Kakání do kalhot ve 4 letech

12.6.16 11:58

Kakání do kalhot ve 4 letech

Ahoj holky :) Už nevím, co dál… :nevim:

Na nočník jsme začali ve 2 letech…úspěchy neúspěchy se střídali. No a někdo mi tenkrát poradil, že když mu to nejde, ať zas dám plínku, že k tomu dospěje. A tak jsme to zkusili za nějaký čas znova a tentokrát už to šlo hůř. Byla to moje chyba. psycholožka radila, ať odměňujeme, netrestáme…v klidu, on k tomu dospěje. Minulý rok v prosinci si řekl, že nechce plínku v noci. Od té doby jí nedáváme. 2 hodiny po usnutí ho vyčůráme a pak spí až do rána. Přes den nehoda střídá nehodu…čůrání se celkem upravilo…učůrne si jen když je zabrán do hry. Kakání nás ovšem trápí pořád!
V 10/2015 se narodila sestřička…nevidím žádný rozdíl před a po… prostě vše při starém - kaká do kalhot jako vždycky. V prosinci dostal salmonelu…no byla jsem z toho na nervy…hovínka všude…do toho malá…koberec, plovoučka…pořád prát a vytírat… V únoru nastoupil do školky a po nějaké době se tam začal pokakávat také. někdy se i počůrá. Školku má rád, nestěžuje si, těší se tam, dokonce mě přemluvil, aby v ní mohl být celý den.
V září má jít do státní školky a tam se s ním už párat nebudou. Dětská psycholožka říká stále to samé…odměňovat, chválit a netrestat. Bohužel se mi zdá, že je na mě syn hodně napojený…moje trable a stresy se na něm promítnou. Pokakává se když si hraje sám v pokoji, ale pokaká se, i když si spolu hrajeme a vše je fajn.
Už vůbec nevím, co dělat, jsem zoufalá…tolik se snažím být v pohodě, smát se a dělat, že se nic neděje, ale každé je hovínko v kalhotech mi připomíná moje obrovské selhání… to že jako matka stojím leda za ten bobek v kalhotech. Už to nedávám. Porady s dětskou psycholožkou, před dvěma týdny kineziologie…sama docházím na terapii k psycholožce a svoje psychické problémy plynoucí z mého dětsví řeším prakticky od jeho narození.
Kdysi jsem na něj zvýšila hlas a dala mu na zadek - pokakal se na chodbě a všude to pomatlal - ano, já vím, že to bylo špatně. Denně kvůli tomu brečím a pak se snažím být ok…všichni říkají, že se to spraví…tak furt čekám. Jenže už mi dochází síly. Když jel na celodenní výlet se školkou, celý den jsem myslela jen an to, jestli se pokaká nebo ne. Prý se to v kolektivu spraví…no zatím to tak nevypadá.
Nemám tu ani žádnou kamarádku, se kterou bych si o tom mohla promluvit. Moje matka v tomhle ohledu nefunguje - nikdy si s náma nehrála, otec nás bil… Manžel mi říká, ať to nechám a jsme v klidu…jenže on je v práci, tak si to může dovolit „být v klidu“.
Nevím, už co dál… trvá to už moc dlouho…docházejí mi síly, inspirace… :,(

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
413
12.6.16 12:45

@Špuntice1986 Maminko, co zkusit jinou dětskou psycholožku? Třeba vám poradí :nevim: A neobvinujte se, určitě se časem spraví :kytka: :hug: Přeji hodně sil :andel:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2965
12.6.16 13:37

Jednak bych určitě šla k jiné psycholožce. Pokud ty sama k nějaké chodíš, zkus jí poprosit, jestli by ti neporadila, kam se synkem jít.
Ke školce: myslím, že jsi teď hodně stresovaná z toho, že syn nedá státní školku. A co si říct: Zkusíme to a když to nepůjde, tak se vrátíme do soukromé. Tam evidentně nehody zvládají Jasně peníze, ale když jste tu soukromou zvládli doteď, tak by to jistě šlo nějak vyřešit i dál. Ale určitě bych začala (a co nejrychleji, blíží se prázdniny, dovolené, objednací termíny jsou dlouhé) tou psycholožkou.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
12.6.16 23:45

