Kdo má jedináčka a nechce další?

Napsat příspěvek
Velikost písma:
34473
12.7.20 21:06
@Santa Juana píše:
@terien no ta příbuzná to řekla dost blbě teda, ale já na to myslím v tomhle směru také. Ne že by v případě nedejbože nějaké tragédie to bylo vlastně v pohodě, protože člověk přece má to druhé dítě. Ale tak, že člověk má potom ještě vůbec důvod žít.Už jsem i slyšela o úzkostlivých maminkach, které nikdy sourozencum nedovolily cestovat spolu.

Jsou lidé, kteří měli dvě děti a přišli o obě, takže bych měla mít minimálně tři. Nebo radši víc :lol: není to hezké téma, ale já si myslím, že když se to stane, tak ta rána prostě zůstane, ať máš jedno dítě nebo dvě a už nikdy nic nebude v pořádku. To další dítě nezmění.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4497
12.7.20 21:12
@Anonymní píše:
@darekp ono je to možná trochu šokující, ale ono je to fakt jako.. Já jako jedináček bych nikdy nechtěla být jedináček..Když byl rozvod, všechnu tíhu jsem jako dítě nesla sama.. Nikomu jsem to nemohla takto říct. Kamrádkám, jsem zase nechtěla roznášet o rodině.. Když se naši dohodovali ta, jsem byla jediný střed.. Když mi ted onemocněla těžko maminka, opět všechno na mji hlavu, nemohla jsem s nikým se třebaq podělit, a nebo rozdělit si péči- o to šlo s dvěma děti to bylo hodně složité..
Nehledě na to, že jsem si od malička vyslechla, že určitě mám všechno co chci, později, že jsem určitě rozmazlená. atd.
Takže ono to o tom, že někdo,, zůstane sám neni až tak mimo, to se také týká rodičovství.. Je rozdíl, když se stane neštěstí sama sedet v obýváku a mít prázdné ruce, a nebo vidět, že je kolem život, pro který má smysl žít..
Takže zase tak narovinu bych to nenapsala. ale ono kdo má jedno to vidí z pohledu rodiče, z pohledu dítěte nic moc..
Ale každého věc

Jako já sama mám dceru dva a půl roku a mám v plánu jí určitě sourozence pořídit, sama mám staršího bráchu.. kdybychom už měli postavený dům, tak jdem do toho hned, jen čekáme, až budeme v novém, teď bychom se těžko vešli, ale jinak jsem pro sourozence :palec: jen mi přijde totálně uhozený, že něco takovýho může někdo vypustit z huby, že jako co když ti to jedno umře 8o to je na mě teda fakt síla! Jako že by to nějakou maminku přesvědčilo, že by si teda z tohohle důvodu měla pořídit ještě jedno, jako že by měla počítat s tím, že jedno dítě přijde ‚nazmar‘? To je fakt na tečku :cert:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4507
12.7.20 21:47

Tak já to beru z pohledu asi i trosku jinak. S rodicemi jsme měli naprosto šílený vztah a byla jsem moc rada za sestry, které mi byly oporou a doteď jsem šťastná, ze je mám. Vím, ze nikde není psáno, ze sourozenci si musí rozumět, ale chci dat alespoň šanci svým dětem to zkusit. Když třeba vidím i svoji babičku, jak teď jezdí se svoji segrou po lázních a jsou tady jedna pro druhou… přijde mi to fajn nejen na dětství, ale na cely život. Syn má dva roky a taky si říkám, jak to začíná být super, ze je vypiplany… čekáme druhé a někdy si říkám, co jsem si to provedla, ale na druhou stranu to tak šíleně rychle uteklo… a kolik dalších let pak budu mít veget… další dva roky pakarny mi za to všechno stojí :)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1212
12.7.20 21:49

Já mám jedno, jedno i sál mít budu, druhé neplanuji. Jednou jsem četla, že budu mít tolik děti, kolik dokážu sama kvalitně uživit. S mužem máme hypotéku a žije v Praze. Ač mám dost peněz, kvalitu každý vidí jinde. Kdyby se cokoli nedejbože stalo, tak mzsim být schopna, uživit sebe, dítě, muze a hypotéku. Vzhledem k tomu, že právě zažíváme tuto situaci v našem blízkém okolí, muž moji známé vážně onemocněl, má ID z nadstandartniho příjmu na 0 0 prd. Ona dvě děti, hypotéka, nemocný manžel (nevylecitelne) a zásoby peněz se začínají krátit. Oba a normální plat… Asi budou muset prodat 4+1 a najít si menší a holky asi budou muset změnit školu, pac chodí do ne úplně soukromé, ale na nějaký gympl kde něco platí… A že okoli nám pořád říká jaký jsme skvělí rodiče, že je škoda mít jedno atd… Na to ja z vysoka víte co. Někdo má na to mít 4 děti, někdo má na to mít 1. Ani jedna není dobře a druhá špatně. Je to tak jak si to člověk zařídí a udělá… A a co se cítí…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
679
12.7.20 22:16

