Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Ahoj maminy, zajímaly by mě vaše zkušenosti s propichováním uší. Mám doma 7t holčičku a chtěli bychom jí dát náušnice, které dostala od prababičky. Doktorka mi řekla, že se dávají nejdříve po šestinedělí (to by mě ani nenapadlo, dávat je dřív) a pak se to asi týden hojí, takže bysme neměli nikde trajdat a být radši doma (to je ovšem u nás trochu problém
). Kamarádka mi zase poradila, abych jí je nechala nastřelit (že se to lépe hoji) a až se to zahojí, tak je potom vyměnit. A prý je dávali až v 8m. Tak bych uvítala vaše názory a hlavně ty zkušenosti.
Předem díky ![]()
My jsme nechali nastřelit a na doporučení doktorky s tím počkali až na větší pauzu mezi očkováním, takže jí byly nastřeleny kolem 6. měsíce. Ani nevěděla, že se něco děje, plakat začala, až když už bylo po všem a doktorka jí chválila, jak je statečná. Pak ale hned usnula a všechno v pohodě. Doporučuje se ty nastřelené náušničky (z chirurgické oceli, ale jsou krásné) nějako dobu nechat, my jsme jí daly zlaté až skoro v roce. Nastřelení doporučuju někde u dětské doktorky, někteří pediatři to dělají přímo v ordinaci. Naše to tenkrát ještě nedělala, ale doporučila mi kolegyni naproti na patře a hned nám to i domluvila. Doktorka vyměřila dírku, vzala „pistoli“ a bylo to. Žádná krev, žádný řev.. Kamarádky dcera má dírky normálně píchnuté, několik dní musela mít ouška zalepená a nosit čepičku, aby si to nestrhla. A samotný proces prý nic moc, a to u toho maminka ani nebyla, prý ji doporučili jít do čekárny. Takže já jsem pro nastřelení. Mimochodem mám kamaráda, který si v osmnácti letech nechal nastřelit jednu náušnici a říkal, že to fakt nebolí (bylo to pár dní předtím, než jsme šli na nastřelení s Anežkou, tak jsem byla ráda, že mě předem uklidnil).
no ja bych to nedelala, jelikoz je to bolestive a delat diteti bolest kvuli zbytecnostem mi pripada no mimo, podle me je to tyrani deti, proste az bude rozhodovat sama o sobe at si necha propichnout co je libo
nam doktorka doporucila nechat usi propichnout az po prvni davce hexa vakciny, kvuli tetanu, tu dostala az v 6. mesicich, takze nausnice dostala az skoro v 7. mesicich
ma taky zdedene po prababicce
nechala jsem ji to pichnout klasicky, samozrejme ze plakala, ale nejvic ji vadilo, ze ji zavazali do pleny, aby se nemohla hybat, pak uz to bylo rychle a myslim, ze z toho zadne za:,–(ni trauma nema
jedno ousko byla zahojene celkem rychle, druhemu to trvalo dele - cca mesic
jinak nastreleni fakt neboli, mam taky nastrelenou druhou dirku
Ahoj,
doktorka nám dala náušničky nejdříve když holkám byly 3.měsíce.Dřív se to nedělá.
hkac , díky za radu. Naše doktorka ty nastřelovací právě dělá. Takže jí je asi nechám nastřelit, abysme jí moc netrápili
.
jinak, jizvíková , neznám žádnou holku, které by vadilo, že jí rodiče nechali píchnout náušnice
. A jestli ty nastřelovací nebolí, tak to snad žádné týrání nebude…
Kromě toho doufám, že si pak sama už nic dalšího propichovat nenechá
.
Také jsme naušnice nechávali nastřelit asi v 8 měsících na dětském ORL nebo to dělají někteří dětští doktoři. Doktorka nám na to potom předepsala Framykoinovou mast. Žádné komplikace neměla, jen se trochu lekla nastřelení, ale nebolelo jí to. Ty nastřelené naušničky od nich se tam nechají mimimálně měsíc, je možno i déle a pak se teprve nahradí svými. Nastřelení se doporučuje až po 3 očkování hexavakcínou, teda nám to tak doporučili.
Tak ve mě se to taky pralo, trápit ji vlastně jen kvůli marnivosti… nicméně babičky zahájily kampaň, já vyměkkla a dali jsme ouška píchnout po šestinědělí…plakala jen chviličku, jak píše Terezka, spíš jí vadilo, že ji pevně drží, z ordinace jsme vycházeli už s úsměvem a zahojilo se to bez jakýchkoli komplikací…záleží jen na vás, jakou cestu zvolíte, všechno má své výhody i nevýhody…
Týrání podle mě vypadá opravdu jinak…
My naušničky nejspíš dávat nebudeme.
U naši dr. se píchají až po první dávce hexa, ale asi jsem srab to nechat malé dělat. Sama jsem si další dírky nechala píchat v 15 a bolí to jako sviňa. Navíc neteř měla po píchnutí naušiniček velké problémy. Do dvou let skoro na jedno ucho neslyšela. Až po vyndání naušnic začala opět slyšet.
