Poradna porodní asistence
Bc. Vladimíra Toplaková
Luciku gratulace k miminku
Já mám doma půlroční Mařenku a naštěstí se narodila císařem. Říkám naštěstí, protože jinak nevím, jak bychom to obě přežily. A kdyby přežily, já bych z toho měla trauma na celý život. Od malička se bojím porodu tak, že jsem si myslela, že nebudu moci mít děti. Otěhotněla jsem velmi rychle, takže jsem neměla čas přemýšlet co bude dál, v těhotenství jsem byla v pohodě, až nakonci jsem si začala uvědomovat, co teĎ. Určitě díky mému psychickému stavu mi dala doktorka v porodnici na vybranou a já jsem za to opravdu moc šťastná. Mařenka se narodila v celkové narkóze večer v půl šesté. Hned po probuzení jsem byla myslí absolutně svěží bez pocitu, že jsem o něco přišla. Od rána jsem byla schopná se o sebe postarat a kdybych byla schopná v porodnici spát, tak i o miminko. Od druhého dne jsem bez problému fungovala, o žádné bolesti nevím. O Mařenku jsem pečovala stejně jako ostatní maminky o svá miminka a nebylo žádného rozídlu. Tak, prosím, nemluvte o nějaké několika denní bolesti po porodu. Není to pravda!
Dávám jednoznačně hlas porodu CŘ na přání.
Lucia, diky, ze jsi se ozvala ![]()
Muzes mi rict, na kterem serveru te podporily? Me to prijde snad v Cechach uplne nemozne, ze by nekdo nekomu nepral jenom to nejhorsi a nedelal z lidi blazny a pripady pro psychiatra, jenom proto, ze zrovna nejsou masochisti. Diky.
Mam jste jeden maly argument..Uz jste nekdy slysely, ze by se pri cisari poskodilo dite?? To se opravdu nestava, zatimco z normalniho porodu se muze vyklubat past, kdy to nejde ani ven a nekdy dokonce byva pozde i na cisare…Obcas mne prijde, ze ten krik za prirozenym porodem je tak trochu kratkozraky, nejde prece o to jakou cestou se narodi, ale aby se to narodilo zdrave a mohlo zacit zit normalni zivot a ne detskou mozkovou obrnu…asi asi jsem zaujaty zdravotnik..
Ahojky.....
Tak ja sa pripájam, a dúfam, že budem rodiť prirodzenou cestou!!!
Ahojky, taky doufám, že budu rodit přirozeně a dokonce se i na to těším.
Jinak co se týče argumentů, že při normálním porodu se dítě může poškodit a při císaři je to brnkačka. No, ok je to sice pravda, ale pokud se budete bavit s porodními asistentkami řeknou vám, že naopak po císaři je několinásobně větší riziko koplikací pro ženu oproti normálnímu porodu.
Myslím, že vyžadovat císaře bezdůvodně je na hlavu. Příroda to nějak vymyslela a chtěla a kdyby měla úmysl aby se děti rodily dírou v břiše určitě bychom tam měly zip nebo knoflíky…
Leni, četla jsem, že to riziko komplikací je vyšší při akutním císařském řezu - zatímco při plánovaném jsou rizika stejná jako při přirozeném porodu. No, já mám dvojčata, byla v kolizní pozici, takže jsem měla plánovaného císaře ve 39tt. U dvojčat je velké riziko pro plod B (to, které jde ven jako druhé), že bude mít nedostatek kyslíku. Četla jsem, že až 20 procent „béček“ má z porodu mozkovou obrnu! Jinak plánujeme - časem - ještě třetí mimi a třeba to půjde spontánně, uvidíme… ![]()
Byla jsem kamarádce jako doprovod ke spontánnímu porodu, a když se malej vyklubal na svět… nádhera! Naštěstí jsem měla sekci v epidurálu, tak jsme s manželem také viděli miminka hned… a taky nádhera
Takže - hlavně když se bez komplikací narodí zdravé dítě nebo, že, děti…
SimiM u dvojčat nebo „nestandardních“ poloh miminka je to něco zcela jiného, ale pokud je dítě otočené jak má, porod probíhá fyziologicky správně nevím proč se nechat pižlat. Příroda to nějak chtěla, nějak zařídila a myslím, že v životě každé ženské jsou horší věci než porod…
Já jsem také jednoznačně pro přirozený porod. Všechny děti jsem rodila spontálně a neměnila bych. Naše holčičky měly každá svůj plodový obal, což je také důležité, polohy měly A Kačka hlava a B Terezka KP a v den porodu se otočila také hlavou, ale ještě při příjmu byla KP, také mi doporučovaly z důvodu KP císařský řez, ale naše Terezka je důkazem toho, že miminko se může i na poslední chvíli "umoudřit " a otočit se v bříšku (byla jsem 37+6 a holky 3060 a 3140), možná je to i tím, že jsem věřila tomu, že porodím normálně