@chaela Taky to tak vnímám, čekáme co nevidět třetí a téměř všichni se diví, proč jsme do toho šli, když máme už kluka a holku tři roky od sebe.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
12975
12.7.20 22:28
@Anonymní píše:
Také zůstaneme u jednoho dítěte. Snažím se zjistit to, co opravdu chci a rozhodnout se podle svého vnitřního hlasu a né podle společenských norem a tlaku, který se na mě vyvíjí, včetně rodiny. Nechápu, kde se vzalo, že dvě je normální a všechno ostatní (bezdětní, s jedním dítětem nebo s třemi a víc) jsou nějakým způsobem divní. Nechápu, jak mi do života může kecat někdo, kdo mi vlastně ani není blízký (kde se v těch lidech bere ta drzost???). Co je vlastně dobře a co špatně? Kdo to určil a kde je to napsané?

Vnitřně se na druhé necítím. Opravdu se bojím, že bych to nezvládla, byla v depresích. Asi nejsem mateřský typ. Dceru miluji, ale občas je to dost náročné a žiji i pro jiné věci, než jsou jen děti. Pořád mi ale hlodá v hlavě, že: "bude mi vyčítat, že nemá sourozence… i přes naší snahu nebýt rozmazlená - bude rozmazlená… třeba by to s druhým dítětem bylo lehčí a s prvorozenou by byli parťáci (ale věkový rozdíl se už zvyšuje, tak tohle možná za chvilku odpadne..) a hlavně, jak je možné, že všichni kolem mě jdou automaticky do druhého, ani nad tím moc nepřemýšlí? Opravdu je ty děti tak naplňují? Proč to pro ně není tak náročné jako pro mě?

Někdo tady psal, že jedináčci neumí dělat kompromisy a neumí dobře chodit ve vztazích. To mi nepřijde, já mám sourozence a někdy mám ty samé pocity ;-). A sobce v rodině máme také, tkž nelze takto snadno škatulkovat…Petra

Mam jedonacka a nikdy mi to nevadilo, hlavne to bylo lepsi po rozvodu, jedno dite mi uplne stacilo nikdo z todiny to neresil

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
12.7.20 22:52

Tak ja mam sice mladsiho bratra, ale jsme hodne od sebe, takze takovi dva jedinacci, nemame spolu zadny vztah, prakticky se nezname (nemyslim si ale, ze za to muze ten vekovy rozdil, ale prevazne rozvod a dalsi zivot a vychova/nevychova rodicu). A citim se teda hodne sama. Partak mi chybi cely zivot, ale nejvic ted v dospelosti. I kdyz mam uzasneho manzela, mam nadstandardni vztah se sestrenici a spoustu kamaradek, tak to neni totez. (A to nemluvim o utrapach rozvodu pro jedinacka, to je taky kapitola sama pro sebe). Dulezitejsi nez znackove obleceni pro me by bylo s nekym ten zivot sdilet. A cestovat s rodici jsem prestala relativne brzo, co taky sama pubertacka s dvema dospelymi zejo, radsi jsem byla doma a chodila do skoly a byla mezi vrstevnikama. Podle me je naivni predstava, ze vas ty deti budou brat jako kamose do nekonecna a vsude s vama jezdit…

  • Citovat
  • Upravit
10952
12.7.20 23:11
@Anonymní píše:
@darekp ono je to možná trochu šokující, ale ono je to fakt jako.. Já jako jedináček bych nikdy nechtěla být jedináček..Když byl rozvod, všechnu tíhu jsem jako dítě nesla sama.. Nikomu jsem to nemohla takto říct. Kamrádkám, jsem zase nechtěla roznášet o rodině.. Když se naši dohodovali ta, jsem byla jediný střed.. Když mi ted onemocněla těžko maminka, opět všechno na mji hlavu, nemohla jsem s nikým se třebaq podělit, a nebo rozdělit si péči- o to šlo s dvěma děti to bylo hodně složité..
Nehledě na to, že jsem si od malička vyslechla, že určitě mám všechno co chci, později, že jsem určitě rozmazlená. atd.
Takže ono to o tom, že někdo,, zůstane sám neni až tak mimo, to se také týká rodičovství.. Je rozdíl, když se stane neštěstí sama sedet v obýváku a mít prázdné ruce, a nebo vidět, že je kolem život, pro který má smysl žít..
Takže zase tak narovinu bych to nenapsala. ale ono kdo má jedno to vidí z pohledu rodiče, z pohledu dítěte nic moc..
Ale každého věc

