Má psychika v karanténě

Anonymní
1.3.21 02:51

Má psychika v karanténě

Dobrý den,

myslím si, že začínám naprosto šílet. Je mi 19, studuji na střední škole a letos maturuji. Moje psychika v době karantény je poslední měsíc opravdu hodně špatná. Nevím co mám dělat.. Začalo to celé depresivním obdobím, kdy jsem přes den nezvládla nic jiného než ležet v posteli a koukat na protější stěnu a max se připojit na distanční výuky a dělat, že poslouchám. Když to trvalo týden, tak už jsem to nevydržela a přemluvila svojí mámu ať mi koupí nějaké doplňky stravy na lepší náladu, soustředění i na spaní (happy pills atd.) jelikož v noci ať se snažím sebevíc spát nemůžu. No po pár dnech užívání se mi zdálo, že se má nálada zlepšila, ale prášky na spaní nepomohly. Vrátila jsem se tedy na několik dnů k normálnímu režimu, tedy učení a přípravě na maturitu a přes noc, když mi nešlo usnout koukala na filmy.

Je to skoro týden a mám pocit, že se brzo psychicky zhroutím. Deprese se vrátily spolu s dalšími problémy. Moje jediná dlouholetá kamarádka se na mě vykašlala, našla si přítele a o mě ztratila zájem. Takže si nemám ani s kým o tom promluvit. Máma už to ani nemůže slyšet a v posledním našem hovoru prohlásila, že jestli nepřestanu, tak bude muset začít užívat o jeden prášek na nervy navíc. Dá se tedy říct, že jsem v tom sama. Začala jsem nad vším až moc přemýšlet a to mě donutilo nad sebou pochybovat a cítím, že ztrácím kontrolu. Například začínám pochybovat o své orientaci což vůbec nedává smysl, ano, nikdy jsem neměla kluka, ale byla jsem víc než jednou do nějakého zamilovaná i když je to už dva roky zpět. Od té doby se mi nikdo nelíbil. Donutila jsem se stáhnout si Tinder, šlo mi spíš najít si někoho s kým si psát, než hledat vztah. Jak to dopadlo? Projela jsem minimálně 1000 profilů a nedala ani jediný lajk. Ne, že by se mi nikdo vzhledově nelíbí, ale řeknu si, ten je až moc hezký, nepsal by si se mnou ani za sto let a automaticky je vyřazen. Sebevědomí jsem neměla nikdy extra velké, ale tohle zarazilo i mě samotnou.

Tento příspěvek jsem začala psát v půl druhé ráno, v 11 hodin večer jsem šla spát s pocitem naprosté beznadějně a přáním ať tohle utrpení skončí. Cítila jsem se, jako by se mnou bylo úplně všechno špatně, že už snad není jediná věc v které bych byla normální, překvapivě jsem usla. V jednu hodinu ráno jsem se probudila a nemohla se nadechnout.. ihned po probuzení se na mě nahrnuly myšlenky na všechny mé aktuální problémy a dostala jsem záchvat úzkosti, nikdy se mi nic podobného nestalo a pěkně mě to vyděsilo. Když to přestalo, sáhla jsem po mobilu.. a rozhodla, že se musím aspoň vypsat.

Co mám dělat? Docela si uvědomuji, že tohle je už na odbornou pomoc, ale hrozně mě to děsí..

(Nevěděla jsem moc, kam svůj příspěvek zařadit..)

