Poradna o očkování dětí proti chřipce
MUDr. Daniela Verdánová
@Katastrofaobecna píše:
Téma pro zasmání. Vzhledem k tomu, co jsem si ráno uvařila vedle čaje mě napadlo, jestli jsem poslední exot, nebo to také ještě někdo dělá?
Mám dojem, že mé okolí to už celé vzdalo.
Nevyvařovala jsem nikdy. Alibistické roušky, které nosíme do nerizikového prostředí okolo krku a občas natáhnem, aby se vlk nažral, peru jednou týdně v pračce.
Tam, kde to považuji za rizikové ( zdravotnické zařízení, MHD a krámy), tam nosím jednorázově hadry, které vyhazuju do popelnice.
Upřímně, už to trochu pankuju ![]()
Mám těch roušek asi deset, dvanáct, takže některé nemám na nose i týden, takže teoreticky případný viry už jsou mrtvý
Už to nevyvařuju každý večer jako dřív, prostě mám jednu hromádku použitých, jednu nových a pak to vezmu najednou. Když se mi stalo, že sem zapomněla a neměla „čistou“, tak sem prostě vzala použitou (nosím ji na krku a na nos dávám jen když se blíží lidi - a v uzavřených prostorech, samozřejmě, protože jinak bych se jako astmatik a alergik už dávno udusila), prostě neblázním.
Když třeba jdu jen s košem, tak tu roušku klidně použiju i později, neukládám ji po těch třech minutách ve výtahu hned mezi biologický odpad.
Příspěvek upraven 04.05.20 v 11:22
@AninaEli V době největší krize jsem byla hlavně doma, takže jsem si nezvykla je nosit. Teď už běhám i dost venku a stalo se mi, že dojdu domu, sundám to spokojeně, že už mě nebolí uši, nadšeně mě přivítali psi a já už si ji zapomněla vzít, když jsem s nimi šla ven. Mozek se přepl na jinou automatiku - procházka se psy po příchodu domů.
Včera jsem vylezla z auta a těch padesát metrů domů, kde ji mít nemusím jsem taky šla bez ní, omylem, prostě jsem šla domů, kde mám zafixováno, že být nemusí.
Ale chápu, že vysvětlovat pak dětem, že ji ještě mít mají je na nic. Budu si dávat větší pozor.
Nevyvařovala jsem nikdy, ale já jsem po začátku nikam nechodila. Teď když chodíme ven častěji, jednou za čas vyperu, jinak to dám jen vyvětrat na sluníčko na balkon ![]()
Já je vyvařila myslím jednou. Teď máme roušky „na sport“ - to jsou ty které dobře drží na krku a perou se nejčastějc (se sportovním oblečením, které peru mám pocit furt), a „do obchodu“ - to jsou ty za uši a nosíme je málo, takže ty se perou tak jednou za týden dva. Někdy nosím týden tu samou, protože jdu do obchodu jen párkrát. A pak mám jednu pohotovostní v autě, pro případy kdy někam jedu a zapomenu si vzít z domu. Ta tam je už pěkně dlouho a vyprat by se asi měla ![]()
My ty roušky nosíme hlavně jako ochranu před pokutou a veřejným zavržením, takže to ani moc nehrotíme ![]()
No já kdybych to nedělala, tak by dost smrděla
Jednorázové ústenky nejsem schopná nosit, protože co? Smrděj!
Roušky vrazím je do zavařovačky s vodou a nechám 10 minut v mikrovlnce, do druhého dne uschnou. Světlé nepereme denně, takže tohle je nejjednodší cesta.
Nežehlím a nežehlila jsem ani na začátku.
Peru a zehlim
. Vyvařovala jsem na začátku, ale strašně mi smrděly, takže jsem to vzdala.
Nevyvařuju a ani jsem nevyvařovala. Logicky bych po příchodu z venku musela vyvařit vše, takže to nijak nehtrotím
. Vyperu na 60 či 90 s ostatním prádlem a frnknu do sušičky
.
@Katastrofaobecna píše:
Téma pro zasmání. Vzhledem k tomu, co jsem si ráno uvařila vedle čaje mě napadlo, jestli jsem poslední exot, nebo to také ještě někdo dělá?
Mám dojem, že mé okolí to už celé vzdalo.
Pokud s ní jdu jen tady po městě, kde nemáme jediný případ a navíc nikoho nepotkám neřeším. Když jedeme do okresního města, kde tedy sice momentálně taky nejsou evidované případy roušky vyvařím.
Nevyvařovala jsem nikdy, přeperu v ruce, po uschnutí přežehlím. Já nosím do práce jednorázovky a nasazuji jen v uzavřeném prostoru, venku je mám na bradě.
Použité vyvaruji i žehlim stále, a nadále dodržujeme všechny opatření.
Jsem alergik, a teď ty pyly to je Teda peklo.
Nevyvaruju, dezinfikuji peroxidem vodíku a pak preperu a prezehlim.
Někdy vyvařuji, někdy jen roušku sundám, postříkám alpou a dám na sluníčko vyvětrat ven.