Ono to máš těžký, mám kamarádku že 4 dětí…o maminku téměř plně ležící a na 3 x týdně na dialyze se stará jen ona, když chtějí jet 1× za rok na 14 dní na dovolenou musí zajistit péči v ústavu, ostatní sourozenci neřeší…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
377
13.7.20 00:16

Zalezi predevsim na vasem vnitrnim nastaveni. Jak to citite vy? Ja se citila s jednim ditetem neuplne. Az s druhym mam „klid v dusi“ ☺️️ Toho, ze jednou bude vase dite samotne az vy rodice budete stari bych se nebala. Znam spoustu jedinacku a maji spoustu pratel.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4523
13.7.20 07:20

@Tejule tak zrovna od tohohle jsou pojistky. Já jsem na RD a z rodicaku bych určitě neuzivala může, 3 děti, hypotéku… ale to rozhodně není důvod k tomu ty děti nemít. Já jsem zase četla, že žena má mít tolik děti, kolik je schopna uživit sama v případě rozvodu. To mi přijde taky jako blbost. Rozvodem otec nepřestává být otec, na péči i výživě se podílí dál. Podle me by se počet děti měl řídit tím, co oba chtějí a kolik jich jsou schopni uživit.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
13.7.20 12:34

Mě krutě nebaví ani to jedno co mám, natož dvě. Zůstanu u jednoho, protože upřímně, pro mě je to prostě nuda. Mám pocit, že mi všechno utíká, když porovnám s předchozími lety, tak teď jsem v nejlepším věku, mám roupy, neposedím, něco se ve mě mele, pořád bych něco podnikala a jsem uvázaná doma u miminka, plen a jeho striktním režimu. Až bude za deset let trochu samostatnější, tak to už mi bude 51 a už ani nepůjde podnikat to, co bych podnikat chtěla zrovna teď a nemůžu, jestli je to srozumitelné :lol: Asi taky nejsem mateřský typ, takže já se do druhého rozhodně nepoženu. :nevim:

  • Citovat
  • Upravit
1224
13.7.20 12:45

Ahoj. Mám s manželem jedno. Zvažujeme jestli mít další. Zatím to vyhovuje jak to je. Prcek půjde do první třídy. Má placenou školu. Kdy by jsme měli 2, už by to všecko bylo náročnější. Časově i finančně. Takže z pohodlnosti nejspís druhé nebude. Navíc je nám přes 30 :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
34473
13.7.20 13:27
@chaela píše:
@Tejule tak zrovna od tohohle jsou pojistky. Já jsem na RD a z rodicaku bych určitě neuzivala může, 3 děti, hypotéku… ale to rozhodně není důvod k tomu ty děti nemít. Já jsem zase četla, že žena má mít tolik děti, kolik je schopna uživit sama v případě rozvodu. To mi přijde taky jako blbost. Rozvodem otec nepřestává být otec, na péči i výživě se podílí dál. Podle me by se počet děti měl řídit tím, co oba chtějí a kolik jich jsou schopni uživit.

Jj, o tom by ti mohla fůra ženských povyprávět, jak se chlap po rozvodu podílí a platí :mrgreen:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
26747
13.7.20 13:34
@terien píše:
Jj, o tom by ti mohla fůra ženských povyprávět, jak se chlap po rozvodu podílí a platí :mrgreen:

Nebo jak snadné je odejít s jedním nebo se třema  :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4523
13.7.20 13:37

@terien tak pokud je to někdo, kdo se placení nebo péči vyhýbá, dělá různé intriky, aby alimenty byly co nejmenší, o děti nejeví zájem apod, tak je to někdo, s kým bych já si třeba dítě neporidila. Málokdo se najednou zmeni z úžasného pečujícího, milujiciho, pořádného…na sprosteho, věcné opilého nemakacenka, co ho vlastní děti nezajímají…ono je lktreba si trochu vybirat, pak nemusím mít strach, co budu dělat, kdyby…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Užitečné odkazy

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

Sleep & play

  • (2.8) + 293 recenzí

Babylove ubrousky

  • (4.3) + 288 recenzí

Pure

  • (3.8) + 225 recenzí

Active Baby

  • (3.8) + 162 recenzí

Poradna pediatra

Ikona - Jiří Havránek

Mudr. Jiří Havránek