Moc o tom přemýšlím, naušnice sama mám a líbí se mi to. Ale jak už jsem psala, JSEM SRAB
![]()
Přesně tak-jako píše hkac.....já jsem své 9ti leté dceři už tenkrát nechala naušničky nastřelit-a odhodlala jsem se k tomu tenkrát až když bylo Terezce kolem 9ti měsíců-pořád jsem z toho měla strach(i když mě tchýně pořád uháněla-kdy už konečně necháme malé „píchnout“ naušničky-měli jsem naušničky od ní že???
, tak už je chtěla vidět na malé)............V té době už byla Terezka natolik obezřetná, nesnášela doktory-takže jakmile na ní sahal kdokoli jiný, než příbuzenstvo, tak plakala................................
No a to nastřelení byla taková chvilková záležitost, že nestačila ani ceknout-akorát se otáčela, když to cvaklo(jako co to je za zvuk) ale fakt-žádná krev, pláč-nic.....a hojilo se to taky dobře…lihovala jsem jí ouško-ob dva dny vždycky protčila s tou naušničkou(z chirurgické oceli) a pak asi po šesti týdnech-kdy to bylo zahojené, jsem tyhle z oceli vyndala a na:,–(ila ty zlaté od tchýně...................
a s druhou dcerkou to plánuju přesně taky tak-v žádném případě-žádné propichování-myslím si, že je to zbytečné týrání
![]()
Tak dobře pořiďte ![]()
Ahoj, já nechala Anetce píchnout uši až když jí byly 3 roky - měla jsem strach, že jí budou uši hnisat, jako hnisaly kdysi mě (měla jsem je píchlý v 9letech). Taky jsem si říkala, že kdyby jí to bolelo a byla ještě miminko, tak mi to nebude umět říct, že si o ty naušničky něčím zavadí atd. Ale když Anetka řekla, že naušničky chce, zašli jsme k doktorovi na orl, co nastřeluje, a má uši cvaklý ![]()
Evidentně to samotný nastřelení nebolí, dcerka ani nepípla a pak říkala, že to nic nebylo (já měla píchaný jehlou a bolelo to, ikdyž se to snést dalo, nastřelení je podle všeho o 100% lepší, co se bolesti týče).
Dceři pak ucho tak po 20min začalo kolem červenat a Anetka říkala, že to trochu bolí, ale nijak moc. Odvedla jsem pozornost zmrzlinou a bylo po problému
Mazala jsem jí to asu měsíc poctivě každý den framykoinem a „protáčela“ naušničky. Pak jsme ty nastřelený vyměnili za bílý zlato, jednu ovšem ztratila, tak zpátky ty nastřelovací a po pár měsících zas jednu ztratila, tak teď má jedny stříbrný po mě a v pohodě, nic nehnisá ![]()
Sandra
jizvíková píše:
no ja bych to nedelala, jelikoz je to bolestive a delat diteti bolest kvuli zbytecnostem mi pripada no mimo, podle me je to tyrani deti, proste az bude rozhodovat sama o sobe at si necha propichnout co je libo
Znám holčinu, co se takhle rozhodla - nechala si ucho propíchnout jehlou od kamarádky - žádná desinfekce, nic. A o nějakém vyměřování, kam je to vhodné, taky nemluvím. A další věc, proč jsem nechala dceři nastřelit jako miminku je ta, že si to nepamatuje (a to to nebolelo). Jako velká už by z toho měla rozum a minimálně strach. Já jsem třeba ráda, že moji rodiče nečekali, až se sama rozhodnout. Moje sestra nějakou dobu náušnice nenosila a dírky jí zarostly..
Ahoj, tak my jsme miminko nepíchali, protože jsme řešili jiné zdravotní problémy a nechtěli jsme ji trápit ještě více. Pak už se nám zdálo, že je dost velká, tak jsme to nechali na ní. Ve 4 (a kousek) letech se sama přihlásila a nechali jsme jí náušničky nastřelit. Sama si je vybrala a byla statečná, prý to jen trochu štíplo. Před námi tam byli s miminkem a taky v pohodě. Já jsem z nastřelení nadšená. Nijak jsme nemuseli ošetřovat, jen párkrát denně pootočit a ze začátku moc nenamáčet. Nic jí neteklo, nebolelo, nehnisalo. Kdybych nezažila, neuvěřím
. A zatím je vyměnit nechce, prý jsou nejhezčí.
Jo, a kontakt na kosmetický salón jsem našla na eMimino, takže dodatečně - díky. ![]()
Až si o to sama řekne a smysluplně odpoví na otázku „proč?“.
Já mám uši píchlé na ORL od 17let, moje dvě dcery (2 a 4 roky) je propíchnuté nemají. A kdyby měly a nosily v nich náušnice, tak už mají uši dávno utržené.
Nechci přesvědčovat zastánce rituálního zdobení kojenců, jen ukázat, že je více matek, které si nemyslí, že to je pro dítě nějaký přínos a vadí jim rizika takového počínání.
My dávali náušničky Aničce po první hexa, tj. v průběhu 4. měsíce, u píchání plakala, ale bylo to rychlé a v čekárně už byla v pohodě, v kočárku cestou domů spinkala, neměla žádnou reakci, jen jsme lihovali. Nám se sestrou nechali píchnout uši až v pubertě a řeknu vám - nic moc, oběma se nám udělalo zle. Podle mýho mimčo snáz zapomene.