Malý terorista

5.9.06 19:31

Malý terorista

,,Jsem jednou z velmi oblíbených maminek." Můj syn mě velmi rád točí tím, že ubližuje ostatním dětem. Malým i velkým, někdy i dospělým. Připadám si příšerně. Ignorovat to nemůžu, ještě své počínání stupňuje. a nechci po něm neustále vřískat a stále mít po ruce vařechu. Pracuji v mateřském centru a musím ho brát sebou,ale mám pocit,že se složím. Navíc jsem v osmém měs. a mám strach, že v nestřeženém okamžiku ublíží i miminku. Jinak opravdu není zlý. Ve školce s ním nejsou žádné problémy, jen já asi někde dělám chybu. Máte stejnou zkušenost nebo dobrou radu? Vlastně jakoukoli.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

380
5.9.06 20:01

Ja bych zkusila detskeho psychologa, kolik je malymu?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
5811
5.9.06 20:05

Kolik mu je? Nepotřebuje víc pozornosti, času? Nebojí se o svou pozici u tebe? Nežárlí na ty, kterým se věnuješ?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
5.9.06 20:33

jsem opravdu nováček. Nepodařilo se mi ani odpovědět na mé téma. No snad už to půjde

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
5.9.06 20:40

Pardon. Synovi je tři a půl. Jsem s ním téměř celý den. Teď začal chodit do školky a tam je bez problémů. S ostatními členy rodiny se chová v normě.
Mám někdy pocit, že mě nemá rád, že mě za něco trestá. Asi vážně budeme potřebovat psychologa, nejspíš oba. V práci se také vesměs věnuji jen jemu. Ostatní děti tam mají své maminky. Možná chci po něm moc. Ráno si ustele, uklízí si hračky, sám se koupe, obléká a je hodně samostatný a bez protestů. Jen je někdy krutý k ostatním i ke mě

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
89
6.9.06 08:10

Ahoj Leny,
to co píšeš o svém chlapečkovi někdy zažíváme u našeho Jíři taky. Ne, že by byl zlý na ostatní děti, to ani náhodou,ale svůj vztek si dokáže vybít na mě, teď už někdy i na manželovi. Začalo to kolem 2,5 roku, před tím byl pohodář. Někdy s ním není k vydržení, vzteká se kvůli každé blbosti, má ošklivé řeči - chce mě vyhodit z auta, uhodit mě tak, aby to bolelo. Říká že chce maminku trápit apod. Vždy jsme se mu snažili domlouvat,že se to neříká, nedělá apod., odkýval nám to,ale jak se mu něco nelíbí, je to tu zas.
Teď se nám narodilo druhé mimi, a je to ještě horší. Hysterická scéna kvůli každý blbosti, upozorňuje na sebe, vzteká se. Když mu tuhle manžel domlouval,tak se po něm vztekle ohnal a ještě ho chtěl nakopnout. :evil:
Miminku by neublížil, to se ani nebojím, protože ji chodí hladit,říká,že ji musí bránit atd. Dokonce i ochotně pomáhá - podá plínku, namaže zadeček,…
Doufám,že se to srovná. U nás to přisuzuju období vzdoru a teď i té velké změně - příchodu miminka. Je to těžký, někdy bych ho fakt přizabila, ale křičet na něj nemá cenu a je to pak ještě horší.
Přeju pevné nervy a ať je malý brzo v pohodě.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
21
6.9.06 08:20

Mám 4letého kluka, u nás nejvíc pomohlo, ublížíš někomu a jdeme pryč, byla to scéna hrozná, odejít se mu vůbec nechtělo(kolikrát mě taky ne,ale šli jsme). Neustále se mu to taky vysvětlovalo, že jsou malé děti malé a že než je tlouct tak má lepší jim všechno ukazovat, že byl taky takový, když byl malý, malým,že se musí pomáhat,protože to ještě neumí, že jeto může naučit..... Tak se to nějak zlomilo. Ale až někdy před jeho čtvrtými narozeninami.
Pevné nervy přeje Lenka

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2724
6.9.06 08:26

Leny,
pokud byl malý zvyklý na tvou neustálou pozornost, je logické, že se jí nehodlá v tvé přítomnosti vzdát. Navíc pokud mu ji chceš odepřít kvůli jiným dětem (a to asi v práci musíš), tak je nutně vnímá jako konkurenci a brání se jí.
Když je ve školce v pohodě, tak ho tam dávej, do práce ho nevoď , není to prostě vhodné, v práci se pracuje, vidím to i na prfesionálkách na plavání, jejich jinak pohodové děti, které si berou sebou na lekce kde se věnují jiným najednou kňourají, zlobí a jsou agresivní.
To, že tu nejsi jen pro něj (jako nikdo není jen pro někoho) si ale stejně musí rychle zvyknout, jinak to s miminem bude ještě horší.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
6.9.06 19:07

Jsem stále ještě na MD a má ,,práce" je dobrovolná, takže Ládík není ve školce celý den. Chodí tam se mnou už víc jak dva roky, takže je zvyklý, že nejsem na sto procent jeho. Za sedm týdnů nastupuji novou MD a bude ve školce celý den. Vím, že není jednoduche dát povzbuzující nebo radící slova mámě někoho, kdo možná i vaše dítko někdy ,,oplácal", Moc si toho vážím a všem za příspěvky moc děkuji. Chce to možná opravdu jen důslednost a další hodiny prostáté v koutě, za každý prohřešek. Jen je těžké, to své dítě potrestat a určitě to známe všechny, zvlášť, když mu tečou slzy jako hrachy a s upřímným výrazem slibuje, že už to neudělá. Myslím, že pro tu chvíli to všechny děti myslí upřímně. Nepřestávejte psát vaše názory, hltám každé vaše slovo a předem dík :D

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama