Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Začala bych si dělat i čas na sebe.. To je strasne důležitý.. Ten celodenni kolotoč je na palici… Já jsem jednu dobu byla taky úplně vyhořela, bez energie.. Našla jsem si cvičení jógy.. Snažila se být víc venku…udelat si jeden večer v týdnu s kámoškou… Naplánovat něco v týdnu na co se těšit… Teď je ta doba o to blbe jsi skrz Covid opatření… Takže já vás chapu
@Elen8 tak to asi jak u kterého dítěte. Mně se kojený syn budil tak 4× za noc a musela jsem kvůli velikosti prsou kojit do půl roka vsedě, pak už to šlo vleže. A dcera na UM spala od 1. měsíce celou noc. Žádné mléko jsem po nocích připravovat nemusela.
@Aduš8 jasny, u me i dcera na UM vstavala do snad 2 let na mleko. Nejdřív snad 3-4 za noc, po 18m 1 za noc.
Syn kojený cca stejná frekvence jen s tim, ze jsem se jen přetocila na bok, nakojila a spala dal.
Každé dítě to ma jinak a s rada přestan kojit bych byla velice opatrna, ne to tu strilet jako univerzální radu, muze to taky nadělat matce ještě větší starosti.
Příspěvek upraven 16.04.21 v 20:31
@Elen8 jenze hormony delaj v mozku paseku a prolaktin je proste svinskej hormon a nektery zensky po tom magori a nebo ztraci psychiskou pohodu… a btw dost matek, ktery prestaly kojit tak jim dite najednou misto xkrat za noc se zaclo budit jen jednou a nebo taky vubec ![]()
@Elen8 to si nemyslím. Jako oficiálne možná v mini dávce ano, ale ani jedno z toho není nic, co bych svému dítěti chtěla přes mléko posílat. Každopádně vypichla jsi tu nejmíň podstatnou věc z celého mého prispevku. Doufám, že zakladatelka si z toho odnese něco trochu jiného.
@Midaku ja vás ale chápu, jen jak píšu byla bych s tim opatrna, neni ani uvedeny vek dítěte, zda ma zavedený jídelníček, zd ji dobře atd a dost z vas rádi přestat ![]()
Já na tom byla stejně. Byla jsem nazraná 24/7. To se nedalo tak žít. V 15 měsících jsem konečně odstavila a dítě šlo rovnou do jesliček. Nejdřív 2 dopoledne a postupně jsem přidávala. To byla jediná záchrana. A taky když to šlo, tak nechat dítě s partnerem a odejet třeba na dva dny. Bylo to nejhorší období mýho života. Zlatý milovaný jesličky. Teď je to už v pohodě. Velký zlepšení, nejsem nazraná skoro nikdy. ![]()
@Anonymní píše:
Je mi něco přes třicet, mám dvě batolata a nepoznávám se. Vždycky jsem si děti přála, byl to můj sen mít jich co nejvíc, po spontánním potratu jsem se pomalu sesypala. Teď se mi všechno splnilo, mám dvě nádherné děti, ale nedokážu si je užít, jsem ně ně zlá. Mladší kojím, několikrát za noc, vlastně jsem kojící/těhotná poslední čtyři roky. Vstávám na. raná, pak celý den prudím, nedokážu vymyslet smysluplnou zábavu, protože pořád jen něco uklízím a někoho zachraňuju.
Přestěhovali jsme se, nikoho tady pořádně neznám, manželovu rodinu jsme neviděli rok, já sourozence nemám, jen maminku a babičku. Každý den je stejný, začíná mi být jedno, jaký je rok nebo století.
Manžel i máma by chtěli, abych byla veselá a radostná, ale místo toho jsem jen odporná a všechno zkazím. Děti si mě budou pamatovat jako zamračenou krávu. Máte to někdo taky tak?