Nejenom rekonvalescence je po cís. řezu horší, ale četla jsem i studii, že spontální porod je pro miminko nejlepší variantou, jelikož při průchodu porodními cestami se tělíčko krásně promasíruje a nebývají problémy s dýcháním,s dočasným ochrnutím svalstva atd., jako u dětí po císaři, a také to prý není pro miminko takový šok, jako když ho nečekaně někdo vytáhne ven do cizího prostředí, a samozřejmě odpadají většinou problémy s nástupem laktace. U dvojčátek ovšem záleží hlavně na tom, zda mají každé svůj plodový obal a kde máme uloženou placentu, protože jinak tam může být opravdu velké riziko. Samozřejmě, že pokud to jinak nejde, tak se nedá nic dělat, ale myslím si, že v dnešní době spousta maminek ,jenom před strachem z bolesti, si císařský řez bohužel vyžádá,a to zbytečně, bez lékařského důvodu. Ale není se opravdu čeho bát, samozřejmě, že spontální porod bolí …, ale za hodinku po něm už nic nevíte, narozdíl od císaře. Druhá stránka věci je porod doma, to bych nikdy neriskovala ! Je opravdu možné, že přijde nějaká komplikace a bude se muset přistoupit k císařskému řezu, ale takové daleko větší komplikace mohou být i u vzdáleně bezpečné sekce, je to přeci jenom velká břišní operace a jako každá jiná sebou nese určitá rizika, která by měl hlavně zvážit lékař.
ahoj,
taky se můžu přidat, protože mám čerstvé srovnání - jsem 9 dní po císaři (dvojčata, kolizní poloha) a jedno dítě jsem už přirozeně porodila.
První - přirozený - porod nebyl rozhodně lehký z těch „za dvě hodiny dítě venku“, vyvolávali mi ho při přenášení, syn byl velký (4770g a 55 cm) a děloha zřejmě prostě neměla sílu ho bez pomoci medikace vypudit. Takže v 9 ráno začali vyvolávat a rozjeli kontrakce á 3 minuty, nicméně malý se narodil až 10 minut před půlnocí. Čili - šlo to ztuha, byla jsem o hladu kvůli možnému císaři, ale z porodního křesla bych bývala seskočila, jak jsem se cítila plná sil. Po převozu na pokoj mi bylo tak dobře!!! A poporodní rekonvalescence pohoda…
No a ten císař - zákrok sám v pohodě, měla jsem ho ve spinálu, sice ne úplně z klidového stavu (v noci před kontrolou, kde měli dát termín se rozjel porod sám. Takže vylézt na ten uzoučký stůl s kontrakcema - nicmoc. Porod sám dobrý, i když se mi udělalo trochu špatně od žaludku. Ovšem poporodní stav jasně MNOHEM horší než po normálním - zimnice, třes, neovladatelné nohy, než přišly k sobě, bolesti zatahující se dělohy, zad… A to jsem na tom byla ještě super proti 2 maminkám, které jsem na pooperačním potkala, ty byly po SC v narkóze a mnohem horší. No a že bych teda běhala po pokoji, to se říct nedá, po 12 hodinách mě dovedli do sprchy, posazení v posteli - šok, každý krok bolel. Další den jsem postupně zvládala otáčet se v posteli z boku na bok. No a chovat miminko - ještě teď doma, když jednu nebo druhou dlouho nosím, cítím jizvu, 2 měsíce nesmím zatěžovat, nic zvedat, do 6 neděl ani cvičit, čili mi břicho visí jako vypuštěný balonek.
Co se rizik týče, císařský řez JE OPERACE, nepřirozený zásah do organismu, a mateřská mortalita je prokazatelně vyšší než při normálním porodu. I u neakutních, tj. plánovaných z klidového stavu. Samozřejmě, nikdy bych neriskovala zdraví dítěte „přirozeným porodem za každou cenu“. Ale přát si císaře „jen“ proto, že někdo má pocit, že to miminko dostane jaksi bezbolestně je podle mě dost krátkozraké. Nakonec - umožněme jim to, ony tyto rodičky možná pochopí, co chtěly, až to prožijí. Neslyšela jsem totiž, že by císaře znovu chtěl někdo, kdo jím už prošel, moje kamarádka, která ho akutně měla, naopak doufá, že podruhé to půjde normálně…
Tak já se musím přidat.Syna jsem rodila císařským řezem. 1)jsem nebyla schopná ho kojit,protože se mi po zákroku neudělalo mlíko,je to dost častý jev. 2)rekonvalescence je ve srovnání s rekonvalescencí po klasickým porodu zdlouhavější a bolestivější,pokud špatně snášíš bolest,tak tě lituju,protože minimálně těch šest týdnů po porodu se musíš zakousnout a nějak fungovat ani sama nevíš jak. 3)nemáš dítě hned u sebe,protože nejsi schopná se postarat 4)jizva mě pobolívá ještě teď a to už jsou malému 4 měsíce 5)další dítě můžu mít nejdřív za rok a to je ještě dost brzo. 6)vůbec se nebudu vyjadřovat o komlikacích,které mohou vzniknout během operace,a ohrozit tvůj život.
