Když zaměstnanec práci umí, v práci ho strhnou. Je to tak u vás?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Když zaměstnanec práci umí, v práci ho strhnou. Je to tak u vás?
- Citovat
- Upravit
Reakce:
„Je to všude stejný“… Ne, není. Není to o všech ostatních. Je to o tobě. O tom, co si necháš líbit. Když na sobě necháš štípat dříví 18 let, tak ano, budou tě využívat. Protože můžou. Protože ví, že sice nadáváš, ale stejně zůstaneš. 
Práce za tři lidi? A peníze za kolik? A co jsi udělala? Řekla sis o víc? Postavila ses a řekla: „Buď adekvátní ohodnocení, anebo přesčasy nedělám, případně končím“? 
Pokud ne, tak sorry, to není vina oboru, firmy, vesmíru a víceméně ani zaměstnavatele. To je prostě tvoje rozhodnutí. A je úplně jedno, jestli půjdeš třeba i do státního sektoru. Pokud se sebou necháš zametat, zametou s tebou i na obyčejném úřadě
Takže přestaň opakovat jak je to všude stejný a začni říkat „dál tohle nechci.“
Nečekej, že se svět změní, když ty zůstaneš stejná.
Já to tak nemám, mám svoje limity a moc dobře vím, co je ještě v pořádku a co je už za tou hranici, kde už se mám ozvat
Tvůj život, tvoje volba.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše: Více
můj kolega měl na dveřích velkými písmeny citát : Když jste dobří, navalí na vás tunu práce, když jste kur-va dobří, dokážete se jí zbavit
ano, schopní lidé obvykle jako zaměstnanci dostanou naloženo víc, ale u nás se to odráží pak na odměnách, takže já osobně si nestěžuju, prostě mám víc peněz, a to chci 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Frustrovaná 
Sorry, tahá to za oči.
V současné době mám zaměstnavatele, u kterého sice pracuju za dva, ale taky za to dostávám podstatně vyšší mzdu a další výhody ve srovnání s kolegy v týmu. U minulých zaměstnavatelů to tak nefungovalo, takže jsem od nich odešla. Když se člověk nechá sdírat z kůže a nic s tím nedělá, tak je to obvykle jeho volba.
- Citovat
- Upravit
Když je člověk dobrej, tak se výsledky a sladké odměny nedostaví hned, ale časem ano.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Už jsem opravila. Omlouvám se za překlep. Tak mi poraďte, co dělat. Já si na peníze stěžovat nemohu. Odměny dostávám velké a mám i skvělou pracovní dobu. Přesto nevím proč, ale zkrátka mě to štve. Teď například jsem byla požádána v týdnu zastupovat jednu práci, protože nikdo jiný to neumí. Budu zase i přesčas. Připadám si i nevděčně, protože výhody mám. Možná mi začíná nějaké vyhoření, nevím. Nevím co s tím.
- Citovat
- Upravit
@Zumpa píše: Více
A jak například? Já si zkrátka přijdu jak ve slepé uličce.
- Citovat
- Upravit
Toho jsem si taky všimla, že těm schopným a šikovným se dává práce navíc, nebo různé výdrby. A to za stejné peníze, maximálně pár korun navíc. Tak jsem se raději zařadila mezi ty, co dělají jen to co mají a byl klid.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Lidi kolem mě občas používají heslo: Dělám jen do výše svého platu. Toho bych se držela
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše: Více
Hoď se marod ze dne na den. Každý je nahraditelný. Pokud tu práci nikdo neumí, musí si sehnat někoho, kdo jí umí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ano, je to obvyklé. Projevíš se jako šikovná, pracovitá, ochotná a je to zneužito. Pak je opačný extrém a to jsou lidi, kteří se tzv. vezou. Ještě bych dodala, že pokud se takový zaměstnanec po čase vzepře, protože už mu dojdou baterky, ocitne se velmi rychle na černé listině.
Je to o tom, kam si svoje nadřízené pustíš. Já od určité doby říkám, že jsem jeden člověk a za jednoho tedy pracuju. Nevidím nejmenší důvod pracovat za dva, tři lidi. Oceněno to, aspoň u nás, není, naopak začne to být bráno jako samozřejmost. Práce a různých požadavků neubývá a takový člověk chodí z práce ko. Takže to je moje rada, nauč se říkat ne. Líbit se to nebude, ale tvoji nadřízení pochopi, že na tobě nemůžou dříví štípat a budeš mít pokoj.