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
738
1.3.21 03:31

Rychle vyhledej psychiatra a neboj, je nas v tom vic. Zaroven bych poprosila i o zadanku k psychologovi. Neni to zadna ostuda, opravdu to hodne lidi nezvlada. Kdyz to zacnes resit, bude to brzo lepsi. :hug:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
9203
1.3.21 06:07

Souhlas, na úzkosti apod. stavy to chce už antidepresiva, příp. jsou i homeopatika, ty se dají koupit v lékárně bez předpisu, jen ti je většinou musí objednat. To co ty teď, jsem měla po prvním porodu - nespavost, srotovani v hlavě jak jsem špatná a úplně neschopná (matka, v domácnost, tlustá) a pomohly mi homeo Natrium Muriaticum.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
63028
1.3.21 06:15

Rozhodně vyhledej pomoc dr.. Jinak existují nonstop pomocné linky, kde najdeš radu dr, můžeš se vypovídat atd.. Zagoogli a zavolej jim

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
300
1.3.21 06:42

Je to hrozná doba a je mi upřímně líto všech školáků, od prvnacku po maturanty 8o Fakt si nedovedu představit se,,distancne” připravit na maturitu…mate to těžký.
S mámou žijete sami? Věřím ze i ona toho má dost, to ted máme všichni. Zkusila bych si s ni ještě jednou v klidu promluvit, pochopení potebujes, sama se v tom budeš jen patlat. Určitě bych vyhledala nějakou odbornou pomoc, nebudes zdaleka jediná v tyhle pos**** době.
A je to sice ohraná rada, ale snaž se chodit co nejvíc ven na vzduch! Ted ještě snad bude par dnu hezky, tak to vyuzij! Ja kdybych cely den ležela, taky nemůžu v noci spát… a pak se z toho cyklu nedostaneš. Zkus si na yt najít nějaký cvičení nebo jógu, to samo o sobě muže zlepšit náladu a přivést te na jiný myšlenky :)
Držím palce at je všechno brzo v pořádku, určitě to zvladnes :hug:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
729
1.3.21 07:08

Úplně tě chápu. Je to hrozná doba a žádná vidina, že by mohlo být lépe. Odreagovat se také není kde, jedině v přírodě a i to už omezili na obec.
Vyhledala bych odborníka, snad pomůže.
Musí to být těžké, tím spíš, když tě čeká maturita.
Hledání nových přátel v téhle době taky není moc možné, člověk už pomalu ztrácí naději v lepší zítřky.
Popravdě, ráda bych napsala něco pozitivního, ale bohužel mě nic nenapadá.
Držím palce ať je brzy lépe. :kytka:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
1.3.21 07:42

Zažila jsem před Vanocema. Projevilo se to pak neurologickými problémy. Me ‘probudil’ jeden prášek Lexaurinu a vysazeni léku co mi dali na léčbu pískání u uších - taky přídavek z toho všeho. Po víc nak týdnu nespani jsem pak po vysazeni usnula na 3 hodiny. No zázrak. Ani ne během týdne jsem se strašně zlepšila a to vypadá už celkem Ok.

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
1.3.21 07:51
@Any9 píše:
Je to hrozná doba a je mi upřímně líto všech školáků, od prvnacku po maturanty 8o Fakt si nedovedu představit se,,distancne” připravit na maturitu…mate to těžký.
S mámou žijete sami? Věřím ze i ona toho má dost, to ted máme všichni. Zkusila bych si s ni ještě jednou v klidu promluvit, pochopení potebujes, sama se v tom budeš jen patlat. Určitě bych vyhledala nějakou odbornou pomoc, nebudes zdaleka jediná v tyhle pos**** době.
A je to sice ohraná rada, ale snaž se chodit co nejvíc ven na vzduch! Ted ještě snad bude par dnu hezky, tak to vyuzij! Ja kdybych cely den ležela, taky nemůžu v noci spát… a pak se z toho cyklu nedostaneš. Zkus si na yt najít nějaký cvičení nebo jógu, to samo o sobě muže zlepšit náladu a přivést te na jiný myšlenky :)
Držím palce at je všechno brzo v pořádku, určitě to zvladnes :hug:

Pochopení se mi nedostalo, naopak.. když jsem přišla s tím, že bych potřebovala psychiatra, začala po mně řvát a řekla, že jsem na hlavu, hned na to se raději sebrala a jela dřív do práce. Teď toho pěkně lituji.. s rodiči nemám dobrý vztah, nikdy jsem neměla. Ale jsem v situaci, kdy už ze zoufalství zkouším mluvit i s nima. Tvoji radu vyrazit ven si beru k srdci. Po on-line výuce se půjdu projít někam do přírody.. Děkuji za podporu