Zdravím,
tenhle pocit řeším více méně každý den. Nikdy jsem tolik nekřičela, jako teď s dětmi skoro 5 a 2 roky. každý den jdu spát s tím, jak budu druhý den méně protivná a jak ty věci budu brát s větší rezervou a nedělat jim pořád díry do hlavy…tohle nesmíš, to bys neměla, proto a protože…a nějak se mi stále nedařilo, až jsem upustila od „nevztáhnu na ně ruku“ a občas místo řvaní a výčitek na ten zadek dám (žádná vařečka, jen třepnu) a zdá se, že to všichni neseme mnohem lépe…ale i to si pak vyčítám (mám to v povaze, že chci vše dělat stále lépe a jsem se sebou nespokojená)…s tím už se musím sžít…ale nejste nejhorší matka na světě, nebojte…jsou období a období…také se třeba budete cítit lépe, až místo vás budou nasávat mléčný koktejl
a až si s Vámi budou povídat, až třeba potkáte nějakou kamarádku (já stále nemám, ale za to si můžu sama, že ani moc nechci), až si najdete nějakou činnost, ve které se vyřádíte a budete se těšit zase za dětmi (někdo sportuje, já píšu pohádky a povídky - odkazy v podpisu)… držte se!
![]()
@Elen8 píše:
Takze misto komfortního kojeni, ktere je vzdy k dispozici bude kupovat drahe mleko, lahvičky, a místo toho aby v noci jen stahla tričko a v polospanku nakojila bude v noci vstávat, dělat um a vyvaret lahvickysorry ale to je rada teda.
Mam za sebou UM u dcery a kojení u syna a kojení je mnohem pohodlnejsi.
Tak on asi každý radí dle své zkušenosti. Pro mě bylo kojení všechno, jen ne komfort. Kojení trvalo i půl hodiny, i více, neustále boje o přisátí, aby u toho neusínaly… U obou dětí jsem byla během kojení nevyspalá zombie s nalomenou psychikou. Po přechodu na UM spal syn celou noc okamžitě od 2. měsíce a dcera to samé, jen o dva týdny později.
Mám 3 děti a když jsem byla na rodičáku s nejmladším, měla jsem podobné pocity. Věčně utahaná, nabroušená, nešťastná.. pomoc žádná, manžel v práci do noci.. nejmladšího jsem kojila do 2 let (pak jsem na tvrdo odstavila), v noci byl de facto nonstop přisátý, do toho předškolák a školák, já padala na ústa.
Jediný, co mi pomohlo, byl návrat do práce. Nejmladší šel ve 2,5letech do školky a já na 4h do práce. Od té doby veliký obrat k lepšímu, bývám taky unavená, ale jinak. Jsem spokojená, i když toho fakticky mám víc.
Chápu, to nevyspani je strašný. taky už jsem 4 roky těhotná/ a nebo kojim, obě děti se v noci budí, hlídání nemáme. Trochu pracuju z domu. Mne hodně pomohlo, ze nechávám malého spát u sebe v posteli, když u kojení usneme, takže u mě teď spí skoro každou noc. Původně jsem toto v plánu neměla, ale takhle se proste všichni vyspime, což děla velký rozdíl v kvalitě života. Manžel pomáhá a klidně občas místo vaření objednam oběd apod. Snažím se občas mít třeba 20 min pro sebe na cvičení apod. Taky jsou dny, kdy mam všeho dost, ale celkove jsem teď, když se v noci vyspim, spokojena. Kazdemu asi funguje něco jiného, ale dala bych si jako prioritu něco, čím naberete trochu energie. Držím palce ať je u Vas brzo zase pohoda.
Já mám ročního chlapečka a taky na něj občas zvýším hlas… 🙂 A taky si vyčítám, že se mu málo věnuji, ale je šikovný umí toho hodně a krásně si vyhraje sám ve svém koutku v obýváku.. Taky mě nic nebavi, je to i tím počasím… 🤷🏼♀️ teď kvůli zoubkům s námi začal spávat v posteli v noci, ze začátku jsem byla proti a teď? Neřeším to, nebude s námi spinkat věčně a užívám si to 🙂 ale taky mi doma pěkně hrabe poslední dny a nic mě nebaví.. Prádlo mám v pračce už čtyři dny… Už třikrát jsem ho prala znova, ale abych to pověsila? No ani mě nehne 🤷🏼♀️ Teď je to prostě všechno na pikaču, ale hlavu vzhůru bude lépe.! 🙂
@Elen8 tak píše, že ma dvě batolata, takže i to mladší kojene ma minimálně rok. To už naprostá většina dětí jí tak, ze kojení není hlavní složkou. Někdo si kojení uziva, někdo zase ne. Každopádně v případě zakladatelky ani zrušení kojení nepomůže na kompletně všechno, co ji trápí. Jen to může přispět ke zlepšení. Ale taky nemusí. To musí vědět ona, jak to ma.