Strach po incidentu?

6.4.21 12:53

Strach po incidentu?

Zdravím, jdu si pro řadu i zkušenosti. Mám dceru 3 roky. Veselá hravá holka, nebyl problém být celé dopoledne s někým z rodiny, ale minulý týden jsme měli při procházce se psem incident kdy na nás vyběhl vlčák. Naštěstí se nikomu nic nestalo ale dcera byla hodně vyděšená a hodně plakala. Měla strach o našeho pejska, má ho hodně ráda. Trvalo mi asi hodinu ji pořádně uklidnit nicméně te doby špatně spí, pláče ze spaní…co mě ale trápí je to že se najednou nesmím vzdalit jinak spustí opravdu hysterák. Neuklidni ji nikdo kromě mě. Opravdu se mnou chodí i k záchodu :nevim: a neustále se ujišťuje že nikam neuteču. Chápu že musím počkat než ji to zase přejde ale i tak budu ráda za vaše zkušenosti.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
Ou
16142
6.4.21 13:07

Zkus aby ten strach zkoušela pojmenovat, aby o něm mluvila tak jak jí to její level abstraktnho myšlení dovolí.

pokud je ochotná kreslit, tak ať to nakreslí, zkuste s hračkami třeba vymyslet nějaký příběh, kdy se něco podobně děsivího stane a kdy se to nějak aktivně vyřeší.

Vezměte si na pomoc třeba emila

https://www.kosmas.cz/…mil-se-boji/

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
275
6.4.21 14:17

Stalo se mi něco podobného před lety se synem. Několikrát po něm vyjel nějaký pes a on pak hóódně dlouho odmítal být sám. Synovi bylo asi pět.
Přešlo ho to pak samo. Ale až po dlouhé době, do té doby jsem mu byla já nebo jeho táta za zadkem. Bylo to tedy pozdějš než ve třech letech a svůj strach překonal, když chtěl začít chodit sám ze školy - znamenalo to totiž, že může nastat situace, že bude muset projít kolem psa… a sám! Ještě chvíli trvalo, než tu myšlenku strávil, pak se nějakou dobu chlubil, že prošel kolem psa a nezbláznil se, a tím se to úplně srovnalo.
Celkově to bylo děsné, šli jsme třeba spolu venku, opodál byl pes a on už na mě visel, ať ho vezmu do náručí, ať jdem pryč apod. Radu jak to překonat rychleji ale nemám.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
6.4.21 14:32
@kyslík píše:
Stalo se mi něco podobného před lety se synem. Několikrát po něm vyjel nějaký pes a on pak hóódně dlouho odmítal být sám. Synovi bylo asi pět.
Přešlo ho to pak samo. Ale až po dlouhé době, do té doby jsem mu byla já nebo jeho táta za zadkem. Bylo to tedy pozdějš než ve třech letech a svůj strach překonal, když chtěl začít chodit sám ze školy - znamenalo to totiž, že může nastat situace, že bude muset projít kolem psa… a sám! Ještě chvíli trvalo, než tu myšlenku strávil, pak se nějakou dobu chlubil, že prošel kolem psa a nezbláznil se, a tím se to úplně srovnalo.
Celkově to bylo děsné, šli jsme třeba spolu venku, opodál byl pes a on už na mě visel, ať ho vezmu do náručí, ať jdem pryč apod. Radu jak to překonat rychleji ale nemám. [/citace
Děkuji za reakci :) ona se dcera psů nebojí ani po tom incidentu, u našich máme vlčáka a za ním jde furt v pohodě. Spíš ma strach ze bych jako mohla odejít já. Protože se mě ptá jestli neuteču a že chce aby sme byli spolu. Ale k tomu důvod nemá…nikdy sem ji nikde nenechala…samozřejmě ji vždycky řeknu že ji nikam neuteču atd…
  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat