Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Nancy,
ani ja jsem nezazila idealni kojeni. V porodnici jsem zazila take deprese kvuli vycitavym pohledum sester, kdyz videly, ze se nam povedlo nakojit jen 10ml. Asi ve 2 tydnech veku naseho miminka jsem zacala dokrmovat UM. Nebylo to jen kvuli zanetu prsu, ktery jsem si taky s horeckama vylezela, ale hlavne kvuli tomu, ze synek nepribiral. Doktorka mi doporucila Nutrilon Omneo, ktery je na citive brisko. Stale aplikuji kombinovane krmeni, 60ml Nutrilonu a prso na dojedeni, a nebo obracene (kdyz mam hodne plne prso). Pisu prso, protoze to druhe mi po zanetu produkuje malo mleka a mrnousek z nej nerad saje. Diky UM mi miminko pribira.
Moje sestra nyni zaziva podobne dilema. Jeji chlapecek (brzy bude mit 2mesice) vubec nepribiral a nemel zadny podkozni tuk. Mel malo energie na sani s prsu a nakonec skoncili v nemocnici. Ted prodelali serii vysetreni a vypada to, ze jsou v poradku, akorat se musi mimi poradne vykrmit. Takze nastala nutnost dokrmit ho Bebou a rozhodne mu to prospiva.
Chci rict, ze pokud je s kojenim problem, resp. kde to priroda komplikuje, UM miminku hodne pomuze.
Kdyz jsem zacala dokrmovat UM, muj kamarad me uklidnil, ze jejich dcera vyrostla take na Nutrilonu a byla zdravejsi nez nektere plne kojene deti.
A k tem prisernym sestram v porodnici mam historku: sestre malej spatne sal uz od narozeni a prozivala s krmenim neustale problemy. Jedna sestra se ji zeptala:„co delate v civilu, ze jste tak nesikovna?“
To musela byt strasna husa, snad si nemyslela, ze moje sestra v civilu koji…
Zdar, Marki
Ahojky,
Naše kojení, jestli se to tak dá vůbec nazvat, byla hrůza, ač nemám ploché bradavky, tak hned z porodnice jsme odcházeli s kloboučkama. Bez nich to nešlo, celou dobu, skoro 3 měsíce, co jsme se snažili kojit.
Po šestinedělí jsem začala kojit často, ale to ještě šlo po dvou hodinách, ale kojila jsem 40 - 50 minut, někdy i hodinu a půl. Pokud jsem odstavila dříve hrozny řev, neutišitelný. takže jsem vlastně kojila potom už pořád. To byl ten poslední měsíc, navíc máme reflux, tak Mates hodně zvrací,( už je to trošku lepší, ale jen trošku.), takže tak třetinu potom vyhodil, no bylo to na nervy.
Byla jsem na kontrolním kojení a po 40 minutách Mates vypil 60 ml, potom tam 20ml vyhodil, ale hlavně, když doktorka viděla, jak Mates u toho kojení brečí, tak to sama nechápala. potom už Mates brečel před kojením, po kojení, při kojení, já už potom brečela s ním. ![]()
Odsávat mi vůbec nešlo, jednou se mi povedlo 20 ml, přitom jsem v noci kojila a přikládala poslední týden nonstop.
Dr. mi doporučila přestat kojit, je to velká zastánkyně kojení, ale Mates potom už přestal nabírat, tak jsme přešli na UM. Potom jsme si také teprve začala mimi užívat.
Obrečela jsem to, ale manža je skvělej a za dva dny bylo dobře.
Kojení je super, ale pokud to mimi zasytí a mámu nezničí
Zdravíčko a její komentář lehce zmatený ![]()
ahoj,
já sem se na tohle téma rozčilovala už několikrát a je mi opravdu líto každé matky, která tím, co ty musí projít. Taky nekojím, dcerka je na UM a dobře vím, jak to okolí dokáže nekojící mamině osladit. Hysterie kolem kojení je týrání matek a fanatismus. nic jinýho.
nic si z toho nedělej, moje beruška je s nutrilonem spokojená a já taky, tak co… ![]()
ať si kojící fanatici nacpou svý rady někam. ![]()
nenech si zkazit náladu!