Ahoj, chci tě podpořit. Není jednoduché mít v dnešní době trošku „jiné“ netabulkové dítě. Bobek v kalhotách není tvoje ani jeho selhání, ale projev nezralosti jeho nervové soustavy. Časem to zvládne, netlač na to. Ve školce je teprve krátce, dcera nezvládala ve školce si říct ani po půl roce, když se do něčeho zabrala, když byli venku, když se bála, že jí něco uteče… Teď už je to lepší (jsou jí čtyři a 3 měsíce, nehody mívá jen zřídka. Ale ještě před pár měsíci to bylo jak u vás). O to víc mě mrzí, kolikrát jsem na ní křičela, kolikrát jsem to v duchu přemílala, přesně jak píšeš, když jsem jí šla vyzvednout, jenom jsem koukala, jestli si nenese „pytlíček“. :roll: Důležité je pracovat na vašem vztahu, na vaší důvěře, abys mu byla fakt oporou. A ideální je, když se povede na pravidelné kakání, pak už se to vychytá lépe. Ale stačí, když proběhne nějaká oslava = tláskání, nebo střevní viroza… Hned je výsledek nejistý :cert: Držím palce a posílám povzbuzení, bude lépe. (Anonym z důvodu dcery - podle adresy na bazárku by šlo dohledat. Děkuji.)

  • Citovat
  • Upravit
13.6.16 02:09
@Anonymní píše:
Ahoj, chci tě podpořit. Není jednoduché mít v dnešní době trošku „jiné“ netabulkové dítě. Bobek v kalhotách není tvoje ani jeho selhání, ale projev nezralosti jeho nervové soustavy. Časem to zvládne, netlač na to. Ve školce je teprve krátce, dcera nezvládala ve školce si říct ani po půl roce, když se do něčeho zabrala, když byli venku, když se bála, že jí něco uteče… Teď už je to lepší (jsou jí čtyři a 3 měsíce, nehody mívá jen zřídka. Ale ještě před pár měsíci to bylo jak u vás). O to víc mě mrzí, kolikrát jsem na ní křičela, kolikrát jsem to v duchu přemílala, přesně jak píšeš, když jsem jí šla vyzvednout, jenom jsem koukala, jestli si nenese „pytlíček“. :roll: Důležité je pracovat na vašem vztahu, na vaší důvěře, abys mu byla fakt oporou. A ideální je, když se povede na pravidelné kakání, pak už se to vychytá lépe. Ale stačí, když proběhne nějaká oslava = tláskání, nebo střevní viroza… Hned je výsledek nejistý :cert: Držím palce a posílám povzbuzení, bude lépe. (Anonym z důvodu dcery - podle adresy na bazárku by šlo dohledat. Děkuji.)

Děkuju…ale nemyslím si, že jde o nezralost. Někdy si řekne, sám dojde…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1053
13.6.16 11:17

@Špuntice1986 A čemu to přisuzuješ ty sama?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
13.6.16 22:24

Já se domnívám, že to není ničí vina. Je to zřejmě něco, čím si potřebujete v rodině nebo on sám něco uvědomit, nebo možná jenom ty.. dobrá volba ta kinezka, tam se dá odkrýt mnoho zátěží. Mám podobně starou dceru (4 a 2měs.) a miminko půlroční, takže stejně rozložený věk a musím říct, že od narození mimča to byl záhul jako bejk co se týče jejího somatizování-blinkání, počůrávání, pokakávání, horečky, průjmy, kašle, rýmy.. fakticky v jednom kole. Pořád si trochu učůrává a občas se pokaká, není to na denním pořádku (pokakání), ale není to v pořádku zcela. Špinavý kalhotky každou chvíli, všude si nosím sebou náhradní. Ale já se z toho nějak nehroutím, protože řešíme ještě závažnější zdrav. problém a taky jí nečeká přechod do státní školky a tohle nechávám, ať si to žije vlastním životem. Já jí klidně i řeknu upřímně, že to smrdí, že je mi to nepříjemný to předpírat v ruce a že by si mohla dávat pozor a zapojuju jí do likvidace, ale jinak žádný trest, to ani náhodou. Taky občas mívá opruzený zadek nebo pipinku, tak jí vysvětluju, z čeho to má a proč je důležité být v čistotě, ale nijak jí nedrezůruju, ani nechválím, pokud vydrží dlouho v čistotě nebo se hezky vykaká do záchodu, to mi prostě přijde v jejím věku normální stav a za to jí nechválím ani neodměňuju. Když je čistá, jsem ráda, když není, dáme to do pořádku a dobrý.
 Jana

  • Citovat
  • Upravit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

Chrastítko Špendlík

  • (4.6) + 67 recenzí

Dudlík Perfect

  • (4.7) + 53 recenzí

BABY NA UCPANÝ NOS 50 ML

  • (4.9) + 41 recenzí

Dudlík Space 0–6m

  • (4.9) + 41 recenzí

Poradna pediatra

Ikona - Jiří Havránek

Mudr. Jiří Havránek