Pokud bych měla na výběr tak bych šla do klasiky,ne proto,že to všichni v dnešní době propagujou,ale proto,že císaře jsem zažila a viděla jsem maminky co rodili normálně a po srovnání se s nima byl rozdíl markantní. 7)je to přirozenější příchod miminka na svět,po císaři musí mimko na chvilku do inkubátoru.
Ještě bych chtěla dodat, že každý můj spontální porod byl originál a pokaždé to probíhalo jinak. Tomášek se narodil 38+4, nejdříve mi v 1 hodinu ráno odtekla plodová voda, nastaly postupné kontrakce, které zesilovaly a Tomášek se narodil až druhý den po 31 hodinách. Honzíček se narodil ve 39 týdnu, začaly nejdříve kontrace, praskla voda a vše slo opravdu překotně, do 2 hod. byl venku. Bylo to zase velmi rychlé,ale velmi intenzivní. Holky mi musely ve 37+6 vyvolávat, v 7 ráno jsem vyfásla tabletku, v 9 mi naskočily ony stahy po 3 minutách, teprve druhý den ráno začaly postupné kontrakce jako s Honzíkem a najednou šlo vše rychle, a v 10:30 byly venku. Ale musím souhlasit s Betty, že po každém porodu jsem byla schopná se sebrat a odejít domu. S dvojčátky mě pouštěli domů 72hod. po porodu
A všechny děti jsem byla schopná plně kojit a kojím
z toho jsem měla u případného císaře největší strach. Na pokoji se mnou byly dvě mamči, co rodily císařem o 5 dní dříve a ani poté na tom nebyly zdaleka tak dobře jako já, dokonce se i divily, že chci mít hned miminka u sebe, jelikož ony je měly na noc stále u sestřiček !!! Takže jednoznačně stojím za PŘIROZENÝM SPONTÁLNÍM PORODEM.
zizubr píše:
Mam jste jeden maly argument..Uz jste nekdy slysely, ze by se pri cisari poskodilo dite?? To se opravdu nestava, zatimco z normalniho porodu se muze vyklubat past, kdy to nejde ani ven a nekdy dokonce byva pozde i na cisare…Obcas mne prijde, ze ten krik za prirozenym porodem je tak trochu kratkozraky, nejde prece o to jakou cestou se narodi, ale aby se to narodilo zdrave a mohlo zacit zit normalni zivot a ne detskou mozkovou obrnu…asi asi jsem zaujaty zdravotnik..
Skoro sa mi nechce veriť, že by toto napísal zdravotník. Cisár je operácia, ktorá je rizikovejšia pre matku aj pre dieťa, a ak si ešte o poškodení dieťaťa pri cisári nepočula, tak potom o porodoch toho veľa nevieš.
Lekárske štúdie ukázali, že deti po cisárskom reze (dobrovoľnom, nie zo zdravotného hľadiska!) mali celkovo horší zdravotný stav (Apgar skóre), častejšie dýchacie problémy, i častejšiu novorodeneckú žltačku. Pri cisárskom reze je pri polohe hlavičkou 1% pravdepodobnosť, že dieťa bude porezané, pri polohe pánvou je to dokonca 6%. (Z knihy Průvodce k lepšímu porodu.)
Gabika
Pripajam sa, ja som mala cisarak (vyziadany, nie koli zlemu zdrav. stavu) a babatko nebolo vobec porezane, ani nijak „poskodene“, bolo hlavickou dolu a Agap skore sme mali 10, 10. Kojila som do jedneho roka - bez problemov a od zaciatku.
Pravda ale je, ze pri klasickom porode moze a nemusi byt dieta zdravotne postihnute nedostatkom vzduchu teda pridusenim v porodnych cestach, monohokrat sa deti ozivuju, zatial co pri cisarskom taketo riziko absolutne nehrozi, ale ist do cisaraku len koli tomuto asi nie… Nuz ale ked sa nedajboze stane, tak si to potom clovek cely zivot vycita ![]()
Snad uz konecne vymyslia tretiu moznost porodu ![]()