Bibina
Prošla jsem si také týdny zoufalého brekotu, že jsem přeci chtěla kojit a jaktože to nyní nejde resp. jde ale malej nepřibývá…dokromovali jsme stříkačou, vzali dudlík a kupodivu jsem se rozkojila, ale o to nejde. Paradoxem je, že moje babička mi celou dobu říkala: tak mu dej sunar, to bude lepší…když jsem u ní kojila a ona pak brečel, tak říkala: vidíš má hlad, dej mu sunar atd. Maminka mé kamarádky zase stále říkala: to jsou novoty to kojení
byla celá nervózní, že kamarádka JEN kojí a už se třásla až bude moci dávat i umělé mléko. Tím chci říci, že nyní je prostě trend kojit a kojit a když člověk je náhodou mimo trend, tak to na něj doléhá, ale kdoví, co se objeví za 10-15 let až nějkaý vědec zjistí, že hodnoty chemických látech v mateřském mléce nejsou optimální (viz kauza zpomalovače hoření a jejich hodnota v tělních tekutinách). Myslím, že základ je, aby maminka věděla, že udělala to nejlepší, co mohla a hlavně si prcka užila. Andrea
24Andrea píše:
Prošla jsem si také týdny zoufalého brekotu, že jsem přeci chtěla kojit a jaktože to nyní nejde resp. jde ale malej nepřibývá…dokromovali jsme stříkačou, vzali dudlík a kupodivu jsem se rozkojila, ale o to nejde. Paradoxem je, že moje babička mi celou dobu říkala: tak mu dej sunar, to bude lepší…když jsem u ní kojila a ona pak brečel, tak říkala: vidíš má hlad, dej mu sunar atd. Maminka mé kamarádky zase stále říkala: to jsou novoty to kojeníbyla celá nervózní, že kamarádka JEN kojí a už se třásla až bude moci dávat i umělé mléko. Tím chci říci, že nyní je prostě trend kojit a kojit a když člověk je náhodou mimo trend, tak to na něj doléhá, ale kdoví, co se objeví za 10-15 let až nějkaý vědec zjistí, že hodnoty chemických látech v mateřském mléce nejsou optimální (viz kauza zpomalovače hoření a jejich hodnota v tělních tekutinách). Myslím, že základ je, aby maminka věděla, že udělala to nejlepší, co mohla a hlavně si prcka užila. Andrea
Ahojky, já měla zase s babičkou,že říkala po známých,že jsem tak líná dělat sunar,že kojim..
Jinak děkuju všem,je vidět,že teorie je jiná než praxe a že plno maminek,které se těšili na miminko právě tímhle bojem ztrácí tu nádheru a užívání si miminka. Abych řekla pravdu manžel chce ještě jedno miminko..Jenže představa co se zase bude dít v porodnici (a asi i potom),že to nebude jiné, protože minimálně prsa mám pořád stejný…toho se opravdu bojím.
A s tím okolím..Když jsem měla přestat kojit a šla poprvé koupit malé sunar,tak mi lékárnice přednášela jak je zdravé kojení atd..neměla jsem ani snahu ji něco říkat,že 2 měsíce jsem bojovala a že už mi teď nic jiného nezbylo než jít ji koupit sunárek.
Děkuji všem co mi napsali,někdy je člověk rád,že v tom neni sám.Nancy
Nancy,
tu lékárnici bych poslala kamsi! Nic jim do toho není.
Určitě jsi udělala vše, co je v tvých silách. Dokonce si stojim za tim, že i když maminka mléko má, ale i tak jí kojení ničí (fyzicky i psychicky a ono to fakt jde), tak to za to nestojí. Nikdo nemá právo nikoho za to soudit.
Pohoda obou stran je nejdůležitější a taky si myslím, že to vše kolem kojení dneska je až přehnané.
První dva měsíce jsem na noc dokrmovala UM. Hodně jsem to obrečela a když jsem brečela u odsávání, že jsem nic nevytáhla, manžel mi taky říkal, radši se na to vyprdni. Odnáší ten náš stres pak celé okolí včetně miminka.
Ve 2 měs mi malá ten dokrm vyplivla. Tehdy jsem byla pyšná, ale pak jsem zalitovala, když jsem malou začala odstavovat, protože se nechtěla nechat. Teď jsem pyšná, že mi UM zas začíná pít. Sice mě to trošku taky mrzí, ale říkám si, věk na to má a já už jsem vyčerpaná. Noci jsou lepší, trošku klidnější. A proč odstavuju? Zuby v první řadě. To, že malá v noci spíš jen žužlala než pila, ale běda, když jsem jí „odpojila“ a přitom spí se mnou. A už z toho nemam ty super pocity, co ve 3měsících přišly. Chvílema to byl až odpor ke kojení. A vyčerpání. A navíc jsem enchtěla odstavit ze dne na den, zkrátka postupně a nejsem z těch, co chtěj kojit nevim do kdy. Cítila jsem, že už je čas pomalu skončit. Dnes kojím jen v noci a v nejblížší době to zrušíme úplně.
Tvoje dítě víc ocení klidnou a vyrovnanou maminku než maminku, co bude kojit za každou cenu. NESTOJÍ TO ZA TO!
