Laktační poradna
MVDr. Anna Musilová
Mně se po zánětu v šestinedělí, kdy jsme skoro přišla o mléko osvěčilo půjčit profesionální elektrickou odsávačku a po každém kojení odsát a kojit co nejčastěji, takže to byla šílená pakárna, ale trvalo to týden a malý začal zase přibírat. Držím palce! Na druhou stranu teď je mu 10 měsíců a potřebovala bych, aby začal pít UM a nic, takže si říkám, že kdyby tenkrát skončil na UM, tak by to možná bylo dobře
. Tím chci říct, že ať uděláš cokoliv, bude to dobře ![]()
A miminko pláče po nakojeni? Množství odsátého mléka nemusí vypovídat o množství mléka, které si vycucne miminko…dcera se také narodila ve 34.tydnu, operace byla velká a 4hodinová…rozkojila jsem se, pár krizových období bylo, hodně jsem bojovala s kvasinkovými infekcemi, pokousanými prsy…důležitá je pohoda, miminko přikládej často, nech ho spinkat v náručí…
Piješ hodně, fakt jako hodně a máš kvalitní stravu? Nahrivas před kojením a odsáváním prsa?
Ahoj. Též mám narozeného predčastáčka a s nedostatek mléka sem se potýkala už v porodnici, kde jsme vždy na na noc dokrmovali
… doma jsme to tak nějak táhla 2 měsíce ( vyzkoušela sem snad všechno možný. Ale mne asi dorazilo podezření na ABKM, kdy mléko začalo značně ubývat. Malej neustále plakal, chtěl být na prsu, cucal i partnera. “Kojila” sem kolikrát hodinu a půl v kuse. Ale čím byl malý starší tím potřeboval víc mléka. Situace se stávala neúnosná. Začala jsme doktorova UM. A viděla jak má malý hlad a jak to vše krásně sní. Porad sem ho však zkoušela přikládat, bradavky stimulovala, ale mléko prostě nepřibývalo. Hodne dní sem kvůli tomu probrečela, ze nejsme schopna svému dítěti dát základní potřebu a to jídlo. Byla sem fakt vystresovana, miminko to podle me ze me cítilo a trápilo se oba. Po zásahu partnera a promluví s rodinou a lékaři a ujištěni, ze UM nekončí svět, ačkoliv se to skoro všude dočtete, jsme přešli na UM ( asi měsíc jsem se k tomu smažila i kojit). JA jsme se s tím smířila a miminko je od té doby spokojené a pokud ho nic netrápí tak neplačtivé a spokojené. Je to hodně náročné na psychiku, ale zároveň hrozná úleva. Myslim, ze důležitý je fakt hlavně klid, vpohode maminka = rovna se i spokojeně dite. Pokud jste z toho oba ve stresu asi bych přešla na UM. Nebo dávala své mléko a následně dokrmovala. Dela to tam hodne lidi. Tim das miminku sve mléko, ale zároveň se nebudete trápit, protoze budes vedet ze se dopapa a bude spokojena. Co bych mozna jeste zkusila, tak zkontaktoval LP, aby jsi mela uplne klid, ze jsi pro to udelala maximu. Přeji hodně síly ![]()
@Linda20458 laktacni poradkyni jsme už také zkoušely právě. Moc děkuji za odpověď je to pro mě vážně psychicky náročné uz pres mesic neresim nic jiného a jsem vyrizena z toho uz.
@Karkulka38 praveze place dokonce uz jsme byly i tento tyden jospitalizovani protoze nepribira a to i dokrmuji ale i kdyz ma pit 60 a po zvazeni vypije ode me 30 a ja 30 dokrmim stale breci hladem a nepribira. Po hodine kojeni podle vahy nakojeno 30ml a dite naprosti hladovy uz vazne nevim moc kudy kam
Naprosto Vám rozumím, u nás to tenkrát vygradovalo, ze sem seděla ve 3 rano na posteli, dite řvalo, ja sem rvala a musel tenkrát zasáhnout manžel, který udelala mléko, vzal si malého a nakrmil ho. Ten pohled toho usměvavého naježeného dítěte nezapomenou do ted. Pokud mala nepřibírá a vy jste ve stresu, neni to dobre. Dejte umělé mléko, nebo bez strachu přikrmujte. UM je až moc demonizovaný. Vyrostlo na něm spoustu deti a jsou zdraví. Lepší dite na UM než, aby jste se vsichni trápili. Užívejte si mateřští a pokud to nejde, tak se tim zkuste co nejméně trápit. Dite si bude pamatovat chvíle s Vámi, vaše tuleni, ne jestli dostávalo z prsa nebo lahvičky. Psychické zdraví Vás obou je taky důležité.
Je možné, že mimčo Vám nechce už jíst z toho stresu. Pro ne je to taky zahul. Ačkoliv si by semnou asi hodně lidí nesouhlasilo, tak kojení není samozřejmost a prostě to někdy nejde… a je potřeba myslet i na sebe. Nejste sobecká, dělala jste a děláte pro to maximum. Ale někdy je příroda prostě silnější.
Mne hodně i trápilo že nebudeme mít takové pouto, ale snažím se o to víc se synem mazlit a tulit. A věřím že budeme mít “spojení” silné jako mají děti, které jsou kojeny.
Btw: my třeba o hodně cestujeme a trápilo mě i to, že člověk musí přemýšlet než někam jede. Protoze proste nevytáhne prso kdekoliv. Ale i to se da. Najeli jsme na systém na delší výlety vozím termosky a na cestách jsme to řešili bud to apartmánem nebo jsme se domluvili zda můžeme vždy vecer využít mikrovlnu na sterilizaci, vzdycky nam vyšli vstříc ☺️.
Jste dobra malá nehledě na to zda kojíte nebo dite dostává z lahvičky. ![]()
Jdu si pro radu už naprosto zoufalá. Už opravdu ztrácím naději jsem 7 týdnu po predčasném porodu (34.tyden), ze začátku mléka spousta po plném nakojení odsáto el odsávačkou kolem 400-500ml pak zánět a po nem problém. Nemám tvorbu laktace už ani na plné nakojení natož aby se aspon kapička odsála. Vyzkoušela jsem snad vše benedikt a jestřabinu, řecké seno, homeopatika, laktační poradkyni pro spravnou techniku kojení, kojení kazde tri hodiny a odsavani vzdy mezi kojenim 1,5h, aktivní kojení v průběhu večera a oxitocinivé kaoky do nosu na doporuceni lekare a nic ano tvorba cca 60ml což z casti obcas na nakojeni stavi ale nekdy ne a musime dokrmovat abych i pri dokrmovani podporila tvorbu mleka dokrmuji pres cevku pres prso aby se stymulovalo i pri dokrmu o obnoveni se snazim uz zhruba 3 tydny a zacinam uz byt z toho dost zoufala snazila jsem se uklidnovat ze to bude dobry a laktace se obnovi ze to chce jen cas ale cim dele to trva tim vice se bojim ze uz jsem bez sance. Potrebuji poradit zda mate jeste neco co treba vam zabralo co vyzkouset opravdu bych pro to udelala cokoliv a nebo jestli uz to mam vzdat vse proste vysadit a radci se smirit s um bez stresu? Nevim jestli tam je jeste nejaka sance nebo nadeje ale uz nevim kudy kam a co vic proto udelat. Predem vam dekuji za jakekoliv tady nebo nazory.