Křičela jsem na půlroční dítě

Anonymní
5.10.22 10:55

Křičela jsem na půlroční dítě

Ahoj holky, už to nezvládám, připadám si jako nejhorší matka na světě :-( jsem tak vyčerpaná psychicky, nebaví mě další nový den, jedu jen na autopilota, který se musí starat o své dítě, vůbec se nepoznávám, jsem vyhořelá :-( nespím, malý se budí 20× za noc, dneska byl od 1:30-5:00 vzhůru, už nemám sílu na něho :-( dneska celý ráno křičel, nemohla jsem ho ani přebalit, protože se neustále převrací na břicho, takže jsem to vzala a silou jsem ho dala na záda a začala jsem na něj “křičet” ať už toho nechá, že ho mám plný zuby, že jsem nevyspalá :-( přitom on to chudák nechápe, začal plakal taky, teď tu sedím, brečím a je mi to líto :-( jsem zralá na léčebnu…
Jo a manžel mi pomáhá, babičky moc hlídací nemám :-( prosím ujistěte mě, že nejsem strašná máma a že to moje zoufalství přejde :-(

  • Citovat
  • Upravit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
33981
5.10.22 10:59
@Anonymní píše:
Ahoj holky, už to nezvládám, připadám si jako nejhorší matka na světě :-( jsem tak vyčerpaná psychicky, nebaví mě další nový den, jedu jen na autopilota, který se musí starat o své dítě, vůbec se nepoznávám, jsem vyhořelá :-( nespím, malý se budí 20× za noc, dneska byl od 1:30-5:00 vzhůru, už nemám sílu na něho :-( dneska celý ráno křičel, nemohla jsem ho ani přebalit, protože se neustále převrací na břicho, takže jsem to vzala a silou jsem ho dala na záda a začala jsem na něj “křičet” ať už toho nechá, že ho mám plný zuby, že jsem nevyspalá :-( přitom on to chudák nechápe, začal plakal taky, teď tu sedím, brečím a je mi to líto :-( jsem zralá na léčebnu…
Jo a manžel mi pomáhá, babičky moc hlídací nemám :-( prosím ujistěte mě, že nejsem strašná máma a že to moje zoufalství přejde :-(

Jasně že to přejde, klid. Je to náročné období. Nejsi špatná máma. Zkus ale nekřičet na něj, on tomu nerozumí, a jen ho polekáš. Když už nemůžeš, tak se zavři třeba do koupelny, a vykřič se do ručníku, upustíš páru, a bude ti lépe :hug:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
5.10.22 11:00

Máme to samé… akorát teda já nekricim ale brečím..snad bude lépe není to jednoduché když nemáme ani hlidani

  • Citovat
  • Upravit
3044
5.10.22 11:03

Až na tebe přístě přijdou ty pocity, zkus ho položit do postýlky-jedno jestli zrovna bez plínky, prostě hned a odejdi se vyvztekat někam jinam..
Nakopnout gauč, praštit do zdi, zakřičet do polštáře..
Nejsi špatná, je to normální a tahle fáze taky přejde!

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
36138
5.10.22 11:08

Přejde. Pak to zase začne až bude větší a bude se vztekat, házet s věci atd. To je teprve něco.
Bez se vyrvat do vedlejší místnosti.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
11866
5.10.22 11:09

Ale jo přejde, taky sem na dceru takhle párkrát nedavno vyjela když už sem byla vyčerpaná a ona se mi přesně jak píšeš převracela při přebalování na břicho, pak sem se s ní prala kvůli odsátí nosu, nakapáním do očí, kopala mě do břicha (jsem v 7 měsíci a už je to dost náročné se s ní takhle prat)…ne že bych vyloženě jecela, ale řekla sem to důrazne a hodně nepříjemným tonem a ona začala o to víc plakat… Pak sem ji pomazlila a bylo to zase dobrý…už je teda větší je jí 14m… Když byla malinká tak sem se většinou prostě rozbrečela…hormony :roll: :lol: občas sem se chodila vykricet ven…byla sem na vse sama, chlap byl pořád pryč (v práci od tmy do tmy) takže mě to občas přepadlo…když sem po probdělé noci přijela z nákupu, potřebovala sem jít vařit a ona zrovna plakala protože ji bolelo bříško…vyběhla sem ven kopala do kola od auta, vyběhla zase schody nahoru a sla sem ji chlacholit..

Příspěvek upraven 05.10.22 v 11:14

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
5.10.22 11:09

Holky moc děkuji :-( vím, že nejsem, ale za tyhle činy se fakt momentálně stydím, vždycky jsem byla nad věcí, ale teď mi chybí jakási sebereflexe, kterou jsem vždycky měla :-( jak když jsem úplně bez mozku, teď si to vše uvědomuji, je mi to strašně líto, protože bylo vidět, že se polekal, ale já si v tu danou chvíli neuměla pomoci :-( neublížila bych mu, to vím, ale prostě musela jsem si upustit páru a je mi to fakt tak líto, to nevyspání dělá fakt hodně :-( nevěřila bych, že budu natolik zoufalá a budu zakládat diskuze :-( jen já to nemám komu říci :(

