence, neobleče se sám, u všeho musí mít asistenta (mě), který ho kope, aby něco dělal, jinak nedělá prostě nic. Do školy chodíme pozdě, protože si mladý pán sám ani neobuje boty. Prostě stojí v předsíni a kouká, jestli mu třeba na nohy neskočí samy 
Úkoly jsou kapitola sama pro sebe (To je nuda, to nebudu dělat. No a co, že mám 5, mě to nezajímá. No a co, že mám zakázaný tablet, klidně budu koukat do stropu.) Nemám na něj žádné páky. Když ho prosím po dobrém, že potřebuji, aby se o sebe trochu staral sám, protože jinak nic nestíháme, nezabírá to. Tresty nezabírají. Přirozené dopady jeho chování jsou mu fuk…
No a já vždycky tak 3× řeknu mile, co po něm chci, po 4. už zařvu a po 5. už ječím jak saň a občas dostane i na zadek 
Pak mě to vždycky mrzí, protože brečí. 
Vždycky si pak slíbíme, že se k sobě už budeme chovat hezky, ale netrvá to ani den a situace se opakuje - zlobení, neplnění povinností, odmlouvání, naschvály a můj výbuch.
Máte to někdo podobně? Hrozně bych chtěla být lepší mámou. Nechci dětem kazit dětství. 
- Citovat
- Upravit
17.6.21 09:28
@Anonymní píše:
Ahoj, přičítám tuto diskuzi, jelikož jsem také zlá matka. Vždycky se zapřisáhnu, že se příště ovládnu, ale nedaří se mi to.Mám 3 děti, první 2 jsem odchovala jako relativně zdravá a spokojená máma. Zlom nastal po narození nejmladší dcery a následně po přestěhování na starší barák, k čemuž mě přemluvil manžel s tím, že se tím splní jeho životní sen. Výsledek je takový, že vůbec nic nestíháme, musíme šetřit každou korunu, u mě se rozjely chronické nemoci, které nemám čas řešit a hádáme se kvůli tomu každý den. A vše se přenáší na děti. Já se od 5 ráno do 23-24 nezastavím. Běhám kolem mimina a batolete, denně musím vařit kvůli jejich extra potravinovým nesnášenlivostem. Mimino kojím, v noci tak co hodinu. Teď rostou zuby, takže je u prsa pořád.
Jsem vyčerpaná, unavená, všechno mě bolí, často brečím, nezajímá mě nic, jen přežívám.
No a já vždycky tak 3× řeknu mile, co po něm chci, po 4. už zařvu a po 5. už ječím jak saň a občas dostane i na zadek
Batole má období vzdoru a to hodně výživné. Navíc s ním chodím na fyzio a doma musíme cvičit, což je opět řev a stres. No a prvňák dělá naschvály, neuklízí po sobě, schválně rozsypává věci, bouchá sourozence, neobleče se sám, u všeho musí mít asistenta (mě), který ho kope, aby něco dělal, jinak nedělá prostě nic. Do školy chodíme pozdě, protože si mladý pán sám ani neobuje boty. Prostě stojí v předsíni a kouká, jestli mu třeba na nohy neskočí samy
Pak mě to vždycky mrzí, protože brečí.
Máte to někdo podobně? Hrozně bych chtěla být lepší mámou. Nechci dětem kazit dětství.
A manžel pracuje od rána až do večera? Nemůže ti nějak pomoci? Chápu že starší dům potřebuje péči. Pracuje aspoň na něm? Hýbe se něco? Dokážu se vcítit do tvé situace. Ten nejstarší se asi cítí odstrčený.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.6.21 09:44
Zkus to otočit, až přijde prvnák domů, tak je za něco pochval, Kdy si ho naposled pochválila..
Já byla jednu dobu stejná, přiznám se, až mi mámě jednou řekla, že pořád jenm hučím, měla pravdu.. Už to někdy bylo jakoby dopředu, ještě nic neprovedly..
Babička - který má 92 let mně řekla, chval, ho chval ho.. Zkusila jsem to u nás to zabralo..)
Donesl 3 tak místo, mohlo to být lepší, jsem odpověděla, že i to je pěkně, ale určitě příště donese jedničku, protože je šikovný. Když něco udělal, tak jsem ho za to pochválila i za blbost, A bylo vidět, že prostě se načíná jakoby pyšnit, že ho chválím, Tak jednou jsem už řekla pojd mi nakrájet banán na dezert, ty si šilkulka, si velký kuchař, a změna..I nakrájel ho a pochválila jsem ho, že to má pěkné atd.
