Poradna porodní asistence
Bc. Vladimíra Toplaková
Je to jen období. Vydržte. Bude líp
Dělají to hormony, do toho ještě, když s tím miminkem toho člověk málo naspí, to jde ruku v ruce.
Takové pocity má skoro každá novopečená maminka. Bude brzo líp. ![]()
Ahooj, omlouvám se za anonym, ale jsem z toho co sem chci napsat špatná. Před 2týdny se mi narodila krásná holčička. S přítelem jsme se na ni oba dva moc těšili. Já už nedočkavě nakupovala poslední věcičky pro malou. Vždy jsem si děti moc přála, a těšila jsem se na roli maminky. V porodnici jsme byli 12dní. Už tam jsem byla jako hromádka neštěstí. Někdy to bylo lepší, jindy zase horší. Nemohu se z maličké radovat, jsem z toho zoufalá. Bojím se co příjde, bojím se, že se o maličkou nezvládnu postarat, a že jsem si zkazila život. Vím, hrozné.. Vůbec to nechápu, je mi z toho smutno. Je tu někdo, kdo si prošel tím samým? Kdy vás tyto pocity opustili?