  • Citovat
  • Upravit
3958
5.10.22 11:11

Projevuje se u tebe vyčerpanost, zoufalství, hormony… to je úplně normální. Na miminko jsi zařvala, nic se mu nestalo, jen se leklo. Hlavně s miminkem nikdy netřes nebo něco podobného. Jak je psáno výše - když je krize, odejdi na chvíli z místnosti, zavři se v jiné a zkus to vydýchat nebo si i zařvat. Uleví se ti. A hlavně neboj, ono se to s miminkem zlepší, nebude to trvat věčně :hug:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
37144
5.10.22 11:12

Přejde, zas se najde něco jiného :D ale jsi jen člověk a prostě se stane, že člověku ujedou nervy. Já se třeba snížím nekřičet, ale máme 3 děti a kolikrát musím hulakat po těch vetsich a když už sem v ráži a štve mě i malá, tak houknu i po ní :roll: většinou to pak schytá, kdo se zrovna ukáže :D ale zas to není nějak často, spíš když už člověk fakt nemůže. Kolikrát se tím vyčistí vzduch a jede se nanovo s klidem. To nevyspání dělá svoje no.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
21311
5.10.22 11:13
@Anonymní píše:
Holky moc děkuji :-( vím, že nejsem, ale za tyhle činy se fakt momentálně stydím, vždycky jsem byla nad věcí, ale teď mi chybí jakási sebereflexe, kterou jsem vždycky měla :-( jak když jsem úplně bez mozku, teď si to vše uvědomuji, je mi to strašně líto, protože bylo vidět, že se polekal, ale já si v tu danou chvíli neuměla pomoci :-( neublížila bych mu, to vím, ale prostě musela jsem si upustit páru a je mi to fakt tak líto, to nevyspání dělá fakt hodně :-( nevěřila bych, že budu natolik zoufalá a budu zakládat diskuze :-( jen já to nemám komu říci :(

Však od toho tu tenhle web je :kytka: absence spánku je peklo, to rozhodí každého. Zkus jednu noc poprosit, ať s ním je jen manžel, třeba ti ho přinese na nakojeni a zbytek obstará. I tech par hodin za jednu noc navíc ti neuvěřitelně pomůže.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2778
5.10.22 11:20
@Anonymní píše:
Holky moc děkuji :-( vím, že nejsem, ale za tyhle činy se fakt momentálně stydím, vždycky jsem byla nad věcí, ale teď mi chybí jakási sebereflexe, kterou jsem vždycky měla :-( jak když jsem úplně bez mozku, teď si to vše uvědomuji, je mi to strašně líto, protože bylo vidět, že se polekal, ale já si v tu danou chvíli neuměla pomoci :-( neublížila bych mu, to vím, ale prostě musela jsem si upustit páru a je mi to fakt tak líto, to nevyspání dělá fakt hodně :-( nevěřila bych, že budu natolik zoufalá a budu zakládat diskuze :-( jen já to nemám komu říci :(

Spánková deprivace je jedna z mučících metod, nemáš se za co stydět. Ber to jako signál, aby si manžel vzal dovolenou a nechal tě vyspat, to udělá zázrak.
A zkuste nějak pořešit to spaní, 20× za noc by se synek budit neměl.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
14678
5.10.22 11:26

To je proste zoufalství největší, si vem, že i vězeň má nárok na 8 hodin neprerusovaneho spánku a teplou stravu několikrát denně. No tom my si muzeme kolikrát nechat jen zdat… no vlastně ani to, když nemůžeme ani spát :P :P :P

Neboj, určitě se to zlepší. Ale mě přivádějí k zoufalství i větší děti, to už si člověk nevybere. Počítám, ze to neprejde ani když budou dospělí :P akorát v té dobr to bude ještě horší, protože to už s tím vubec nic nebudu moci udělat :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
14376
5.10.22 11:26

Myslím, že si tímhle obdobím projde každá máma. Já to měla zase přes den, syn se v noci budil jen na kojení, ale nespal před den téměř vůbec a řval a řval. Pořád chtěl nosit, neměla jsem ani minutu na to, dojít si na WC. Vždycky jsem ho položila do postýlky, nechala plakat a šla se vymlátit do sedačky a vyřvat. :lol:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
6180
5.10.22 11:46

Když bylo mladší tři až šest měsíců, dost intenzivně jsem si přála se další den už neprobudit. Každej večer jsem si přála usnout a nikdy se už nevzbudit, nebejt, nemuset už žít takhle. Malá na to vyzrála, usnout mě ani nenechala :mrgreen: Bylo to absolutně pekelný období, úplný zlo. Byla jsem akorát vděčná že je zdravá a můžu tedy aspoň doufat, že za pár let bude líp. Řvát a brečet jsem chodila vedle aby mě neslyšela. Zlepšilo se to, budí se za noc už jen 5× většinou, chodí, trochu rozumí, má 13 měsíců. Hodně pomůže jak se začnou hejbat, lézt a tak, přestanou bejt přes den tak vzteklý :) Neboj, bude líp :hug:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Kolicek95
5.10.22 11:48

Taky se mi to stalo. Snažím se vyvztekat jinak, ale to zas rozbíjím věci :zed: Zrovna včera jsem prokopla krabici na hračky. :zed:

  • Citovat
  • Upravit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

Sleep & play

  • (2.8) + 293 recenzí

Babylove ubrousky

  • (4.3) + 288 recenzí

Pure

  • (3.8) + 225 recenzí

Active Baby

  • (3.8) + 162 recenzí

Poradna pediatra

Ikona - Jiří Havránek

Mudr. Jiří Havránek