- Citovat
- Upravit
@Mahidevran v tomto případě a přístupu zaměstnavatele je toto nejlepší řešení 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše: Více
Ve statnim sektoru je to jeste horsi. Misto dvou neschopnych, budes delat na ctyri.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše: Více
Poznám viacero ľudí s podobným problémom, ako máš ty. Základ je, že nevedia povedať nie a majú pocit, že bez nich sa prestane točiť svet. Príde ti práca navyše nad objem, ktorý zvládaš (a chceš zvládať) normálne? Správne neni s vnútorným povzdychom ju prijať a so škrípaním zubov dorobiť. Správne je zistiť, čo má najvyššiu prioritu, to urobiť a menej prioritné veci čo sa už nezmestia presunúť na ďalší deň/obdobie. Ked na teba valia moc prace a ty ju kvoli tomu nestihneš, tak to neni tvoja chyba. Je to chyba plánovania toho, kto ti tú prácu zadáva.
Ak máš pocit vyhorenia, začni s tým hlavne rýchlo niečo robiť. Ak sa na to cítiš, začni proste asertivnejsie nastavovať svoje hranice v aktuálnej práci. Ale aj ísť na nejaký čas iba na brigády neni až taký zlý nápad, aby si sa dala dokopy a potom s načerpanou novou silou v novej práci skúsila rovno nastavovať rozumné hranice. Lebo padnúť do úplného vyhorenia môže človeka zničiť zdravotne aj psychicky a potom sa z toho môže dostávať aj roky. To fakt nechceš.
A teda - nie je to všade rovnaké, ale tento problém je viac o tvojom nastavení než o zlých zamestnávateľoch. Si dospelá, ide o tvoj čas a psychiku, je na tebe nastaviť tú spoluprácu tak aby ťa nezničila. Skoro vzdy a všade je nejaká práca navyše, ktorá sa musí posunúť na neskôr, pokiaľ nemáš hmotnú zodpovednosť tak proste takúto prácu tiež posúvaj na neskôr ako všetci ostatní a nesnaž sa zachrániť svet. To sa od teba očakáva, nebude za tebou skoro nikde chodiť každú chvíľu nadriadený a pýtať sa ťa, či toho náhodou nemáš zrovna moc veľa. Je tvoja zodpovednosť sa v takej chvíli ozvať, že niečo proste hotové nebude.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše: Více
Když jsi tak skvělý zaměstnanec, diktuj si podmínky. Napříklat mzda…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ahoj všichni. Jdu si sem pouze postěžovat, nejspíš budu působit nevděčně, ale jistě to máte i někteří ve své práci. Nechci jmenovat konkrétní obor, ve kterém pracuji, ale pracuji u soukromníka a obor dělám 18 let. V průběhu těch let jsem vystřídala po pár letech zaměstnavatele a připadá mi, že všude je to stejné. Jakmile jste schopní, pracujete navíc, děláte objemově více práce, berou vše jako samozřejmost a ještě chtějí přesčasy. Já už začínám být vyhořelá, nevidím v ničem smysl. S mým zaměstnavatelem jsem mluvila cca před rokem, kdy mi vyšel vstříc s pracovní dobou, ale stejně stále dělám objemově práci za tři lidi, fyzicky i psychicky jsem zničená. Nebaví mě to. Co tak pozoruji v okolí, tak to má spousta lidí stejně. Jakmile je člověk schopný, sthrali by ho z kůže, nehledají třeba kolikrát ani další lidi na výpomoc, jelikož ten jeden přeci zvládne práci za dva. Já už s manželem vážně mluvila o tom, že bych zůstala doma a našla si občasnou brigádu. Ale přeci jen mám stále nějaký vnitřní pocit v sobě, který mi tento krok nedovolí. Je lepší pracovat v státním sektoru? Jaké máte zkušenosti vy? Já jsem zkrátka poslední dobou hrozně frustrovaná.
Příspěvek upraven 17.05.25 v 20:15