Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Čtyřletý křičí strachy, že vidí bubáka
- Fotoalbum (1)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
28.7.14 14:03
Děti jsou citlivější a bud má bujnou fantazii nebo fakt vidí duchy. Dcera jednoho taky viděla a moje sestra je na toto velmi citlivá a potvrdila mi to. Já na tyto věci absolutně nevěřím, ale respektuji, ze se asi deji. Zkusila bych citlivé aplikovat rady výše a určitě to bude lepší. Tyto schopnosti děti časem ztrácí, občas se obnoví po pubertě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.7.14 14:04
@Michaela99 a az to na nej zase prijde, nemuzes zkusit, ze to je asi Bubak popleta, co letel nekam jinam a zabloudil, ze se syn nema ceho bat, kdyz je hodnej 
? Proste nejak ho zahanet spolu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.7.14 14:17
Toto bych s doktory neřešila. Zvlášť pokud i ty s tím máš zkušenost, tak bych se přikláněla k tomu, že opravdu něco vidí. Jednou u nás byli známí s asi tříletým synem, který jakmile vyšel na chodbu, tak se hned vrátil s tím, že jsou tam duši. Bral to úplně normálně, takže „to“ asi neviděl poprvé. Věřím, že děti by si tohle nevymýšlely, pokud se před tím třeba nedívaly na film s takovou tematikou nebo je tím někdo nestraší.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.7.14 14:23
Ahoj, bubáci jsou u nás taky velké téma.. Já na to šla přes pohádky. Vymýšlím si pohádky o bubácích, většinou provedou nějakou lumpárnu a buď si udělají bebíčko ( frčí hraní na doktora, takže je Jenda lituje a vymýšlí jak je uzdravit), nebo radši utečou na zastávku a jedou vlakem pryč do Prahy (pro nás synonymum hrozný dálky 
). Neříkám mu že nejsou, že si vymýšlí, ale ani že je jako vidím.. A taky je oblíbená předspaňová scénka: Maminko-pod postelí je bubák! Já- No to mi ani neříkej, však už má být dávno v pelíšku, maminka bubáková se bude hrozně zlobit, že se toulá.. A pak jako hrozně nazlobeným hlasem bubákovi vynadám a pošlu ho rychle za maminkou.. A jsme domluvní, že kdyby ještě nějakýho viděl až odejdu, tak že mu má vynadat za mne. Je to legrace, když se z chůvičky ozývá: Mazej, už toho mám plný zuby! Kde to asi slyšel, že 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.7.14 14:24
A co vysvětit barák? te´d jsem četla že prý to hodněkrát pomohlo.. 
nemám s tím zkušenost. Doma mi sice tak nekřičí jako u mojí mamky ale snad lepší než nic.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
shellmyska
28.7.14 14:28
@martinaafazolka píše:
Ahoj, bubáci jsou u nás taky velké téma.. Já na to šla přes pohádky. Vymýšlím si pohádky o bubácích, většinou provedou nějakou lumpárnu a buď si udělají bebíčko ( frčí hraní na doktora, takže je Jenda lituje a vymýšlí jak je uzdravit), nebo radši utečou na zastávku a jedou vlakem pryč do Prahy (pro nás synonymum hrozný dálky
Tak to je skvela metoda 
- Citovat
- Upravit
28.7.14 15:30
Nečetla jsem příspěvky, jen jsem zahlídla cosi o kineziologii a před tou důrazně varuju, je to smlouva s čertem. Bohaté zkušenosti. (Odmítám se k tomu dál vyjadřovat, pokud mě za to někdo hodlá napadnout. Na svůj názor mám nejen právo, ale i důkazy, čímž nepopírám, že to (dočasně) funguje.)
V televizi jsem viděla leda Krtka apod., mamina nás nikdy nestrašila a Mikuláš chodil jenom s andělem… Přesto jsem jako dítě viděla ledasco. Neumím zpětně posoudit, zda to byla přebujelá fantazie nebo realita, ale jedno vím stoprocentně - já to za opravdové považovala, opravdově mě to děsilo a opravdově jsem potřebovala ochranu!!!
Nech ho spát ve své posteli (jediná možná cesta, jak se bude dítě cítít opravdu bezpečně). Je to sice opruz u tak velkého dítěte, způsobí to veliké nepohodlí i v manželském soužití, ale syn si svůj strach nevymýšlí (podle tvého popisu) a prožívá ho velmi intenzivně, ať jsou jeho vjemy fantazie nebo ne. Pokud se vzbudí a bude něco popisovat, vyslechni si ho. Hodně ho objímej, chovej, konejši, něco mu zpívej a až bude klidný, vykládejte si plány na zítřek, něco hezkého si vyprávějte (třeba výlet z minulého týdne), prostě cokoliv, co ho převede na veselejší notu.
Když přes den uvidíš, že je pohodička, klídek, syn má povídavou náladu, opatrně se ho poptej, jestli ho něco netrápí. Nedoluj to z něj, pokud bude moct, řekne ti to. Někdy to chce jenom čas…
Myslím, že sama nejlíp víš, jak svému synovi pomoct, ale moc prosím- nenuť ho spát samotného v pokoji, nezlob se na něho (často frustrace vyústí ve vztek…) a uvidíš. Je dost možné, že to zvládnete svépomocí, ale pokud to budeš lámat přes koleno, je velice pravděpodobné, že nakonec bude problém ještě horší a psycholgům/psychiatrům se nevyhnete… U mě to po pár letech přešlo i bez odborné péče.
Je to hrozný, no… Vidět svoje dítě vyděšené, nevědět, co se mu děje… Držím palce!!! 
Ps. Teď koukám, že píšeš, že se to projevuje i přes den? Jak?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.7.14 15:37
@shellmyska píše:
Tak to je skvela metoda
Ne pro každé dítě. Mého syna by to naopak dost děsilo…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.7.14 17:03
@Michaela99 píše:
A co vysvětit barák? te´d jsem četla že prý to hodněkrát pomohlo..
prosim Te neblbni 
Mozna tomu prikladas az moc velky vyznam a syn z Tebe citi nervozitu. Timhle si proste projde kazdy dite.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
shellmyska
28.7.14 18:07
@TýnkaK
Desily by jej pohadky? Mozne to je, ale bylo by to smutne… Osobne mi to prijde jako vyborna alternativa vsech metod vedeckych (skeptickych) i spiritualnich.
- Citovat
- Upravit
28.7.14 18:20
@shellmyska píše:
@TýnkaK
Desily by jej pohadky? Mozne to je, ale bylo by to smutne… Osobne mi to prijde jako vyborna alternativa vsech metod vedeckych (skeptickych) i spiritualnich.
Ne, pohádky ne. Ale komunikace s entitou, ze které má strach. Syn se každý den cca v jednu hodinu po půlnoci vzbudí a přestěhuje se ze své postele v pokojíčku do naší v ložnici. Xkrát jsme měli rozhovor čeho se bojí (nic konkrétního, ani nic/nikoho nevidí) a občas má velkou snahu konkretizovat svůj strach tím, že řekne „strašidla jsou jenom v pohádce, ale já se bojím, že by z ní mohly vyskočit“. Kdybych měla ještě večer přehrávat diskuzi s oním strašidlem a „lovit“ ho z podpostele, strachy by ani neusnul, byť s tím jinak problémy nemá. Dítě v tomhle věku (stejně jako zakl. čtyřleťák) vnímá sdělení rodičů o realitě jako velmi bernou minci a ve chvíli, kdybych začala promlouvat (byť v evidentní legraci) s bubákem, okamžitě v něm vyvolám strach, který by jinak neměl. Každé dítě je jiné a myslím, že je dost individuální, co kterému vyhovuje. Já prostě jen říkám, že zrovna mému synovi bych diskuzemi se strašidlem způsobila noční můry…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.7.14 18:33
Ale nám se právě pomocí pohádek, ve kterých strašidla a bubáci vystupují jako trdla a popletové podařilo docílit toho, že Jenda je vnímá jako někoho, na koho se rozhodně nemusí bát promluvit..
Třeba příklad: Pohádka o bubákovi Lojzovi co se rád schovává v koupelně. Tam je tma a tak se tam bál. Bubák Lojza se jednou opravdu rozhodl že se schová v koupelně a bafne ráno na tatínka až si tam půjde čistit zuby. Jenže ten popleta vlezl do pračky a jak tam bylo v těch ponožkách teploučko, tak tam usnul. A usnul tak tvrdě, že neslyšel jak maminka s Jednou jdou ráno zapnout pračku. Bubák Lojza si užil pračkový kolotoč a když bylo hotovo, tak z pračky nevyletěl zlobivý bubák Lojza, ale malinký voňavý bubáček Lojzíček, který od té doby bydlí s myšičkama v pelíšku a před spaním jim povídá pohádky..
Je to asi blbost, vymýšlím to před spaním u postýlky, ale u nás to funguje parádně.. A pračku u nás zapíná jenom Jenda
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.7.14 18:35
@martinaafazolka píše:
Ale nám se právě pomocí pohádek, ve kterých strašidla a bubáci vystupují jako trdla a popletové podařilo docílit toho, že Jenda je vnímá jako někoho, na koho se rozhodně nemusí bát promluvit..
Třeba příklad: Pohádka o bubákovi Lojzovi co se rád schovává v koupelně. Tam je tma a tak se tam bál. Bubák Lojza se jednou opravdu rozhodl že se schová v koupelně a bafne ráno na tatínka až si tam půjde čistit zuby. Jenže ten popleta vlezl do pračky a jak tam bylo v těch ponožkách teploučko, tak tam usnul. A usnul tak tvrdě, že neslyšel jak maminka s Jednou jdou ráno zapnout pračku. Bubák Lojza si užil pračkový kolotoč a když bylo hotovo, tak z pračky nevyletěl zlobivý bubák Lojza, ale malinký voňavý bubáček Lojzíček, který od té doby bydlí s myšičkama v pelíšku a před spaním jim povídá pohádky..
Je to asi blbost, vymýšlím to před spaním u postýlky, ale u nás to funguje parádně.. A pračku u nás zapíná jenom Jenda
No jasně, ta pohádka je fajn a má určitě význam! Však taky píšu, že i u nás by byla pohádka ok, ale už ne „vyhánění“ bubáka z pokoje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
shellmyska
28.7.14 18:35
@TýnkaK vidite a u nas se k vecem stavelo celem, treba forma pohadek je pro nas i meho manzela forma nacviku „boje“ a „obrany“ ( tedy pozitvni zkusenost, jen ma predejit nehoda, strachum apod.). Proto mame pohadky o svetylkach na blatech, o carodejnicich, o lasce a dobru, o skritcih a vilach, kosteji a pod. Ve chvili, kdy ma dite iracionalni strach, pak je dle meho lepsi se mu naucit predchazet a stavet se mu celem. Nezpochybnuji, ze jsou deti ruzne nastavene, ale verim, ze schopne jsou toho vsechny.
- Citovat
- Upravit
28.7.14 18:43
@shellmyska píše:Četla jsi hned první větu v mojí odpovědi tobě? Píšu, že pohádka je ok.
@TýnkaK vidite a u nas se k vecem stavelo celem, treba forma pohadek je pro nas i meho manzela forma nacviku „boje“ a „obrany“ ( tedy pozitvni zkusenost, jen ma predejit nehoda, strachum apod.). Proto mame pohadky o svetylkach na blatech, o carodejnicich, o lasce a dobru, o skritcih a vilach, kosteji a pod. Ve chvili, kdy ma dite iracionalni strach, pak je dle meho lepsi se mu naucit predchazet a stavet se mu celem. Nezpochybnuji, ze jsou deti ruzne nastavene, ale verim, ze schopne jsou toho vsechny.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