  • Citovat
  • Nahlásit
7353
1.3.21 08:35
@Anonymní píše:
Pochopení se mi nedostalo, naopak.. když jsem přišla s tím, že bych potřebovala psychiatra, začala po mně řvát a řekla, že jsem na hlavu, hned na to se raději sebrala a jela dřív do práce. Teď toho pěkně lituji.. s rodiči nemám dobrý vztah, nikdy jsem neměla. Ale jsem v situaci, kdy už ze zoufalství zkouším mluvit i s nima. Tvoji radu vyrazit ven si beru k srdci. Po on-line výuce se půjdu projít někam do přírody.. Děkuji za podporu

A toho psychologa?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
27898
1.3.21 08:35
@Anonymní píše:
Pochopení se mi nedostalo, naopak.. když jsem přišla s tím, že bych potřebovala psychiatra, začala po mně řvát a řekla, že jsem na hlavu, hned na to se raději sebrala a jela dřív do práce. Teď toho pěkně lituji.. s rodiči nemám dobrý vztah, nikdy jsem neměla. Ale jsem v situaci, kdy už ze zoufalství zkouším mluvit i s nima. Tvoji radu vyrazit ven si beru k srdci. Po on-line výuce se půjdu projít někam do přírody.. Děkuji za podporu

Tak je ti 19, doktora si objednej sama. Zajdi k obvodnímu pro žádanku.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2066
1.3.21 08:42
@Anonymní píše:
Pochopení se mi nedostalo, naopak.. když jsem přišla s tím, že bych potřebovala psychiatra, začala po mně řvát a řekla, že jsem na hlavu, hned na to se raději sebrala a jela dřív do práce. Teď toho pěkně lituji.. s rodiči nemám dobrý vztah, nikdy jsem neměla. Ale jsem v situaci, kdy už ze zoufalství zkouším mluvit i s nima. Tvoji radu vyrazit ven si beru k srdci. Po on-line výuce se půjdu projít někam do přírody.. Děkuji za podporu

Je ti 19, tak rodice k najiti psychiatra nepotrebujes. Ja to taky naprosto chapu. Doba je spatna. Antidepresiva bude zobat kde kdo. Urcite jit ven a sportovat.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
1.3.21 08:56
@Oriseka píše:
Je ti 19, tak rodice k najiti psychiatra nepotrebujes. Ja to taky naprosto chapu. Doba je spatna. Antidepresiva bude zobat kde kdo. Urcite jit ven a sportovat.

Je mi jasné, že si ho musím najít sama v tom není problém. V příspěvku na který jsem odpovídala mi bylo psáno ať zkusím ještě promluvit s mámou.. tím jsem chtěla říct, že to nemám opravdu již smysl. A že pokud s tím něco chci dělat, musím si to zařídit pouze já.

  • Citovat
  • Nahlásit
903
1.3.21 09:55
@vokishka píše:
Tak je ti 19, doktora si objednej sama. Zajdi k obvodnímu pro žádanku.
Žádnou žádanku nepotřebuje. Stačí si najít lékaře, který jí bude vyhovovat (lokalita, recenze,…), zjistit, jestli berou nové pacienty a pokud ano, rovnou ji objednají.
  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3.3.21 01:37

Mám to dost podobně… Taky 19, taky maturita a už mám všeho plný zuby :mrgreen: :zed: Klidně mi napiš na fb:

edit adminem - kontaktní údaje

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
30.3.21 20:22

Ahoj, mám to hodně podobně. Taky mi je 19 a přijde mi, že toho začínám bláznit. Ráda bych ti dala na sebe kontakt, ale tady se to asi nesmí zveřejňovat. Když tak mi sem napiš do soukromých zpráv ;)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat