Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Hoa Mai díky za postřeh…! A dítě teda závidim, no…
Sama jsem hodně spavá, neměla jsem problém dávat si dvanáctky a teď jsem sotva na polovině
To se máš…
@QueenOfSmallTalk ještě mě napadlo, zkoušeli jste na uspání šátek nebo nosítko? Já to teď aplikuju, sice na mimino, ale je to teď prakticky jediná možnost, jak ho uspat do hlubšího spánku. V postýlce, v náručí, na balóně, v kočárku spí tak na půl oka, jakmile se ho pokusím „zbavit“, je okamžitě vzhůru a brečí. Ale navážu ho do šátku a tři hodiny o něm nevím, většinou po uspání jde i odložit do postýlky bez probuzení.
@QueenOfSmallTalk píše:
@Hoa Mai díky za postřeh…! A dítě teda závidim, no…Sama jsem hodně spavá, neměla jsem problém dávat si dvanáctky a teď jsem sotva na polovině
To se máš…
Už se nemám, už mám druhé a to je zatím, bohužel, pravý opak.
Holt bude třeba nějak přežít ![]()
@Hoa Mai
tak já si teda možná pořídim druhý, aby naučilo spát to první. S nosítkem jsem zkoušela - on ho ale nesnáší, protože nevidí ven. On mi vystupuje z i kočárů za jízdy, když se mu zdá, že nejedu dost rychle nebo zajímavou trasou, takže nosítko je pro něj v tomhle ohledu jako vězení… usíná v něm třeba po hodině, kdy už rezignuje, ale to já zas nějak nedávám se zádama - má 9 kilo a já umírám už po 20 minutách… šátek jsem nezkoušela, je na ty záda lepší??
@QueenOfSmallTalk šátek je o něco lepší, já v něm nosila i 11kg (ale už jsem byla zvyklá pravidelnějším nošením), ale zas je těžší do něj dítě navázat a je potřeba, aby trošku spolupracovalo a bylo +- v klidu. Je pravda, že na prvního syna to taky na spaní nefungovalo, první syn mi dost připomíná tvého, pořád chtěl vidět, něco dělat, nějakou akci. Šátek sice akceptoval, ale ne na moc dlouhou dobu a měl mě jako chodící rozhlednu. Já teď tak uspávám toho druhého, ale je pravda, že to je 6týdenní miminko, na okolí zatím spíš hází bobek a není tak pohyblivý, jako 7měsíční. Takže jsem asi moc nepomohla…
![]()
@QueenOfSmallTalk Co máš za kočár? Prvni neuměl usinat, neuměl se vypnout.Jak pises, únavou zakopaval, ale odmítal si lehnout, natož spat. Ale spolehlivě spal v jedoucím opravdu houpavem kocare polske provenience. Idealni trasa po dlazebnich kostkach. A pak v aute. Takze jsme chodili nekolikrat denne kocarovat.
@Svistice Shodou okolností mám Maritu
Problém je, že on teď „musí“ v kočáře sedět (pokud zrovna nestojí), takže prostě neusne. Mám ještě sporťák, zkoušela jsem ho natvrdo upoutat do lehu, aby nemoh stát, sedět, stoupat si, vystupovat, ale přirozeně byl řev… Já mam pocit, že je po mě: má strach aby mu neco neuteklo. Jinak už si to neumim vysvětlit…
@QueenOfSmallTalk Co ho zkusit dát do sporťáku do kleku na všechny 4. Mě tak jezdil syn (on ale teda nesnášel polosed a sedět pevně jestě neuměl), chtěl se hýbat i v kočárku, takže sporťák úplně do lehu, měli jsme přídavné kšíry a on byl na bříšku, v kleku na 4, v kleku na dvou a rukama se držel madla, pak si tam i stoupal a držel se stříšky, jel v kočáru jak na surfu. No a když už ho to bralo, tak se mu v tom kleku na čtyřech podlomily ručičky a on usnul na bříšku.
@Hoa Mai jo, to zní jako možná varianta… to rozhodně vyzkouším! Děkuju. Kšírky jsem koupila (je to u něj nutnost
) a jsou dost dlouhé, takže se v nich asi klidně postaví nebo klekne… Děkuju.