Zkus to, ne jenom hučet, a přikazovat ale hodně chválit
Nám to dokonce pomohli i u kluka co má ADHD, který se uplně změnil…Uvaří kávu, nepovedlo se mu to- jako takto dal tam moučku místo kostky jedné 
tak dřív bych mu řekla, že neni schopný ani toto udělát ted jjsem mu řekla, aby zkusil druhé, že o nic nejde.. po vypití jsem mu řekla, že byla výborná, ted se do kávy hrne
Příspěvek upraven 17.06.21 v 09:47
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.6.21 09:45
Ahoj, v žádném případě nejsi zlá matka!
Jsi unavená, vyčerpaná…je toho na tebe moc. 
Co prarodiče - nemůžou pomoct? Nejstaršího vzít aspoň na 3 hodinky někam na prochajdu, na výlet…??
Pamatuju si podle sebe, jak byla neskutečná pomoc, když moje mamka vzala staršího syna ven a já mohla být ty 3 hodiny „jenom“ s miminem…starší syn se vždycky vrátil úplně znovuzrozený, že byl chvilku s někým jiným než se mnou…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
17.6.21 09:48
@Le_lenaz Manžel má kombinovaný home office. Když pracuje z domu, vyžaduje klid. Po práci zase dělá na baráku, ale má i své koníčky, sport, setkání s kamarády, což chápu, že potřebuje pro odreagování, ale já nic takového nemám, ba dokonce nemám čas ani na základní péči o sebe, takže mě to také trochu prudí a někdy se kvůli jeho koníčkům chytneme. Naposledy v pondělí, kdy jsem si už asi po 4. zrušila doktora kvůli jeho zábavě. Zase na druhou stranu mi kolikrát pohlídá miminko, abych ho nemusela brát na fyzio s batoletem. Takže ne, že by vůbec nepomohl
- Citovat
- Upravit
17.6.21 09:50
@Anonymní píše:
@Le_lenaz Manžel má kombinovaný home office. Když pracuje z domu, vyžaduje klid. Po práci zase dělá na baráku, ale má i své koníčky, sport, setkání s kamarády, což chápu, že potřebuje pro odreagování, ale já nic takového nemám, ba dokonce nemám čas ani na základní péči o sebe, takže mě to také trochu prudí a někdy se kvůli jeho koníčkům chytneme. Naposledy v pondělí, kdy jsem si už asi po 4. zrušila doktora kvůli jeho zábavě. Zase na druhou stranu mi kolikrát pohlídá miminko, abych ho nemusela brát na fyzio s batoletem. Takže ne, že by vůbec nepomohl
Tak to se nezlob ale on vidí že padáš na hubu, potřebuješ navštívit doktora a on ti řekne že má prostě svou zábavu? Dej mu děti a bež na zábavu ty. To není život. Hlavně že on si splnil sen starým domem…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.6.21 09:51
Až mu odpadneš a odvezou tě do nemocnice tak bude čumět..
Mě tak odvezli kamarádku ve 32 dostala infakt a jela stejný režim… nevyspaná, vyčerpaná, vynervovaná, žádný odpočinek, žádný klid…
Když to čtu, tak bych ti hned šla pomoct,
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.6.21 09:53
@Anonymní píše:
Ahoj, přičítám tuto diskuzi, jelikož jsem také zlá matka. Vždycky se zapřisáhnu, že se příště ovládnu, ale nedaří se mi to.Mám 3 děti, první 2 jsem odchovala jako relativně zdravá a spokojená máma. Zlom nastal po narození nejmladší dcery a následně po přestěhování na starší barák, k čemuž mě přemluvil manžel s tím, že se tím splní jeho životní sen. Výsledek je takový, že vůbec nic nestíháme, musíme šetřit každou korunu, u mě se rozjely chronické nemoci, které nemám čas řešit a hádáme se kvůli tomu každý den. A vše se přenáší na děti. Já se od 5 ráno do 23-24 nezastavím. Běhám kolem mimina a batolete, denně musím vařit kvůli jejich extra potravinovým nesnášenlivostem. Mimino kojím, v noci tak co hodinu. Teď rostou zuby, takže je u prsa pořád.
Jsem vyčerpaná, unavená, všechno mě bolí, často brečím, nezajímá mě nic, jen přežívám.
No a já vždycky tak 3× řeknu mile, co po něm chci, po 4. už zařvu a po 5. už ječím jak saň a občas dostane i na zadek
Batole má období vzdoru a to hodně výživné. Navíc s ním chodím na fyzio a doma musíme cvičit, což je opět řev a stres. No a prvňák dělá naschvály, neuklízí po sobě, schválně rozsypává věci, bouchá sourozence, neobleče se sám, u všeho musí mít asistenta (mě), který ho kope, aby něco dělal, jinak nedělá prostě nic. Do školy chodíme pozdě, protože si mladý pán sám ani neobuje boty. Prostě stojí v předsíni a kouká, jestli mu třeba na nohy neskočí samy
Pak mě to vždycky mrzí, protože brečí.
Máte to někdo podobně? Hrozně bych chtěla být lepší mámou. Nechci dětem kazit dětství.
V tvé situaci bych rozhodně zlá máma nebyla!
Protože bych už dávno visela na špagátu za domem.
Poradit ti nedokážu, snad jen řídt, že se to zlepší, až děti povyrostou. Mně někdy tečou nervy i s jedním dítětem a bez finančních starostí… (Ostatně i proto jsem se rozhodla pro jedno. Nechtěla jsem být jako moje mamka, která strávila většinu našeho dětství řvaním, přitom teď je v poho a super babička). I když třeba moje sestra taková není. Dětí má jak smetí a k tomu vybudovala super kariéru (pochopitelně teda využívala hlídání od mamky a chůvy, ale i tak).
Tobě by pomohlo hlídání a výpomoc v domácnosti. Jenže když nemáte prachy, je to těžké.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.6.21 09:54
Když se ohlédnu zpět, co bych na MD udělala jinak, tak bych určitě našetřila nějakou kačku, abych měla aspoň jednou týdně hlídání ( nazávislé na někom z rodiny) a měla aspoň jedno odpoledne pro sebe. Každý potřebuje vypnout, odpočinout, být jinde. Tím spíš mamka, která se stará 24/7
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.6.21 09:55
@Anonymní píše:
@Le_lenaz Manžel má kombinovaný home office. Když pracuje z domu, vyžaduje klid. Po práci zase dělá na baráku, ale má i své koníčky, sport, setkání s kamarády, což chápu, že potřebuje pro odreagování, ale já nic takového nemám, ba dokonce nemám čas ani na základní péči o sebe, takže mě to také trochu prudí a někdy se kvůli jeho koníčkům chytneme. Naposledy v pondělí, kdy jsem si už asi po 4. zrušila doktora kvůli jeho zábavě. Zase na druhou stranu mi kolikrát pohlídá miminko, abych ho nemusela brát na fyzio s batoletem. Takže ne, že by vůbec nepomohl
To je teda od něj ohromě obleduplný, že pohlídá VLASTNÍ díte, když ty jde s jeho dalším dítětem k doktorovi, borec…
A jak zrušila doktora, kvůli jeho zábavě? Tohle si nesmíš nechat líbít.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.6.21 09:57
Mě normáně uplně přejel mráz po zádech, my měli doma prvnáčka ted jak je to učení a kluka teda 6 třída, ai tak to učení už všem lezlo na nervy- technika, klid a všechno tři týdny karantény, muž doma pracoval, já covid horečky nemohla jsem nic, oni v pohodě, a ted učení..
A představa, že mám na starost ještě miminko, batole… Jako okoo baráku, když se opravuje s malým dítětem a kojencem znám, a stačilo, ale tento rok byl takový trochu divný k tomu všemu, fakt ti nezávidím
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
Jestli kojí batole, tak nejspíš na spaní a trochu navíc. To asi zas taková děla prolaktinu nedostává, že by jí to zničilo, když předtím přežila kojení mimina
Nicméně to vidím hlavně na únavu a sociální izolaci. A stereotyp. Když se začnu cítit a chovat takhle, nejvíc pomáhá vykopat celý cirkus ven, bez ohledu na počasí. Upřímně, můj nejvíc kravský čas je každý den kolem oběda, už pět let a po tři děti
A pak pár hodin týdně pracovat. Chůva není sprosté slovo.