Další miminko, jdi do toho, jestli máš obavy z porodnice, co jí vyměnit? Nebo tam těch pár dní přežiješ a pak to uděláš, jak to budeš cítit ty, aby spokojené bylo mimčo i ty, ať už s MM nebo UM.
Gabča a Barča, 10,5měs
Věrko, mě taky hodně trápilo, že Kikinku nekojím. Hlavně poté co mi doktorka řekla, že má oslabenou imunitu a že kojit musím aspoň půl roku. Prostě to nešlo, pila jsem čaje pro kojící matky, gravimilk a nic…Teď jsou Kiťuli skoro 2 roky a nemocná nebývá i přestože jsem nekojila. Myslím, že děti víc než mlíčko potřebují maminku, která je v pohodě a ne neustále vystresovaná.
Ahoj holky,
chci jen pripojit svou zkusenost, ze mne kojeni prineslo i zdravotni komplikace pro me. Kdyz se mi narodil chlapecek, bylo mi porad zle od zaludku-resp. citila jsem hroznou bolest v hrudniku, nemohla nic snist, ani vypit (presto jsem mela mlika na rozdavani). Dr mi rikala, ze je to podrazdeny zaludek. Pak, kdyz bylo malymu 10 tydnu, me schvatila ledvinova kolika (podrobnosti by byly na dlouho - bylo to strasny), odvezli me do spitalu, kde pri zjistovani co se stalo - ultrazvukem - zjistili, ze mam plny zlucnik kamenu (a kamen i v moc.cestach - od toho ta kolika). Kdyz jsem ze sebe vysoukala, ze mam doma mimi a kojim, tak mi hned rekli, ze u nekoho tohle kojeni proste spusti - a ze bych mela prestat. Bylo mi tak strasne zle, fyzicky i psychicky, a musela jsem tam tyden zustat, ze moje mama doma malyho prevedla na Sunar - kterej si pry asi po hodinovym revu z ty flasky nakonec vzal
a hned mu zachutanal
. Bylo to asi pro mimi drasticky (ani nemluvim o babicce, co si zazila
), ale papal v poradku, mne vytahli kamen z mocaku, a bylo mi najednou uplne nadherne. Kameny ze zlucniku jsem si nechala planovite vyndat az za dalsi pulrok, ale tim koncem kojeni uz mi spatne nikdy nebylo. Proste s koncem kojeni prisly i dobry casy ![]()
Moje segra ma ted 2mesicni mimi, porad breci (mimi), porad koji (segra) …no videla bych to taky na Sunar, ale nechavam to na ni.
Takze tak.
Jo - a planuju dalsi mimi, a pokud jde o kojeni, uz asi znate muj nazor - mozna ty 2 mesice
![]()
Tak papa a kdo se trapi ze nekoji, at se netrapi - neni proc !!!
Lenoska
petratra píše:
Ahoj. Myslím si, že kojení je děsně propagováno, valí se na nás ze všech stran a maminy, které nemůžou kojit, si pak vyčítají, jaké jsou hrozné, že své dítě nekojí. Moje beruška bude mít brzy 5 měsíců, pořád kojím, ale už se upřímně těším, až začne papat taky něco jiného než svou mámu. Od 6. měsíce pomalu začneme přikrmovat , hodně totiž blinkáme a možná ta tuhá strava trochu pomůže. Navíc pořád něco kouše - nejradši mě - a napodobuje žvýkací pohyby. A přiznejme si, že „tah“ 5měsíčního prcka taky stojí za to.
petratro, tak to je myslím další tah téhleté „vymejvárny“ - kojit za každou cenu do konce šestého měsíce. Když moje malá ve čtyřech a půl měsících začala mít zájem o naše jídlo a chtěla žvýkat, měla jsem - taky zmasírovaná „módou výlučného kojení“ - trauma, že kdybych jí dala něco k jídlu, nebudu ta správná matka… Naštěstí jsem to asi po týdnu hodila za hlavu s tím, že ona to ví jistě nejlíp, KDY začít jíst taky něco jiného a začali jsme s příkrmy. Moc toho nesnědla, tak lžičku dvě denně, tu a tam jsem jí dala k žužlání oloupané jablíčko nebo meruňku. Až teď, po skoro dvou měsících, jsem se u paní doktorky dozvěděla, že je to úplně v pořádku, že některé děti jsou prostě „zralé“ na jídlo trošku dřív, a že mléko kojenci sice stačí do konce šestého měsíce…Ale s příkrmy se má pomalu začínat v době mezi koncem čtvrtého a koncem šestého měsíce , podle potřeb dítěte!
Jinak se ale moc netěš, oni se i ti přikrmovaní „savci“ živí převážně máminým mlíčkem! ![]()